September 2012

NEW YORK CITY

27. september 2012 at 4:34 1st Month

NEW YORK !!

Včera jsme jely na výlet do NY. PANEBOŽE. Nemohla jsme se dočkat, až nasedneme do autobusu a vyjedeme hezky do nejznámějšího města na světě a moje nejoblíbenější.

Takže jsme s holkama nasedly do busu a vyjely. Fotily jsme úplně všechno, všechny budovy. S kamarádkou jsme se bavily zrovna o černoších, že pro ně máme slabost a hádejte co ?? Nás průvodce byl černoch. Všechny jsme si ho začaly fotit. Smějící se

Projížděli New Yorkem a on nám k tomu říkal zajímavosti, ukazoval budovy, my všechno fotily, smály se, prostě skvělý. Potom jsme začala křičet a všechny holky se ke mě přidaly, když se nás průvodčí zeptal, co se děje, řekly jsme, že jsme viděly Sochu
svobody. Začal se smát, myslel si, že je tam nějaká celebrita. Zastavili jsme u pobřeží. Viděly jsme sochu svobody !! Je na svém vlastním ostrově, ale nemohly jsme jí přehlédnout. Všichni se začaly fotit, bylo to neskutečné. VIDĚLA JSME SOCHU SVOBODY.

Potom jsme jely k Brooklynskýmu mostu. Panejo !! Sice jsme ho viděla z dálky, ale bylo to něco !! Pamatuju si to z filmů, jak jsem tam umírala při pohledu na Brooklyn Bridge .. A TĚĎ jsem ho viděla na vlastní oči. Takže zase milion fotek, koupily jsme si s holkama originální tričko (nevadí, že mám doma 3) Smějící se musela jsem mít ORIGINÁL !!!

Byly jsme tam asi hodinu a měly jsme jet na TIMES SQUARE .. ale zjistili jsme, že nám jedno sedadlo chybí, tudíž, že máme jednu osobu navíc, asi po 10minutách jsme se dopátrali. Přišla jiná holka do busu. Tak jsme jí hned začali vyhazovat. Ona si nepamatovala jakým busem přijela a hlavně, kdo byl její průvodce !! Příšerný !!

Potom jsme teda jeli. Viděli jsme Empire State Building a Chrysler Building. Potom byla dlouhá depata, který budova je která .. haha .. a POTOM !!

Když jsme to viděly, začaly jsme bulet !! TIMES SQUARE !! PÁNEJO !!! To bylo něco tak nádherného !!!

Měly jsme asi hodinu a něco na procházku, tak jsme s holčinama okamžitě vyběhly. Fotily se na každém kousku, každou chvíli s každým. Smějící se Opravdu turistky !! Smějící se Ale bylo to něco neskutečného !! Neumím to popsat, to si musí každej zažít sám. Sice tam plánuji další zajížďku, ale nemohla jsme si to nechat ujít.

Doufám, že se tam podívám znovu a na delší dobu a doplním místa, která toužím vidět. Takže tohle nebude poslední článek z města, které nikdy nespí.

Zítra se uvidim s mojí rodinkou, takže budou příspěvku už odsud.

Moc se mi stýská, ale jsme nadšená. Uvidím svojí rodinku !!

Good night .. xx

NEW JERSEY

27. september 2012 at 3:39 1st Month

Takže,

Žijeme teď v New Jersey. Jelikož jsme přijela až v úterý ráno, tak jsme si šly hned lehnout a ráno náš čekalo školení "ORIENTATION".

Odehrálo se toho tolik, že nikoho nebudu zatěžovat. Ke snídani a obědu máme švédské stoly, takže si každý vezme, na co má chuť a večeři si obstará každý sám. Lidé jsou tu příjemní, hlavně pracovnice.

Hned po ránu jsme si sedly s holkama ke stolu a vyprávěly jim o naší cestě za oceán. Taky jsme musely zaplatit 200 USD za přebukování letenky. Nebudu říkat svoje dojmy, akorád budu naštvaná, ale myslím si, že byla někde stejně chyba.

Potom jsme měly schůzku v hale, kde nás čekalo uvítání a školení. Rozdělili nás do skupin a potom jsme probírali různé body. Starání o děti, otázky na host family a koordinátorky a podobně.

Moc se mi tam líbilo, poznala jsem se s mnoha skvělýma au pairkama, moje spolubydlící Nicol je super, vypadá jako Scarlett Johanson.

Dneska jsme třeba probírali první pomoc, taky jsme byli ve skupinkách. Pouštěli nám video a zkoušeli jsme si to na figurínách. Docela sranda.

Potom jsme se zase rozdělili do jiných podle věku dětí. Takže jsme včera byla v jedné skupine od 4-6 a dnes ve skupině od 1-3.

Byla to zábava, předváděli jsme hry, co by jsme s dětma hráli, jak je zabavili a nebo také, když s náma nechtějí spolupracovat, jak je přimět k opaku.

Potom jsme šly s holkama do NEW JERSEY do nákupního střediska. Nic jsme si tam nekoupila, kvůli kufru, na letišti musim platit poplatek za kufr, a když je těžší, tak víc.

Chodily jsme po krámu a zdravily lidi "Prdel", smály se na ně a oni nás také zdravili. Nebo jsem se česky kluků na ptala, kde jí najdu a oni utekli Smějící se Daly jsme si s holkama pěknou večeři a prošly se kolem. Když už na nás čekl bus, že nás odveze, zeptala jsme se řidiče, jestli neví, kde najdu "PRDEL", že to má být nějaký krám, že nám to řeklo hodně lidí a on to pořád opakoval. Prý, že tam nikdy nebyl, tak neví, ale že jsme se měly zeptat SEECURITY, že ti to tu znají a úplně takhle.

Chudák, byl hodnej a my si z něho udělaly srandu. Bude mi to chybět .. :))

Jinak nás zítra čeká poslední den tady. Snídaně, školení, oběd a frrrr za rodinkou .. Nemůžu se dočkat.

Už jsem si musela zabalit, takže super, a ještě napíšu o včerejším výletě do NY a půjdu spát. Jsem unavená,

Stýská se mi po domově, po lidech tam, ale AMERIKA byl můj sen a já si ho plním.

Take care,

Wendy

Zítra máme

Bad DAY EVER !! :-(

26. september 2012 at 4:46 1st Month

Ahooj všichni,

takže můj první článek z Ameriky. Omlouvám se, že to nebylo už včera, ale neměla jsem moc prima den. HRŮZA !! Když se to ser*, tak se to ser*. Doufám, že to včerejškem končí, smůla, a už si budu Ameriku užívat plnými doušky.

Loučení je vždycky smutné. Nesnáším loučení. Věci už jsem měla několikrát zkontrolované, jenže v autě (naštěstí blízko od domu), jsme zjistili, že nemám mobil. SMŮLA !! Tím to všechno začalo. Takže jsem se rychle vracela pro mobil. Jízda byla OK. Silnice poloprázdné, takže jsme tam byli na čas. S ostatníma holkama jsme se domluvily, že se tam sejdeme.

Když jsme si chtěly zabukovat sedadla vedle sebe, nastal problém. Všem holčinám to šlo, až na me (jak jinak) a ještě jednu holčinu, Káju. My jediný dvě letěly na NEWARK a ostatní na J.F.K., což mě zpočátku mrzelo, že ho neuvidim, ale o pár hodin později jsem tam nakonec přilětěla !!

Šla jsem si koupit bagetu s mamkou, bráškou, Tannie (BFF) a přítelem Mamči. Potom jsme se loučili u vchodu na odbavení do haly. Fronta byla nejdelší na světě dlouhá (alespoň jsme si to myslela)! Takže čas utíkal, ale fronta se spíš zvětšovala, než by ubývala. Dokonce jsme se tam potkaly s další au pair. Letadlo nám mělo odlétat v 6ráno a my do letadla přišli přesně v 6. Naštěstí jsme nebyly poslední, takže se dolétalo o něco později.

Let byl super. Trval necelou hodinu a půl. Uteklo to opravdu rychle. Celou dobu jsme si povídaly s Kájou (se kterou jsem měla letět do NEWAKRU). Všechno vypadalo tak úžasně. Pak se všechno změnilo.

FRANKFURT.

Cestu z letadla jsme zvládly pravurně. Nakonec jsme potkaly další au pair, která měla letět se mnou a Kájou. Když jsme se prokousaly letištěm a našly správně gaty, netrvalo to dloho, přišlo po čase velký ŠOK.

Holky, které letěly na J.F.K. měly odlet od 10.20 a my přesně o hodinu později. Holky už měly stanovený gate, takže jsme se rozloučily. S Kájou a Helčou jsme si šly sednout do haly, protože jsme nevěděly gate. Vše vypadalo ok. Povídaly jsme si, smály se, prostě pohoda. Potom jsme zjistily, kde máme gate.

Vyrazily jsme na cestu, jenže to jsme netušily, jaká bude fronta na odbavení. Ve frontě jsme čekaly více jak 40 minut a než jsme se všemi kontrolami prokousaly, tak jsme ke gatu přiběhly v 10.55. a zjistily jsme, že tam letadlo už NENÍ. Čas, kdy mělo začít odbavování bylo od 10.30 !! Ale tetět to mělo až v 11.20.

TAKŽE NÁM TO ULETĚLO !!

Já největší hysterka, jsme začala panikařit. My trubky se necháme uletět letadlo do AMERIKY !! Prý jsme si to musely přebukovat a dlouhá cesta začala. Pani u GATU nám řekla, jak se dostat na informace. Celé letiště jsme teda prošly, až jsme se dostaly na vlak. Tam se nám ujal moc milý člověk a řekl nám, že potřebujeme do haly B, jenže kde je?! Ukázal nám cestu, přeběhly jsme nadchod a šly do haly B vyhledal naší leteckou společnost. Nakonec jsme zjistily, že nás poslaly přes celé letiště, přesto od našho GATU to na druhou stranu bylo kosek !!

U přepáždy od UNITED AIRLINES nám řekli, že samy si to přebukovat nesmíme, že to smí jen agentura. Volaly jsme do student agency, protože Aupair care nám to nezvedala. Okamžitě jsme jim vysvětlily naší situaci a oni se nám snažili pomoc. Patří jím obrovské DĚKUJI !!

Takže začalo dlouhé čekání na telefon od agentury. Nakonec nám SA volala, řekla, že si to máme přebukovat samy, že APC s tím nemá nic společného. Takže jsme šly zase k přepážce a řekly jim, co nám řekla APC. Moc príjemná pani u přepážky (ironie - oni vlastně byly tam nějak všichni příjemní !!), vidí tři zmatený holky na letišti a nikdo se nesnažil nám pomoc. Takže paní nám zase řekla to samý - že to musí udělat APC online. Takže další hovor a ještě větší čekají na odpověď.

Šly jsme vyřešit naše KUFRY! Když jsme se u přepážky (naštěstí jiné, ta jediná pani, tam byla nejmilejší), nám řekla, že naše kufry jsou na letšti, ale pokud budeme odlétat, není třeba si je nechat přivést, že se převezou rovnou do letadla. Šly jsme zjitit další lety. Jeden let (stejná společnost) letěla ani né za 5minut, a poslední let do NY byl v 5p.m. na J.F.K. a jinak až další den. Popadla nás panika.

Agentura se pořád neozývala.Šly jsme hezky na kávu, pro vodu, seděly na zemi s příručákama u přepážek, aby jsme to měly blízko. Nakonec agentura volala, že nás zabukovali na let 5p.m. Hmm, byly jsme tam šťastné, ale to neměl být konec. Stejná paní u přepážky (United airlines) nám řekla, že nás nikde nemůže anjít, že nám to nepřebukovaly. Takže další nervy, nakonec si zpletla jméno. Zabukovaly. Vytiskla nám papír. Let byl od společnosti LUFTHANZA, takže od jiné společnosti jsme si musely dojít pro letenky. Tak jsme šly.

První pani volala asi 30minut, že to nemůže najít, ať jdeme zase k united. U United nám řekla, že nám nic jinýho nedá, ať jdeme k někomu, kdo tomu rozumí. Tak jsme šly najít další pracovnici. Tam jsme šla nakonec sama. Byly jsme totiž u takového compu, kde si podle pasu vytiskneš letenku, ale muž, který to osluhoval mě poslal k další pani. Což bylo taky dílo. Volala německy někomu, že to nemuže najít. Prý mám dojít zase k United,ať mi dá jiný papír, že bez toho mi nevydají letenku. Už jsme byly na pokraji sil. Takže jsme šly zpátky a šlyšely to samé co předtím - nic nám nedá.

Když jsme se rozhodly jít ke třetí pani, už to vypadalo nadějně. Snažila se nám pomoc a pomohla. LETENKY JSME DOSTALY. Takže jsme letěly v 5.

Let byl bez problému, prospala jsme se, dívala se na film, jedla, ani nám nevadilo, že nesedíme s holkama spolu.

Na letišti J.F.K. jsme čekaly 3 hodiny, než se dostaneme na řadu a přiletěly něco kolem půl 9. Pak jsme šla na řadu a mlěa další problém. Jsem pipina. V německu jsme dala příručák k zavazadlům a tam u přepážky jsem zjistila, že ho nemám. Nakonec se vše vyřešilo a já ho našla.

Čekal na nás pán. Nejdřív říkal, že nejsme jeho holky, ale japonky, ale nakonec po domluvě v APC jsme jely do hotelu. Cesta půl hodiny a něco, takže jsem se do postele dostaly něco kolem 1.

Byly jsme vyčerpané. Ale konečně tady.

Druhý den, tedy dneska, byl orientation. Což nebudu moc rozepisovat. Bylo to ok, poznala jsme další holky, i své spolubydlící. povídali jsme si odětech a podobně. Nějak nemám sílu nic spát, takže to bude další článek, takový schrnutí.

Jinak se mi tu moc líbí. Další článek bude o výletu do NEW YORK CITY.

Good night

xx

Good -bye my lovers ..

23. september 2012 at 23:33 Před odletem !! :))

TÁÁÁÁK, poslední den DOMA.

Achjo, nemůžu uvěřit, že zítra ráno v 6 budu sedět v letadle (s ostatníma holčina - na které se těším, hlavně na Ivču), a čekat až zvlétneme do oblak. Konečně se mi plní ten sen.

Takže, co jsem na dnešek měla v plánu.

Přijede mi Tannie, se kterou se vidíme na delší dobu naposledy (dokonce se mnou jede i na letiště -díky bohu. Ona sice taky poletí do US, ale to už já budu čekat TAM). Půjdeme spolu na vojtíškovo (bráška) poslední zápas (převzal za mě štafetu v pozemním hokeji), takže mu jdeme fandit.

Potom nás s Tannie čeká natáčení videa, rozlučka s tatínkem, babičkou. Tak chválně, jestli to vše vyjde. Dopíšu podrobnosti mého posledního dne doma.

Takže.

Tannie měla přijet hned brzo ráno (abychom spolu byly co nejdéle.) Neumim si představit, že už nebude "za rohem", 10 minut autobusem. Bude mi chybět, ale my se zase shledáme.

Tannie přijela o hodinu později, protože jí ujel bus. Smějící seMěly jsme fandit bráškovi na zápase, takže jsem fandila sama Smějící se Potom jsme šly Tannie natočit video, což byla děsná sranda Smějící se Bylo to úplně stejné, jako když jsme natáčela svoje Smějící se Jak řekl můj bratr "Dvě brunety" Smějící se

Šla jsem se potom rozloučit s Tatínkem, takže jsem si poplakala. Dneska jsem brečela celý den Smějící se Včera jsem se loučila s tetou, což se neobešlo bez slz Zamračený Musela jsem jet taky navštívit babičku, kde na nás čekaly palačinky. Babičce taky úkáply slz, popřála mi hodně štěstí a já se naposledy rozloučila s pejskama. Nejvíc mi trhá srdce moje Agátka. Ona veděla, že jí opouštím a nedokážu si představit, že už jí neuvidim. Plačící

Teď jsme dobalily kufry, všechno připravily, já se chystám do vany a za pár hodin nastane velké loučení s maminkou, bráškou a mojí Tannie Plačící Já doufám, že se po novém roce zase s Tannie sejdeme za velkou louží Usmívající se

Takže všem přeji dobrou noc a další članek už bude z Ameriky. Usmívající se Nesnáším loučení. Za pár hodin se sejdeme s holkama na letišti a půjdeme si plnit sny.

Good night .. xx

INFARKT !! - Málem - ŽIJU !!

21. september 2012 at 23:06 Před odletem !! :))

Ahoj všichni,

jen jsem chtěla říct, že jsem právě prožila INFARKT !! Myslela jsem, že se zhroutím !! Ale nakonec vše dobře dopadlo.

Mamka mi volala, jestli nechci dovést babičku domů, že bych mohla řídit. Tak já celá natěšená souhlasila a chystala jsem se odejít, když v tu chvíli mi došlo, že si musím vzít řidičák s občankou. Jelikož už to mám všechno připravené (s ostatníma dokladama, papírama od agentury a vším, co na velkou cestu potřebuji) na stole, rozhodla jsem se, že si vezmu jen ty dvě kartičky (dala jsem si je do malinkýho pouzdra). Vyběhla jsem s bráchou ven, kterýmu jsem hned dala nákup (museli jsme jet všichni !) Smějící se musela nahnat psa do kufru, dotoho babička s mamkou měly důležité informace ke zdělení a potom jsme mohli vyjet.

Asi po 2 hodinách se chystáme jet domů, když v tom říkám "Kde mám řidičák" ? Takže jsme všichni začali běhat a přemýšlet, kde ta Wendy ten řidičák nechala. Jelikož už byla tma, takže jsme si svítili telefonem (jako magoři - sousedi koukali dost vyjeveně Smějící se a křičeli jsme a sebe, jestli někdo něco nenašel Smějící se vlastně se sousedům ani nedivím Smějící se !) Takže mě zachvátila panika. "CO budu dělat ?" Když v pondělí ráno už odlétám !!

Občanka by nevadila, mám pas, ale řidičák by byl problém. Moje mamka hned akční, takže už vymýšlela, komu zavolá a jak to vyřídí. Měla opravdu vymakaný plán. Takže já řídila domů - BEZ dokladů. Nadávala jsem, že jsem to určitě ztratila před barákem. Jak jsem dávala ten nákup a bráchovi klíče. Že doufám, že jsou sousedi charakteři, uvidí adresu a daj mi to třeba do schránky nebo tak.

Takže jsme zase všichni vyběhli z auta, brácha běžel pro baterku, mamka zaplá dálkový světla a chodili jsme okolo, kde jsem stála předtím autem. Pes měl zábavu, protože měl radost, že ho nikdo nehlídá, tak se venčil sám Smějící se Nakonec jsme zkončila na kolenou a lezla pod cizí auta, jestli tam něco nenajdu - NIC !! Takže jsem vyčerpaná, ubulená seděla na obrubníku a brečela a nadávala, že jsou lidi zlí, že mi to ani do schránky nedají, někdo si na mě vezmě půjčku. Takže i ostatní sousedi měli o zábavu postaráno. Smějící se

Strašně mě děsilo, že mám v pondělí odlétat a nemám řidičák. Kdyby se to stalo dřív, tak se to vyřeší, ale mě dostalo to načasování. Pátek večer - den před víkendem - pondělí odlet - bez řidičáku.

Nakonec jsme to vzdali a šli domů. Mamka si šla najít mobil, že pojedeme na policii nahlásit zprávu a najednou "Mám je !" Takže jsem měla ohromnou radost, ale stejně jsem na lidi naštvaná, že by to neposlali Smějící se Takže do AMERIKY letim se všema dokladama. Zase jsem se ukázala za pěknou hysterku Smějící se Lidi, co mě znají si to dokáží představit Smějící se

Jinak mi včera sama od sebe psala au pair od mojí rodiny. Nechtěla jsem na ní kontakt, ale najednou žádost o přátelství, tak jsem nevěděla kdo to je, ale psala mi i zprávu. Opravdu strašně milá holčina, o rodince psala strašně krásně, takže se první dojem potrvdil, prý měla fantastický rok a přeje ho i mě. Že se můžu zeptat na cokoli. Nebylo to nic, že mi chtěla psát negativní věci, aby mě upozornila, ale jen mi chtěla říct ahoj a popřát krásný rok. Prý ej s nima pořád v kontaktu a že je plánuje navštívit o vánocích, tak se uvidíme. To je takové příjemnější téma. Tak jsme si spolu psaly a bylo to fajn.

Zítra mě čekají poslední dva dny doma. Je to opravdu zvláštní. Vidím věci, které mi buou chybět, a které vidím naposledy. Se všemi důležitými lidmi jsme se rozloučila. Ukápla mi nejedna slzička a ještě mnoho ukápnout. Zítra a v neděli bude spíše rozlučková s rodinou a mojí BFF, která se mnou jede na letiště.

Takže v neděli mě čeká poslední článek z Čech, pak už napíšu z Ameriky. PÁNI !! Nemůžu tomu uvěřit !! Já tam skutečně budu !! Už se těším na ty moje dvě prdelky. Nejdřív mě budou testovat, ale snad z nás bude výborný tým.

Přeji všem dobrou noc.

Good night. xx

Balení / Packing

20. september 2012 at 1:12 Před odletem !! :))

Ahoj,

Tak jsem se vzrhla na balení. Netušila jsem, že mám tolik věcí. A to jsem si myslela, že ne. Takže jsem už večer začala třídit, co si vezmu a najednou toho bylo strašně moc. Tak jsem to zase třídila a zase moc Smějící se PÁNI !! Kde jsem vzala všechny ty věci ?! Takže musím dělat další třídění. Bojim se toho vzít málo, přece jen jedu do zimy, ale zase si tam spoutu věcí nakoupim, takže to asi nemá cenu to tahat zbytečně s sebou.

Musela jsem si přivolat rádkyni Smějící se Ona je ještě horší než já, ale zase si to nebalí ona pro sebe, takže budu mít tendenci toho vyhazovat míň a chtítí, abych si toho vzala míň. Smějící se Takže asi takle. Já jsem strašně ujetá na rukavicích, čepicích a šály. Smějící se Zřejmě je oželym a pořídím si další zásobu v US. Achjo, tuhle čás nesnášim. Balení !! Já vim, že si balim dopředu, navíc ještě nějakých pár věcí musim doprat, ale já se znám. Jak bych to dělala těsně před odeltem, tak letím až za měsíc, protože bych to nestihla. Ale zase bych neměla tolik času nad tím přemýšlet. Jestli kufr bude vážit hodně, tak s tím praštím a počkám na neděli před odletem Smějící se

Ještě si musím koupit příruční zavazadlo, protože ten můj druhý kufr je o 6cm vyšší než je dovoleno, tak se bojím, aby mi ho do letadla vzali.

Tady napíšu seznam, co všechno si budu brát s sebou. Neděste se. Jsem opravdu náročná, takže asi nepoletím "na lehko". Možná se to ještě změní. Uvidíme. Hahaha .. Smějící se Až poletím z US zpátky, tak poletím se 4kufry Smějící se

Let's GO !! Tak se na to jdu vrhnout, mezitím budu sem psát seznam, co si do kufru zabalim. Jsem ráda, že už budu mít zabaleno. Aspoň to budu mít za sebou a budu mít víc času se rozloučit s kamarády. Mám nabitý program. Zítra mě čeká poslední schůzka na pracáku. DÍKY BOHU !! Už tak NIKDY nechci. Můj kamarád tam v srpnu šel, a když se z pracáku vrátil, poslal maturitní vysvědčení na školu (měl samé), takže ho vzali an vysokou. Chtěl původně taky odjed, ale když viděl ten pracák, tak musel jít na vysokou, prý by ho zabilo tam docházet. Smějící se Ale to mě čeká až zítra.

Věci do velkého zavazadla
- svetr 3x
- čepice 2x
- mikina 1x
- tepláky 3x
- tříčtvrťáky 1x
- pyžamo 2x
- džíny 2x
- legíny 1x
- trička - krátký rukáv 4x
- dlouhý rukáv 1x
- tílka 4x
- spol. tričko 1x
- boty 1x
- spodní prádlo
- župan
- kosmetika
- hygiena
- knížky
- dárky
- léky
- bižuterie
- kabelka

(možná ještě něco přehodim do příručního zavazadla)

Věci do příručního zavazadla

- trička 3x
- tepláky 2x
- svetr 1x
- džíny 1x
- spodní prádlo

- žehlička na vlasy
- knížky
- doklady
- adaptéry
- kapesníky
- talismany

- noťas + nabíječky + USB

Před-odletová schůzka ve SA

12. september 2012 at 13:52 Před odletem !! :))

Ták .. včera jsem měla nejden schůzku na ambasádě, ale i v agentuře. Když mi slečna ze SA volala, kdy se můžeme sejít v agentuře, řekla 11.9. a mě se to líbílo, protože nejsem z Prahy a měla jsem schůzku kvůli vízu. Řekla mi, že tam nebudeme samy, ale že se tam s náma bude ještě jedna dívka, nakonec jsme tam byly 3, které letíme společně do USA. Což se mi zdálo super, protože se můžeme poznat, když letíme spolu. No, netušila jsem, jak to dopadne Smějící se

Takže jsem přišla do agentury s Tannie (moje BFF), udělaly jsme si menší výlet Smějící se Když jsme se posadily, dorazila holčina, která měla s námi taky schůzku. Představily jsme se a začly si povídat. Přišla mi úplně super. Ivča letí do Chicaga. Takže mi naprosto sedla. Dala jsem jí kontakt na fb, na naší společnou skupinu a taky na skupinu, kde jsou holčiny, teré všechny letí 24.9. Prostě to probíhalo super. Aneta (pracovnice SA) se přišla podívat, jestli přišla ta třetí dívka. Měla spoždění.

Dorazila blondýna Eva. Hned jak přišla, bylo mi jasné, že to bude něco. Když přišla i Aneta, tak nám řekla, že nás svolala takhle dohromady, abychom se poznaly, aby nám řekla všechno potřebné a my se mohly ptát. Na to Eva odpověděla, že je to pro ní novinka, že nás tu je tolik. Že není odsud z Prahy (což jsme nebyla ani jedna), že si domluvila schůzku, protože měla nějaké pochůzky (což já taky, ambasádu), takže mi dvě (já a Ivča), jsme se podřídily JÍ ! Uplně mě to dorovnalo ! My byly rády, že se poznáme a Eva tohle ! Ale to nebylo všechno. Několikrát za tu necelou hodinu, co jsme tam seděly, nám vyrazila dech.

Aneta nám tak říkala, že to vízum máme na 12 měsíců a 13 měsíc je vyloženě na cestování, ale že během 13 měsíce nesmíme opusit USA, jinak nás zpět nepustí (třeba, že by někdo během 13.měsícě letěl do Canady, do USA už ho nepustí.), a Eva se za chvíli zaptala na to samý, co nám Anate tak pracně říkala. Ale nechtěla jsem být zlá. V tu chvíli jsme všechny nervózní, takže máte někdy otázky, který znějí stupidně, kdyby jsme se chvíli zamyslely, odpovíme si samy, ale v tu chvíli to pracuje jinak, takže jsme byla chápavá. Navíc si myslim, že budu mít ještě příležitost jí říct, co si myslim ! Smějící se Nechtěla jsem tam kazit atmosféru, i když ona se o to postarala sama. Smějící se Nevěřícně jsem na ní koukala a nevěřila svým uším a ani očím. Smějící se Několikrát tam něco pronesla, což jsme tomu nevěnovala pozornost. Stačil mi její výraz.

Když jsme se loučily s Anetou, říkaly jsme jí, že se za rok sejdeme a Eva "No, jestli tu za rok budete." Myslela jsem, že přeskočim ten stůl, který byl mezi námy. Kdo si tohle může dovolit. Aneta se sice usmívala, ale bylo vidět, že jí to není příjemný. Aneta nám taky říkala, že ten poplatek 300 USD musíme zaplatit u pokladny, která je v jiné budově a Eva na to "Takže si ty peníze nedáte do kapsy." Já měla DOST !! Myslela jsem, že jí vynadám !! Ale zase jsem si říkala, že se třeba mýlím (NEMÝLÍM) a určitě dostanu šanci jí to říct. Doufám, že nebudeme muset nouzově přistát kvůli nám Smějící se Taky umím být nepříjemná, tak ať se těší, jestli mě naštvě Smějící se Taky jsme se tam bavily o hotelu. Prý, že si můžeme vzít jenom jeden kufr, že tam nebude tolik místa a Eva "máme si vzít i ručníky" a Aneta "Budete v Hiltonu." a Eva "No to určitě, jdyž tam není místo." nebo něco v tomhle smyslu a její obličej ! Prostě je nadřazená.

Jen mě udivuje, že prostě, každá au pair (ať už ta, která je v USA,nebo se tam chystá, vybírá teprve rodinu,nebo si to teprve vyřizuje) je milá ! Snaží se pomoc, komunikuje, i když má svých starostí dost, ale rpostě si au pair pomáhají. Jsme na stejné lodi. Já se třeba těším na holky, které poletí s semnou. Poznat je a necestovat v tu chvíli sama. Bude nám smutno po loučení s rodinou a poletíme do nového světa. A ona se chová nadřazeně !! Měla jsem dost !! Smějící se Jsme to musela dlouho vydýchávat .. ale dala jsem si zmrzlinu v Mekáči a byla jsem zase šťastná Smějící se

S Ivčou jsme se domluvily, že chceme sedět spolu. Potom jsme si také psala s dalšíma holkama, co letí s semnou, že se půjdeme odbavit společně, abychom seděly někde poblíž. Ale každopádně, byl to mazec. Smějící se Myslím, že si s Evou rodina ještě užije Smějící se

Mějte se všichni pěkně. Za chvíli budou příspěvky z USA. Nemůžu se dočkat. Dneska mi psala HM, ať si vyberu školu, kam bych mohla, tak mi poslala nabídku a souhlasila jsem. Ta škola se mi líbi. Až budu tam, bude to lepší se orientovat. Chtěla bych stihnout těch kurzů, co nejvíc. TAK UVIDÍME.

Good Luck .. xx

Embassy

11. september 2012 at 22:56 Před odletem !! :))

Tak .. schůzka na Ambasádu byla domluvená 11. 9. od 8.30 ... Takže jsme museli vyjet kolem 6, abychom tam byli dostatečně brzo. Praha byla narvaná, jak všichni jeli do práce. Ambasádu jsme našli hned. Okamžitě jsem si všimla té krásné vlajky a běžela k ní Smějící se Stoupla jsem si do fronty a čekala. Nebylo tam moc lídí. Musím říct, že mi to fakt uteklo. Byla jsem tam ještě před 8.15, ale za chvíli mě pustili dovnitř. Nejdřív si odškrtli moje jméno a poslali mě dovnitř, kde jsem musela odevzdat kabelku do skaneru a mobil. Nechali si jenom mobil a kabelku mi vrátili. Dostala jsem kartičku, která sloužila, když jsem se vracela zase dolů, tak mi při jejím vrácení, vrátili telefon.

Zazvonili mi, aby mi otevřeli dveře a já vyběhla schody a dala se do prava, kde byla cedule, NEPŘISTĚHOVATELSKÁ VÍZA. Takže jsem si tam sedla a pani u okýnka na mě zamávala, ať jdu k ní. Tak jsem jí tam předložila vše, co jsem potřebovala na víza.

1. platný cestovní pas
2. jednu fotografii
3.ústřižek poštovní složenky o zaplacení poplatku za kurýrní službu
4. formulář DS-2019 (Certificate of eligibitty for exchange visitor J-1 Status)
5. formulář s označením 1-797C (formulář k poplatku 35 USD, to platí APC myslím)
6. online vyplněný formulář
7. appointment confirmation page
8. potvrzení o studiu nebo zaměstnání (jelikož jsem čerstvá maturantka a rovnou se hlásím o au pair, nemusela jsem to mít)
9.bílou obálku A5 s nadepsanou Vaší adresou a telefonem
10. Vízový poplatek ve výši 160 USD

Tohle všechno jsem dala pani u přepážky, kromě vízového polatku. Řekla mi, že si mě zavolají. Čekala jsem, kdy vyvolají mé jméno, když se ozval rachot, praskání, nějaká slova a konec. Zmateně jsme se na sebe všichni koukali, když jsem pohládla na druhou pani vedle u okýnka, která na mě zamávala, že jsem to já Smějící se Zaplatila jsem tedy poplatek a čekala na pohovor.

Předemnou vzali rodiče s malým synem a potom šla nějaká holčina. Pak jsem přišla na řadu já. Takže to šlo opravdu rychle. Potom se počet návštěvníků začal zvyšovat. Díky bohu, že jsem tam nemusela být tak dlouho.

Potom zavolal muž u přepážky mé jméno. Poznala jsem to podle křestního jména, příjmení mi někde zkomolil Smějící se Přistoupila jsem k okýnku, muž měl v ruce můj pas a popřál mi hezký den. Nejprve jsem musela dát otisky prstů. Levá ruka (4prsty bez palce), pravá to samé a potom poslení palce. Potom jsme se vrhli na rozhovor. Ptal se mě, jestli jsem někdy byla au pair, kam přesně letím, jak se jemnuje moje rodina, kolik budu mít dětí, kolik jim je a v poslední řadě, co chci dělat, až se vrátím zpátky. Ještě se mě ptal na vzdělání, které mám.

No a v 9.00 jsme vycházela z ambasády a čekal mě celý den v Praze s mojí BFF.

Byla to nádhera. Pařák !! Smějící se Pořádně jsme se prošly. Omrkly Malou Stranu a ostatní ambasády. Je to jedno z nejkrásnějších míst, které jsme viděla. My cestovatelky jsme se vydaly na Karlův most, Staromák a Václavák. Mimochodem, ani jednou jsme nezabloudily Smějící se Což je co říct, možná to bylo tím, že jsme nejely metrem Smějící se haha .. taky jsem koupila hrnířky, pohledy a magnety na lednici pro HP. Pořádně jsme se najedly a šly na předodletovou schůzku (kam jsme taky trefily pěšky z Václaváku. Jsem na nás tak pyšná.), kde jsme se měly setkat s dvěma holčinama, které taky letí ve stejný den (a letadlem) jako já, ale to je další článek. Dneska mi chybí energie, takže pádím spát.

Hodně štěstí všem, kteří se chystají na ambasádu a nebo prožívají jiné etapy tohodle programu. A holkám, co už jsou v USA vzkazu, už se za Vámi ŘÍTÍM .. Smějící se haha .. a Těším se na holčiny, které se mnou poletí, a které poznám v NJ.

Good night .. xx