May 2013

Miami Time

26. may 2013 at 19:08 9th Month

Hi everyone,

Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych napsala článek. Poslední dobou je to tu pěkně busy, takže jsem neměla vůbec čas napsat článek hned po návratu z weekend coursu z Miami.

I met Sam.

Takže, potkala jsem au pair boye Sama!! Volala mi koo, aby se zeptala, jak to všechno u nás probíhá a jak se dostanu na kurz. Řekla mi, že by měl Sam (au pair boy) jet na stejný kurz jako já, že mi dá číslo, ať mu zavolám a domluvím se s ním. Psali jsme si a on mi řekl, že mě klidně vezmě, že by tam jel anyway, tak ať se přidám. Ve čtrvtek jsme byli oba done kolem 9, tak jsme se domluvili, že půjdeme na procházku. První dojem byl - je obrovský !! Norlmálně vysoký jako můj HD, takže když jsme se objímali, musel se hodně sklonit a já úplně natáhnout :D KOMEDIE :D Jo, to bych Vám zapomněla zmínit - je BRIT !! :)) Achjo, strašně se mi líbí jejich přízvuk. Hrozně se mi líbí, jak vyslovují slova. Je to něco zvláštního oproti Američanům. I když víc ujíždím na Americkým přízvuku, protože mi přijde víc sexy, mužnější a hlubší, kdežto Britové mají ten přízvuk "zžěnštilejší", ale na poslech moc příjemný.

Prošli jsme se po pláží a bavili se o našim host families a našich zemích a musim říct, že jsem si to užila. Je fakt prima. Takový blázen. Počasí bylo úplně teplý a příjemný, takže jsme si sundali boty a procházeli se v písku. Romantika. Sice bych si přála se procházet na pláži úplně s někým jiným, ale na to hold budu muset počkat. :)) Potom jsme si sedli společně na takový lehátka a pozorovali mraky. Tohle mám moc ráda, zkoumat mraky a představovat si, co vlastně znázorňují. Mám hodně bujnou fantazii. Potom jsme psali vzkazy do písku a zkoumali naše písma :D hahahaha. :D úplně jsme se nasmáli, protože každej znás používá jiná letters :D Myslím psací a tiskací :D No sranda, fakt :D haha. Každopádně je fakt zlatej. Hodně si spolu píšeme, je crazy :D

Miami course

V pátek mi Sam psal, abych nezapoměnla vytisknout papíry, který potřebujeme předat ve škole, tak co si myslíte, že se stalo ??!! :D No zapomněla jsem. Psala jsem mu, že jsem prostě blondýna, že jsem zapomněla :D Tak jsem počítala, že to vytisknu ráno v hotelu, nakonec mě Sam zachránil a vytisknul mi to u něho doma a přivezl mi to v soboru ráno, když mě přijel vyzvednout. Hned ráno jsme se zasekli před přejezdem. To byl nejdelší vlak na světě. Stály jsme tam doprých 20 minut - really !!! :)) Přijeli jsme k hotelu, kde už na mě čekala kamarádka z NJ, se kterou jsme se seznámily přes naší skupinu na fb už ze začátku matching. Sam řídil super, zvládli jsme to asi za 45minut - rekord !! :D No každopádně tam na nás čekala, že se budeme vloupat na snídani. Jelikož jsme měli snídani v ceně na další den, ale normálně jsme se tvářili, jakože tam naprosto patříme !! :D Nikdo nic nepoznal :D Spíš si myslim, že se s námi jenom nechtěli vybavovat :D Popravdě - jde úplně poznat mentalita čechů a britů. My jsme si s kamarádkou nabraly jídla na týden, nechtěly jsme to tam nechat, když už jsme platily takový prachy a takhle snídaně byla zadarmo :D LOL. Sam si nabral jenom vločky a to byla celá jeho snídaně :D My si nabraly vajíčka, slaninu, bagels, dunts, banány a kafe, samozřejmě :D No prostě komedie největší :D

Potom jsme po snídani (kdy jsme si s kamarádkou narvaly kabelky jídlem) šli do místnosti, kde byli všichni au pairs. Posadili jsme se vedle sebe a najednou do místnosti vstoupil kluk s rozepnutým tričkem a bez bot :D Musim vám říct už hned na začátku, že jsem na něj měla alergii, to Vám byl takovej blbec !! :D ale každopádně jsem se naklonila k Samovi a pošeptala mu, že tohle bude jeho nový roomate - a hádejte !! Já se trefila :D Měla jsem se s ním vsadit, protože bych to vyhrála. Když jsem se ho ptala, kdo je jeho roomate, tak se na mě podíval a jen řekl "fuck" a ukázat rozepnutý tričko - což byl náš znak, když jsme o něm mluvili, tak místo jména jsme všichni ukazovali na naší hrudi jakože V. Potom jsme "V" potkali venku, kdy dělal do další češky, kterou jsme tam potkaly - byly jsme tam jen 3češky, jinak milion němců :D Tak se jí ptal odkud je a my všechny, že jsme z český republiky a on za boha nevěděl, kde je naše země !! :D Tak se podíval na Sama a zeptal se, jestli on ví a Sam, jo já vim, já nejsem totiž blbej :D Do toho jsme všechny vyprskly smíchy, protože to v tu chvíli tak sedlo !! :D


Nastoupily jsme s holkama do autobusu a jelo se na tour. Nejvíc mě štvalo, že jsme měli ten autobus zavřený, tudíž jsme nic neviděli a fotky nejsou moc kvalitní. Jelikož jsem v Miami už byla, tak jsem moc ráda, že jsem to viděla a necítila se smutně, že z autobusu nic nevidím. Zastavili jsme se u takovýho památníku, kde byla dlouhá zeď s jmény lidí, kteří umřeli při holokaustu, uprostřed byla velikánská ruka, když jsme se dostali blíž, tak tam byly sochy nahých lidí, kteří tam zřejmě umřeli. Působilo to depresivně, ale působivě. Dám sem fotky, aby jste mohli posoudit sami.



Potom jsme šli na oběd. Dostala jsem od Liama smsku, kde mi poslal video z práce. Připravovali nějakou svatbu, tak mi natočil stoly a jídlo a potom chodil za kolegy, kteří mi mávali do kamery a zdravili mě a na konci mě zdravil on a zamával mi. Úplně mě takhle zpráva potešila, přišlo mi to strašně cute. Tak, když jsme si s kamarádkama odjednaly jídlo, šly jsme si sednout ven a já mu taky natočila video. Natočila jsem mu downtown Miami a holky mu zamávaly a řekli ahoj a já mu potom taky zamávala. :)) Potom nás našel Sam s Davidem (další au pair boy) a šli jsme společně k autobusu, protože jsme potom jeli do Everglades park. Tam se mi moc líbilo. Sice to bylo uprsotřed ničeho, ale pamatuju si, kdy jsme s eo tom učili na angličtině a já tam najednou byla. Šli jsme na takovou loďku, kdy nás zavezla do prostřed močálu. Loď byla pěkně rychlá a to prostředí, no já měla nahnáno, že na nás nějaký krokodýl vyskočí a já inteligentně seděla na kraji, abych měla nejlpeší výhled :D No konec. Blondýna prostě :D Já křičela pokaždý, když se s náma loď začala točit dokola, když se nakláněla na stranu - všechno to dělal průvodce schválně. Potom zastavil loď, začal si sundavat boty a skočil do močálu. No já myslela, že umřu strachem, že ho něco sežere :D hahahahaha. Nakonec přežil. Našli jsme tam želvičku, malikýho krokodýlka (ten se mi moc líbíl, vypadal jako perfect pet) :D haha no a pak jsme viděli velkýho aligátora, asi taťka. No já z nich mám hodně nepříjemný pocit, navíc jsou strašně rychlí. Každopádně potom jsme měl přednášku, kde nám muž vyprávěl o aligátorech, potom na jednoho skákal - jako opravdu skákal ze zadu a ukazoval nám, jak ho odzbrojit a tak :D No, něco pro mě, fakt bych zkoušela odzbrojit aligátora :D Hahaha. No funny.



Potom jsme jeli zůpět na Miami beach, kde jsme se zastavili na kafču. Kam jinam než do Starbucks. A potom nám vyhodili u pláže, kam jsme se zašli koupat a vymýšlely naše plány na večer. Nakonec jsme se rozhodli jít zpátky do autobusu, který nás hodí zpět na hotel, skočíme rychle do sprch a Sam vezme auto a pojedeme koupit nějaký drinks a půjdeme pít ke kamadárce do pokoje, protože byla na pokoji sama.


Tak jsme se všichni sešli v hale a vyjeli jsme pro drinks a jídlo. Zašli jsme do king burger. Bylo půl desátý a já už chtěla na pokoj, ať jsme co rychlejší, jenže SAMOVI se nechtělo a jelikož on byl řidič, tak všichni souhlasili s ní, byla jsem jediný, kdo se hádal. Sebrala jsem Samovi jídlo a že jdu do auta, nakonec šel za mnou, ať jdu dovnitř, že to sníme a půjdeme, tak alespoň jsem mu jídlo položila na silnici, když už jsem nevyhrála :D hahaha. No a co se týče party na pokoji, tak to byla moc prima. Hráli jsme nějakou hru na pití, no já vám povím, já jsem dopadla :D Jsme byla úplně opilá :D hahahaha ale užila jsem si to. Nakonec jsme s kamarádkou skončily na záchodě, ležely jsme na zemi a povídali si, kdy všichni kouřili venku. Bylo to moc fajn. Po dlouhá době jsem byla takhle někde venku a bylo to moc fajn.

Další den jsme byli "ve škole", od 8 ráno do 5 večera a byl to děs. S kamarádkama jsme se nudily, tak jsme hrály hry a povídaly jsme si a blbly. Všechny ostatní holky se na nás otáčely a probodávaly nás pohledem, jakože by jsme se měly uklidnit a dávat pozor. Ty hodiny byly úplně o něčem. Já byla tak nadšená, když už jsme skončily a mohly domů !! :))) Pomalovaly jsme celý blog, který jsme dostaly :D

Hrály jsme pubertální hry. Dokonce my holky dělaly test mého a Liamovo jména, jestli se k sobě hodíme. Jako na základce.






Když jsme dostali asi hodinovou přestávku, možná ani to ne, tak jsme se s holkama rozhodly, že půjdeme k bazenu, aspoň si s močit nohy a hádejte, na koho jsme tam narazily - na naše "V". On se rozhodl, že si půjde zaplavat, takže si samozřejmě musel sundat tričko a skočit do vody a aby to mělo nějaký smysl, musel to udělat přede všemi. Ježiši, ten mi tolik pil krev a to byl jenom kolem a ani nemluvit. Potom se musel pořád procházet kolem. Když jsme se na něj otočila, tak se na mě díval a měl ten look, který říkal, že jde skočit do vody tak, aby nás pocákala. No a to bylo něco pro mě, okamžitě jsme se ozvala. Řekla jsem mu, že ať se jenom opováží do tý vody skočit, že ho zabiju. Že se naučim hodně hnusný slova v nemčině, že bude čumět, co mu všechno řeknu. Že ˇat si to kouká honem rychle rozmyslet a někam zmizet, nebo, že budu opravdu hnusná. Myslim, že sem ho vystrašila, začal koktak, že vůbec o ničem nepřemýšlel, tak jsem mu řekla, že jsem ten jeho xicht viděla, tak ať nelže a on, že se mu líbí, že na něj myslim, tak jsem mu řekla, že si může být sakra jistaj, že na něj myslim all the time. No měl štěstí, že fakt odešel, protože já byla připravená, že do tý vody skočim a utopim ho, blbečka !! :D


Užila jsem si ten víkend, bylo to pěkný spestření. Cestou domů jsme vezly němky, co s náma pařily na letiště. Na silnici bylo několik nehod. Dokonce jsme viděli jednu fakt hnusnou, kdy muž stál před autem, opřený o něj a policisti mu dávali dýchnout - ten vám byl tak opilej, až to snad ani nebylo možný. Nechápu tu nezodpovědnost, kdy sednou za volat tak strašně opilí !! Hnus fialovej.

Jinak mi začal pěkně busy week. Balíme, protože v úterý odlítáme do NJ a NY a mě hned v sobotu (jakože v červnu) začíná dovolená !! :))

Museli jsme jet ve čtvrtek zase do Miami, protože HD měl v pátek operaci ramene, tudíž je teď totálně nepoužitelnej, takže budeme makat jen my s HM, to bude něco. Sešli sjme se tam s bývalým hokejistou, u kterého jsme byli na víkend v Sarasotě, už mají miminko. Malinkou holčičku. Já večer zůstala v pokoji, jak s mýma dětma, tak i s miminkem. Musim říct, že to bylo spestření. Je kouzelná. Úplně maličká a roztomiloučká.


HM už jsme řekla, že s nima neprodlužuju. Docela jsem se bála, jak bude reagovat, ale mile mě překvapila. Každopádně se ještě nic neděje, teprve se může projevit v celé její kráse, ale teď byla milá a vzala to líp než jsem čekala. Spíš jsem se bála, aby nebyla mrcha, protože ona umí být. Šlo mi o doporučení. Dneska jsem odeslala extension papers, tak uvidíme, jak se to všechno vyvrbí. Spíš mě to hodně dětí, že to bude zase nějaký čas v presu, kdy si budu vybírat novou rodinu a hlavně se mi bude neskutečně stýskat po dětičkách. Úplně strašně moc. Ani na to nechci myslet, protože mě loučení strašně děsí. Uvidíme, kam mě ten osud zavede.


Jen jsem tu chtěla napsat, že svojí rodinu nikomu nenabízím. Chci, aby si novou au pair vybrali podle svého, kdyby se to náhodou nevyvedlo, tak ať to není na mě, že jsme jim někoho dohodila. Navíc, poslední dobou, co čtu naší skupinu, je mi z některých lidí opravdu špatně. Takže jsem jim i řekla, ať si nevybírají češku, ať jdou do němek, že ty jsou pracovité a šikovné, nebo angličanky či irky. Takže je to v jejich rukách, já se v tom angažovat nechci. Řekla jsem ji, že pokud chtětí, abych s nějakou mluvila, jen ať jí dají číslo na mě, ale moje HM říkala, že asi si pořídí nanny a odejdou z agentury.

Bude to docela risk, hledat si novou rodinu, když tuhle svojí znám a už mám nějaký systém, ale jsem tu proto, abych nabrala další zkušenosti a poznala další kus Ameriky. Já si neumim nikdy nic ulehčit a vždy si vyberu tu težší cestu, ale uvidíme, kam mě to zavede. Co se má stát se stane. Už je mé rozhodnutí konečné. :)

Ode dneška za týden mi začíná moje dovolená. Už se nemůžu dočkat. Juchuuu. Určitě napíšu další článek hned jakmile to bude možné.

Ještě tu musím říct, že jsme s dětma byly na procházce a jen tak si jdeme po ulici a Jagger najednou zakřičel a začal ukazovat na zem, takže jsem se podívala dolů a málem jsem dostala infakrt. Na zemi ležel mrtví krab. Fakt to bylo nechutný. V první chvíli jsem si myslela, že je živý. Takže Jagger si našel novýho kamaráda, kterýho si chtěl vzít domů, tak jsem HM psala, ať připraví postel, že si Jagger přivede kámoše na sleepover. Brečel jako blízen, když jsme odjížděli a nechávali Kraba na pospas. Dneska už byl pořádně poničenej, jak na něj lidi najížděli kolama. Chudák. No jen se podívejte, jak je to nechutný !!



Jinak, co je tak novýho, tak, že děti beru do Starbucks na kafe, banán a dortík. Normálně je posadím do křesla a oni sedí a svačí. No jsou děstně cute, co Vám budu povídat. Úplně si tenhle věk užívám. Normálně je ráno seberu a jdeme na kafe. Přijdeme mi, že strašně vyrostli. Když se podívám na fotky z dobu, když jsem přijela, tak tam byli miminka, kdežto dneska už se tváří strašně "dospěle". Vymyslela jsem i dárek, který jim dám až se s nima budu loučit. Udělám jim fotoalbum, kam jim vložim fotky, které jsem nafotila na památku na jejich první rok s au pair.


Takže už jsem v Americe 8 měsíců - strašně rychle to letí. Začínám 9tý měsíc. Páni. :)) Přeji všem au pairkám hodně štěstí, jak už v rodině, tak teprve při výběru, všem maturantům k úspěšné zkoušce života a všem, kteří čtou můj blog. Děkuji za podporu a hodně štěstí.

Xx

Water Park & Miami

15. may 2013 at 4:30 8th Month

Hello Everybody,

Tak píšu další článek, abych se podělila se zážitky, které se udály. Nestalo se nic přehnaně záživnýho, ale spíš jsme si řekla, že bych měla napsat zase nějaký článek. Takže, jeli jsme s HP a dětma do vodního parku & potom jsem si udělala výlet do Miami. Tohle bude odsahovat můj dnešní článek. Tento víkend mám kurz v Miami, takže bude určitě další článek. Jinak doufám, že jste v neděli nezapomněli na vaše maminky a popřáli jste jim krásný Mother's day. Maminka mi volala na mobil, aby mi poděkovala za přání, které jí přišlo přesně na čas - díky bohu. :)) Takže dodatečně Happy Mother's day.

Friday 10th - Water Park

At the gym

Byly jsme zase hezky v posilnovně. HM už se uklidnila, zase to funguje jako dřív. Za což jsem strašně ráda, protože jsem tu fakt nechtěla být 5 měsíců bez mluvení a ignorovat se. Co mě potěšilo, spíš jsem to brala jako odměnu, že ona sama přišla a řekla mi, že mám pořád membership do posilky, že jestli chci, tak s ní můžu jít. Jako, byla bych blbá, kdybych nešla, když mi to plátí, že jo !! :)) Sice jsem říkala, jak se nenechám doprošovat, ale když jsem nad tím tak uvažovala, rozmyslela jsem se a šla. Je to moc hezká a drahá posilka a já nemusim utratit ani cent :D Šla jsem si zaběhat a potom zaplavat, takže mě bolelo celý tělo. Když jsme s HM jely zpátky, rozhodla se, že pojedeme do vodního parku. Doma jsme pobalily věci, HD akorád přijet domů z tréninku a jelo. Cesta trvala asi 25 minut.


Water Park

Můžu Vám říct, že to ráj !! :)) Ty klouzačky a prolejzačky, bazény, to prostředí - no krása nádhera. HP si připatili za takový stánek, aby si děti kdyžtak mohly dát nap. Dali jsme si tam věci a šlo se do vody. Děti byly v sedmém nebi. Skákaly a dováděly ve vodě, aniž by uměly plavat :D Objednali jsme si jídlo, sedli si ke stolu a jedli. Fakt jsem si ten den užila. Potom jsme šli uložit tašku do skřínky a šlo se na klouzečky :D Museli jsme se střídat - největší sranda. Takže první šel HD a my čekaly s dětma dole u konce klouzačky a čekali až se HD vynoří. Najednou se objevil za námi, nechápali jsme kde se tam vzal, když jsme na něj čekali a on řekl, že vzal špatný vstup. Tak jsme mu hodily děti, ať jde s nima do dětského oddělení, že ho přijdeme vyměnit. S HM jsme vyběhly schody nahoru a šly brzy na řadu. Tiff mě pustila před sebe, ať jdu první. JEŠTĚ se zarazila a povídá, že mi asi měla nechat podepsat nějakou smlouvu, kdybyse mi náhodou něco stalo a já je nežalovala. haha. jestli chcete zabít svojí au pair - vemte jí do water parku. !! :D Já celou domu dolů křičela - to byl největší mazec. Jelo to strašně rychle, já neviděla ani ň, byla ve vnitř strašná tma, potom tam chvílema blikala světla a závěr byl nejlepší. Byl to prudký sešup dolů, voda cákala všude kolem a já měla práci si držet nos (neumim se potopit bez držení nosu :D Já vim já vim !! :D) a taky jsme si musela držet plavky. Nebyly stavěný na takový vylomeniny :D Za chvíli za mnou jela Tiff. Nejlepší pohled na ní :D Ona se na mě úplně smála a pořád opakovala, že mě slyšela celou cestu kričet :D Šly jsme za dětičkama, kdy mi je tam nechali a šli na jejich turn.

Musim ty moje malý špunty pochválit, protože byly naprosto dokonalí. Nedělaly scény nic. Navíc jsem je naučila si sedat. Vždycky když jim jdu obouvat boty, tak si musí sednout - nic roztomilejšího jsme neviděla :D Takže já seděla v bazénu a hrály jsme hru, že jsme si sedaly a zvedaly se :D Sranda. Potom přišla HM a já šla s HD se klouzat :D To je největší blázen. Odřel si tam loket. Vzal mě na největší zabijáckou klouzačku :D Ještě dneska z toho budu mít zlé sny. Byla úplně černá - žádný světlo a byla zatočená. Normálně spirála. No ja vylezla z bazénu a on, že jdeme znova - tak jsem se dobrovolně nabídla, že jdu hlídat děti :D Tak jsem šla za HM a klouzaly jsme se s dětma na klouzačkách pro děti. Jagger byl strašpytel ze začátku, ale když se do toho dostal, tak ho to bavilo a pořád se smál no a Lola, ta by se klouzala i bez Vás. Než jsem si stačila sednout, tak ona už se odstrkovala, že prostě jede beze mě, když mi to tak trvá - cutie :D Musely jste děti držet vedle sebe, takže musely sedět přímo na klouzačce. Byla pěkně naštvaná, když už jsme jí předávaly HD, kterej je vzal na lazy river - trošku nuda :D S HM jsme šly na twist klouzačku - byl to obrovský sešup dolů a potom vás to točilo v takový turbanu a pak vybrdlo do bazenu. Tentokrát jsem jí nechala jet první. Mladej plavčík mi pak vysvětloval styl jízdy. Že si musíte dát ruce pod hlavu :D No sranda - říkala jsem mu, že tam umřu :D tak mi říkal, že by mě zachránil. Každopádně tahle atrakce se mi líbila asi nejvíc. Největší sranda byla, že jsem teda spadla do toho bazenu, ale nemohla jsem najít východ a ještě jsem si držela spondí díl plavek, tak na mě Tiff křičela kudu mám jít (voda tekla z prolejzačky na mojí hlavu, proto jsem nic neviděla - a nebyla jsem jediná, abyste věděli :D !! ) No největší sranda.

Potom jsme si koupili něco jako sladký langoš - dobrota neskutečná. Začli jsme taky na vlny, což děti moc bavilo. Potom jsme je vzali klouzat a plavat. Hned vedle byla taková dráha - překážková. Závodili jsme spolu. Hádejte kdo vyhrál - Jasně HD, pan hokejista a kdo prohrál - no já no :D Ale byla to sranda. Já sebou na úplným konci plácla do vody :D Prostě zakončení jak se patří :D No a Jagger si nabil hlavu. Bežel a zakopl a praštil se hlavou o zem - chudáček. Měl tam pěknou bouli, ale už je to naštěstí pryč. Úplně mi bylo smutno, když jsem si začala přemýšel nad tím, že prodloužuju příští týden s jinou rodinou (odesílám přihlášku finally) - tak mi z toho nebylo moc dobře. Byli úplně zlatí a já je mám moc ráda a děti ?!! Páni, po těch se mi bude nesskutečně stýskat !!! :(( Ani na to nechci myslet radši - fuj fuj pryč s tímhle.


Liam's message

Jinak, co mi udělalo velkou radost bylo, že když jsme přišli na deku, jentak jsem se jukla na mobil a měla jsem tam zprávu od Liama. No co vám budu povídat. Napsal mi : "Hello lovely lady :))Here is a flower I found for you. I wosh I could give it to you in person :( :))." Moc sweet.



Cheesecake factory with Dany

Přestože jsem byla unavená. Dvě hodiny v posilovně a nějaký čtyři v parku, ještě jsem šla s kamarádkou do Cheesecakefactory. Musely jsme si zajít ven, protože za nějaký tři týdny jedeme do NY a potom do LA a to už nebudu mít šanci jí vidět. it's sucks !! Takže mě vyzvedla u mě a jelo se na koláček. Páni - to jsme si dala pořádně do nosu. Nebojte, fotku přidám, ať můžete mít chutě :D Mám jí moc ráda, je to moc prima holka. Taky jsem se dozvěděla, že ta druhá němka co tu byla asi měsí, už já dávno doma - prý nějaký nesrovnalosti s HP, tak se rozhodla nejít do rematch a jet domu a teď toho prý lituje. Ta třetí němka, co sem měla jet na work visa, tak nakonec taky nepřijede, protože jí to její HF na poslendí chvíli odmítla, i když, nikdy nevíte, co je pravda.


A little bit of relax

Druhý den jsem musela jít do posilky a vyběhat ten dort, protože jsem na sebe byla pěkně na štvaná, ale ten dortík za to každopádně stál. Ještěže nechodím ven tak moc, jinak už bych se nefinitivně nepohla. Jídlo tady je prostě hřích. Takže jsem si dala 45minutový běh a potom si šla zaplavat a ve finále jsem si lehla k bazenu a užívala si slunce.


My mom's fb mistake

A taky se s Váma musim podělit, co moje nejúžasnější maminka udělala. Já jí prostě zbožňuju - je nejlepší. Zvoní mi US telefon a mamka na displeji. Nejdřív jsem se vylekala, protože mi obvykle nevolá na mobil, ale na skype. O ona vyděšená mi povídá, jestli jsme jí Liama přidala na její fb. Ano, moje mamka ma fb, aby byla se mnou ve spojení a mohla vidět všechny fotky, protože já fotim pořád :D Tak jsem zmatená řekla, že ne, proč bych to dělala. A mamka, že byla na fb a najednou jí přišla zpráva, že Liam přijal její žádost o přátelství a ona je teď zmatená, protože ho o nic nežádala, tak si myslela, že jsem to byla já :D hahaha. Ptala jsem se jí, jestli náhodou něco nezmáčka a omylem ho nepřidala, že nemá lést na jeho profil - taky detektivka :D A ona, že na něm dneska ale vůbec nebyla. A za chvíli povída - jo a měl by si vymazat tu fotku s tou ošklivkou na profilu :D haha a pak, že mu tam neleze - ale říkala, že tu fotku viděla včera :D haha a pak z mamky vypadlo, že mu dale like k nějaký fotce, když už jsou ti kamarádi :D No konec :D Ten bude mít pocit chudák, že ho všichni sledujou :D Ale vzal to statečně. Mamka taky vtipkovala, že by mu ráda něco napsala, ale že nemůže, protože neumí anglicky, tak on hned, ať napíše kdykoli chce, že by s ní moc rád mluvit. Byl moc milej :D Prej, klidně at použije google, že je stejně zvyklej na mě :D hahahhaha.. Tak jsem na ně zvědavá :D

Rainy weather in Florida

Takovýhle počasí jsme tu měli v neděli. Přišla strašná bouřka, blesky, vírt a silný déšť. Byla jsem moc ráda, že jsem si tu procházku rozmyslela. Přes týden je tu normálně 35stupňu - vedro, dusno a pak přijde takováhle plískanice. Welcome to Florida !! :))



Monday 13th - Miami

My hair

S mým date, se kterým jsem tenkrát byla na tý večeři a zmrzlině. Domluvili jsme se, že si uděláme výlet do Miami, když mám v pondělí to volno. Měla jsem dlouhou nudnou chvilku, když jsem na něj čekala. Taky jsem mu řekla, že je horší než holky, že já byla hned. Tak jsem se fotila. Vždycky fotim, když se nudim no :D Tyjo - už mám fakt dlouhý vlasy. Když si vzpomenu, že dva roky a půl jsem měla vlasy pod uši a dneska ?!! A to mi nikdo nevěřil, že to vydržim !! :D hahaha


Miami

Vyzvedl mě před barákem a jelo se !! Moc jsem se těšila. Takový výlet je vždycky lepší, než třeba ten kurz. Můžeš se jít podívat na všechno, co ty chceš a nemusíš se ohlížet na skupinu a podobně. Cesta netrvala dlouho - možná takových 45 minut. Bála jsem se o počasí, protože den předtím byla ta bouřka, ale nakonec se nám počasí vyvedlo a pršlo, až když jsme seděli v autě na cestě domů.

Co mě nejvíc dostalo byl vjezd do city !! WOW !! Jedete po mostě a mrakodrapy na Vás najednou vybafnout. Moc krásný pohled. Úplně jsem zůstala sedět s otevřenou pusou. Další místo, který jsem moc toužila vidět. Hned jsem udělala fotky, protože jsem si moc chtěla zapamatovat ten pohled. Posuťe vy. I když na živo je to moc krásnější !!


Projeli jsme si kus města - samozřejmě downtown, což je vždycky to nejznámější z měst. Cítila jsem se jako ve smaragdovém světě, i když to má být přezdívka Seattlu. Zašli jsme si na cubánskou kuchyni, protože můj date má předky z Kuby. Dala jsem si sandwitch, který byl mimochodem moc výborný, ani jsem to nedokázala sníst, jak obrovská to byla porce. Byly jsme se projít po pobřeží, kde jsou lodě - viděla jsem část přístavu. Musel hodně fotit, přotože jsem chtěla mít památku na to, že jsem byla v Miami. Porád tomu nemůžu uvěřit. Město se mi moc líbí. Všechny města, kde jsme byla jsou jiný - New York je definitivně můj neooblíbenější ze všech míst, které jsem navštívila (ještě se nemůžu dočkat vidět SF), Boston má taky své kouzlo (trošku mi připomíná NY), LA je king všech měst (nemůžu uvěřit, že jsem byla na chodníku slávy :D Bomba) a Miami má zase něco jinýho - styl budov a podobně. Každý to město na mě působí úplně jinak a má svůj půvab. Uvidíte podle svého.









Miami beach

Taky jsme samozřejmě museli jet na Miami beach, která patří mezi nejznáměnjší pláže na světě. Je to v podstatě samostatný ostrov. Musíte tam jet přes most z Miami z downtownu a dojedete až na Miami beach, což je v podstatě samostatné město. Moc krásný. Musela jsem udělat fotky na pláži, jak skáču do vzduchu. To jsem si přála udělat ze všechno nejvíc a musim přiznat, že to můj date moc hezky zachytil. Taky se mi stal trapas, kdy jsme slyšlea dva kluky se bavit s ppřízvukem. Myslela jsem si, že jsou buď z UK nebo Austrálie a nakonec mi řekli, že jsou ze San Franciska - no dostali mě chlapci :D Miami beach je fakt překrásná. Voda čsitá a průhledná, písek teplý a bílý. Lidi se tam opalovali a my si tam jen tak máčeli nohu, protože bylo děsný vedro a já měla černé legíny - moc inteligentní myšlenka :D Úplně se nám chtělo plavat. Nakonec jsme se jen po té pláži prošli a já chytala mušle - nakonec jsem si jednu ulovila a přivezla domů :)) Potom mě vzla na zmrzlinu. Fakt jsem děsně pšatná v popisování jídlo, ale byla to delikatesa. Já miluju zmrzlinu, kéž bych jí mohla jíst pořád.








Viděli jste ptačí klec - the bird cage ?!! Na ten film by jste se měli podívat, pokud máte rádi komedii. Fakt jsem se při tomhle filmu s mamčou nasmála. A tenhle film se točil na Miami Beach. Byl to moc krásný pocit vedět, že jsem na to koukala v TV a teď jsem přímo stála na tom místě. WOW. Normálně bývá to místo úplně zaplněné lidmi a turisty, chodí se tam pařit a podobně. Jenže bylo pondělí, nebyla sezona a akorád se chystalo pršet, takže tam tolik lidí nebylo. Takže to určitě nepůsobilo stejně, jako když je tam ten pravý ruch, ale i tak !! :))






Fancy Dinner

Když jsem přijela domů, takd dětičky se akorád chystaly spinkat, tak jsem je s HD odvedla do postele a on, že bude dělat steak, tak že mi dá vědět, že se můžu přidat. Takže jsem šla potom dolů, kdy on připravil talíře, brokolici, nože a koření a steaky. Tohle byla naše večeře. Smála jsem se a říkala jsem, že se mu to moc povedlo a on no jo, fancy dinner :D No konec. Koukali jsme na hokej, akorád hrál Boston, tak jsem ráda, že to vyhráli, i když ČEŠI na Krejčího určitě čekají, aby posilnil náš tým. Volala mi koo a ptala se mě na to, jak se dostanu na kurz a podobně. Vypadlo z ní, že je tu au pair kluk, tak jsem ho hned kontaktovala a psala mu, že ho tu vítám a on, že už je tu půl roku - trapas :D A ty moje kamarádky mi ani neřekly, že tu máme kluka - je z Británie :)) Jelikož budu těd pracovat hodně, protože mám víkend off, tak se asi nesejdeme, ale pravděpodobně mě vezme autem do miami, tak ho poznám. S HD jsme "laškovali", že mi to neřekly schválně, že se nechtěji dělit, že ten kluk je moc chytrej, že šel dělat aupair, kde jsou samý holky a tak :D A pak prej - jojo trouble, koukej mu jít napsat a pak úplně, jé škoda, že za 3týdny odjíždíme :D A takový bomby jel :D

Úplně mě mrzí, že s nima neprodloužím, navíc když plánují příští rok plno výletů a podobně. Už jsem se rozhodla a myslím, že správně. Jenže je to takový zvláští pocit. Moc se mi bude stýskat - dětičky jsou milionový. Uvidíme, kam mě život zavede.

My heart attack

Ještě, co se mi dneska stalo. Volala jsem s mamkou na skype, protože jsme spolu koukaly na hokej. Dostala jsem hlad, tak jsem seběhla schody do kuchyně, že si udělám něco k jídlu, když v tom můj HD vyskočil zpoza gauče a vybafl na mě :D Slyšel mě bežet po schodech a já zapomněla pro co jsem dolů šla :D Hahaha.


Přeji všem moc krásný nový týden.

Mějte se moc krásně.

xx










Ztráty & Nálezy (lost-and-found)

6. may 2013 at 3:22 8th Month

Lost & Found


Ahojte všichni,

Speciálně upravené !! Svoje nesmyslné pomlčky jsem dala pryč a dala tam místo toho čárky, aby si náhodou někdo nestěžoval na můj styl psaní !!!

normálně nepíšu tolik článku za sebou, ale nějak jsem se do toho dostala. Je o čem psát, tak jsem si řekla, že napíšu další článek.

S kamarádkou jsme se bavily na fb o tom, co nám amerika dala a vzala. Vzpomínaly jsme na to, co nám tady nejvíc chybí. Když budu mluvit za sebe, nestýská se mi stylem, že bych tu každý den brečela v pokoji, jak chci domů. Já Ameriku zbožňuju a jsem strašně ráda, že tu můžu být. Někdy mám samozřejmě pocity, že bych dala všechno za to, vidět mojí mamku nebo se bavit se svými kamarády, kteří jsou strašně daleko a nebo jen dělat něco, co bylo samozřejmostí. Tady si uvědomíte, že věci, na které jste si doma pořád stěžovali, budete postrádat. Nemůžu říct, že by mi chybělo moje město, ale spíš lidi, co jsou tam. Někdy mám pocit, jak bych strašně ráda zašla s mamkou do kauflandu. Prostě jít nakoupit. Normální všední a nudná aktiva, kterou jsme dělaly pořád a přitom nesnášíme nakupování potravin. Já bych si moc přála, abych se sebrala a šla jen do kauflandu nebo jít něco zařídi do města či jít na kafe či sedět v kuchyni a plácat blbosti, když moje mamka vaří oběd. Jak moc mi všichni chyběli, když jsem slavila svoje narozeniny. Prožila jsem skvělé narozeniny, díky všem, které tu mám, ale stejně bych je chtěla oslavit i s lidmi, se kterými to nejde. Vždy tu objevíte momenty, kdy si přejete být zpátky. Čím se naučíte si vážit maličkostí. Když sem přijedete jste strašně spoiled, rozmazlení spratci, kteří "měli doma všechno". Každopádně rodiče, co Vám hlídali záda !! Kdykoli se Vám něco stalo mohli jste utíkat za nima a oni by Vám ihned pomohli a nebo kamarádi. Kdežto tady jste jen sami za sebe !! A budete si tu vážit úplných maličkostí, které by jste doma normálně hravě přehlédli. Tohle Vám strašně změní život, nebo alespoň pohled na budoucnost. Naučíte se žít okamžikem a užívat si věci lépe a s větší radostí, protože si budete všímat právě těch malikočstí, které ten moment vytváří neobyčejný :))

Jak jsem řekla. Po ČR se mi nestýská. Jsem pyšná na to, že jsem Češka. Zatím se zpět nechystám. Jen bych si přála, aby ta vzdálenost nebyla tak veliká a nebo by to bylo jednodušší je navštivit. Každý kdo je tady ví o čem mluvím. S kamarádkou na fb jsme o tom vedly debatu, co nám nejvíc chybí. Jen mě děsí představa, že pokud mi vyjde můj plán se školou tak ČR neuvidim pár let. Nechci na to ani myslet. Vždycky jsem snila o tom, že začnu svůj život tady, ale když už se to trošku blíží k tomu, kdy musím začít zjištovat informace a rozhodnout se jakou cestou se vydat,děsí mě, co přijde. Nedokážu si představit, že se s mamkou budu vidět jen na skypee. Doufám, že by mohla přiletět a nebo najdu jinou alternativu, ale přála bych si, aby to bylo jednodušší. Ale už jsem se tady naučila, že život není easy. Já bych se asi unudila, kdyby šlo všechno hladce :D ironie lidi !! :D

Jak moc nám chybí české jídlo. Ochutnala jsem tu spoustu výborných jídel, ale když jsem si u tety dala svíčkovou, věděla jsem, že se mi po ní neuvěřitelně stýská. Dokonce jsem si napsala seznam jídel, které mi mamka uvaří až přijedu :D Jak se nám stýská po chlebu a rohlíkách a nebo po českých sladkostech a podobně. Každý si najde to svý po čem se mu stýská, ale tohle je tu nejhorší. Ten pocit, že to nemůžete jentak míty ale ona Vám to ta Amerika zase vynahradí jinak. Moje kamarádka, která se nevrací do ČR, tak s ní jsme si povídaly, jak moc jí chybí PRAHA. A že je jí líto, že se tam ještě pár let nepodívá. Každý tu bojujeme s něčím jíným. Tohle si myslím, že je asi největší co VÁM amerika vezme - domov - určitě se najdou lidi, kterým se nestýská a nebo nad tím nepřemýšlejí, ale určitě se u každého najde něco, na co si vzpomene a přeje si, aby to mohl právě teď mít.

Když jsem u toho domova, tak za mě nejtežší věc, kterou jsem udělala bylo LOUČENÍ se přáve s domovem a rodinou !! To bude samostatná kapitola až budu mít výročí a nebo až si tím za měsíc projdu znova a zase se budu loučit :(( Brečela jsem jako malá holka na tom letišti, když jsem viděla za pasovou kontrolou stát mojí mamku, brášku a mojí BFF. Moc jsem si přála si je vzít s sebou. Pořád jsem si řikala, neotáčej se, neotáčej se, ale to se nedalo, otočila jsem se a viděla jsem obličeje lidí, kteří neuvidim strašně dlouho a nebudu je moc jen tak obejmout. Myslela jsem jen na to, jak moc bych je chtěla s sebou. Loučení bylo strašně těžký. Nechat ty nejbližší tam a vstoupit do svého nového života. Bylo mi jedno, že na mě lidé koukají, na fotkách s rodiči vypadám jakobych nespala, ikdyž nespala a měla za sebou pořádnou pařbu, ale bylo mi to jedno. Jen se mi chtělo brečet. Tak jsem brečela. Tohle bude vždycky nejtežší věc, kterou jsem udělala a budu dělat - loučit se. Nedochází Vám, že odjíždíte dokud nestojíte u pasové kontroly, s letenkama v ruce a neodcházíte do prostoru, kde začíná vaše nová cesta, Dokud nevstoupíte na americkou půdu, nedochází Vám, že jste spali ve své posteli naposledy, lidi, které jste "líbali" na rozloučenou neuvidíte pěknou dobu. Jen si myslíte, že Vám to dochází, protože o tom přemýšlíte, ale dojde Vám to ve chvíli, kdy vstoupíte na americkou půdu a dveře do ČR se Vám na chvíli uzavřou.

Další velká věc, kterou Vám amerika vezme, vlastně i dá, jsou PŘÁTELÉ !! Tohle si myslím, že je oboustranné. Přátelé ztratíte a získáte. Musim říct, že jsem vděčná za své kamarády, i když s nimi nekomunikuju často kvůli časovému rozdílu a povinnostem, ale pořád se zajímají jak se mám a podporují mě a hlavně mi drží palce. Jsem ráda, že jsem nikdy nebyla člověk co měl tisíce kamarádů, ale jen pár opravdových. Co se týče protřídění mých kamarádů, musím říct, že jsem zatím neutrpěla velkou ránu, ale co se říká je, že Amerika Vám ukáže pravé kamarády, že budete překvapení. Budou se vám ozývat lidi, u kterých by jste to nečekali a naopak. Ti, co si přejete aby napsali, nenapíšou nebo na Vás nemají čas a nebo se ukáže, že na Vás zapomněli, či Vás využívali. Tohle je nejlepší zkušenost, i když dost bolestná, kterou VÁM amerika dá. Budete si jisti, kdo jsou Vaši skuteční kamarádi a na koho se obrátit a komu se svěřit. Ukáže Vám to, co hledat v lidech, které chcete mít ve svém životě. Naučíte se číst v lidech. Možná to zní teď strašlivě a netrvdím, že každý, kdo se Vám hned neozve není kamarád. Nezjistíte hned za první týden, co budete za oceánem. Tohle bude chtít čas. Jen si myslím, že by jste měli mít otevřené oči, sundané růžové brýle a brát to s nadhledem až se s tím setkáte. Záleží na lidech. Já mám svých pár kamarádů, se kterými jsem se neviděla pořád, ale pokaždé, když jsme se viděli tam nás to posunulo dál a přitáhlo blíž k sobě. Jsem ráda, za kamarády, které mám. I když jsem tak daleko, pořád se o mě zajímají a to je nejkrásnější pocit, že když Víte, jak daleko jste a oni se na Vás těší až přijedete. :))

Co se týče získání kamarádů, tak to VÁM amerika určitě dá. Nejen kamarády z ČECH. Ti, od kterých by jste to nečekali tak se možná začtete přátelit s někým, o kom jste nevěděli, že by mohl být Váš dobrý kamarád místo "známého", ale určitě VÁM Amerika přinese do vašeho života nové lidi, kamarády, kteří tu s VÁMI prožijou VÁŠ nový život. Budou stát vedle VÁS, když se nebudete cítit v pořádku. Budou připraveni VÁM pomoc - kamarádi, se kterými zažijete srandu, výlety a i vzpomínky, které VÁm budou provázet celý život. Najdete tu kamarády, kteří VÁM zůstanou, i když se vaše cesty rozdělí a půjdete si každý svou cestou. Lidi, které poznáte tady už neztratíte, pokud je to opravdu pravé přátelství. Kontakt může přetrvávat i z Čech, Itálie či Francie, kdekoli se zrovna budete nacházet. Dneska je výhoda internetu a pošty :))) Neoplakávejte kamarády, kteří se na VÁS vykašlali, protože jste odjeli do USA a už na ně nemáte čas jako předtím. Těšte se na nové lidi, které potkáte a kteří vám změní život :)) Za tohle budete USA jednou vděční, aŤ už se vrátíte zpět nebo zůstanete tady. Každý kdo si projde tohle zkouškou, dospěje a bude mít nový pohled na lidi a vět kolem něj :))

Já měla největší šťěstí, že jsem potkala Petrušku. Ta se řadí mezi moje kamarády, které jsem potkala tady, a která stála na mé straně, když jsem jí nejvíc potřebovala. Když jsme se potkaly, říkala jsem jí, že jsem mohla být úplná pipina. Vůbec nevím, jak jsme na tohle téma přišly, ale ona mi řekla, že jí to bylo jedno, kdybych byla, hlavně, že jsem češka !! :D Nestrávily jsme spolu moc času, protože jsme za měsíc potom stejně odížděla do LA, ale byla se mnou ve chvílích, kdy jsem jí nejvíc potřebovala. I když bych jí pár let neměla vidět, kdykoli by něco potřebovala, jsem tu pro ní. Kdykoli dostaneme příležitost se vidět, pořád v ní uvidim člověka, který mě zachránil, který byl se mnou ve chvíli, kdy jsem klečala na zemi a nemohla vstát. Ona mi podala tu ruku. Prožila jsem v Bostonu nejhorší týden mého života. Ona byla se mnou, když mě HF nechala během Sandy, zůstala jsem u ní přes víkend, když jsem měla autonehodu, když jsem se dozvěděla smutnou zprávu z čech a pak šla do rematch. Když jsem si hledala novou rodinu - byla tam !! Do teď si pamatuju na moment, kdy jsme u nich pily víno s její HF a bavili se o rodině, kam letím do LA. Takovýhle kamarády tady poznáte. Ti, kteří Vám budou krýt záda, když to budete nejvíc potřebovat. Proto je to tu úplně jiné než, když jste v ČR. Tady nemáte kamarády, kterými jste si jistí, nebo ke kterým by jste si šli poplakat na ramínko a nebo maminku, která Vám pofouká bolístku- Tady se musíte spolehnout sami na sebe a když tu poznáte někoho, kdo Vás přitom podpoří . Vždy se to ve dvou táhne lépe, takže Petruška je moje hero ! :)) Patří jí obrovské DÍKY !!

Dále, co Vám amerika nabídne je spoustu - zodpovědnost, cílevědomost, samostatnou. Musíte si tu zařídit SSN, bankovní účet, když tu máte problém musíte si ho vyřešit. Musíte se jít ptát, když něco potřebujete vědět, nechat si poradit. Tohle všechno se Vám za pár let bude hodit. Že si dokážete zvednout telefon, najít nějaký číslo a zvolat si. VY a né vaši rodiče. Netvdím, že to tak měl každý, ale určitě jednou jste si volali pro radu rodičů, ale tady je to jiný svět. Nestyďte se ptát. Nebudete vypadat jako blbec. Všichni jsou tu ochotni Vám pomoc, na poště, v obchodě, když zrovna narazíte na né moc vstřícného člověka, půjdete a najdete někoho, kdo s vámi mluvit bude :) Za tohle jsem America nejvíc vděčná , že jsem "vyrostla". Nebojím se jít a vyřidit si něco v bance. Volat a obstarat si něco sama, že jsem zodpovědná, spolehlivá. Vím, že tyhle vlastnosti se mi už nikdy neztratí. Budou se hodně hodit až si začnu žít vlastní život. Tady strašně dospějete, je to něco, co Vás žádná škola nenaučí. Musíte opustit svoje hnízdo. Nemyslím hned do Ameriky, ale dál od rodičů, ikdyž život má ups and downs. Pořád se učíte, ikdyž si to neuvědomujete, ale přicházíte na nové věci, které najednou zjistíte, že víte.

Angličtina je rozhodně jiná, než jakou se učíme ve škole. Pochytíte tu tolik slovíček, tolik postřehů. Sice angličitna pořád není dokonalá a myslím, že nikdy nebude, protože pořád budeme cizinci, ale já třeba cítím každý den, že se posouvám- Bude to pár let ještě trvat, ale nejvíc mě těší, že se mnou američani mluví. Vedu s nima normální konverzaci a oni se mnou konverzaci vyhledávájí. To je jeden z nejkrásnějších pocitů. Na tohle jsem strašně dlouho čekala. Sedím s američana u stolu a bavím se jako by to bylo úplně normální. Oni se mnou mluví, ptají se mě a vtipkují se mnou. Je to super a za tohle to prostě stojí !! Že jsem s Liamem mluvila HODINU na mobilu, sice tam bylo párkrát, že jsem ho s "chybičkama" pobavila, ale mluvila jsem s ním. Ten, kdo to nezažije neví ten pocit, který zrvona teď cítím :) BTW on mi angličitinu pochválil :D Hned jsem mu řekla, že to dělá jen aby mě potěšil, ale říkal, že ne, že mluví s hodně cizincema, ale že já to dělám fakt very well :)) Tak mě potěšil, ať už jeho účel byl jakýholi :P

Rada, mluvte, mluvte, mluvte. Tím se učíte. Američani Vás budou opravovat, ale né proto, aby jste se cítili trapně- nebo aby Vám ukázali, že jsou lepší. Jak Liam řekl, on má 26let prakce :D haha Prostě se Vám snaží pomoc. Neurážejte se, naše angličtina není perfektní a oni nám to říkají, aby jsme si to zapamatovali a poučili se z chyb. Fakt nám nechtějí ukázat , že mluví líp anglicky než my :D Určitě by jste někoho našli, kdo schválně vybírá takový slovíčka, který nasbíral v odborné literatuře. Prostě se seberte a jďete si povídat k někomu jinému. Neberte ho osobně. Je to jen někdo, kdo si chce hojit svoje mindráčky !! :)))

Taky mi jedna holčina komentovala článek, že moc používám anglický slovíčka. Že se to blbě čte, že bych to měla omezit. Tímto bych se jí chtěla omluvit. Určitě se mi tam nějaký zase vloudily. Ten, kdo je tady či v UK naprosto chápe, že se tam ta angličtina proště vloudí. Jsem každý den v kontaktu s angličtinou. Ať už ústně, či písemně a nebo jen, že koukám na televizi. ANGLIČINA je všude. Některý slovíčka mám tak zaryté v hlavě, že mi dělá problém si vzpomenou na český význam, proto mi nepřijde zvláštní, že bych tam ty slovíčka měla, když si článek čtu. Neregistruju je, protože vím, co jsem tím chtěla říct a dává mi to naprostý smysl. Takhle tu žije každá au pair. Snažím se na to dávat pozor, ale není to snadný. Co se týče chyb v češtině, za to se omouvám, ale prsotě chyby dělá každej. Dělá mi větší problém přemýšlet jaké i/y se kde píše, než jak se píšou anglická slovíčka. Buďte trošku ohleduplní. Až si to zkusíte na vslatní kůži, poznáte to !! Já byla ta, co říkala, že ty holky zapomněly česky. Jak je možný, že ve svých videch na fb mluví česky a strkají tam ty anglický slovíčka. Dneska to dělám tady, dokonce i s mamkou na skypu, která angličitně absolutně nerozumí. S kamarádkou se nad tím ani nepozastavujeme, protože si rozumíme. Tu češtinu a ajinu si tam střídáme. Taky jsem taková byla, že jsem byla překvapená a říkala jsem si, že se chtějí určitě předvést jak tu ajinu ovládají, že je všude cpou, ale pravdou je, že Vám to tu přijde úplně normální, že mluvíte česky s anglickými slovíčky - takhle to tu prostě je :)) Takže se všem holčinám, na které jsem taky "útočila" omlouvám. Naprotosto chápu, čím si procházíte, když píšete článek :))

Další věc, kterou Vám amerika DÁ je cestování. Uvidíte místa, o kterých se Vám jen snilo. Já si splnila svůj sen, stála jsem na Times Square, místo, kde jsem si strašně přála stát. Každý film, obrázek, jsem snila o tom, že tam jednou budu stát- Hádejte co, já tam fakt stála, splnila jsem si svůj největší sen, i když jich mám ještě plno, ale mám spoustu času si je splnit :)) Navštívila jsem místa a ještě navštívim, který bych z čech , z gauče, nikdy neviděla. Nikdy nestála na místech, které jsem viděla ve filmech a umírala touhou říct, já jsem tam byla. Pokaždý, když vidim nějaký film a poznám to místo, proběhne mi hlavou, já tam stála, já to viděla, já se toho dotkla - nepopsatelný !! A mám pěkně dlouhý seznam toho, co chci vidět. Sice jsem toho ještě pořádně moc neviděla, ale brzy budu. To nejdůležitější jsem viděla :) A moc mě těší, když moje mamka mluví o tom, kde jsem, či co jsem viděla a nebo, že jsem tam byla. Ten kdo si splnil sen stejně jako já. nebo po tom touží, mi rozumí co chci říct. Viděla jsem věci, místa, které ani američani neviděli :)) K mému ročnímu výročí, až budu slavit, tak dám fotky všech míst, které jsem za ten rok navštívila :)) Myslím si, že by to mělo větší smysl, než kdybych je dala teď :)) Příští rok nad procestuju další místa, po kterých toužím. Jelikož jsem si už svojí dovolenou vybrala. Na něco mnohem lepšího, tak moje vysněná místa musí na chvíli počkat, protože jsem si svojí dovolenou už naplánovala a bude mnohem lepší :))

Mohla bych tu jmenovat a jmenovat, co mě amerika dala a vzala a bylo by to na další článek. Tím si každý musí prožít sám, každý jsme jiný. Máme jiné zkušenosti, ale pořád si stojím za tím, že Vás amerika změní. Ať už v dobrém slova smyslu či ve špatném, záleží na úhlu pohledu. Uvidíme, co budou říkat moji kamarádi a rodina až mě uvidí. Jestli řeknou, že jsem se změnila. Já si myslim, že změnila, dospěla jsem. Nemyslím si, že jsme se změnila nějak zásadně, jen v pohledu na život- Amerika mi otevřela oči, naučila mě bojovat, zatnout zuby a pěsti a prostě jít dál, nezvdávat se a bojovat za to, co jsem chtěla.

Bojujte. Pojťe si za svým snem a nenechte se odradit- Není to procházka růžovým sadem. Někdy tu zažijete hodně krušné chvíle a jste na dně a chtěli by jste tu svojí maminku. Někdy jste nejštastější na světě, říkáte si, jak se nikdy nevrátíte. Máte tu každý den jiné pocity, ale pořád je to nejlepší škola. Jestli dovolíte strachu aby vyhrál, budete utíkat celý život :))

Dále mi psala holčina na fb-, čím bych jí chtěla moc pozdravit. Moc mě potešilo Domčo, co jsi napsala. Nebudu tu psát nic o tom, co jsi napsala, to je jen mezi námi, ale moc mě tvá zpráva potěšila. Děkuju děkuju.

Děkuju všem, kteří čtou můj blog. Moc mě to teší, když mi přijde statistika a vidím, že to čtete, ať už se Vám to líbí nebo ne :))

Myslím si, že jednou to bude moc pěkná vzpomínka až budu mít něco za sebou a podívám se na svoje zážitky a články :o) Chci tohle doporučit každé au pair. Pište si blogy, sdílejte vaše zážitky :)) Jednou toho budete litovat, že si nebudete moc projet své zážitky až bude over vašeho au pair života :)) Sice na to není tolik času, ale určitě si čas najde každý. Nejen, že to pomáhá ostatním holčinám, co se sem chystají, ale jednou se Vám to bude hodit.

Přeji Všem krásnou dobrou noc. Ať už v ČR a nebo tady. Držím moc palce naším hokejistům. Na hokej koukám s mamkou na skype tak snad budeme hrát lépe než jsme hráli v sobotu. Zítra (v čr dneska) ukážeme, co v nás je. Moc mě potěšilo, že říkali, že jsme nikdy neprohráli první zápas. Doufejme, že ani poslední !!

Zrovna jsme daly góla !!



Good night. xx