Bad DAY EVER !! :-(

26. september 2012 at 4:46 |  1st Month

Ahooj všichni,

takže můj první článek z Ameriky. Omlouvám se, že to nebylo už včera, ale neměla jsem moc prima den. HRŮZA !! Když se to ser*, tak se to ser*. Doufám, že to včerejškem končí, smůla, a už si budu Ameriku užívat plnými doušky.

Loučení je vždycky smutné. Nesnáším loučení. Věci už jsem měla několikrát zkontrolované, jenže v autě (naštěstí blízko od domu), jsme zjistili, že nemám mobil. SMŮLA !! Tím to všechno začalo. Takže jsem se rychle vracela pro mobil. Jízda byla OK. Silnice poloprázdné, takže jsme tam byli na čas. S ostatníma holkama jsme se domluvily, že se tam sejdeme.

Když jsme si chtěly zabukovat sedadla vedle sebe, nastal problém. Všem holčinám to šlo, až na me (jak jinak) a ještě jednu holčinu, Káju. My jediný dvě letěly na NEWARK a ostatní na J.F.K., což mě zpočátku mrzelo, že ho neuvidim, ale o pár hodin později jsem tam nakonec přilětěla !!

Šla jsem si koupit bagetu s mamkou, bráškou, Tannie (BFF) a přítelem Mamči. Potom jsme se loučili u vchodu na odbavení do haly. Fronta byla nejdelší na světě dlouhá (alespoň jsme si to myslela)! Takže čas utíkal, ale fronta se spíš zvětšovala, než by ubývala. Dokonce jsme se tam potkaly s další au pair. Letadlo nám mělo odlétat v 6ráno a my do letadla přišli přesně v 6. Naštěstí jsme nebyly poslední, takže se dolétalo o něco později.

Let byl super. Trval necelou hodinu a půl. Uteklo to opravdu rychle. Celou dobu jsme si povídaly s Kájou (se kterou jsem měla letět do NEWAKRU). Všechno vypadalo tak úžasně. Pak se všechno změnilo.

FRANKFURT.

Cestu z letadla jsme zvládly pravurně. Nakonec jsme potkaly další au pair, která měla letět se mnou a Kájou. Když jsme se prokousaly letištěm a našly správně gaty, netrvalo to dloho, přišlo po čase velký ŠOK.

Holky, které letěly na J.F.K. měly odlet od 10.20 a my přesně o hodinu později. Holky už měly stanovený gate, takže jsme se rozloučily. S Kájou a Helčou jsme si šly sednout do haly, protože jsme nevěděly gate. Vše vypadalo ok. Povídaly jsme si, smály se, prostě pohoda. Potom jsme zjistily, kde máme gate.

Vyrazily jsme na cestu, jenže to jsme netušily, jaká bude fronta na odbavení. Ve frontě jsme čekaly více jak 40 minut a než jsme se všemi kontrolami prokousaly, tak jsme ke gatu přiběhly v 10.55. a zjistily jsme, že tam letadlo už NENÍ. Čas, kdy mělo začít odbavování bylo od 10.30 !! Ale tetět to mělo až v 11.20.

TAKŽE NÁM TO ULETĚLO !!

Já největší hysterka, jsme začala panikařit. My trubky se necháme uletět letadlo do AMERIKY !! Prý jsme si to musely přebukovat a dlouhá cesta začala. Pani u GATU nám řekla, jak se dostat na informace. Celé letiště jsme teda prošly, až jsme se dostaly na vlak. Tam se nám ujal moc milý člověk a řekl nám, že potřebujeme do haly B, jenže kde je?! Ukázal nám cestu, přeběhly jsme nadchod a šly do haly B vyhledal naší leteckou společnost. Nakonec jsme zjistily, že nás poslaly přes celé letiště, přesto od našho GATU to na druhou stranu bylo kosek !!

U přepáždy od UNITED AIRLINES nám řekli, že samy si to přebukovat nesmíme, že to smí jen agentura. Volaly jsme do student agency, protože Aupair care nám to nezvedala. Okamžitě jsme jim vysvětlily naší situaci a oni se nám snažili pomoc. Patří jím obrovské DĚKUJI !!

Takže začalo dlouhé čekání na telefon od agentury. Nakonec nám SA volala, řekla, že si to máme přebukovat samy, že APC s tím nemá nic společného. Takže jsme šly zase k přepážce a řekly jim, co nám řekla APC. Moc príjemná pani u přepážky (ironie - oni vlastně byly tam nějak všichni příjemní !!), vidí tři zmatený holky na letišti a nikdo se nesnažil nám pomoc. Takže paní nám zase řekla to samý - že to musí udělat APC online. Takže další hovor a ještě větší čekají na odpověď.

Šly jsme vyřešit naše KUFRY! Když jsme se u přepážky (naštěstí jiné, ta jediná pani, tam byla nejmilejší), nám řekla, že naše kufry jsou na letšti, ale pokud budeme odlétat, není třeba si je nechat přivést, že se převezou rovnou do letadla. Šly jsme zjitit další lety. Jeden let (stejná společnost) letěla ani né za 5minut, a poslední let do NY byl v 5p.m. na J.F.K. a jinak až další den. Popadla nás panika.

Agentura se pořád neozývala.Šly jsme hezky na kávu, pro vodu, seděly na zemi s příručákama u přepážek, aby jsme to měly blízko. Nakonec agentura volala, že nás zabukovali na let 5p.m. Hmm, byly jsme tam šťastné, ale to neměl být konec. Stejná paní u přepážky (United airlines) nám řekla, že nás nikde nemůže anjít, že nám to nepřebukovaly. Takže další nervy, nakonec si zpletla jméno. Zabukovaly. Vytiskla nám papír. Let byl od společnosti LUFTHANZA, takže od jiné společnosti jsme si musely dojít pro letenky. Tak jsme šly.

První pani volala asi 30minut, že to nemůže najít, ať jdeme zase k united. U United nám řekla, že nám nic jinýho nedá, ať jdeme k někomu, kdo tomu rozumí. Tak jsme šly najít další pracovnici. Tam jsme šla nakonec sama. Byly jsme totiž u takového compu, kde si podle pasu vytiskneš letenku, ale muž, který to osluhoval mě poslal k další pani. Což bylo taky dílo. Volala německy někomu, že to nemuže najít. Prý mám dojít zase k United,ať mi dá jiný papír, že bez toho mi nevydají letenku. Už jsme byly na pokraji sil. Takže jsme šly zpátky a šlyšely to samé co předtím - nic nám nedá.

Když jsme se rozhodly jít ke třetí pani, už to vypadalo nadějně. Snažila se nám pomoc a pomohla. LETENKY JSME DOSTALY. Takže jsme letěly v 5.

Let byl bez problému, prospala jsme se, dívala se na film, jedla, ani nám nevadilo, že nesedíme s holkama spolu.

Na letišti J.F.K. jsme čekaly 3 hodiny, než se dostaneme na řadu a přiletěly něco kolem půl 9. Pak jsme šla na řadu a mlěa další problém. Jsem pipina. V německu jsme dala příručák k zavazadlům a tam u přepážky jsem zjistila, že ho nemám. Nakonec se vše vyřešilo a já ho našla.

Čekal na nás pán. Nejdřív říkal, že nejsme jeho holky, ale japonky, ale nakonec po domluvě v APC jsme jely do hotelu. Cesta půl hodiny a něco, takže jsem se do postele dostaly něco kolem 1.

Byly jsme vyčerpané. Ale konečně tady.

Druhý den, tedy dneska, byl orientation. Což nebudu moc rozepisovat. Bylo to ok, poznala jsme další holky, i své spolubydlící. povídali jsme si odětech a podobně. Nějak nemám sílu nic spát, takže to bude další článek, takový schrnutí.

Jinak se mi tu moc líbí. Další článek bude o výletu do NEW YORK CITY.

Good night

xx
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Tannie Tannie | Email | Web | 26. september 2012 at 10:37 | React

WOW! No obdivuju tě holka moje :* Já bych se tam zhroutila, lehla bych si na zem a brečela nahlas, dokud by se to samo nestalo. Ale ustála jsi to opravdu dokonale! Opravdu :) Ale ty vole, smůla jako pí*a, snad už bude od teď vše jen v pořádku, držim ti palečky, ale to ty víš :*
Těším se na další článek o NY a taky pak na první dojmy z rodinky!! Good luck honey! Love ya!
Xoxo

2 Mia Mia | Email | Web | 28. september 2012 at 0:30 | React

No to si děláš prdel!?? Aspoň že si na to nebyla sama, ne že bych to někomu přála, ale ve více lidech se to táhne vždycky líp :). Jinak já bych asi skončila stejně, jak tady psala Tannie :D. Zkus to brát z té lepší stránky, teď už tě jen tak něco nepoloží, si myslím! :) Good luck ;)

3 rosieq rosieq | Web | 28. september 2012 at 12:24 | React

sice tomu trochu nerozumím, ale každopádně smekám!!! Já bych byla v prdeli jak baťa s dřevákama, rozbrečela bych se a jela dom! nedejbože, kdybych tam byla sama! su ráda, že to nakonec dopadlo dobře, kočko:) smůlu už sis vybrala a teď bude všechno jen pozitivní:)

4 Wendy Wendy | Email | Web | 28. september 2012 at 20:44 | React

No, vůbec holky .. hned jsem měla další jobovku cestou do bostonu, když mi řekli, že nemuzou najít mojí letenku, lekla jsem se, že se to bude opakovat znova !! :'(
ale nakonec OK .. pomohla mi mooc milá paní :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement