Zivot v Anglii - part 2

22. june 2016 at 19:28
Pokracovani predchoziho clanku.


V zari jsem se dozvedela ze stejny obchod v Oxfordu otevira tu pozici, kterou jsem chtela. Poslala jsem svou zadost a za par dni sla k pohovoru. Vzala jsem si den volna a jela do Oxfordu. Uz me nebavilo cekat, ze se to zmeni a ze mi ma manazerka tu pozici da. Parkrat me ke kuchynim poslala vypomoc, ale mym kolegynim se to nelibilo, tak prisla s napadem, ze se budeme stridat. A to sem si rekla a dost. Kazdou volnou chvili, prestavka na obed jsem byla v kuchynich a ucila se. Takze jsem na ten pohovor byla pripravena. Byli tam dva manazeri, kteri si me vzali do showroom a hrali jsme hru. Pry oni dva si kupuji dum a chteji novou kuchyn. Docela jsem se tomu napadu smala, ale hrala jsem hru s nima. V podstate jsem jim ukazala, proc bych byla nejlepsi pro tu pozici. Za tyden jsem dostala hovor do prace, ze me chteji. Ze jsem byla uplne super a ze za mesic nastupuji. Byla jsem v sedmem nebi. Moje mamazerka si me zavolala do kancelare s tim, at to odmitku, ze mi to da tam v obchode. Ja jsem odmitla. Mela sanci a promeskala ji. Navic jsem tak stejne nechtela byt. Snazila se mi zmenit nazor s tim, ze je to dlouha cesta do oxfordu, a ze trava neni zelenejsi na druhe strane. Navic jsem se dozvedela, ze ona ani nemuze otevrit tu pozici, co jsem chtela. Zacalo se mi oddalovat, kdy prejdu do nove prace. Muj novy manazer byl u nas v obchode nakupovat (zije ve stejnem meste), a moje kolegyne se zeptala, kdy me teda ukradnou?! A on, az ji manazerka pusti. Dozvedela jsem se, ze me nechce pustit a ze to nadaluje! Hned jsem za ni sla a zeptala se ji, proc me nechce pustit? Prej nema dostatek lidi. Druhy den jsem ji prinesla vypoved, ze odchazim. Hned se snazila vysvetlit, ze jestli dam vypoved, budou mi muset ukoncit pomer a tim bych mela problem v Oxfordu. Na to jsem ji rekla, ze jestli me chteji tak me prijmou znova, ze jejim obchode nezustanu. Svolila s mym propustenim a ja za tyden sla do Oxfordu!!!

Par obrazku z Oxfordu







Musela jsem si jit koupit auto. Nechtela jsem cestovat vlakem. 45 minut to trva autem. Docela dalka.Vzala jsem si auto na pujcku. Koupila jsem ho na maminky narozeniny, tak jsem ho podle ni pojmenovala - Ladenka.



Jon me zmeskal v praci, tak mi nechal dopis.


A tam jsem potkala ty nejlepsi lidi! Vsichni strasny zlaticka. Delala jsem to, co se mi libilo! Sice jsem byla asistentka, ale uz mi nic nebranilo v tom se dostat jeste vyse. Kolegy jsem mela super. Hlavne Paula, ktera navrhovala kuchyne. Tak nejak si me vzala pod sve kridlo a ucila me zaklady. Diky ni jsem se toho naucila tolik, o svem volnu ci klidu jsem si hrala s programem a navrhovala kuchyne a zachody s tim, ze az bude ten spravny cas, poslou me na vycvik.

Jsem dostala svoji vlastni vestu. Jsem vtipkovala, ze nechapu, proc si mysli, ze jsem tak velka.
Ta vesta byla L.


halloween v praci.


Jsem si vycpala bricho, abych vypadala jako muj kolega.
Mam ho moc rada. Je fajn.
Mi vzdycky prinesl bombony.

Na me doma cekalo, kdyz jsem se vracela z cech za nim.


Mezitim se blizili nase prvni Vanoce. Vyzdobili jsme si stromecek. Koupili si navzajem kalendare, samozrejme, ze jsem podvadela, haha, a mozna i nekdy ujedla jeho cokoladku!). Vanoce jsem tak trosku oplakala. Vzdy se mi styska. Doufejme, ze pristi rok pojedeme na vanoce domu. Chtela bych Jonovi ukazat, o cem jsou ty pravy Vanoce. Nechapal, ze proc je mi tak smutno. Mam krasny vztah s maminkou a braskou, a nase Vanoce jsou krasny, pohadkovy. A kdyby to zazil, uz by nechtel jinak. Ale meli jsme je krasny. Meli jsme na ceske vanoce, ceskou vecu. Otevreli si kazdy jeden darek. A druhy den rano otevreli ten zbytek. Musim rict, ze mi udelal radost - ohromnou!! Dal mi snehovou kouli ve tvaru srdicka a nasi prvni fotku. Byli jsme na plazi a z musli jsme udelali srdicko. Mam ji na nocnim stollku. Potom mi koupil moji oblinebou knizku, slunecni znameni. Kdyz jsme si psali, tak jsem mu o ni rikala, cetla jeho znameni a byla to jedna z veci, kterou jsme mu ukazala v cechach v mem pokoji. Byla uplne potrhana a slepena. Tak me moc potesil, ze na to myslel. Ze ji objednal az z Ameriky a byl tak vystraseny, ze neprijde na cas. Uplny zlaticko!






Na nase rocni vyroci jsme jeli do Parize. Jen na kratkou dobu. Pocasi jsme meli krasny. Musim rict, ze se mi Pariz strasne libila! Ta architektura. Dokonce kdyz opravovali ty budovy, daly pred budovy velke platno ve stejnem styly jako ty ostatni budovy, takze to vubec neprekazelo, ze za platnem se ta budova opravuje, protoze jste nic nevideli. Jen velky obrazek budovi. Samozrejme, ze jsme Eiffelovku vysli! Nejeli jsme vytahem!! Pocitali jsme schody. Hned pri prvni stovce jsem toho litovala. Ne caste jsme mijeli lidi, co uz nemohli. Jen starsi par tak dokonce i rikali, ze jim tenhle vyhled staci! Dosli jsme do vic jak pulky na prvni rozhlednu a na tom jsme si museli koupit dalsi listek a to uz jsme museli vytahem. Pesky se nesmelo. Vyhled krasny! Takovy typicky. Jestli do Parize, tak i na vez! A dali jsme si tam i obed. Kdy jsme se divali na Pariz. Lidi strasne prijemni! Mili! Vzdy me posadili prvni a i vzali objednavku ode me jako prvni. Coz se mi libilo. Hodne jiny nez v Anglii, Jen se musim pochlubit, za jak strasnou 'cestovatelku jsme'. Jon se pochlapil s tim, ze zkusi sneky a zabi stehynka. Uhadnete, co byly me vecere? - Prvni noc jsme mela fish and chips. A kuchar se mnou laskoval, ze poznal, ze jsme z Britanie, tak se extra snazil. Ja si myslim, ze mi tam plivnul. Haha. Pak jsem mela hamburgra, lososa a tak! Ja byla strasnej strapytel! Prominte Francouzi! Dokonce i britskou snidani, parek s vajickem.












Doufam, ze jsem tak nejak schrnula, co vsechno se udalo. Jak jsem rikala, je to takovy dospelacky zivot. Prace, budovani kariery, pritel, to malo volno, co spolu mame se snazime uvolnit.


Jo a druhy valentyn jsme malovali, protoze jsme meli oba volno a meli jsme hamburgra. Mozna za 10 let se dostaneme do restaurace. Ale ja mam moc rada, ze si dokazeme uzit i hamburgra. Vzal me do me oblibene vesnice na me narozeniny. Coz bylo krasne gesto. Nechtel mi rict kam me bere. Meli jsme rande. Dokonce predstiral, ze me vyzvedava na rande, tak najednou klepal. Hned jsem vedela kam jedeme a udelal mi radost. Vzdy kdyz jedeme pres tuhle vesnici, tak mu rikam, jak je krasna, typicka stara anglie, tak nam zamluvil stul! Umi byt romanticky, kdyz chce. Ale ja si uzivam to nase lezeni na gauci, sledovani show, pojidani zmrzliny a pak mu usinam na rameni. Nevymenila bych to za nic.

Neco male z naseho domu


Koupelna - a moje banicka v ramecku.

Loznice.

Obyvak




Jonova posilovna


Mela jsem sve predstavy, jak to bude v Anglii vypadat, kam v zivote dojdu. Muz nebyl na mem planu. A jsem neskutecne rada, ze mi prekrizil cestu. Zmenil mi zivot. Ukazal mi, co je v zivote dulezite. Mam porad svuj list mist, kam chci, ale ted si to budeme procestovavat ve dvou. Na dalsi dovolenou pojedeme v Zari a snad na Kanarske ostrovy, doufejme ze letos lyzovat, kdyz se podari. Pojedeme kempovat s kolama a pristi rok do RIma. Nikam nepospicham. Vim, ze mam dost casu na tohle vsechno. Ziju svuj sen. Netusila jsem, ze tohle chci. A kdyz se dnes podivam na nas zivot, vim, ze bych to jinak nechtela. A o co bych prisla, kdybych to tenkrat vzdala, sebrala svou hrdost a odjela domu! Mam uzasnou podporu od nej a od rodiny, moc ve me veri. Byl se mnou kdyz jsem nemela vubec nic, krome dvou kufru.


Kazdy den, kdyz vejdu do dveri, vim, ze jsem doma. Nevim, kdy tohle muze skoncit, ale v tenhle moment si preju, aby to bylo naporad. Nikdy jsem necitila tolik lasky (kdyz nepocitam maminku), citim, jak moc me ma rad. Citim se ta nejkrasnejsi a nejchytrejsi na svete, kdyz jsem s nim, Nemusim si na nic hrat. Preji kazdymu, aby nasel v zivote to, co hleda. A at je to cokoli, drzte se toho, jdete za tim, co chcete a nevzdejte to! Stoji to za to! Kdo vi, co me ceka dal, ale nemuzu se dockat to zjistit.


Pred mesicem jsem byla povysena, takze i ja ted navrhuju kuchyne. Jsem strasne pysna, ze mi dali sanci, jim dokazat jak budu dobra. Uz jsem prodala kuchyn a koupelnu. Mili zakaznici. Tak se tesim, co dal me ceka. Mam dalsi zakazniky, co cekaji na novy sale a koupi ode me kuchyn. Takze tohle je muj novy zivot v Anglii. Nova prace, nove dobrodruzstvi, pritel, ktery me i dokaze nastvat, a maminka za mnou prijede na dovolenou.

Moje vizitka.

Moje kancelar


Steve - vzdy chodi do nase obchodu. Oni ho vsichni krmi, on se tam vyvaluje. Zakaznici k nam vzdy chodi, aby nam oznamili, ze tam mame kocku.
On si ke me vzdy chodi pro dobroty a spi mi na zidli pro zakazniky..


A moje prvni kuchyn. Mam jich vic. Treba priste je sem hodim.



Preji Vam vsem krasne leto. Doufam, ze nejaky to slunicko. Je to opravdu jen rekapitulace. Vsechno se zda uz tak davno. Ale kdyz si na neco vzpomenu, tak to sem hodim.

Krasny zbytek dne.
xx
 

Zivot v Anglii - part 1

22. june 2016 at 19:27 |  UK


Ahoj Vsem,

Uz jsem tu nebyla pekne dlouho. Ani jsem si nepamatovala prihlasovaci udaje. Nevadi.



Musim zabrouzdat do vzpominek, co vsechno se za ten posledni rok a neco udalo. Neni to tak dobrodruzne zajimavy jako zivot v Americe, co Vam budu povidat, spise jde o normalni, dospelacky zivot. Rikala jsem si, ze tohle nikoho zajimat nebude, tak me ani nenapadlo sem neco psat.




Tak zpatky do minulosti. V mem predchozim clanku jsem tak nejak vystihla zivot au pair v Anglii. Jsem si jista, ze au pair uz v zivote delat nebudu. Bylo to prima v USA, zazitky, zkusenosti a mista, ktera bych asi jen tak nenavstivila. Ale delat to samy v Anglii byla blbost. Pro me kazdopadne! S detma a rodinou jsem si moc nesedla a tak nejak jsem byla otravena delat jedno porad dokola a byt nikdo. Jsem rada, ze tomu je konec. Ale urcite je to pro nekoho ta nejlepsi volba. Nemejte me za zle. Vypadnou z cech, poznat novou zemi, neco si privydelat, ziskat zkusenosti s detma a treba vyrazit do USA. Nekdo tuhle praci muze delat neskutecne dlouho. Pro me to neni, ale zase me to dostalo tak, kde ted jsem. Nemuzu si stezovat.

Rodina si me takhle posadila v pondeli odpoledne ke stolu (akorad jsem uklizela pradlo, coz jsem jim tam takhle pekne nechala pohazeny na schodech), ze si musime promluvit. Nejak citili, ze jsme si nesedli. Ze o svem volnu chodim za kamarady (jsem jim tak nejak nerekla, ze jsem potkala sveho budouciho pritele) a nejsem moc s nima. Ani me to neprekvapilo, protoze ja uz mela napsany dopis na rozloucenou a poslany zivotopisy po spolecnostech, ze se stejne brzy sbalim a odejdu. Navic jsem ani ty holky nemela moc rada. Myslim si, ze bych si s nima sedla, kdybych chtela, ale me se ta prace osklivila. Prislo mi zbytecny se tam placat jako au pairka, ale urcite me trosku zaskocili, protoze jsem si nenasla ten pronajem a praci, abych se mela od ceho odrazit!
Rodina mi potom rekla, ze u nich klidne muzu zustat, nez si neco najdu. Jenze ja jsem moc tvrdohlava. Ja se sla hned sbalit s tim, ze pojedu domu a neco vymyslim - co delat mezitim a pak se vratit zpatky. Jon (muj pritel) mi jen tak napsal, jak se mam. Na mou odpoved, ze mi uz bylo lip, mi okamzite volal a to ja se rozbrecela, ze jedu domu. On okamzite nasedl do auta a prijel me vysvobodit. Rekl mi, ze at nikam nejezdim, ne ten den, at jdu s nim domu, uklidnim se a vsechno to promyslim....

Uplne puvodne, co jsem mela v planu jit na univerzitu. V prosinci jsem se prihlasila na Tourism and management a mela jsem zacit prvni semestr v zari. Proto jsem si myslela, ze omrknu Anglii, jak to tam chodi, neco si privydelam jako au pair, pak do pronajmu a vystudovat - jenze na me cekalo neco uplne jineho! A to bych vam asi mela povypravet tu nasi lovestory....

Vyhled od host family z okna


Vesnicka s kostelem.

Prijata na univerzitu, dva mesice doma po navratu z Ameriky jsem tak nejak premyslela, co dal. Proc nezkusit jet do anglie. Rodina uspesne vybrana, jizdenka koupena na 7. Ledna do Hook Norton (coz byla vesnicka kam jsem jela). Myslela jsem, ze se zase prihlasim na seznamku, kdyz nikoho v ty Anglii neznam. Ano, takhle jsme se seznamili! Psali mi ti typicti muzi s pick up lines a on mi napsal obycejnou zpravu. A takhle to zacalo. Zacali jsme si psat kolem 18. prosince (moje pamet je na tohle dobra, jeho az zas tak moc ne, ha), kazdy den. Dlouhy zpravy o vsem. Nevazla konverzace a nebali jsme se o cemkoli mluvit. Na Vanoce me napadlo, proc si nezacneme psat pres viber, je to takovy osobnejsi.

Pamatuju si, ze jsem mu posilala nasi Emmu s kridylkama. Jak tatka dela jednohubky a nebo obrazek Jak zil jednou jeden kral (doufam, ze to mam spravne). A on mi posilal jeho s rodinou.

Emilka s kridylkama


Asi za par dni jsme si poprve zavolali. Musim vam rict, ze jsem byla pekne nervozni!!! Nevedela jsem, jestli mu budu rozumet,
zase takove zkusenosti s Britama jsem nemela. A jestli si budeme mit o cem si povidat. Porad jsem to chtela oddalovat, kdyz mi zavolal. Pamatuju si to, jako by to bylo dneska. Sla jsem do sveho pokoje, sedla si na postel a jen rekla 'Hello?' a tak nejak to zacalo. Nemohla jsem se prestat usmivat a od te doby jsme neprestali byt v kontaktu. Ja mu posilala fotku sveho noveho tetovani (coz byl vanocni darek), Emmu a tak nejak vsechno o cem jsme se bavili.


"Never let go of your dreams" - Nikdy se nevzdavej svch snu.



Agatka - To byl muj pejsek, jenze umrela, kdyz jsme byla v Americe. Tak jsem chtela mit pamatku.


Mozna vam to prijde smesne, ale my jsme spolu mluvili hodiny, az do pozdnich hodin, dokonce jsme spolu i usinali, se sluchatky v usich. Pamatuju si, ze jsme takhle jednou usli a ja se probudila kolem 9te rano a musela jsem s mamkou do mesta (myslim si, ze k zubari, ale jista si nejsem). Emma si ke me otevrela dvere a zacala me vitat. Na me 'Emmo, Emilko' se probudil. Zacal se smat a ja si uvedomila, ze mam sluchatko porad v uchu. V ten moment jsem si strasne prala ho potkat! Bala jsem se, ze se odmlci, jako vsichni pred tim. Ze ho to prestane bavit si se mnou dopisovat, ci cekat mesic nez dorazim do Anglie, a nebo jiny duvod. Mamka se me ptala, proc se tak tetelim na ten telefon. Kdyz jsme si takhle znova s Jonem volali, otevrela jsem dvere, ze odejdu z pokoje a za dverma stala moje mamka s braskou a se sklenickama v ruce. Poslouchali za dverma!! Ja se nemohla prestat smat. Jeste navic, kdyz mamka nerozumi slovu Anglicky. Ona je strasne zlata! Na novy rok jsme si s Jonem volali a ja mu rekla, ze mu o pulnoci poslu pusu. To byla nase dohoda. Tak jsem se vyfotila se strdickem u pusy, ve kterem bylo napsano novorocni polibek. A presne o pulnoci mu ji poslala. Za chvili mi prisla jeho odpovedet a on udelal presne to same!! (A mou fotku mel potom vytisklou a v ramecku u postele, ale to trosku predbiham!) No a rok na to jsme si ten novorni polibek dali na zivo.

Jsem vencila Emmu kolem 10 vecer, tak jsem tohle napsala, vyfotila a poslala presne o pulnoci.

Mamince bylo lito, ze zase jedu pryc, ale uz si tak nejak zvykla. Vyhodila me na autobus, zase jsme si poplakali a ja vyjela do Prahy. Jela jsem autobusem. Jen protoze jsem mela dva kufry a bylo to levnejsi nez letadlo. Mela jsem krasne prekvapko od moji sestrenice s manzelem a detmi. Sestrenice mi skocila necekane na zada a takhle me na kafco. Nejmilejsi gesto. Cekali se mnou na autobus a pak mi mavali na cestu. A ja si jela naproti necemu, co mi zmenilo zivot.



Jon se me pry nemohl dockat. Mela jsem v planu ho videt o vikendu, ale on nechtel cekat, tak si pro me prijel hned druhy vecer. Setkani bylo u kostela v te moji male vesnicce. Strasne prselo - vitejte v Anglii. Muj prvni tyden prselo 6x. Ja si koupila zmrzlinu v kramu na rohu a cekala na Jona u smluveneho mista. (Dokonce za rok pozdeji jsme se ocitli u stejneho kostela, Jon mel smluvenou praci v te me stare vesnicce, tak jsme spolu vzpominali, jak me tam vyzvedl uplne poprve!. A taky si delal srandu, ze by me tam mel zase nechat, at si me prevezme nekdo jinej, ha). Jon zaparkoval s autem, vylezl ven a objal me, zvedl me do vzduchu a protocil. Prislo mi to krasne, takove romanticke.



A protoze prselo, rozhodli jsme se jit k nemu. Normalne bych se branila a sla nekam do spolocnosti, jenze ja se s nim citila v bezpeci. V kontaktu kazdy den udelal ten rozdil. Citila jsem se, jako bych ho znala roky. Uvolnene a v bezpeci. Kdyz jsme dorazili k nemu domu na stole v obyvaku mel pripravene ruze ve vaze a ramecek s moji basnickou, kterou mi jednou pozde vecer slozil. Ja uz o basnicce vedela, protoze mi ji poslal behem nase pozdniho hovoru, vlastne mam dve, ale na tu druhou cekam, az me prekvapi a taky mi ji vytiskne a da do ramecku :D To bylo strasne krasny gesto. A taky mi necha vytiskou fotku Emmy a meho brasky a taky jeho fotku, aby mi nebylo tolik smutno. Co vam mam povidat, se mi nikdy nechtelo odejit!




Kdyz sem tedy opustila rodinu, vzal si me k sobe domu. Mamince jsem tak pofnukavala do telefonu, co se ze se tedy stalo, a ze uvidim, jak nam to bude vychazet.


To jsme spolu byli navprochazce a zacalo snezet. Ja mela klouzavy boty, tak jsem sebou pekne mazla na zem.

Ale ze se mi to nechce vzdat. Ze ho mam fakt rada. Protoze jsem nemela zadnou praci, tak jsem s nim chodila do prace. On v tu dobu hodne cestoval, coz se nedavno zmenilo a on byl povysen. Procestovali jsme kus Anglie - hlavne hodne u morskeho pobrezi. Tady mate par obrazku. Musim rict, ze Anglie ma svoje krasy. Wales je teda moje oblibena cas Velke Britanie. Hodne zelene, kopcu, ovecky! Kdyz je hezke pocasi, stoji to za to. Nas prvni vylet k mori! Koupili jsme si fish and chips, sedeli u more a koukali na zapad slunce. To byl takovy sen. Kazdy den jsme jeli nekam jinam.














Nas prvni Valentyn. Ja teda Valentyn neslavim. Meli by jste lasku projevovat kazdy den a ne jen tehdy, kdyz tomu kalendar poruci! Takze jsme z toho nedelali tak velkou udalost. Kdyz me chtel vzit na romanticky obed a ja mu rekla, ze vyberu restauraci, byl chudak v soku. Vzala jsem ho na fish and chips! Chudak se me snazil premlouvat, ze muzeme jit jinam, ze to neni romanticky a tak. A ja ho uklidnila s tim, ze nechci byt nikde jinde. Fish and chips je moje oblibene tady v anglii. Je to jen nekdy, ale moje srdcovka! Takze to stalo za to! Bylo mi uplne jedno kde jsem, jediny, na cem mi zalezelo, bylo s kym.

Tahle se nam moc nepovedla. Strasne jsme se smali. Vypada to, jako kdyby me chudak omamil. Ha.




On mi vzdy koupi ty nejkrasnejsi prani. Ta fotka v pozadi v ramecku byla nase prvni fotka. Moc se mi nechtelo fotit.



Jsem dostala kyticky.


Fish and chips

Za mesic potom jsem mela svuj prvni pohovor. Jako prodavacka v jednou z obchodu (Je to neco jako Baumax v Cesku, najdete tam v podstate vsechno - od potreb do domova, ke stavbe atd). A byl to muj prvni uspesny pohovor. Byla jsem prijata. A co je na tom to nejvtipnejsi? Jon tam pracoval kdyz mu bylo 16 jako jeho prvni prace! Takovy osud, nemyslite? Kdyz jsem do toho obchodu vesla poprve, videla jsem tam sektor kuchyne a koupelny, do ktereho jsem se okamzite zamilovala a rekla si, ze jednou to bude moje misto. Mela jsem mile kolegy, ale ta prace me nebavila. Nemyslim si, ze je to neco pro me. Co se tyce anglictiny a znalosti ohledne zbozi, byla brnkacka! Rychle jsem to pochytila a zakaznici me meli radi. Me se jen nelibila prace jako takova. Abych mirila na manazerku se mi nelibilo, a jinak tam nebyl zadny vzestup. A prodavackou do konce zivota jsem byt nechtela. Delala jsem hodne prescas, abych moji mamazerce dokazala, ze ta stojim. Uvolnilo se misto v oddeleni kuchyni a koupelen a ja ho chtela dostat. Manazerka mi to slibila, ze to dostanu, ale az najme nekoho misto me. A ja cekala. Nakonec jsem pracovala 7 dni v tydnu a to se mi nelibilo. Sla jsem za manazerkou a rekla ji, ze tolik pracovat nebudu. To se ji moc nezamlouvalo a zacala me vydirat s tim, ze preci chci byt asistentkou v oddedeli kuchyn. Mrcha jedna! Do toho se udala takova malinka scena. Prijaty se mnou byl jeste jeden kluk jmenem Barry. Takovy ubozak. A porad se ke me vtiral a pozadal me o cislo. A to se me o to cislo ptal, kdyz Jon na me cekal, aby me vyzvednul. A ja mu rekla, ze me cistlo nepotrebuje, ze mam pritele. A tak zacalo jeho postouchavani. A doslo to az tam, kde rikal lidem, ze jsem jeho pritelkyne. Chudacek ne? A jednou ke me takhle prisel a rekl 'kdybych mel byt na Manhattenu, tak by sis vybrala me!'. To jste nevideli, jak jsem mu hned hrube odpovedela. Blbec jeden. Co si o me myslel?! A hned potom se na me odtrhl predevsema, tak jsem ho hned schladila, ze nejsem jeho pritelkyne, a ze se ke me takhle chovat nebude. A to byla moje sichta u konce, a kdyz me Jon videl, jak jsem byla nastvana, tak se mu to moc nelibilo. Jon si za Barrym zasel do moji prace. Prej, at me necha na pokoji, nebo si o tom promluvi nekde jinde. A ja druhy den byla zovalana do kancelare kvuli tomuhle incidentu, kdy Barry nesel druhy den do prace a pak dal i vypoved! Dobre mu tak! Kdyby nemel maslo na hlave, tak se nebude schovavat. Uz me nebavilo cekat a manazerka jenom slibovala a slibovala. Ona byla stejne zvlastni. Sedela v kancelari a sledovala kamery. Dokonce si zavolala moji kolegyni, posadila ji pred kameru a prej at se sleduje a pak ji rekne, co by udelala jinak. Fatk me nekdy prekvapovala. Nic se v praci nezmenilo.


Kdyz nekde venku nasel kyticky.

Kdyz jsem se nudila na dlouho ceste autem. I to schytala jeho cela ruka.


Na narozeniny mame takovou domluvu, ze musime rict na vsechno 'ano'. Tak jsem mu nejen nalakovala nehty, ale i dala maskaru. Ha.

Nase zalaskovane dopisy. Vzdy si je nechavame ruzne po dome, kdyz jeden z nas odchazi driv do prace.
Pak je ulozime do vazy.




Kdyz mi nekdy pripravi obed.


Necekane kyticky. Vzdy me takhle prekvapi.


A rekl 'ano'.


Jon me predstavil jeho mamce. Jeli jsme k ni na vikend. Ona zije ve Walesu. Ty fotky jsou krasny. Ukazala nam kolem, dali jsme si nekde vzdy kaficko. Prijemny vikend.






Jsme se byli podivat na steams trains. I ja si pujcila od pruvociho helmu. Se mi nemohli prestat smat!


Ovecky!!


Moje snehova koule.



Nas rodinny skype.

Vzala jsem ho do Cech na nasi prvni dovolenou. Nikdy nebyl v zahranici a co hezciho, nez ke me domu?! Kdyz jsme prileteli pozde v noci, moje sestrenice s manzelem, maminka s braskou na nas cekali s velkym napisem. Jsou uzasni!! Vzali nas ke hradu, kdy jsme videli celou Prahu v noci! Krasa! Dech berouci! Prahu si uplne zamiloval.


Jonovo prvni klobasa - Vaclavske namesti.


Vzala jsem ho na ty nejznamejsi mista. Dali si pivo a trdelnik (ne najednou, haha). Dosli jsme az na hrad s krasnym vyhledem na celou Prahu za svetla. Nachodili jsme se poradne. Ale stalo to za to. Dali si typicky cesky obed, ale z toho moc odvarenej nebyl. Nechapal nase houskovy knedliky a salad taky nic moc (asi tim, ze nema rad majonezu :D ), ale alespon to zkusil!! Jeli jsme na Karlstejn. Vypravela jsem mu pribeh o nasem krali a Karlstejnu. Z toho byl unesenej. Moje maminka se do Jona uplne zamilovala. Porad mi ho pochvaluje. Uplne vidim, jak by si ho adoptovala.

Moje nejoblibenejsi fotka.


Jasne, ze i my mame zamek.

Praha!!


Laska moje.

A taky jsem si musela vzit maminku k nam na dovolenou. Dokonce jsou na ceste k nam znova za dva tydny. Pocasi jsme moc krasny teda nemeli, ale to nam nevadilo. Hlavne, ze jsme byli vsichni spolu. Je to docela narocny prekladat z jednoho jazyka do druhyho. Byt porad s kazdym, aby se kazdy citil, ze se mu venujete a maji o zabavu postarano. Proto jsem si vzala dovolenou jen ja a Jon bude pracovat, abych mela vic casu si pokecat s mamkou a braskou. Neda se to, kdyz je Jon s nama. Nechci aby si myslel, ze ho bud pomlouvame, ci mluvime o nem a naopak. Ale byl zlaticko. Staral se o nas, doleval mamce vino, varil nam veceri. Umi par ceskych slov. takovy zaklady. Umi sprostarny, ty se naucit chtel hned. Mamka se mu vzdy smeje, protoze ho donutime je rict. Tak mame o zabavu vzdy postarano. Vzdy mamka zdravi 'ahoj maminko', to se ode me naucil. Me vola 'lasko nebo zlato'. Vzdy nam preje 'dobru'. A umi 'pusu'. A pak ty sprostejsi, ale ty rikat verejne nebudu. :)


Ve Walesu u vodopadu.


A s maminkou a braskou taky.


Krasy Walesu.



Na navsteve u Shakespeara.

Stratford.

A zase.



Pokracovani v druhem clanku.

My life in the UK - part one

29. june 2015 at 12:28


Omlouvam se za dlouhou odmlku. Ten cas leti jako blazen. Zacinam v Anglii 7 mesic. Nemela jsem cas a uprimne ani naladu na psani clanku. Porad se neco delo, kazdy den do prace na 9 hodit, to se pak cloveku nechce cucet do pocitace.

Asi bych to mela nejak zrekapitulovat. Odjela jsem do Anglie zacatkem ledna do jedne Britske rodiny. Vybrala jsem si autobus, abych mohla prevest me dva velke kufry a vyslo me to stejne jako letenka a zapocitana bez zadneho kufru. Takze jsem to mela jeste dobry. Jizda docela usla, jelo se asi 17 hodin, ale pomerne to uteklo. Jsem zvykla z dlouhych cest vlakem a letadlem. Jediny, co tu cestu trosku pokazilo, bylo dite,ktere rodice nacpali kolou a mekacem, takze se nekolikrat za jizdu pozvracelo. Prijela jsem do Anglie kolem 11 rano. Hned jsem si vsimla, ze jsme na jine strane silnice. Haha. Trosku nezvyk v predjizdeni a odbocovani, ale kazdopadne to nebylo tak strasny, jak jsem si myslela. Potom jsem si vzala metro, kdy jsem musela dojet na jinou stanici, kde nasedla na vlak a jela do Banbury. To je misto, kde rodina zila. Matka me vyzvedla na nadrazi.- prijela z Londyna z prace - a my sedely ve stejnem vlaku. Haha. Ale potkaly se az venku.

Starala jsem se o dve divky, statsi Scarlett (10let) a mladsi Belle (6let). Nasla jsem si je na skupine, kde se mi ozvala slecna s nabidkou na rodinu. Nebudu nikoho pomlouvat, proste jsme si s rodinou nesedly. Libila se mi na skypu a podle doporuceni od slecny to vypadalo nadejne. Ale ja ze svych zkusenosti vim, ze to nikdy neni tak ruzove jak to vypada. Nemuzu rict, ze by rodina byla priserna, to v zadnem pripade, jen jsem tam nebyla spokojena. Mozna je to zpusobeno tim, ze mam po dvou letech dost a nejsem tak zapalena, jako kdyz slo o nove dobrodruzstvi. Kdo vi. Spise mi tam slo o princip. Ve svych 23 letech se nechci nikoho nic dovolovat, spis takovy ty nesmysli, jako v kolik byt doma a nebo travit svuj volny cas, kde chci. Nemam ve zvyku rikat, co kde delam a s kym. Ale s tim jsem mela samozrejme pocitat, jen to potom clovek vezme jinak, kdyz se to fakt deje, nez kdyz si jen domysli. Co me asi nejvic stvalo, byl rev holek, prani se a nadavani kolem. Jedna scena za druhou. Cely odpoledne. Vylozene bitky. Ty holky chvili nezustaly v klidu, hned se do sebe pustily. Starsi vzdy rozbrecela mladsi, ktera byla hodne senzitivni. Starsi byla dost vycurana. Ale doslo to do takovy faze, kdy uz jsem se starsi nechtela nic mit. Nejsem hloupa a navic umim Anglicky a to se ji asi nelibilo, ze neni po jeji. Tak mi to davala najevo. Treba jsem cesala jeji dlouhy vlasy, drzela pramen v ruce a ona se rozebehla pryc a pak bezela za mamou, ze ji taham za vlasy. Me to vyznelo, jako bych ji tahla nekde po zemi. Nebo prisla rano dolu a na otazku, co chce k snidani mi odpovedela ne a jakmile mama prisla dolu, hned na me napraskala, ze ji nechavam hladovet - pry mysleno ve vtipu. Me to vtipny rozhodne neprislo. Kazdy den nejaky drama. Asi nejvetsi, co me uplne odradilo, bylo jedno rano, kdy tata opakuje nejstarsi, at se oblika a obuje, ze za chvili jedou do skoly. Ona se divala na show na mobilu, a kdyz tata prisel dolu uz to nemohl vydrzet a rekl, ze mela nastarosti se oblict a ani to neudelala, a ze na ni nebude cekat nez se uraci. Do toho se starsi rozervala, ze je na ni zlej, ze ho nenavidi a nikam s nim nejde. Vyrvala se mu z ruky, vybehla schody a bouchla s dverma! My jsme vsichni stali na chodbe. Mama se na tatu oborila, ze ji bude trvat veky ji zase uklidnit. A ze to od neho nebylo nutny. S cimz ja nesouhlasim! Myslim si, ze te holce se to melo opakovat nekolikrat za den. Nelibilo se mi tam. Nemela jsem zapotrebi nejaky sceny kazdy den. Takze jsem si drzela odstup a delala, co se ode me chce, ale nebyl tam vztah jako s Madison a myslim si, ze i oni to tak vycitili.

Mela jsem je hlidat pres noc, takze jsem zacala odpoledne a mela skoncit neco kolem pulnoci. Holky jsem sla ulozit v pohode, nikdo nic nenamital. Rekla jsem jim, ze jsem v pokoji, kdyby neco. Holky souhlasily a sly spat. Teda, to jsem si myslela. Najednou mi prisel email od mamy, ze priste az bude hlidat holky, byla by rada, kdybych nespala. Na to jsem ji okamzite odpovedela, behem minuty, ze nechapu, ze nespim, ze jsem ve svem pokoji a holky to vi. Odpoved byla, ze S (nejstarsi) je rozrusena, ze jim volala a at jdu dolu, hladim ji po zadech a jsem tam s ni, dokud neusne. To jsem jen nechapave kroutila hlavou, v jejim veku udelat rodicum scenu na mobilu, at jedou domu, ze nemuze spat a ze je rozrusena. Obe holky rano slo do postele k rodicum - kazdy rano. Nebo kdyz se ji nechtelo do skoly, tak predvedla dramamtickou scenu, ze ji neco boli. Verim,ze ji to treba i bolelo, zpocatku, ale jelikoz rodice z toho delali vedu, tak si uvedomila, ze to na ne zabira. Treba, ze ji boli zada a nemuze chodit. Nebo v 5 hodin rano zacala kricet, ze ma strasne bolesti v zadech - ale pritom kazdou sobotu jezdila na koni. A to ji zada nebolela. Tak proste nesla do skoly. Mela jsem ji doma, jen se zabouchly dvere za rodicema a najednou cela zdrava. Byla napocitaci, chtela jit do parku, ale rano do skoly jit nemohla. Nemam to rada. Kdyby ji to fakt bolelo, bylo by ji mizerne a byla by rada, ze lezi. Ale kdyz se ji tohle veri. Ja na to zevedava nebyla. Matka volala asi 6x, aby se ujistila, jak ji je. A prej, tak spolu neco upecte. Copak by se ji chtelo do skoly, kdyz je to vlastne volny den jako o vikendu. Opravdu jsem tam nebyla spokojena, ale rikala jsem si, prece to nevzdam. Uz jsem zazila i horsi rodiny.

Tohle by asi bylo o rodine. Myslim, ze jsem popsala to nejzakladnejsi, co se delo. Jedno odpolene, coz byl skoro mesic, co jsem zila u rodiny si me posadili ke stolu a rekli, ze citi, ze to neni ono. S cim jsem souhlasila. Rekla jim, jak to vidim ja. A oni rekli, ze by bylo nejlepsi, abych sla. Ja se nikde nebudu doprosovat, rekla jsem, ze jdu. A oni najednou, ale ty nemas kam jit. V tom pripade tu muzes zustat nez si neco najdes, coz bylo sice "hezky", ale ja nebudu poslouchat, ze me tam nechali, jako chudinku, protoze jsem nemela kam jit. TO fakt ne. Navic, ja se prece vzdy muzu vratit domu, kde na me cekaji. Takze jsem si okamzite zbalila veci a sla. Mama vybehla ven, ze at neblnu, ze kam jdu. Ja ji rekla, ze mam svoji pychu a ze mam kam jit. A prej, Scarlet te chce obejmout na rozloucenou. No a ja sla.

Trosku se to prevratilo, ja byla na ceste domu, jeste jsem tu mesic vidala Jonathana, ktery bydlel ve vedlejsim meste. A me se nechtelo odejit bez rozlouceni, a kdyz mi jentak zavolal, kdy ja si balila veci, rozbrecela jsem se. Okamzite nasedl do auta a prijel pro me. Ze at zustatnu u nej, nez se uklidnim, at se v klidu vyspim, a ze to vyresime.

NO a takhle zacala moje nova etapa zivota - totalne neco jineho, nez jsem mela v planu. Ale musim rict, ze se mi to libi. ALe to bude dalsi clanek.

Mejte se krasne.
 


Clanek do online magazinu

12. march 2015 at 16:43 |  Ceska Republika

Zdravim vsechny,

zacatkem unora jsem byla oslovena online magazinem 'Cestujeme po USA', jestli nechci zverejnit me poznatky z Ameriky. Potesila me tato nabidka a clanek jsem sepsala. Oni ho zverejnili a ja se zapomnela zminit na svem blogu.

Kdyby jste mel nekdo zajem, tady sdilim webovou stranku, kde clanek najdete. Muzete tam najit vice clanku z Ameriky, ktere stoji za precteni.

Uzijte si pocteni.

Dopisuji clanek z NYC, ktery slibuji uz peknou dobu, ale myslim, ze drive sdilim novy clanek o mem aktualnim zivote.
Uz brzy.



http://www.cestujeme-usa.eu/2015/01/vendula-au-pair

Dva mesice v CR

24. november 2014 at 13:01 |  Ceska Republika



Cesta do Evropy = DOMU!

Uz je to tyden, co jsem prijela domu. Letela jsem v pondeli odpoledne (29.9.) z Georgie do New Yorku a pak do Nemecka. Takze jsem do cech dorazila kolem pul 9 rano v utery (30.9.). Let byl uplne pohodovy a pomerne kratky. Cesta do New Yorku trvala kolem 2 hodin a neco pres hodinu jsem cekala na let do Evropy, ktery trval neco vic nez sest hodin. Nemci maji stejne nejlepsi sluzby. Prijemna cesta pokazde, kdy jsem mela moznost s nimi letet. I chutne obcerstveni. Sedela jsem v prostredni rade u ulicky a mela jsem vedle sebe jedno misto volno. Celou cestu jsem se snazila spat. Budila jsem se pravidelne, takze jsem toho moc nenaspala, ale stezovat si nemuzu, kdy jsem az skoro lezela na obou sedackach rozvalena. Haha. Pan mi to asi trosku zavidel, co sedel u druhe ulicky. Mela jsem trosku strach, ze do Nemecka dorazime pozde. Mela jsem hodinu na prestup a nevedela jsem, jak velke je letiste a bala se, ze budu muset znovu pres skenery a vezme si to cas jako v Bruselu, kdyz jsem jela domu predtim. Slysela jsem vedle sebe cestinu, tak jsem se jich zeptala, jestli jedou do Prahy a meli stejny let. Tak nas nakonec bylo asi 8. Letiste bylo malinky. Jelikoz jsme Evropska Unie, normlane jsme meli vlastni dvere - takze to bylo vsechno rychle a ja cekala na letadlo domu!

Do Prahy to byla hodinka. Prileteli jsme malym letadlem, takze jsme zastavili uprostred letiste a autobusem jsme se dopravili do haly. Nejsem si jista, jestli uz byl nazev Letiste Vaclava Havla uz udelany a poveseny, protoze je to poprve, co jsem si ho vsimla. A verim, ze to byla pekna hloupost - Ruzyne sedelo proste lip! Maminka tam na me uz cekala, tak jsem se rozbehla a rozbrecela jsem se. To byl pocit ji videt po tak dlouhe dobe. Tak cesto na skypu a najednou jsem byla v jeji naruci! Dostala jsem na privitanou krizek (privesek na krk) i s retizkem. Maminka vi, jak moc krizky zboznuju, tak mi pridala do me sbirky dalsi. No a jeli jsme se podivat do Metropole a do IKei, kdyz uz jsme byli v Praze. Dali si poprve Starbucks vsichni spolecne a moc jim chutnal.

A jelo se domu!! Nejdriv jsme vylozeli kufry doma a jelo se pro myho pejska Emmu. Taky jsme se zastavila na hrobecku Agatky, abych se s ni privitala. TO bylo takove smutne odpoledne. Ale do Emmy jsme se zamilovala hned, jak me povalila u vchodu. Je obrovska a neni si jeste vedoma sve sily, tak je schopna i porazit. Ale neublizila by. Je to obryne!



Sla jsem potom s mamkou nakoupit a ke kadernikovi. Konecne jsem si zkratila ty vlasy! Uz jsem se nemohla dockat. Neni to zase az takova zmena. Vlastne jsem se vratila tak, jak jsem odjela. Ty dlouhe vlasy jsem mela v USA a chtela jsem zmenu. Hlavne jsem si je trosku ozivila.


Vecer si uzila s maminkou. Jinak se nic zasadniho nedelo. Uklidila jsem si pokoj. Uplne si ho rozebrala a vylestila. Dala si tam vsechny svoje pohledy z Ameriky a vse, co se USA tyce. Abych to mela porad na ocich.



Ale nemela jsem moznost pocitit kurturni sok. Uprimne mi prislo hodne zvlastni slyset cestinu vsude kolem sebe a prvni den byl docela zahul na tu cestinu. Ale uz se to zlepsilo. Nejprve jsem rikala, ze to kafe je plny sugar (misto cukr) a delala nove tvary. Sleduji MTV, protoze to je jedina stanice anglicky. Tak to mi hraje doma denne a nebo filmy v ajine. Abych to nepozapominala. Clovek si zvykne strasne rychle. Koupila jsem si anglicky psanou knizku, tak tu momentalne ctu. Nechtela jsem prijit o to, co jsem se naucila. Clovek si to neuvedomi, ale je to rozdil od dnu, kdy kolem byla jen anglictina a jen zridka cestina, k dnum, kdy je cestina uplne vsude. Verim, ze se mi naskytne neco, kde anglictinu uplatim.


Prvni vikend jsme jeli s maminkou a braskou do Prahy, navstivit nasi rodinu - sestrenici s manzelem a jejich deti. Jsou to milionovi lidicky, tak jsme si nakoupili pochoutky a vyjeli. Nejde o zadnou divocinu. Sedime, popijime, jime a nezavreme pusu. Navic kolem pobyhaji deti, ale je to nejlepsi odpocinek. Hlavne s temi, s kym si rozumite a ty chvile jsou hned prijemnejsi. Druhy den jsme vyjeli do centra. Praha je krasna!! Nejkrasnejsi ze vsech, kde jsem byla. Plna historie. Prosli jsme si namesti, dali si obed a nezapomneli jsme ani na Karluv most. Chteli jsme na hrad, ale zmenili jsme plany. Prijemny vylet po nasem hlavnim meste. Jeste se tam chystam. Navic mi prijela moje kamaradka z Chicaga, tak ji jednoznacne navstivim a za mesic mi prijede moje kamaradka Tyna.. Takze budu mit o cas postarano.



Jinak se nic zasadniho nedeje. Je zima, tak se mi ani nechce ven. Chodim kazdy den do posilovny si zabehat, abych se neunudila. Moje maminka hodne pracuje, ale ve volnych chvilich jsme spolu. A to je nejkrasnejsi. Byla jsem tu i na jeji narozeniny, coz bylo to nejdulezitejsi, proc jsem prijela tak brzo, misto abych byla ten extra mesic v USA. Poslala jsem mamce o pulnoci zpravu a sla ji dat hubicku. Mamku ta zprava probudila, ale urcite se ji libilo, ze tam jsem a preju ji osobne. A ten dalsi duvod jsou Vanoce. Na ty se tesim uplne nejvic! Sly jsme s maminkou i do kina - po dvou letech. Sli jsme na Andele vsedniho dne od Michala Viewega. Musim uznat, ze me nezklamal, jako vzdy. Ted ctu i knizku. Ma jen 150 stran. Tak se trosku pripravuju na tu cestinu, haha.. Mame s maminkou v planu jit na divadelni hru a doufam, ze stihneme i muzikal.

Jinak jsem se snazila vecpat moje kamarady, abych se s nimi videla. Byla jsem vencit s Jituskou, tak jsem mela radost. Taky jsem si zasla na kafe s kamarady a snazili se vse probrat a samozrejme jsme nestihli ani pulku, haha.. A urcite se jeste naskytne mnoho prilezitosti. Tesim se na sobotni vecery s kamarady a drinky.

Utika to jako blazen. Jsem doma uz druhy mesic. Uzivam si pejska - chodim s ni ven. Byla jsem i nemocna, zase problemy s dutinami, takze jsem si na dva dny ulehla do perin. A Emilka si to uzivala se mnou. Porad se mi ty dutiny vraceji, takze mam antibiotika. Tak snad uz mi daji pokoj.



V America snezi, tak jsem docela rada, ze nas se to jeste netyka. Ale to prijde. Pekne se ochladilo. Kazdopadne ten cas leti a za mesic jsou tu Vanoce. A ja si tak nejak usporadam, co dal. Doufam, ze pristi zari nastoupim na skolu. Takze tohle je takova hlavni vec, na kterou se budu pripravovat (ale to se tu urcite ozvu). Dale si promyslim, co dal. Chtela bych si neco privydelat. Anglictina mi chybi, tak bych ji rada nejakym zpusobem uplatnila. Nemam zatim nic jisteho. Spis zkoumam moznosti.

Praha je krasna. Byli jsme s mamkou jak v kine, tak i v divadle. Sly jsme na 4 dohody od Hoska. Moc me to bavilo. Doporucuji to shlednout na internetu a nebo si pujcit knihu. Myslim, ze to hodne pomuze, si uvedomit nasi podstatu a jak jedname. :) Me to rozhodne zaujalo. Prahu mame opravdu nejkrasnejsi. Prochazela jsem se kolem a jsem rada, ze patri nam. Potkala jsem hodne cizincu, tak mi to dela dobre.




Omlouvam se, za tak dlouhe spozdeni. Porad se neco deje. Nic zasadniho, ale porad nekde beham. Kdyz uz nemam vylozene, co delat, tak si ctu a nebo se divat na filmy. Snad jsme shrnula to nejzakladnejsi.

Jednou dopoledne sedime s mamkou a pijeme kavu, kdyz z okna vidime venku kour a slysime hasice. Tak samozrejme spehujeme za zaluzkama a tam hori auto. Musela jsem to ihned zdokumentovat. Akce to byla uzasna. Ti hasici jsou jednicky. Prijela i zachranka a odvezla pana. Nevime, co se presne stalo. Ale asi se nadychal koure. I nase Emma to sledovala a kdykoli mame otevrene okna, tak pozoruje.



Jinak je tu urcite rozdil mezi USA a Cechy. Musela jsem si zvyknout na ty nase kysele obliceje a hlavne tu otravenost. Uz jsem se tu setkala s par jedinci, kteri mi pili krev a nebo jsem se s nima dokonce chytla. Postu asi nikdy nepochopim. Proc tam musim travit pul dne a proc zadna z pracovnit nepracuje, ale hlavne, ze maji plno, co si rict. Ale nemuzu rict, ze by to tu bylo tak desne. Na prezidenta je asi skoda slov, ale jinak, to tu neni tak hrozne, jak jsem se obavala. Nemam tu praci, takze taky nemuzu posoudit z tehle strany. Ale to vse prijde. Spis si clovek musi najit neco, co ho bavi a videt stare kamarady, aby mu pripomneli, odkud jsou.

Zajela jsem za kamaradkou z Chicaga do Podebrad. Byla jsem tam jen par hodin. Prosly jsme si namesti a kolonadu. Koupili lazenske oplatky, zasly na kafe a daly si obed. Pokecaly a hlavne si zavzpominaly na Ameriku. Ona se tam bude po Vanocich vracet. Tak ji drzim palce, at to vse dobre dopadne.


Mely jsme take party, cely vikend, kdy k nam prijeli nasi znami. Neprislo nam, ze by jsme byli tak hlucni, ale nesnasim, kdyz se nekomu neco nelibi, aby se za to nepostavil. V patek prijeli k veceru a bylo se v kuchyni do pulnoci, celou sobotu jsme byli na prochazce, vecer to bylo take do pulnoci a to my sli v jedenact tancovat a v nedeli jeli vsichni domu. A my dostali anonym do schranky. Pobavil. Haha.






I jsem stihla skypovat s Madison a Vicky.



Preji vsem, kteri se chystaji za velkou louzi, i ti, co prijeli domu a vsem, ktere zajimaji blogy na podobne tema, hodne stesti.


Brzy zverejnim clanek vylet po Manhattanu.
Xoxo.



Rekapitulace

25. september 2014 at 5:03 |  24th Month

Zdravim,

Omlouvam se za dlouhou neaktivitu na blogu. Clanek jsem mela z pulky napsany, ale nenasel se cas to dopsat. Konecne se pokusim to vse shrnout. Dostala jsem par zprav, co se momentalne se mnou deje a co bude dal s mym blogem. K tomu vsemu se dostanu v prubehu clanku. Vazim si Vasi podpory a dotazu.

Uz mam posledni tyden u sve host rodiny a budu v nedeli vyrazet za svou tetou do Jizni Caroliny na tyden a od ni hned domu. Mela bych priletet posledni den v zari. Nemuzu tomu uverit. Uz je to tady - louceni, shledani, louceni a dalsi, tentokrat to nejhezci shledani ze vsech - moje rodina.

Budu trosku rekapitulovat.

S kamaradkou Jarkou jsme se 4. srpna rozhodly jet do City a projit si THE EAST SIDE, nakonec doslo za mesic i na WEST SIDE a mela jsem to city procestovane krizem, krazem. Nachodily jsme toho hodne, povidaly si a fotily to nejzajimavejsi. Nejsou tam zadne slavne mrakodrapy a podobne, ale kdyz uz takovych mate za tu dobu dost, udelaji Vam radost obycejna sousedstvi a jina cast mesta. Taky jsem si prosla vsechny mosty, ale presto jsem si uzila pohled na Brooklynsky jako vzdy, kdyz se vyskytnu pobliz.

Fotka: Williamsbug Bridge







Nejhorsi je, ze uz si nepamatuju, o cem jsme se bavily, co jsme delaly a kde jsme chodily. Dodatecne se divam na fb na fotky. TO je z toho, ze si to nepisi za pochodu, ale cekam a pak si nepamatuju podrobnosti. Ale my mame s Jarkou vzdy nejake situace, trapasy a uzasny chvile, ale uz je to vic jak mesic a me nic nenapada. Ale fotky mluvi za sebe! My stejne nejvic resime zivot a podobne. Vypravela mi o jejich zazitcich a planech do budoucna a ja taktez. Je zvlastni, kdyz s nekym sdilite takove spojeni a musite se loucit. Jelikoz je fotografka, vzdy najde mista, ktera vam vezmou dech. Nemely jsme primo v planu, kam zajit a nechaly jsme se unaset prochazkou a narazily na krasne vyhledy.



Prosly jsme nejstarsi ulici v NYC. V lete jsou tam koncerty a mensi festivaly, stanky s obcerstvenim a stolovani venku - Stone Street.


Takova mala hadanka - kolik si myslite, ze je na obrazku budov ?


Urcite jsem se tu zminovala o nasi male tradici - Taco Tuesday. Byla rada na me s rizenim, tak jsme se s kamaradkami sesli u nakupniho centra a vyjely jsme na nas oblibeny obed. Vypada to, ze uz mam posledni na seznamu. Uvidime.




Nuda Plaz

Jednu nedeli jsme si s Jarkou vymyslely jet na plaz. Jeste jsem tady na LI (Long Island) nebyla, tak se mi libilo, ze i to budu mit skrtnuto z listu. Jarka ridila a prijely jsme tam neco kolem 11 hodiny. Chtely jsme na nuda plaz, aby jsme si to trosku osvezily. Takze vsede, kam oko dohledlo byly zeny bez vrsku. Tohle je zase Ameika, muzete si jit nuda plaz, ale nesmite sundat spodek, aby jste nepohorsily okoli. Co tohle je za logiku nechapu. Bud maji vsechno a nebo nic. Chlapy tam meli na sobe takovy malinky plavecky, ze slo vsechno videt, ale byli zakriti, ale videly jsme nekolik hlidek kontrolujici situaci. Samozrejme, ze jsem nechtela kazit partu. Nikdo me tam neznal a nikdo me znova neuvidi, ale sla jsem do toho a sundala si vrsek take. Bylo to oslobozujici najednou citit tu "svobodu", kdyz USA je takova kontroverzni ve spoustu vecech - nebo alespon na oko. Opalovaly jsme se, protoze jsme planovaly vylet do Hamptons, tak jsme chtely aby nam to sluselo.



Zaplavaly jsme si v oceanu. Moc se mi ta plaz libila. Je trosku izolovana, takze tam musite autem, zaparkovat na uzavrenem parkovisti. Je jich tam asi 7 (my si vybraly to posledni, blize k majaku), zaplatite si vstup a uzivate si na plazi. Mely jsme spolu svacinku z domova - pripomnelo mi to dobu, kdy jsme se s maminkou balily na koupaliste. Cetly knizky a plavaly. Docela me desilo, co se v oceanu skryva. Mam respekt z vody. Potom se k nam pridali dva chlapi, zakecali se s nama a pozdeji nam delali spolecnost. Uz se blizilo k seste vecer a proud zesilel a me to stahlo pod vodu. Hodne neprijemny pocit. Probehlo mi hlavou, ze to takhle muze nekoho zabit, kdyz jste bez vzduchu nejakou dobu. Me to pod vodu stahlo asi trikrat, ale mela jsem moznost se nadechnout. Podrazil mi spodni proud nohy a vrchni vlna me jeste zaplavila zvrchu. Jeden z muzu me musel vytahnout. Ted se tomu smeju, ale voda byla hodne slana a ja zaneprazdena drzenim vseho mozneho - nosu, spodku plavek, aby neuplaval a jeste ma clovek myslet na to, ze musi plavat a nebo se snazit si stoupnout, ale ta voda byla tak silna, ze me to takhle ke dnu. Odrela jsem si nohy a ruce od kaminku ze zeme. Tak mam vtipnout historku, jak me tahali z vody. Haha. Ale uprimne to neni vtipny, kdyz by to bylo male dite a nebo nikdo okolo napomoc. Normalne vas to vysili. Pozdeji jsme hrali frisbee a sli si dat veceri a domu, ja jsem se jeste potkala se svou kamaradkou, ktera se dalsi den chystala na jeji posledni mesic v Americe.


The Hamptons - Montauk

Hamptons jsme si naplanovaly na nedeli. Puvodne jsme chtely prespat nekde pres noc, ale rozmyslely jsme si to. Kamaradky ke me, dva dny predtim, prisly do bazenu. Mame nejhezci pozemek, tak prisly sem. Pripravily jsme si ovoce a drinky a opalovaly se na ten slavny vylet. Planovaly jsme odjezd a podrobnosti. Potom k nam prisli uklizeni bazenu, chodi kazdy tyden, tak jsme pozadaly jednoho z nich, aby nas vsechny vyfotil pohromade. Pak jsme si udelaly par selfies a pokracovaly v opalovani. Prisel i muj hd vsechny pozdravit. Byl zlaty. Holky si to uzily, i ja a my se mohly o to vic tesit na nedeli. Sesly jsme se kolem 9 hodiny rano u me u baraku. Jarka nabrala dve dalsi kamosky a prijely ke me a ja ridila. Spojily jsme se na benzin a vyjely.

Nejdriv jsme zastavily v Hampton Bay, coz nas moc neuchvatilo. Nikde nic nebylo. Myslely jsme si, ze to vypada jako z filmu, kde bysli ty slavne hvezdy. Kdyz jsme prisly na plaz, ktera smrdela, rozmyslely jsme si to a rychlosti blesku naskocily do auta a jely pryc. Zastavily se na obed na cestu, protoze nas cekalo 30 minut do Southampton. Mely jsme se pozdeji dne vratit do Hampton Bay, protoze jsme chtely zajit do nejznamejsiho baru, co dalsi kamaradky nasly, ale o tom pozdeji.



Southamptons nas take neohromilo. Plaz uz byla o neco lepsi, i ty domy vypadaly trosku k svetu. Plaz smrdela jen trosku, ale blize k vode se to vytracelo. Pisek byl o dost cistejsi a i atmosfera prijemnejsi, ale nic z ceho by nas prechazel zrak. Na chvili jsme si ulehly na plaz, snedly obed a po kritizovani vsech osob kolem jsme se rozhodly jet zpet do baru, jelikoz uz meli otevirat od 2. Na ceste zpet jsme se ocitly uprostred mestecka a hned se mi zlepsila nalada. Uz to pripominalo ty filmy, co jsme zminila drive. Domecky, obchudky, chodniky, turiste na kazdem rohu. Prosly jsme si okoli, zastavily jsme se u vyprodeje starozitnosti. Cloveka ani nenapadne, jake hovadiny se muzou najit. Skoncily jsme i v knihkupectvi a snazily se vyzjistit, kde je schovane to tajemstvi tech, kteri sem jezdi kazdy vikend a nemuzou si to vynachvalit. Doslo nam to brzy. Pokud nemate pratele a nebo zname s barakem, nebo si neco nepronajmete, neni to jen tak na mensi vylet. Kazdy se zavre mezi ty steny a uziva si klidu - je to hodne izolovane. Zklamane, ze jsme nenasly, co jsme hledaly, jsme vyrazily zpet. Cekaly jsme na dalsi tri kamaradky, aby se pridaly a sly do baru, ale ty se jeste slunily. Kamaradky se i prevlikly, aby jim to sluselo a par chlapu sedelo u vychodu a rekli nam, ze jsme se trosku moc vyfyntily. My se podivaly kolem sebe a tam jen "deti" pod 21. V osoupanych kratasek. Prislo mi to, jako bych se dostala na nejakou vesnickou zabavu. Uplne to slo videt, ze tam nepatrime. Asi po pul hodine cekani ve fronte jsme se rozhodly odejit. Zjistily jsme, ze chteji asi $20 za vstup, sice nabizeli levne pivo, ale bylo prelidneno, hlavne nezletilymi, tak jsme to odpiskaly a vyrazily do East Hamptons - coz je vice ke konci Long Islandu.


The East Hamptons uz vypadal tak, jak jsme si vysnily. Zastavily jsme se i u mlynu, udelaly par fotek a vyrazily na cestu. Hlavni oblast mestecka byla nejkrasnejsi. Uklizeno a vse bylo vyparveno na bilo (baracky). Tam jsme si dokazala predstavit chodit Lady Gagu. Kdyz jsme byly uz tak blizko, coz od Southamptons trva 40 minut, napadlo nas jet dalsich 40 a zajet do Mountak. Coz je uplny konec Lond Islandu, kde se nachazi majak. Zapojily muziku a uzivaly si cestu. Videly jsme i nehodu po ceste. To bylo dost neprijemne. Auto nabouralo primo do stromu po leve strane. Najelo na obruvnik a na malinkem travnicku vedle cesty to celne narazil do stromu. Bylo to rodinne auto, tak nas docela zamrazilo. Jeste na ceste zpet, coz bylo kolem 10 vecer tam porad hasici a policie uklizeli. A my kolem jeli kolem 4/5 hodiny odpoledne.


Montauk nas mrzi, ze jsme nevyjely driv. Tam jsme mely jet hned a nestavovat se kolem, protoze to je ten pravy raj! Nachazi se to hned u plaze - pripadalo mi, ze jsem zpet v Californii. U plaze byly hned hotely ci mensi ubytovani a bary. Zaparkovaly jsme auto u jednoho z nich a sly dovnitr. Zadny vstup se neplatil. Jelikoz jsem ridila, pila jsem vodu a holky si daly par piv, ale jinak se nepilo ve velkym. Vsichni jsme musely zpet domu a rano do prace. Potkaly jsme jednoho klucinu z Jihoafricke republiky. Umel asi 5 jazyky a cestoval uplne vsude. Slo videt, ze jde o dobrodruha. Spal na plazi, mel jen batoh a slozil hlavu, kde se dalo. Docela se mi libil takovy pristup. Sice bych nesla asi az tak, ale ma to svoje kouzlo. Predtim nez jsme odesly, sebehla jsem schody dolu, protoze jsem tam videla mlade chlapce, aby nas spolecne vyfotily. Dala jsem mu mobil, nabehla nahoru, vyfotily jsme se a sebehla si dolu.




Potom jsme stravily chvili i na plazi a litovaly, ze jsme nevyjely hned sem, misto stridani mist. Potom jsme holky vyhodily v jinym baru a my si s Jarkou vyjely na majak. Je to posledni bod Long Islandu. Takze jsem projela cely Long Island. Videly jsme zapad slunce a mohly jet zpet.





Uz se rychle setmelo a mi za tmy jely do baru. Ten se mi libil asi nejvic. Hezky u vody, nejvic prostoru bylo venku, kde byl pisek, sedacky a ohniste. Take Dj a slunecniky. Vypadalo to jako dovolenkovy hotel. Ve vnitr byl bar, zachody a posezenicko. Cekaly jsme ve fronte, ale holky nas propasovaly dovnitr. Zase jsme narazily na naseho "kamarada" z Afriky. Haha. Moc hezky kluk. Holky si daly pivo, zatancovaly jsme si, seznamily jsme se s novymi lidmi a kolem pul 10 se rozhodly vyjet domu. Jeste jsme se zastavily pro Pizzu a byly pripraveni nacerpat benzin a dve hodinky domu. Cesta byla poloprazdna, takze to utikalo rychle. Holky za jizdy usly a ja to prekvapive udrzela. Mam rada takovy vylety a to vic, ze jsme to uskutecnily a podivaly se na misto, o kterem jsem toho tolik slysela. Sice jsme nepotkaly nikoho znameho, ale stalo to za TO. Sice uz nedostanu dalsi moznost jet, ale nikdy netikej nikdy...


Vylety

S Jarkou mame hodne rady poznavani novych mist. Tak jsme se rozhodly, ze vyjede do narodniho parku tady u nas. Vyzvedla jsem ji a musim se priznat, ze jsem se ztratila. Haha. Ale nakonec asi po 10 minutach jsem nasla spravnou odbocku. Kazdopadne Jarka mela podobny pripad asi tyden predtim, tak jsme vyrovnane. Chtely jsme jit az na konec parku, ale uz se stmivalo a my mely docela strach, aby jsme nasly cestu zpet. Nakonec jsme se otocily a rekly si, ze si zapad slunce uzijeme i na plazi. Na ceste na malinkou plaz, jsme se zastavily uprostred cesty, aby jsme zachytily krasne zbarvenou oblohu. Hodne Americanu si tohle neuziva a nevnima tak jako my. Uvidite na fotkach sami, co tim myslim. Asi po pul hodine jsme stejne musely odejit, protoze tam bylo strasne komaru. Neni to prava plaz, ale spis reka, proto ta havet. Zasly si na kafe a prosly si Huntington Station - cetrum je hodne krasne, muzete si ho projit od konce na druhy pesky. Obchudky, restaurace a dalsi se daji najit pri ceste. My si zasly do knihkupectvi a precetly si neco o NYC. Daly zmrzlinu a vyrazily zpet domu.



Od kamaradky jsem dostala privesek - globus. Pry je to pro ty, kteri miluji cestovani. Ona taky odjela sem a uz tu zustala. Udelalo mi to radost, ze si na me vzpomnela. JE to krasny doplnek a znamena pro me hodne.


Jinak jsem byla pozvana na oslavu narozenin. Pozval me jeden z tich, ktere jsme potkali na nuda plazi. Prosli jsme si mestem, zasli na obed a drink a odpoledne se chystali na party. Nejdriv jsme byli v baru a pak se slo na Karaoke. Prislo mi to hodne privatni, protoze si zaplatite vstup a oni vam prideli pokoj a tak si zpivate se skupinou lidi, kteri patri k vam. Pokoje jsou zvukotesne, takze nejde nic slyset, tak muzete zpivat hrozna a nikdo vas nesoudi a nepomlouva, protoze jste mezi svymi.




Potom jsme si za tmy prosla Times Square, nasla i, kde je pozdni show Davida Lettermana, mam ho strasne rada, jako vsechny ostatni - Ellen, Jimmy Kimmel a nebo Fellon a taky nechybi Craig Ferguson.



Jinak jsem v knihovne vyhrala listky do zoo v Bronxu, takze jsem se vydala hned v nedeli a na oplatku pozvala jeho. Mam rada Zoo, i kdyz je mi zviratek lito, ze ziji zavrani, ale nebylo to tak strasne. Meli hodne velky vybeh a svodobu. Zviratka krasna samozrejme. Zastesklo se mi po Prazske Zoo, kde jsme byla asi mesic pred odletem do Ameriky. Takze jsem si mohla odskrtnou dalsi polozku na seznamu - jak zoo v Central parku, odkud pochazi Madagaskar a i Bronx Zoo.


No a uz me cekal ctvrtek, kdy jsem jela vyzvednou nasi novou au pairku. Rodice nemohli, tak poslali me. Vyuzila jsem prilezitosti a misto, abych to strihla obklikou, hezky jsem skoncila na 34th Ulici, coz je hned u Empire. Tak jsem si na cerveny zastavila a udelala par sminku. Nesmela by chybet. Byla jsem hodne nervozni, co bude zac, abych si s ni rozumnela a on se clovek ani nenadeje a v jeji spolecnosti koncim uz treti tyden a mela jsem srandu jeden den za druhym.


Sice si porad nemuzu zvyknout, ze je nekdo za mnou a sleduje kazdy muj krok, ale na samotu je to nejlepsi lek. Clovek sejde jen dolu a hned na nej ceka kamaradka, se kterou si uzije den. Nemuzu si ztezovat. Na ceste z Orientation, kde jsem potkala sve stare instruktory, jsme se zakecaly a cesta utekla rychle. Doma ji deti privitaly, rozdaly se darky - ja taky dostala, naramek se svym jmenem. A moje rodina druhy den odjela na kratsi vikendovou dovolenou a od te chvile mam pocit, ze se to vsechno pokazilo. Bylo mi to lito, protoze chudak se ani poradne neusadila a hned ji tu nechali se mnou. Mela stesti, ze jsem byla pobliz, protoze chudak by tu skoncila sama na cely vikend, kdy clovek se boji jit si sam do lednice apod. Hned jsem videla prilezitost si povyrazit, fakt jsem nebyla cela odvarena z toho zustat doma.



Tak jsem "zaukolovala" Jarku, jestli by nas nezachranila a nevzala ven, jelikoz jsme nemely auto, rodice si vzali auto. Prvni, kam jsme v patek jely, byl narodni park. Nakonec jsme z toho nebyly unesene. Lehly jsme si na plaz a opalovaly se (co jineho delat), prosly se po plazi a razily zpet. Sice nam to vzalo nejaky tri hodiny, ale nic moc. Lidi tam chodily rybarit a ten smrad se siril celou plazi. Asi nejlepsi zazitek za cely den byl, kdyz jsme potkaly starsi zenu a v ruce drzela malyho zraloka. Ihned jsem si ho vyfotila. Delaly jsme si srandu, ze mama nebude daleko a ze se radsi odebereme do auta nez zacne invaze z vody. Haha. Jinak jsme mely v planu hodne veci.



V sobotu jsme jely do City a hned v nedeli jsme si udelaly s Vicky vylet, na ktery jsme se tesila cely zivot. Jinak v tydnu jsou honicky. Porad se nekde lita. Musela jsem Vicky zaucit, aby vedela, co a jak. Brala jsem ji ridit a stravila s ni nejvic casu. Dokonce jsem u ni i parkrat spala, takze jsme mely filmove vecery s bramburkami a vinkem. Jinak si s Vicky opravdu rozumime. Dokonce jsme se i rozhodly, ze budeme stejne oblecene. Nejdriv to vyslo tak, ze i Madison se trefila barvou legin a tricka, tak to vypadalo, ze jsme v uniformach.



Na druhy den jsem V pujcila moji mikinu, vzaly jsme si stejne leginy, mely jsme podobne satky, nalakovaly jsme si stejne nehty a vysly sledovat nejstarsiho hrat footbal ci co. Nakonec jsme si zvaly i stejnou knizku - padesat odstinu sedi a musely se vyfotit, protoze nam to prislo vtipny. I kdyz si myslime, ze hm z toho neni primo nadsena, ze si tak rozumime. Uz parkrat mela kecy. Kontroluje nas porad. Uz se asi nemuze dockat, az vypadnu. Ale ja taky. Pocitam dny. V nedeli brzy rano jedu na letiste, tak uz se nemuzu dockat. Budu u tety tyden a v utery rano pristanu v Praze. HURA!


JAk jsem se zminila, v sobotu nas Jarka vyzvedla a jelz jsme do city. Prosly jsme se po West SIde, kde jsem jeste nebyla. Dosly jsme k Hudson River, kdy na East je East River, kde jsme byly s Jarkou. Ta cast mi prisla vic studentska, mladsi lide tam pobyvali, nebylo tam tolik prelidneno, uklizeno a prijemno. Libilo se mi tam. U reky byly parciky, kde se hral fotbal a baseball nebo deti na piskovisti. Takovy poklidna ctrvrt - i na vychovu deti. Navic vse bylo zbarvene do podzimu. Prosly jsme celou Broadway a zastavily jsme se na Amsterdam Avenue. Nejvic nejlepsi byla zastavka s obchode s kostymy - tak jsme si tam vyzkousely, co jsme mohly. A priste se podivame na svatebnich saty - jako je to ve fimech. Haha.



Kdo je kdo?


Zasly jsme si na kaficko a dort, kde byl tocen film Laska pres internet (Meg Ryan a Tom Hanks).



NO a posledni, co jsme chtely stihnout bylo muzeum. To, musim uznat, bylo jedno z nejhezcich, kde jsem v NYC byla - a ze jsem jich prosla dost. Vsechno bylo za sklem, ale tam udelane, jako by jste mely pocit, ze jste primo tam! Kolik prace to muselo dat. Byly tam asi 4 patra a kazde patro se venovalo necemu jinemu - a kazde patro rozdeleno do nekolika oddeleni. Jako Afrika, Cina, Evropa a zvirata v Africe nebo vodni tvorove, vesmir a dalsi. Krasne zpracovane. A nejlepsi Dinosauri! Stravily jsme tam asi 4 hodiny. Nejvic se mi libilo zobrazeni nejvetsi velryby -navstevnici si pod ni lehli a vypadali jako mravenci.

Jinak s Vicky jsme byly opravdova dvojka. Stravily jsme spolu nejvic casu a byla to super tecka na konci meho pobytu. Presto,ze to vzdy nebyla prochazka ruzovou zahradou, ke konci, porad jsem mela vedle nekoho, s kym si mohla uzivat, pobavit se i postezovat si. Zavrely jsme se spolecne v pokoji, pustily nejaky muzikal a jen si povidaly. Uz jsem se nemohla dockat az si reknu, ze uz je konec a ja nejsem au pair.



Jinak se se mnou moji kamaradi krasne rozloucili. Moje rodina mi udelala veceri. Coz ja na takovy veci nejsem. Prarodice mi udelali radost, prinesly mi moji nejoblibenejsi zmrzlinu, tak to bylo hodne pozorne. Moje kamaradka Jarka mi dala prani, kde vytiskla nase spolecne fotky - vse, co jsme spolu zazily - a dala mi nalepky NYC, protoze vedela, jak moc je NYC moje srdcovka. TO me moc potesilo. Kdekoli skoncim, NYC bude porad se mnou. OD moji dalsi kamaradky jsem dostala bibly - coz je opravdu pozorne. Pro ni a jeji rodinu je vira nejdulezitejsi. Vyrostli tak. Nejsou nijak "postizeni", jen veri v urcity druh a Boha. A darovali mi neco tak duleziteho pro ne, prestoze vedeli, ze ja neverim. A ne, ze by chteli, abych si to rozmyslela, jen mi chteli dat neco osobniho.


A asi nejlepsi na konec - jeste snad dopisi clanek o svem nejvetsim vyletu - na slavny Manhattan, ale ted to chci zavrsit vylet do city do jedne z nejznamejsich kavaren na svete - Central Perk - Kde se pokazde sesli nejznamejsi PRATELE na svete. Na jejich 20 vyroci (od prvni epizody), nechali sestavit presnou repliku kavarny. Rano jsme vyjely do city, vzala jsem auto. Puvodne jsem myslela, ze zajedeme do Brooklynu, vezmeme metro a dojedeme do Downtownu, kde se nachazi ulice s kavarnou - 199 Lafayette street. Nakonec jsme se ocitly na Manhattenu, zaparkovaly na rohu, vystaly si frontu - coz netrvalo tak dlouho. Dojely jsme neco malo po 10.30 a netrvalo to cele dve hodiny. Fronta nebyla tak dlouha, ale pozdeji se zvetsovala. My se s Vicky vystridaly do Starbucks na zachod, aby jsme neprisly o misto. Maji to super vymyslene. Kdyz 4 lidi vyjdou, 4 vejdou a nikoho tam nenechaji prilist dlouho. Kafe je zadarmo. My si postaly asi hodinku, coz neni tam moc. Daly si kaficko zadarmo, vyfotily se, kde jsme potrebovaly - samozrejme s nejslavnejsi sedackou (moc pohodlnou). Bezi to jen mesic a preji tem, co maji moznost jit, aby sli - STOJI TO ZA TO!








Rozlucka s moji malou Bow.


Omlouvam se ze to tak dlouho trvalo. Cely mesic jsem nic nenapsala. Bylo to hodne silene. Uz jsem u tety a mam posledni dny meho pobytu. Uz jsem v Americe dva roky. UZ se nemuzu dockat, az uvidim svoji rodinu. Hura! POkusim se zverejnit NYC vylet, co nejdrive. Hlavne fotky. U teticky se mam uplne super. TO jsou milionovi lide. Priletela jsem kolem 11. Strejda me vyzvedl a jely jsme za tetou.

Urcite napisu clanek po mem prijezdu do CR, az se nejak rozkoukam a co mam v planu. Budu se snazit postupne informovat. Dale bude o vyletu do NYC a mem pobytu v SC.

Preji Vam krasny novy den. Hodne stesti vsem.
Ahoooj.
xoxo


Niagara Falls - Vodopady

25. july 2014 at 4:16 |  23rd Month


Muj posledni vylet, ktery jsem v Americe udelala - Niagarske Vodopady. Pripravovaly jsme se pres mesic. Puvodne jsem planovala jet s nekym jinym, jenze se vyskytl problem - me vizum. Nebyla jsem si jista, zda me pusti zpet do USA, pokud prejedeme hranice do Kanady. Volala jsem na imigracni, kde mi bylo receno, ze mi nemuzou nic zarucit, ze zalezi na koho narazim, ale ze by me rozhodne mohli drzet stranou a prozkoumavat me, predtim nez me pusti zpet, protoze jde o me posledni dva mesice. Nechtela jsem to riskovat.

V patek jsme se s moji kamaradkou Cory sesli na Manhattanu na Penn Station (tam prijedeme vzdy z Long Islandu), a protoze moje spoluzacka ze stredni bydli na druhe strane nez my, museli jsme na Grand Central, vzit si vlak do Scarsdale a za pul hodiny byt u ni. Dorazily jsme asi kolem pul 11. Bylo super ji po tak dlouhe videt, mame spolecnou historii, jako sezeni za sebou (sedela primo za mnou) po tri roky, sdilely jsme spolecne vetsinu predmetu, kecaly kazdou hodinu a prestavku, tancovaly na maturaku a jeste vic, maturovaly ve stejny den, primo za sebou. Je to jako domov, kdyz tu vidite nekoho z tak daleka a sdilite tolik vzpominek. Jeste k tomu si pamatovala, jak moje naglictina vypadala na zacatku gymplu a jak daleko sem dosla dnes. Katie nas vyzvedla na nadrazi a jely jsme k ni. Ustala nam v prizemi, to bylo strasne zlate. Pokecaly jsme asi do pul 2 a musely jit spat, protoze brzy vstavaly. S Cory jsme spaly spolecne a byla nam strasna zima. Tak jsem zacaly vymyslet, co delat, jestli zmenit termostat, coz jsme se baly, ze by to mohlo ovlivnit ty dalsi v dome (coz neni caste, vetsinou kazde patro ma sve, ale setkala jsem se i jen s jednim), tak jsme prochazely vsim, kde by se mohly nachazet nejake dalsi deky. Pouzily jsme rucniku, dve male deky, nasi puvodni deku a stan pro deti. Musely jsme se u toho i vyfotit. Nasla jsem kostym pro deti, tak se do nej snazila nasoukat. Smaly jsme se peknou dobu a pak usly.



Rano si daly kavu, pripravily vsechny potrebne veci a vyjely si pro bagel a na cestu vyzvednout pritele Kacky., ktery bydlel po ceste. Hodinku to bylo k nemu a dalsich 7, bez zastavek na Niagary. Stravily jsme peknou dobu v aute, tak nam s Cory trosku hrabalo. Dokonce jsme otevreli okna a vystrcily vlasy ven. Moje se dokonce dotykaly i zadniho okna.



Jelikoz jsme si pripravili svacinu, meli jsme i papirove talire, ktere jsme pouzili. Napsali jsme na ne vzkazy typu, "jsi krasny takovy, jaky jsi. Jsi specialni. Usmivej se a nebo rid bezpecne ci priji krasny den." a tak. Vzdy jsme to dali za okno a mavali na lidi. Za hodinu jsme dostaly 100 mavnuti, pak uz jsme to nepocitaly. Dokonce na nas i jedno auto zatroubilo. Strasne jsme se nasmali, protoze nam to prislo krasny, udelat nekomu radost. Lidi se skutecne usmivali a mavali nam zpet a ukazovali palce nahoru. Potom se stalo asi to nejlepsi.




Jedno auto nam napsalo i vzkaz. Byl to mlady kluk, ktery nejprve za nama tancoval, tak jsme tancovali s nim. A kdyz nas predjizdel, napsal na jeho papir "Vitejte v New Yorku", co bylo mile z jeho strany. Napsal nam jich i vic, tak jsme si takhle asi pul hodiny dopisovali. Do konce vyletu jsme z toho meli nejvetsi srandu. Porad jsme se tomu smali a delali si z neho srandu. Neustale nam ukazoval cislo tri na jeho prstech a my nevedeli, co to znamena. Tak jsem se ho zeptali a on, ze je to gangster symbol a my se smali, protoze nevypadal jako gangster! A cely vylet jsme delali tenhle symbol.


Odpocitavali jsme hodiny, ale popravde to uteklo rychle. Sice nas bolel zadek, ale prezili jsme to. Ubytovali jsme se v hotelu, ktery musim rict, byl opravdu povedeny. Bali jsme se, aby to nebyla hruza, kdyz jsme to objednavali online, ale cistoucko, v uzasny lokalite. Blizko Niagar a vsude okolo byly obchudky a restaurace.

Cely den prselo, tak jsme z toho byli tak nejak v rozpacich. Nechteli jsme si to zkazit, tak jsem se rozhodli, ze si to uzijeme. Vyjeli jsme neco malo pred 5 hodinou k vodopadum. Listek na tu nejznamejsi lod, ktera Vas vezme primo az do prostred Vodopadu, jsme si objednali online za $17, aby jsme meli jistotu, ze se dostaneme na palubu. Nejdriv jsme museli najit parkovani, protoze to bylo prelidnene. I pres spatne pocasi tam bylo plno. Nebyl velky slijak, spise mrholeni. Prosli jsme si okoli a mirili si to na lod. Prselo, jak jsem zminila a muz prede mnou mel destnik, tak jsem si tajne pod nej stoupla, abych na me neprselo. Nikdy na to neprisel.


Listky jsme promenily u kabinky, sli na "rozhlednu", kde vidite na Niagary a druhou reku, kde uz zacina Kanada. Zvlastni si predstavit, ze jen prekrocite most a jste v jine zemi, kde se mluvi jinak, Francouzsky a lide maji jinou narodnout.
Kanada

Byli jsme na nejvyssim bodu Ameriky v podstate. Abych to upresnila, hranicni "cara". Sjeli jsme vytah do prizemi a sli s pruvodem. Dostali jsme modre plastenky s nazvem lodi.


TI, co prisli z kanadske strany, meli ruzove a nebo tam pobyhali jeste zlute, coz byli ti, co meli prvni aktivitu cave neboli jeskyni. Ale tam jsme nebyli, tak nevim, jaky to bylo. Schovali jsme si tasky pod bundy a plastenky, teda ja, protoze jsem nechtela mit telefon mokry. Byl by to prusvih. Vypadala jsem jako tehotna, ale nedalo se nic delat. Stoupli jsme si az uplne ke kraji v prizemi. Potom bylo jedno patro, coz bylo zaplnene.



Cekala jsem, ze jsou vodopady vetsi, vyssi. Takze z toho pohledu to byla nuda. Nebyly takovy, jake jsem si je predstavovala. Ale na druhou stranu, je to zazrak prirody a jedno z nejznamejsich mist na svete. Takze to hned slo stranout a ja si uzivala moment. Stejne mi to vzalo dech. Vedet, ze jsem tam byla. Ze si muzu odskrnout to moje predposledni misto na seznamu. I fakt, ze mnoho lidi si takovy vylet dovolit nemuze, at uz financne a hlavne kvuli dalce. Sice to stoji za shlednuti jen jednou, nemyslim si, ze bych se tam vydavala v blizke dobe znova, ale kdo vi. Hodne lidi rika, ze jsou mnohem krasnejsi z Kanadske strany, coz jsem se snazila si predstavit. Jedine mozne vysvetleni je, ze z Kanady jdou videt uplne cele. Z obou stran. Tudiz z te Americke je vidite ze strany, coz muze nazor ovlivnit. Jinak mezi vyletem lodi neni zadny rozdil az na barvu plastenek. Nevedeli jsme, co nas ceka a nikdo nas neupozornoval. Bylo mi receno, ze budeme stejne mokri, tak je jedno, zda prsi ci ne, ale netusila jsem do jake miry. Takze si stojime u kraje, fotime se, natacime videa a mame strasnou srandu. Je sice vetrno, ale u prvnich vodopadu je to pohodicka, dojeli jsme k tem druhym, ktere jsou spojeni s kanadou, vypadalo to tak. A najednou se voda dostala az na lod. Vsichni zacali utikat pod strechu, najednou bylo prazdno. No a my, samozrejme, zustali u brehu, totalne zmokli, museli se schovavat, resenky se nam rozmazali, vlasy promocene, jako by jsme vylezly ze sprchy! Protoze jsme se ocitli uprostred vodopadu, nebylo uniku.




Na ceste z lodi jsme se na lidi usmivali a rikali, ze nemaji vubec zadne poneti, do ceho jdou. Tak jsme jim rekli, at si to uzijou. Musel na nas byt pohled, promoceni od hlavy az k pate. Ale pobavilo nas, ze tam na lodi, hned vedle nas byl klucina, ktery nemel na sobe ANI KAPKU! Nechapali jsme, jak to udelal. Bud se dobre schoval a nebo nevim. Pritom prselo po celou dobu a on jenom v mikine. Asi mel stesti. Vysli jsme si schody nahoru hned vedle vodopadu, udelali fotky a bezeli zpatky k autu, aby jsme sli na veceri. Predtim jsme se zastavili jeste u kraje, kdy koukate dolu na reku. Vecer jsme se tam vratili.



Prosli jsme okoli, ale nenasli nic, kam by jsme sli na veceri. To je docela nevyhoda, jenze chapu, ze nechteji, aby se tam turiste zdrzovali, protoze to muze byt pekne preplnene. Byla tam budova s mezinarodnim jidlem jako China a India a tak. Katie s pritelem chteli do Denny's, ale tam se nechtelo me a Cory. Tak jsem se rozhodli, ze oni si jdou jejich cestou a my svoji. Vyhodila nas v Mekaci. Ja vim, neni to nic zdraveho, ale na druhou stranu levne. Ja ted musim setrit kazdou penny, abych si neco privezla domu. A nechce se mi to utracet za jidlo uplne zbytecne. Navic jsem pekne dlouho nemela Mekac, tak to nevadi takhle jednou za cas. Navic jsme si to s Cory uzily. Ona byla hodne nastvana na svoji host rodinu. Pohadaly se s hm pred tim, nez odjela. Jako jeji hm je vylozene krava, ktera nemela zadny duvod na ni rvat, navic, kdyz ma posledni mesic prace pred odjezdem. Je to smutne, protoze vsechny moje kamaradky jsou uz pryc! Jen dve zbyly, Cory odjizdi za mesic, pak jedu hned ja a ta posledni Jarka tu zustava. S Cory jsme spolu mluvily Anglicko-cesky-nemecky. Ja ji ucila cist cesky a musim rict, ze ji to slo uplne perfektne. Planovala jsem natocit video, ale urcite to udelam. Protoze by ji clovek normalne rozumel, sice ona nema vubec zadne tuseni, co rika, ale snaha se ceni. Ona nema zadny akcent. Kdyz jsem ji poprve poznala, tak jsem nevedela, kam ji zaradit. Poznala jsem hodne Nemek, ale ona ma nejbliz s jeji anglictinou. A ja si snazila vzpomenou na Nemcinu z gymplu. Musim priznat, ze jsem ty slovicka nezapomnela vsechny. Jako barvy a dny a takovy hodne zakladni slovicka. Asi uz bych nedokazala vest konverzaci jako v ajine, ale urcite bych se neztratila a po par tydnech ji pochitila. Uplne me to privedlo na myslenku, ze si zkusim doma pripomenout slovicka a gramatiku ze skoly a treba si vzit nejaky kurzy nebo tak. Urcite se dalsi jazyk hodi. Navic, kdyz uz mam zaklady. A ve skole jsem dokazala vest mensi konverzaci, tak to za pokus stoji. A kdo vi. Anglictina je moje srdceni zalezitost, to je tak krasny jazyk. A ted zpet. Takze jsme si takhle povidali, ucili se cisla a najednou mi nekdo zaklepal na rameno. Otocila jsem se a sedeli za nami dva kluci. Ptali se odkud jsme. Hned jsem z jejich prizvuku poznala, ze jde o Rusaky. Asi mam na Rusaky nejake stesti nebo co. Jejich anglictina nebyla buhvi co. Coz me prekvapilo k prirovnani k doba, jakou tu oba byli. Hned na me ten jeden chtel cislo a nebo fb. Tak jsem mu slusne rekla, ze ani nahodou. Oni potom odesli a my si s kamaradkou z nich delali sradnu. No a potom se sedli s Katie a Tomem, to uz bylo kolem 8 vecer a vyjeli na nocni prohlidku vodopadu.



Lod uz je davno zavrena. Z bezpecnostnich duvodu. Tak se dolu clovek nedostane. Ale nam stacil jen vrsek. Vodopady jsou bareve osvetlene z druhe strany - cervena, modra, zluta a dalsi barvy. Napadlo me, ze by se dal sledovat film z druhe strany, misto svetel. Stejne jako promitani venku. TO by se mi moc libilo. Chvili jsme tam postali. Vyfotily se s pozadim osvetlenych vodopadu, s Kanadou. Prosli si okoli stejne jako za svetla. Vsechno vypada mnohem lepe za tmy. Vic dech berouci a romantictejsi. A byla jsem svetkem, ze kazde mesto, NEW YORK hlavne, vypada za tmy magicky. Jedine, co slysite, je zvuk vody. Dokonce nam tam lidi rikali, ze tu vodu slysi z Kanady z hotelu. Coz je zvlastni, jaky hluk to musi byt. Ale pochopitelne. Pozdeji uz neprselo, tak jsme nemuseli chodit v plastenkach.





Prosli jsme si i Gift shop, kde si koupite ruzne suvenyry. Ja si samozrejne koupila pohled, jako vzdy, do sve sbirky. Potom jsme nasedli do auta a vyjeli do hotelu.




Pred vstupem do auta jsme narazili na maly kramek, kde meli vystavene mince asi ze 60 zemi, dokonce i Ceskou Republiku jsem tam nasla.


Vsichni se vykoupali a dali si Smirnoff, coz je neco jako nase Frisko. Kazdy mel tri lahve. Jelikoz jsme cely den poradne nic nepily, s Cory jsme to vypily jako limonadu a za par minut jsme byly "nalite". Spis teda rozesmate. Porad jsme se necemu smaly. Nasim vlastnim vtipum. Uz by to nebylo vtipne to tu prevypravet. Katie a Tom sli ven kourit a auto bylo zaparkovane pred nasim oknem, tak jsme je "sledovaly". Haha. V podstate ani ne, jen se obcas koukli, kde jsou. A pak jsme je videly na ceste zpet, tak jsme predstirali ze spime. Behaly jsme po pokoji vypnout vsechny svetla a zase zpet do postele. Nakonec jsme se "probudily" a koukali se na stare fotky. To teda musim rict, mi dalo poradnou ranu do zaludku. Jak me ostatni mohli nechat chodit mezi lidi. Muze to byt nejakych 4/5 let zpatky. Clovek az zasne, jak moc se muze zmenit. Nevim, kde bylo v tu dobu zrcadlo. Haha. Takze to me hodne rychle probudilo. Pri dalsi jejich cigarete uz jsme ale vytuhly. Navic jsme meli vsichni vstavat brzo. Se divim, ze me me stare ja nehonilo ve snu! :D


Vstali jsme neco kolem 9te hodine rano. Nesnasim vstavani. Ale nekdy se neda nic delat. Pobalili jsme se a sli dolu si dat kafe. Oni si zase zakourili a jeli jsme na snidani. A nejvetsi vtipek dne. Stojime u pokladny a najednou mi nekdo da ruce pred oci. Me to pochopitelne vydesilo, protoze kdo by to mohl byt 450 kilometru od meho domova? No prece ti Rusaci!! Hned jsme se s Cory zacaly smat, protoze na ceste tam jsem ji rikala, ze moje mamka ma takove rceni, ze za svuj zivot potkas cloveka nejmene dvakrat a ten clovek ma urcitou roli ve tvem zivote. A ona se na me hned otocila a povida, kazdyho cloveka potkas dvakrat, co? To bylo nejvic! Dali jsme si snidani a ze vyrazime do Aquaria se podivat. Jdeme k autu a dalsi vtipna historka. Tom zabouchl klice v aute. Katie nam rekla, ze se auto automaticky zamkne po 30vterinach az minute, takze ty klice lezely na sedacce a mi stali venku. Sli jsme na benzinku, zda nam neporadi nejake misto, kam zavolat. Pani u pokladny nebylo moc velka pomoc, tak jsme zavolala memu dedovi, ktery nam rekl zavolat do pojistovny, nebo na policii, ze kdysi delali to, ze to otevreli jako zlodeji. Pojistovna to nevzala. Policie uz to davno nedela, jen pokud je to emergency , tak jsme museli zavolat zamecnika. No, nakonec Tom nekoho vybral a tak prijel chlapik. Trvalo to takovych 20 sekund. Trosku pritahl dvere, strcil tam zastrcku a potom protahl provaz a otevrel dvere. Koukala jsem jako blazek a hned se ho ptala, jestli nema nejake extra po kapsach, ze by se nam to urcite hodilo. No a my jsme mohly vyjet do vodniho sveta. Nebylo to tak velke, jak jsem si predstavovala, ale mam rada tyhle atrakce. Videli jsme maleho zraloka. Jde z nich strach, i prestoze jsou mrnavy. Ty jejich velikanske tlamy me uplne az desi! A taky fakt, ze jim doroste kazdy zub, o ktery prijdou! Taky jsme videli lachtani show! Normalne bych si je vzala domu! A mazlila se s nima. To je neco uplne rozkosneho. Fakt. Jak delaji ty triky.



Vyjely jsme nekdy kolem pul 2 odpoledne a cekala nas ta nejdelsi cesta v zivote! Sice jsme parktrat zastavili na zachod. Samozrejme, ze jsem se hned musela ztrapnit. Jdu si, povidam si s kamoskou za zady a ani jsem nespozorovala, kam jdu. Najednou na me chlapik zavolal, to nechces videt mlada slecno. Ja se okamzite zarazila a stala jsem na pul cesty na panske zachodky. Kamoska propukla v smich, ja zrudla a omlouvala se. Vsichni okolo se smali a vznikla z toho dalsi story. ALe cesta se strasne vlekla. A to Katie jela pomerne rychle, dokonce i pres limit, ale nestacilo to. Vsichni v nedeli jsou na ceste domu. My si teda po ceste zpivali, jako je One Direction a podobne hity, dokonce nam tam i skocil Frozen. Hahaha. Zazpivali jsme si i Popelku, kdepak ty ptacku hnizdo mas, protoze moji kamaradky COry je to nejoblibenejsi pohadka. Coz me mile potesilo, protoze moje je to cislo jedna ze vsech pohadek a ja se strasne tesim domu na Vanoce. My puvodne planovali vlak v 9.15 a nakonec vzali az za dve hodiny v 11.15. Uteklo nam to jen o 15 minut, vlak v 10.15, takze jsme hodinku cekali v aute. Snazili jsme se to stihnout, protoze to byl posledni vlak v 11.15 a obe musime druhy den pracovat a navic nas vlak domu jel ve 12.15. Ktery nam taky utekl o kousicek, 5 minut! Takze mi ve 12.05 prijely na Grand Central a rozebehly se na vlak. Ja mela dve tazky pres rameno, tak to slo pekne na prd! A ujelo nam to! Musely jsme cekat dalsi hodinu. Takze ja doma skoncila v pul 3 rano a musela byt pred 7 hodinou vzhuru. Nespala poradne dva dny. To je docela sila, a jeste byt desne spokojeny posluchac a pracovnik.

Ale vylet jsem si kazdopadne uzila. I pres vsechny ty nastrahy, jako zabouchle auto, nejdelsi cesta a ty vlaky. Jsem rada, ze jsem videla Vodopady, ze jsem po skoro dvou letech a pul videla svoji spoluzacku, se kterou mam tolik vzpominek. Musim uznat, ze jsme se obe dostaly daleko. Obe jsme i vyrostly, uz nejsme stejna telata. Haha. Hlavne, kdyz clovek nevi, kdy se zase uvidime. Mozna v CR mozna ne. Nikdo nevi, kam nas zivot zavede. Uz se tesim na sve kamarady, po tak dlouhe dobe. Dneska je to presne dva mesice do dne, kdy jsem opustila pred dvema lety moji rodinu. Vedela jsem, ze tato chvile prijde, ale je to stejne neuvetelne. Za dva mesicu touhle dobou budu u sve tety, oslavovat sve dva roky v Americe, ktere utekly jako voda a snit, kde budu za dalsi dva a jak moc se muj zivot zmeni. Za mene nez dva mesice se budu loucit se svou druhou rodinou a privitam jejich novou au pair, ktera je take Ceska. I pres me odmitani si ji vybrali, tak doufam, ze budou mit stesti. Je smutne se s nima loucit, ale uz se nemuzu dockat, az tohle bude u konce a ja budu svobodna!

Bylo mi nedavno receno, teda me mamce, ze jeji dcera vydelava takove prachy v zahranici a ani ji nic poradneho neporidim, jako auto ci tak. Coz me docela nastvalo, protoze kdybych ty prachy mela, tak ji snesu i modre z nebe. Nechapu, kde se tohle v lidech bere. Clovek si tu sice neco vydela, pokud skudli, tak si i neco malo odveze, ale ty penize frci jako blazet. jenom za hotel clovek plani $145 za dva a pokud si clovek chce neco uzit, videt a procestovat, musi ty penize za to i dat. Takze mi verte, ze se tu z nas milionari nestanou. A to maji holky jeste ruzne vydaje. Tak jsem se nad tim usmala a sla dal. Fakt. Clovek ani nema tuseni jak svazujici to je, zit s nekym a nemit svodobu, byt odkazani na ne a take vas tu vlastni, nas veskery cas a podobne. Nemame tu zadne vlastni slovo a ani pomalu osobnost. A to ja to mam jeste v pohode, ale taky tu mam za sebou svy. At si to jdou vsichni zkusit a pak soudit a nebo mit takovyhle reci.

Sesla jsem se s Cory v Tuesday na obed. Je to uterni taco, takze byly strasne slevy. Tak jsme si pochutnaly. Ja ji nakreslila obrazek do jeji pamatecni knihy. Kamaradi ji tam vzdy neco napisi a nebo nakresli. Dokonce jsem se snazila i napsat neco nemecky a cesky.



Jinak se nic zasadniho nedeje. Uz se tesim na svuj vylet po NYC a to bude tak nejak me zavrseni v Americe. Za par tydnu prijde baleni a posilani veci domu, nakupovani darku, zaucovani nove holciny, posledni chvile s kamoskama a prijde louceni. Uz to utece jako voda. Myslim si, ze se urcite neco najde. Ale pro ted to bude asi vse ohledne Niagar. Stalo to za TO!

Preji Vsem krasny zbytek dne.
Uzivejte prazdniny plnymi dousky.
Uzivejte krasneho pocasi.
xoxo

Manhattan - NYC

15. july 2014 at 2:10 |  22nd Month

New York City

Dostaly jsme s kamaradkama napad, ze si vyjedeme do city v pondeli vecer, az skoncime v praci. Ihned po praci jsem se popalila a vyrazila vyzvednout holky.

Udelala jsem si copanek, at nemam ty vlasy porad rozpusteny.



Prvni, nemka Mouna, nasledovala rakusanka Corinna a posledni moje kamaradka Jarka (slovenka). Jely jsme mym autem. Hnaly jsme si to po dalnici kolem 6 vecer. Cesta tvra zhruba 40 minut, ale byla docela zacpa, stejne jsme skoncily v Brooklynu, coz jsme neplanovaly. Haha. Z Long Islandu dorazite do Queens, potom je Manhattan a na druhe strane je Brooklyn. Ale po dalnici jedete porad rovne a odpocka do prava, skoncite na Manhattanu, coz je hned, aniz by jste si to uvedomily a to same v Brooklynu. Musely jsme se asi dva - tri exity vracet. Zaparkovaly jsme auto v Queens, vzaly si metro, asi dve zastavky, prestoupily na dalsi a to byly asi tri, necelych 10 minut nam to zabralo, vcetne chuze. Bylo by prima bydlet takhle na rohu. Uplne jsem se rozneznila pri pohledu na Skyline (mrakodrapy). Je jedno kolikrat jsem je videla, pokazde se cela rozhodim, je to nadhera. Nedokazu si predstavit to videt naposledy!

Vyhled na mrakodrapy, muzete videt Empire i Chrysler.


Planovaly jsme jit na Opera konzert v Central Parku. Prijely jsme trosku pozde, zacinalo to v 8, ale zdrzely jsme se kvuli zajizdce. Musely by jsme cekat do predstavky, tak jsme se posadily na lavicku a poslouchaly za rohem. Haha. Potom se sly projit k fontane. A nakonec jsme skoncili na 5th Avenue (5ta ulice), coz je hodne znama ulice, nejdrazsi obchody tam jsou a podobne. Mela jsem uplne jiny pocit prochazet se po ulicich v pondeli vecer, misto nedele. Zadni turisti, spis to nebylo preplnene, ze se nemuzete hnout. Citily jsme se jako jedni z New Yorkeru. :) Stalo to za to!

Na ceste do Central Parku, prechazela jsem ulici a musela si to vyfotit.









Top of Rock (Rozhledna)


Chrysler Building and Grand Central



Skoncily jsme v Bryant Parku, kde bylo velikanske platno, hral se nejaky stary cernobily film, ktery jsme pozdeji zjistily, byl Zoro. Netusily jsme o co jde, dokud hlavni postava nerekla, "to jsi ty Zoro" a objevil se muz v masce! A my vsechny, oooh, Zoro. Ale je to nepopsatelny, sedet v parku na zemi, obklopeny lidmi, kteri sedi na dekach, maji svacinu, divaji se na televizi, uprostred mrakodrapu. Hned za nami byla Empire State Building a Chryslar. Nejlepsi! Daly si zmrzlinu a zamirily jsme si to na metro. Jeste se zastavily na Long Island city, ktere je hned u reky a na druhe strane vidite Manhattan. Hned jsem si vyfotila ten pohled! Dokazala bych sedet u okna a divat se tim smerem cely vecer. No a pak si to mirily zase zpatky. Uzasny, sice kratky, ale super vylet. Takovy spontanni.

Bryant Park


Long Island City







Vylet na Manhattan


(Pohled na Manhattan z ferry)

Naplanovala jsem si vylety do muzei tento vikend. Chtela jsem videt, co nejvic. Vyrazila jsem brzy rano na vlak a do city dojela kolem 9 hodiny. Prosla se z Penn Station (je to nadrazi, stejne jako Grand Central) na 34th ulici/7 Avenue.


A vyrazila jsem smer k central parku. Udelala jsem si rezervaci v Guggenheim muzeum(v 10am se otevira). Cesta trva kolem hodinky po 5th Avenue. Docela prochazka, ale clovek si to uziva chozeni kolem, ale taky se da vyuzit metro. Metrem jsem jela jen parkrat, nejdradsi chodim pesky, ale to se mi teda vymstilo. Dostanu se k tomu pozdeji. Prosla jsem se po 5th Avenue, asi nejznamejsi ulice v NYC, je to tkzv modni ulice, narazite tam i na ty nejdrazsi obchody. Je to dlouha ulice a na kazdem rohu je obchod s oblecenim apod. Podel parku (park je na prave strane smerek nahoru) uz mate hotely a mozna byty, tedy na leve strane od parku, ale videla bych to na hotely asi nejvic. Po ceste narazite na Metropolitni Muzeum, hodne zname, az dojdete ke Guggenheim muzeum, trosku vyse je i Museum of the city of New York, kam jsem sla nasledujici den. Guggenheim je asi nejznamejsi diky vzhledu. Musite projit skenem, jako na letisti, je to ve vsech muzeich. Nesmela jsem fotit, ale par fotek jsem stejne udelala. Muzeum po par mesicich zmeni exhibici, takze se Vam nestane, ze by jste meli stejne tema po delsi dobu. Ja narazila na Italsky Futurismus. Uprimne, nevzalo mi to dech, jak moc jsem doufala, ale stejne to byl uzasny pocit tam byt. Kolikrat jsem to videla v tv a prala si tam byt, se mi splnilo. Takze jsem si to uzila. Urcite si vycihnu nejakou lepsi exhibici, ale zazitek to byl urcite nezapomenutelny. Kazdy si najde svoje. Je neuveritelny kolik obrazu tam bylo a jak krasne je to muzeum staveny. Nejsou tam schody ale chodite dokola, jenze kazde patro navazuje na dalsi, tudiz jdete jakoze do "kopce", jako spirala. Nevidane! Nasla jsem tam obrazy, co vypadaly jako by nakreslil kluk ve skolce a pritom je to viveseno v muzeu. Haha.





Dalsi zastavka byla Trupm Tower, slysela jsem, ze jsou tam zahrady pro verejnost. Chtela jsem to videt. Bylo mi receno, ze to neni nic zazracnyho, ale stejne je to na mem seznamu. Nakonec to nebylo nic moc. Par stromecku a tot vse. Ale vyhled byl opravdu kouzelny na rusnou ulici, 5th Avenue! Ve vnitr je kavarna a nahore budou nejake kancelare ci hotel, nevim presne. Druha garden nebyla uz teprve nic. Tam chybely i ty stromy. Ale treba se to nejak upravuje behem leta.


Potom jsem sla celou cestu az k pobrezi, neboli smerem k Brooklynskemu mostu. Spise k Wall Street a Freedom Tower (tam, kde staly kdysi dvojcata), coz je dalsi hodinka chuze. Byla jsem ale hloupa. Bylo hodne vedro v Sobotu. Prestoze jsem hodne pila a mela dokonce i obed, stejne jsem to trosku prepiskla na tom slunicku. Zastavila jsem se na obed, tak jsem si tam dobila telefon, abych mohla fotit jako o zivot. Podla jsem si tam vedle mladeho kluciny, mohlo mu byt kolem 25let. Povidali jsme si. Hadal z jake zeme jsem. Nikdy to spravne neuhodnou, ze jsem z Cech, ale Evropu trefil spravne. Prisel mi hodne vzdelanej, nebo aslespon co se tyce historie a geografie. Vedel toho o Evrope hodne a dokonce mi rekl i postihy, ktere bych od Americana nikdy necekala. Nakonec jsem sla smerek dolu k rece, abych si vzala Ferry a jela na Staten Island (coz je 5ta cast New York City). Vyfotila jsem si Freedom Tower, jako vzdy, kdyz jsem kolem a uz si to pak smerovala na Ferry.


Jesteze jsem prisla v rozumny cas. Ferry (lod), jezdi kazdych 30 minut obema smery, takze se nikde nezdrzite. Slysela jsem Italstinu, tak jsem se dala do hovoru s manzelskym parem (starsim) a jejich maminkou, nevim z ktere strany. Staly jsme spolu uplne na vrcholu, aby jsme meli krasny vyhled na Sochu Svobody a taky ze jo! Mrzi me, ze to na obrazku vypada tak male, ale ve skutecnosti jsem se ji mohla dotknout! Pristi vylet bude na ostrov, kde stoji! Tak si na ni i "sahnu". Ale stalo to za zkousku. Navic je to zadarmo, tak proc to nezkusit! Ale bylo to prelidnene, takze se musite drat hodne dopredu, aby jste si zabrali dobre misto. Povidala jsem si s Italama a cesta na Island utekla hodne rychle. Potom jsem bezela rychle si zmenit ferry, protoze musite opustit ferry, se kterou jste prijeli a presednout. To asi byla chyba, kterou jsem udelala - ze jsem pobihala kolem!!



Takze asi tak!! Bezela jsem, abych si chytla dobre misto, takze jsem predbihala. TO se v America musite naucit. Nakonec jsme tam potkala mladou pani, se kterou jsem jela tam. Nemohla jsem se dockat, az uvidim sochu. Nakonec jsme se postarala asi o vetsi fiasko, nez sama Socha!! Udelalo se mi spatne. Zamotala se mi hlava a bylo mi nevolno. Uz se mi to parkrat stalo. Mam Aritmie, coz znamena, ze mi nekdy srdce zacne busit rychleji, nepravidelne. A me se zmeni proud krve a zamota se mi hlava. Prehrala jsem se. COz byl problem! A jsem hloupa, protoze tohle mam normlane pod kontrolou. Kdyz se treba rychle zvednu a zmeni se mi obeh krve, zkolabuju. No a to se mi stalo. Je to zvlastni pocit. Ale bylo mi spatne a nemohla jsem kontrolovat sve telo. Dalsi vec, kterou si pamatuju je, ze na me lidi mluvi zhora. Byla jsem zmatena, co se deje! Zjistila jsem, ze jsem upadla na zem. No chapete to?! Jsem tam sebou placla na zem! A uhodila se do hlavy. Lidi se zachovali uplne bozsky. Hned zavolali pomoc a snazili se me postavit na nohy. Pribehli se studenou vodou a obkladem na hlavu. Sla jsem si sednou na sedacku. Matka nejakych deti jim vysvetlovala, jak je dulezite udrzovat pitny rezim. Fakt, trapas jako hrom! Ale opravdu mi nebylo dobre. Dala jsem pracovnikovi moje informace, kdybych to chtela nahlasit, co se stalo. Ptali se me, jestli nepotrebuju nejake leky!! No konec!! Nakonec mi privezli koleckove kreslo a vyvezli me ven! TO jsem si musela vyfotit, abych mela pamatku! Tohle bylo za cenu Sochy! Nejlepsi bylo, ze jsem se lidi ptala, at mi hlavne vyfoti tu sochu! Me se fakt dejou veci.



Jinak jsem se na ceste k soche zastavila v St. Patrick Catherdral zapalit svicku moji babicce a pejskovi Agatkce. Mrzi me, ze tu nemuzou byt s nami.


Uz se mi ten cas blizil ke konci, navic mi nebylo dobre a slibila jsem hp, ze jim pohlidam Madison, aby mohli na veceri. Kluci uz mi odjeli na tabor, tak je to jen ja a Madison, coz je pohodicka. Vzala jsem si metro a jela po cerveny, ktera me vzala na 34th ulici na Penn Station a jela domu. Nejhorsi, co asi na tom padu bylo, ze se mi rozbil mobil, ktery mi dala rodina, iphone. Rozbilo se sklicko, tak musim vyresit, jak to opravit. Bud na to bude pojisteni a nebo to budu muset vzit a nechat to opravit. Ale hlavne, ze se mi nic nestalo.

Jinak jsem si v nedeli udelala stejny vylet do City a mela jsem v planu dve muzea. Nemela jsem tolik casu, protoze jsem vecer jela zpet. Moje hm mela koncert na jeji narozeniny, tak jsem hlidala Madison vecer. Sla jsem uplne stejne jako den predtim. Navstivila jsem Museum of the city of New York, ktery se nachazi jeste tak 10 minut chuze od Guggenheim. Prislo mi to pomerne male. Tri poschodi. Najdete tam informace, jak se NYC formovalo do dnesni podoby. Bezi tam asi pul hodinovy film od uplneho pocatku az po dnesni realitu. Samozrejme nezapomneli zminit 11.zari. Mluvili tam o vsech casti NYC. Fotky z minulosti. To stoji za to videt. Take ruzne citaty, co pronesli slavne osobnosti (I z davne minulosti), nebo pristehovalci z Evropy. Udalosti a informace o stavbach Brooklynskeho mostu a dalsich spojujici casti NYC. Take mnoho obrazku z povstanich a ze stavek. Poucne, prestoze jsem mnoho veci vedela z knizek, bylo to moc hezky udelane. Treba mistnost Tiffany, coz je zlatnictvi, jedno z nejznamejsich. Mohli jste videt puvodni naramky, prsteny ci nahrdelnihy, obrazy puvodnich (nejsem si jista zda zakladatelu), take figurinu v obleku a nabytek z obyvaku ze starsi doby.






Stravila jsem tam asi hodinku a neco a rozhodla se navstivit asi jedno z nejznamejsich muzei - Metropolitan Museum. Moje kamaradka Jarka mela cestu do City taky, tak jsme si daly sraz a vysly ty dlouhe schody spolecne. Nemela jsem tolik casu, takze tam rozhodne planuji znova, stoji to za to. Vyfotila jsem mapu, ma to dve hlavni poschodi, myslim, ze to treti byla strecha, kam jsme si vyjely a vyfotily si vyhled na okoli. Nestihly jsme projit vsechno, ale vetsinu. Jsou tam vystavy z Egypta (jedna z nejkrasnejsich, byly tam sfingy, hroby i pyramida), Asie (napriklad ta vypadala presne jako by jste se ocitli v Cine), Recka vystava, Evropska, Africka ci Americke kridlo a mnoho dalsich. To bych tu byla do zitra. Nemusite ani opustit svoji zemi, aby jste se prosli uvnitr pyramidy. Z toho jsem mela asi nejvetsi radost. Planuji tam na cely den a projit si kazdou tu cast. Hned na zacatku vypravy jsme se zakecali s jednim ze zamestnancum (neco jako ochranka), jmenoval se Joseph, mocvtipny chlapik. Ptaly jsme se na cestu, jak se dostat na strechu. Tak tam s nama laskoval. Ze je spatny navigator a at se neztratime a jestli tam porad bude, ze se mame stavit a tak. Nasmaly jsme se. Mam rada takove lidi, kteri se s Vami daji do hovoru a jeste vas pobavi. Uplne Vam hned prijde ten clovek sympatictejsi. Porad jsme si o nem s kamaradkou povidaly, nakonec ho chtela pozvat na kafe. Ke konci prohlidky jsme se rozhodly, ze ho najdeme. Zasly jsme zpet na misto naseho setkani a nasly ho na mezi-poschodi. Prisla jsem si jako Romeo a Julie, jak jsme na sebe kriceli ze zhora dolu a naopak. Pak se k nam pridal dalsi, jeho kolega, ale jeho prave jmeno jsme z neho nedostaly. Nakonec nam rekl, ze se jmenuje Maximus Power (coz je v prekladu maximalni, nejvetsi sila) a flirtoval tam s nama. Kamoska si vzala jeho cislo, ze se sejdou, ale nakonec nemela cas a nevim, co se delo dal. Haha. Ale nestoji to na skodu si udelat takovy kamarady. Potom jsme se rozloucily a ja si to mirila na vlak zpet do reality.





Manhattan je tezko popsatelny - nedokazu najitt ty spravna slova k cemu tohle uzasny misto prirovnat, zadny misto neni stejny a pokud tu krasu nevidite na vlastni oci, nepochopite. A to nemyslim nijak zle, taky jsem si to nedokazala predstavit a pokazde, co tam jsem, mi vyrazi dech znova a znova. Musim natocit video! Clovek tam najde vsechno, co chce! A to jsem jednoznacne nevidela nic, oproti tomu, co nabizi. Az budu doma, tak urcite napisu clanek, kde popisu Manhattan trosku vic a do detailu. Budu na to mit i jiny pohled, kdyz nebude za rohem. Neni ted cas, tenhle clanek pisu uz 14 dni :D


Nemuzu uverit, ze se zase slavil den nezavislosti. HP (rodice) odjeli na dovolenou a ja zustala s holcickou sama. Jelikoz city je hodne prelidnene, cely den prselo, nechtelo se mi na ohnostroj. Prijela Jarka, ze u nas prespi. Sedely jsme, Maddie si dala slofika, slunicko se rozzarilo a nas napadlo v 7.30 vecer, kdy ohnostroj zacinal nekdy v 9.00, ze pojedeme stejne na ohnostroj. Rychle jsme se prevlekly, vzbudily malou a vyjely na hodinovou cestu do Queens, s tim, ze kdyz se nam postesti najit volne misto, vezmeme si metro a dojedeme nekam. Mely jsme to hodne natesno. Nevim, co jsme si myslely, tohle misto je napakovane lidma uz od rana a nas to napadne hodinu pred zacatkem. Samozrejme, ze jsme nemohly najit zadne misto naparkovani. S Maddie jsme vybehly z auta k rece, kde mate vyhled na mrakodrapy a sledovaly jsme maly ohnostroj v pozadi. Nasly Jarku, preparkovaly auto a sly se projit po molu, hned u reky s vyhledem na Brooklynsky most a pak cely Manhattan. Mala byla u vytrzeni, ze to vsechno vidi. Nejak jsem si dokazala predstavit sebe (dokonce i v mem veku!). Takze jsme tam stravily dalsi dve hodiny sledovanim Manhattanu, tancovanim s ostatnimi, Maddie vylozene predvadela kreace, jely domu a daly si do nosu zmrzlinou a zalehly asi ve 2 rano.


Manhattan z dalky





Mely jsme hodne narocnou sobotu, pomahaly jsme na oslave, mala si hrala s klukama, kteri meli party a ja pomala vse pripravit. Vecer jsem tam potom stravila jako pomoc pri uklizeni a Jarka se potom stavila. Vecer jsme se divaly na the hangover, jedly bramburky a pily vino a zalehly pomerne pozde. Rano si prispaly, potom si daly snidani u me na zahrade, zastavily jsme se u mym prarodicu asi na 3 hodiny. Moc se Jarce libili, jako kazdymu. Ja je uplne zboznuju. Potom jsme se opalovaly na zahrade, sly na veceri a zase stejne zalehly k televizi a probiraly chlapy. Haha. A budoucnost. No a v pondeli zacala prace pro nas obe. No a ja se nemohla dockat na vylet do city.




V nedeli, po dlouhem tydnu, jsem si udelala vylet do city. Mela jsem v planu zabehat si v Central Parku, jit do knihovny, abych se podivala na IELTS a do muzea American African, ktery ma vstup zadarmo. Dojela jsem do city asi kolem 10 rano.

Prosla si Central Park. Musim rict, ze nebylo prelidneno jak jsem cekala. Vetsina lidi (bohatlici) je pryc pres vikend, jen turisti a ti "mene" stastni jsou tam a nebo au pairky. Haha. Oblekla jsem se do ruzova. Chytre si vzala botasky! Potom jsem vyrazila do knihovny, kde jsem ztravila asi hodinu a pul. Normalne si tam muzete jit sednou, Wifi je zadarmo, muzete si tam pocist, jen pokud nemate karticku, nemuzete si nic pujcit. Kdyz jsou destive dny, nejlepsi misto. Dala jsem si obed a pesky vyrazila az dolu k Freedom Tower. Hodinka a pul cesty.


National Museum American Indian - cekala jsem vice, ale jelikoz je to zadarmo, tak nevim no. Jako, zajimavy to urcite bylo. Uvidite z fotek. Spise kostymy, ktere meli domorodci a obyvatelstvo davno do minulosti. To me hodne zaujalo. Muzeum je pomerne male. Sice dve podlazi, ale na spodnim byli zobrazeni Indiani, jejich stany a tot vse. Nahore puvodni obleceni, zbrane a ruzne potreby, ktere v te dobe meli. Mam rada muzea a tohle stalo za podivanou. Zlvastni se zamyslet nadtim, ze tu byl zivot pred nami tak jiny.


Vzdy, kdyz jdu dolu k vode, blize ke "dvojcatum", prochazim Washington Park, kde je oblouk a fontana. Kdo videl Pratele, vi, o cem mluvim.


Jinak na ceste zpet jsem prochazela kolem The FlatIron Building a zachytila jsem v pozadi Empire State.


Tohle muze byt jen v Americe, nikde jinde. Nasla jsem napis ulice, kde je napsano, "Lidi HIV nakazeni".


PS. Jinak fotky z Muzei mam na fb v albu "Museums NYC", pokud chcete videt vice fotek. Sem se mi vsechny nevesly. Navic se ve vetsine muzei nesmi fotit, tak jich ani tolik neni.

IELTS

15. july 2014 at 1:07 |  22nd Month


UPRAVENO: z duvodu mych vysledku - na konci clanku.


Clanek o mezinarodni jazykove zkousce IELTS (International English Language Testing System), coz je v podstate jedna z mnoha zkousek, ktere jiste znate, napriklad TOEFL< FCE

Puvodne jsem planovala podstoupit TOEFL, ale po nahlednuti hloubeji mi IELTS prislo blizsi, hlavni duvod mluvena cast, neboli Speaking Section, mluvite delsi dobu a s zivou osobou, kdezto u TOEFL do pocitace a mate na to asi jenom 40 sekund. Napisu tu dopodrobna, co tato zkouska obnasi a na konci clanku se podelim s vlastni zkusenosti.

Chtela jsem si privest nejaky certifikat. Uz jen z duvodu, abych si dokazala, ze jsem se v anglictine nejakym zpusobem posunula a blizim se blize ke svemu cilu. A samozrejme se mi bude hodit k prihlasce na univerzitu. IELTS se pohybuje kolem $210, na prepocet je to pres 4000kc. IELTS se deli na dva modeli: Academic Model (kdyz chcete jit studovat dal, na univerzitu, at uz na bakalare a nebo magistra, hodi se tato verze) a nebo General Training (spise kdyz chtete jit na stredni skolu do zahranici, za praci a nebo imigrovat do nejake zeme). Jelikoz jsem si vybrala Academic, budu se tu zminovat jen o tehle verzi. Pokud nekdo planuje si vybrat druhou verzi, budete si muset pozjistovat informace, ale vim, ze je to z velke casti stejny. Poslech urcite a snad i rozhovor, cteni a psani ma nejake rozdily. Zkouska se zklada ze ctyr casti.

Nejvyssi skore je 9.



Prvni cast je poslech (Listening Section)

- Skladala se ze 4 casti a dohromady 40 otazkek (kazda v hodnote jednoho bodu), nejvyssi je tedy 40 bodu!
- Poslech trva kolem 30 minut.

Rady:

- Urcite si projet nejake knihy, aby jste se seznamili s typy otazek a pochopili system. Je lepsi prijit trosku seznamen nez skocit do vody bez pripravy.

Cteni (Reading Section)

- Trva kolem 60 minut.
- Sklada se ze tri clanku a 40 otazek.

Psani (Writing Section)

- Trva 60 minut.
- Lisi se od verze testu.
- Psani se sklada ze dvou casti.

Academic

Prvni cast, Task 2 trva 20 minut.
- Neplytvej cas, ale nech si 1-3 minuty na premysleni.
- Tato cast je hodnocena jako 40% procent z celkoveho hodnoceni, kdezto druha cast Task 2 je 60%, meli by jste si Task 1 nechat na posledy.





Druha cast, Task 2 trva 40 minut.
- Minimum uzitych slov je 250, ale ne vice nez 270/280.
- Dostanete zadani, kde nepotrebujete zadne znalosti. Vetsinou aby jste popsali vase myslenky, jestli souhlasite, nesouhlasite apod.




-Mluvena Cast (Speaking section)
-Trva kolem 4-5 minut. Odpovidas na otazky o sobe a tvych aktivitach. Otazky typy Why. Odpoved Yes or NO.


- Druha castkolem 3-4 minut. 1 minuta na pripravu. 1-2 na konverzaci. 1 minuta na dalsi otazky. Budes odpovidat na otazky, ktere budou zobrazeny na papiru, ktery dostanes. Popis a vysvetli. Otazky a odpovedi yes/No.



- Treti cast kolem 4-5 minut. Diskuze o problemech, ktere se tykaji casti dve. Otazky Why a Yes/No.


Rady:

- Soustred se na teme a neodbihej od tematu. Odpovidej na co si tazan.
- Mluv ciste a jasne. Mluv primo na zkousejiciho.
- Mluv hlasite.
- Usmivej se.
- Snaz se mluvit sam se sebou, nahravej se a nebo si najdi nekoho, s kym mluvit v anglictine.
- Koukej na filmy a cti.
- Procvis si vyslovnost.
- Hodnoti se pozadavky, ktere musis splnit. Jako plynulost, organizovanost, gramatika, slovni zasoba apod.

Takhle nejak vypada original.


MUJ IELTS




 
Vyjela jsem brzy rano a byla poradne nervozni. Mela jsem tam byt hodinu pred zacatkem, abych se zaregistrovala. (Potrebujete pas). Test zacal v 9am. Nejprve jsme vyplnili papiry.
A vrhly se na poslech. Z toho jsem mela asi nejlepsi pocit. Urcite jsem nechytila vse, ale snad to nebude to nejhorsi.
Nasledovalo cteni. Nemate zadnou prestavku. Tam jsem se asi nejvic rozhodila. Ja ctu v anglictine porad. V knihovne mam dlouhy list knih a neni den, kdybych si par stranek neprecetla. Zkousela jsem si to doma kazdy den, pripravne testy, ale tehle me totalne rozhodil. Takze se obavam, ze se mi cteni nepovedlo. Uvidime, jak mi to vyhodnoti.

Tak jsem se rozhodila, ze psani, ktere jsme meli hned po skonceni se ctenim, uz jsem tak doplacala. Mela jsem otazku, proc si myslim, ze charity a ruzne organize poradaji specialni dny, jako den deti (na pomoc lecby deti) a nebo den nekoureni. A proc jsou tyhle dny effektivni. Neco jsem tam zplacala a vymyslela, ale uz jsem napsala lepsi slohy za svuj zivot! Tak jsem na sebe zvedava. Ale mluvila jsem s lidmi, co to podstoupili a rikali mi, ze to delali i dvakrat, trikrat, nez dostali skore jake chteli. Tak si to hold pujdu udelat znova.

Jinak jsem pak nekolik hodin cekala na posledni cast a to je rozhovor. Prosla jsem si New York a sla zpet. Mluvena cast mi prisla nejlepsi a nejlehci. Mela jsem uzasneho zkousejiciho. On se me ptal na otazky a je odpovedela. Placala jsem tam, co se dalo. Uteklo to jako voda. Takze si myslim, ze to se mi vyhodnoti nejvys. Potom mi rekl, ze pracoval v praze jako ucitel anglictiny. Rekl, ze miluje nase pivo a od ty doby je strasne opatrnej na piva a chce jen ty nejlepsi. Ze i vynadal jednomu barmanovi, ze to teda neni Plzen! A jeste se se mnou rozloucil se slovy, nashledanou. Tak to byl zaver moji zkousky. Jsem z toho takova presla. Nevyslo to tak, jak jsem si predstavovala. Za 14 dni budu vedet vysledky.

Jinak, NYC je proste uzasny. Prochazela jsem se vcera nekolik hodin! Proste si nedokazu predstavit, ze odejdu. Byla jsem se projit az k Brooklyn Mostu a prosla jsem ho uplne cely az na druhou stranu a sla si sednou do jejich parku. Videla jsem zapadajici slunce. Nafotila par fotek a sla pomalu zpet. Prosla si cely Manhattan a v 10 vecer jsem jela zpet domu. Musim rict, ze se ten den povedl, presto, ze jsem byla cela zklamana ze zkousky. New York je proste lek. Taky jsem si zasla k rece, kde jsem mela krasny vyhled na Freedom Tower, coz je vez, kterou postavili u mista dvojcat. Dokonce jsem vyjela v jednom hotelu do nejvyssiho patra a vyfotila si vyhled.











Bolely me nohy, spis jsem je mela otlacene od zabek, tak jsem si do nich dala ponozky. A nejlepsi na tom, ze jste v city jako je NEw york je, ze to nikoho absolutne nezajima!







Jinak, co je asi tak nejdulezitejsi, je fakt, ze si moje mala Maddie zlomila klicni kost. Spadla u navstevy z houpacky a zlomila si ji. Tak ted uz jen cekame, co se bude dit, jestli operace nebo ne. Snad se chudinka da do kupy.







Mela takovou mensi "maturitu", protoze koncila ve skolce, jde v zari do prvni tridy. Tak jsme si uzili predstaveni a potom se stal ten uraz. Nastesti si to uzila plnymi dousky.




Udelala jsem ji i vlasy, aby ji to sluselo.


A asi nejvic dojata jsem byla, kdyz prinesla ze skoly naramek, kde mela sve jmeno a na druhe strane moje, jenze dala obracene "W", tak ze bylo "M", takze misto Wendy, jsem s koncila s "Mendy".


Preji Vsem prijemny zbytek vikendu.

VLOZENO:

Prisly mi vysledky. Uz jsem si je precetla v patek na internetu, ale cekala jsem, az mi prijde ten slavny papir. Budu si to delat znova, jen abych si dokazala, ze mam na vic. Prosla jsem. Skoly, co to mely napsany v pozadavcich (ti meli celkove 6.0) a ja dostala 6.5. Poslech jsem mela 6.5, cteni se mi nepovedlo, jak jsem zminovala 5.5, psani 6.5 a pohovor 7.5. Pak se z toho udela prumer. Tak uvidime, jak to bude na podruhe. Nejhorsi je, ze tohle s moji ajinou nema nic spolecneho. Gramaticky tu ajinu nemam perfektni, ale domluvim se za kazde situace. Tam je to hlavne o stesti, stejne jako maturita a podobne. Clovek nevi, jake tema dostane, jestli porozumi clanku a nebo se nepreslechne. Ale mam radost, ze jsme skoncila za pulkou. :)



Hodne stesti vsem, kteri maji v planu nejaky podobny test.


Washington D.C

18. june 2014 at 20:23 |  21st Month

Washington D.C.



Vcera jsem se vratila z vikendu z Washingtonu, kde jsem se po roce a pul setkala se svou nejlepsi kamaradkou Tynkou. (Nase posledni setkani bylo Prosinec 2012.)

Tynka letela letadlem, ja si vzala autobus. Vyjela jsem kolem 2 hodiny rano na vlak, ktery me zval do City. Ja se presunula na autobusovou zastavku. Vybrala jsem si megabus asi za $26. Vyrazili jsme kolem 5am a na Union Station dorazili kolem 9.20am. Cekala jsem, ze cesta bude horsi. Povidala jsem si tam s klukem celou cestu, takze ty 4 hodiny utekly rychle. Cekala jsem na Tynku neco pres hodinu a pul a pak uz mi nezbylo nic jineho nez ji vyhlizet u vychodu z metra. Musela jsem si koupit v H&M zabky, protoze jsem je zapomnela doma, chytracka! :D

Konecne jsme se objaly a byly pripraveny vyrazit do ulic hlavniho mesta Ameriky!


Prislo mi neuveritelne ji po tak dlouhe dobe videt, nemohla jsem tomu uverit a zaroven mi prislo, jako by jsme se videly kazdy den a nic se nezmenilo. Pred Union Station je takzvany Columbus Cirle, sklada se ze sochy a zvonu na druhe strane. Kdyz se budete drzet porad rovne, dojdete k fontane a hned k The Capitol Building, zadna budova ve meste nemuze byt vyssi nez The Capitol. Byly jsme opravdu prekvapene, ze je vse tak strasne blizko. Nachodily jsme se dost, to jako fakt, vecer nas bolely nohy a my si myslely, ze uz se druhy den nehneme. Ale stalo to za to!

Mapa mist, kde jsme byly - nekolikrat jsme to obesly!
Pokud Vam nevadi chodit, da se vsechno projit, aniz by jste si kupovaly day pass za $14 a jezdili metrem.


Tahly jsme tasky plne veci, takze nas za chvili bolely ramena. Do hotelu jsme se mohly prihlasit az ve 3pm. Zbyvalo hodne hodin a my to chtely vyuzit. Namirily jsme si to k Washington Monument, coz je ta vysoka vez. Aby jste se tam dostaly, musite projit Nation Mall, coz je neco jako maly park uprostred mesta. Lidi tam hrajou ruzne sporty, opaluj se, na kazdem kroku jsou stanky (v podobe jezdicich aut), kde si koupite piti, jidlo a nebo zmrzlinu. Dostaly jsme hlad, tak jsme asi pul hodiny stravily hledanim obcerstveni. Zasly jsme do L'Enfant Plaza. Nakonec jsme skoncily u five guys (neco jako Mcdonalds, jen horsi!), uz v zivote si tam nic nedam. Znam lidi, co to byhledavaji, ale me to jidlo proste nesedlo. Hodne na oleji, nezdravi. Ani jsme to nedojedly a me bylo normalne tezko. Jeste jsem to rozdychavala druhy den. Muzete si Washington projet i na kole, na cely den je to kolem $40 a nebo si vzit ty jezditka. A nebo byt sileni jako my a chodit. Dostala jsem od Tynky darek, Jednorozce. Roztomily stvoreni. Je to symbol snu a prani. Presne pro nas. Asi se uvidime az v CR a ona se vraci sem, takze buhvi, kdy se uvidime priste. Tohle nas bude drzet spolu, at jsme kde jsme.


Washington Monument



Pohled z Lincoln Memorial





Kdyz se od Monumentu budete drzet primo, dojdete k National World War II Memorial. Prislo mi to nove postavene, moderni pamatnik. Dokola byly postaveny vysoke sloupy s nazvy statu Ameriky. Vyfotily jsme se u Californie, New Yorku, Floridy. Nejvyssi sloupy byly pojmenovany Atlantic a Pacific. Prislo mi zvlastni, ze New York byl u Pacifiku s Californii a Floridou, ale mozna to melo co delat s minulosti a valkou. Zrejme, kam kdysi ty staty patrily. Uprostred techto sloupu byla fontana s vodou. Byl to jeden z nejkrasnejsich monumentu.

National World War II Memorial







A uz nam nezbyvalo nic jineho, nez dojit k nejznamejsimu pamatniku - Lincoln Memorial/Lincolnuv Pamatnik. Asi nejvic prelidneny misto na svete. Lidi se mackali a preslapovali z mista na misto. Ani vecer se to nevylidnilo. Ale zazitek na cely zivot. Vzpominam na Pravou blondynku 2, kdy tam u neho stala. Vyfotily jsme tam par fotek, sedly si na schody a vyrazily potom na cestu do hotelu. A to, co jsme videly potom, nam vyrazilo dech.







Hotel jsme zabookovaly pres internet. Nevedely jsme, kam jdeme, co na nas bude cekat. Sly jsme po ulici a najednom povidame, co je tohle za budovu. No a to byl nas hotel! Na recepci to bylo velice utulne. Platily jsme nejakych $110 za jednu noc. Bydlely jsme ve tretim parte. Vyhled jsme mely krasny! Jinak na druhy strane by jsme koukaly do dalsich oken hotelu, hned naproti nam, takze jsme byly moc potesene. Velmi utulne. Nechapaly jsme, jak je to mozne. Baly jsme se, kde za tu cenu skoncime! Hned jsme skoncily na postel a skakaly jako pomateny a kricely, jak super pokoj mame! Ja si hned vybalila. Dala si kartacek do koupelny a za chvili prijde Tynka a rika, jak je ten hotel uzasny, ze kdyz si zapomenes kartacek, maji tam nahradni! Ja myslela, ze se pocuram smichy, to byl asi nejlepsi vtip vikendu.


Hned vedle hotelu jsme mely CVS, coz je drogerie s potravinami a hned vedle alkoholicke napoje. Koupily jsme si vino a kolu a na pokoji to smichaly. Chodily jsme potom po Washingtonu s kolou v ruce a za chvili namazany jako blazen! Sly jsme zpet k National Mall. Chtely jsme se jit podivat potom k Lincolnu vecer, za tmy. Sly jsme na veceri - Mcdonals - to byla dieata. Kdyz vyjdete trosku nahoru, za Bily dum, spise k Ford's divadlu, narazite na obchuky a restaurace. Hned tam zavladne zivot. Na cestu jsme si koupily zmrzlinu a vyrazily zpet. Zastavily se u Bilyho domu. Uprimne, trosku me to zklamalo. Je to strasne daleko, takze na fotaku je to miniaturni baracek, vsude stoji policiste a v podstate se tam macka 30 lidi, na nejmensim prostoru. Ale vecer a potom uplne brzy rano tam nikdo nebyl, tak mame fotku samy.








The White House





Ford's theatre


Kde Lincoln zemrel.



Cas letel jako blazen a najednou bylo 8 hodin. Sedely jsme u Lincolna a kochaly se zapadem slunce. Vychod musi byt nadherny. Ale my nebyly schopne vylezt tak brzy, prestoze jsme to planovaly. Haha. Chtely jsme zajit na Jeffersnuv pamatnik, ale nakonec to nechaly na dalsi den. Kdyz jsem se chtela vyfotit u veze, pozovala jsem a hned za mnou nejaci skolaci se sezadily a pozovaly se mnou! No a my se potom chystaly zpet do hotelu. DIvaly se na televizi, pridavaly obrazky na facebook a sly spat kolem 11pm. Budika mely narizeneho asi od 6am no a nakonec jsme se z hotelu dostaly az nekdy v 8am. Pokazdy to bylo jeste 10 minut vic. A sly si dat snidani. Sly jsme zpet k Ford's divadlu, daly si starbucks kafe, bagel a sly si sednout a nerasu. Nechaly jsme si napsat na kelimky best friends a pobavilo nas, ze nas odhadly. Tynka je asi o hlavu a pul vyssi nez ja a preste tak vypadaly i nase hrnky, ja mela ten mensi.


in the morning


Vyfotily se u divadla, koupily suvenyry a bezely zpet k pamatnikum, protoze jsme mely v planu videt zbyle dva. Jit do muzei, ktera jsou vetsinou zadarmo, jako Holocaust a nebo Air and Space Museum, kde byly letadla a vesmir. Moc se mi tam libilo. Nohy me bolely jako blazen, ale my porad sly! Jeffersnuv a Martin Luther King a Roseeveltuv pamanik jsou uplne na druhe strane od Lincolna. Musite prejit most, a vlastne jdete celou dobu podel reky. Ale stalo to za to. Navic tyhle mista nejsou tolik prelidnena, moc lidi k nim nejde a nejsou ani videt v lete. Mozna o nich lidi ani nevi.


Martin Luther King Memorial



Franklin Roseevelt Memorial
Ten byl nove postaveny. Jestli jste videli Pear Harbor, je to prezident na voziku.




Thomas Jefferson Memorial





Cekala nas cesta zase zpet. Dostaly jsme se zpet na National Mall, kde jsme si u jednoho ze stanku koupily zmrzlinu. Zaskypovaly s rodici, aby jsme jim ukazali ten zivot tam. Turisti vsude, kam se podivas. Nekdy si preju, abych jim tohle vsechno mohla ukazat na vlastni oci. No a byl cas jit zpet na Union Station a rozloucit se na dalsich 5 mesicu a snad se setkame v Praze.


Ja potom cekala nejaky tri hodiny na autobus. Prosla jsem si okoli, zasla do H&M a na obed a cekala az vyjedu na cestu. Byl tam muz, ktery nam musel zkontrolovat jizdenky. Vyhlaskovala jsem mu jmeno a mrkla mu pres rameno, jestli tam jsem. A on poodstoupil a rekl, ze presne tohle mel v planu, abych se k nemu naklonila a zertoval. A na moji otazku, jestli si vybiram misto sama a nebo mi ho prideli a on, ze si mam vybrat misto vedle pohledneho muze a pak mit svatbu. Hahaha. A za mnou jsem slysela Rustinu. Nakonec jsme si spolu sedli a kecali celou cestu zpatku. Dokonce jsem se naucila naco malo rusky a on cesky. Zustala jsem v city o neco dele a byli jsme se projit a dat si kafe. Sedeli jsme spolu na Times Square. Sli jsme a ja byla zabrana do nejakeho tematu a povidala jsem mu neco a nevsimla si ELvise, ktery se ke me blizil a vybafl na me. No a ja jako spravna zenska zakricela. Uplne me vydesil. Necekala jsem ho tam. Takhle je mi jasny, ze nejsem NewYorker !! :D Prijela jsem domu asi kolem pul 1 rano v pondeli a druhy den me cekal pracovni den.




Vylet to byl uplne uzasny. Mrzi me, ze nebyl delsi. Za mesic pojedu na Niagary. Pojedu se svoji spoluzackou z gympu, coz mi prijde uplne super, ze se uvidime. Ted v sobotu me ceka zkoska IELTS, tak uvidime, jak tohle vyjde. Urcite Vas budu informovat.

Doufam, ze jste si uzili Vas vikend a uz se tesite na leto, ktere je tu officialne v sobotu.

Preji Krasny den.


Where to go next