Palm Springs & Philadelphia

6. july 2013 at 22:22 |  10th Month

Ahojte všichni,

přidávám další článek, takže jsem tu mezeru dohnala. Konečně.

Loučení s rodinou bylo to nejtěžší, co jsem v životě udělala, ale loučit se s nima po druhé, bylo ještě těžší. Hlavou vám běží, že to nemůže být horší, když už jste to zvládli jednou, tak po druhé to bude hračka. Podle mne, je to právě naopak.

Poprvé jsem byla vyděšená, že jdu do něčeho neznámého, do země, kde jsem nikdy předtím nebyla, se strachem a obavami, jestli to zvládnu, jak se poperu s angličtinou a také natěšená, že si jdu plnit svůj sen a zažít něco nového. Všechny tyhle pocity se ve vás perou, když odjíždíte poprvé, takže Vám ani pořádně nedojde, že na letišti dáváte "sbohem" opravdu na dlouhou dobu, vzdáváte se toho hnízdečka a jdete do světa sami za sebe. Nedojde Vám, že jediný kontakt budete mít opravdu jen přes Skype a někdy to bude opravdu makačka se s rodinou spojit, že zmeškáte všechny velké události během roku a budete své radosti a strasti prožívát jen přes "drát" a bude Vás dělit celý oceán. Tyhle všechny věci si se svém "mozku" zastrčíte úplně dozadu a vyjdou na povrch až v USA. Proto Vám to loučení nepřijde až tak "strašné". Jistě, pořád se loučíte se svou nejbližší rodinou a kamarády, ale ta nejistota, která na Vás čeká tam za oceánem, je silnější. Podle mého.

Kdežto, když se k rodině po tak dlouhé době vrátíte, konečně můžete své blízké obejmout a přitisknou k sobě a přát si, aby jste je nikdy nemuseli pustit. Přejete si, aby čas šel nejpomaleji, jak jen je možné. Chcete si užít každý moment, protože víte, že brzy přijde zase to trpké loučení. A najedou je to tu !! Nejdřív počítáte dny a říkáte si, to je ještě dost času a pak už jen počítáte hodiny a víte, že už za chvíli budete sedět v letadle na cestě zpátky odevšech, které Vám tak strašně chybí. Myslím, že Vám nedojde, jak moc Vám rodina chybí, dokud je neuvidíte a nebudete se s nima muset zase rozloučit. (On ten stesk potom přejde, když se vrátíte zpět do rutiny.) Musíte si znova balit ten kufr a nasednou do auta na cestu na letiště. Musim říct, že mě až bolelo u srdce vědět, že tu maminku nechávám "samotnou" na další rok. Těšila jsem se zpátky, to mě nechápejte špatně. Věděla jsem, kam se vracím, přestože mě čekalo prodlužování s jinou rodinou, ale tentokrát to bylo o dost jednodušší než poprvé, kdy jsem vůbec nevěděla, kam jedu. Teď jsem to věděla, těšila jsem se na svoje dětičky a zpátky na ten život, na angličtinu a všechno, co mě tu dělá šťastnou, ale přesto máte pocit, že za sebou necháváte někoho, na kom vám moc záleží a máte pocit, že zase promeškáte moc událostí za ten rok a jednou budete svého hodnocení "litovat".

Na letišti jsem se s maminkou rozloučila, na posledy jí pořádně objala, poplakali jsme si všichni tři i s bráškou. My jsme taková "uplakaná" rodina a já vykročila, doufejme pravou nohou, k odbavování. Mávala jsem na zpátek svojí rodině a přála si, abych se mohla rozěběhnout zpátky a zůstat ještě chvíli. Myslím, že jde jen o momentální pocit bezmoci. Ono to všechno přejde, navíc, když se vrátí do své staré rutinu, tak vám přijde, že jste doma nikdy nebyli, protože všechno, co Váš domov tvoří, jste nechali v Čechách. Jen jsem chtěla popsat své pocity, co jsem prožívala. Moje maminka je moje nejlepší kamarádka, žili jsme si spolu jen ve třech, takže jsme byla její pravá ruka a najednou je čas přestřihnout tu pupeční šňůru. haha. Odbavila jsem se a šla čekat na letadlo do Brusellu. Let byl rychlík a za hodinku a půl jsem se odbavovala znova a utíkala na letadlo do USA. Let byl dlouhý, ale já se trošku prospala, dívala se na televizi a chvíli četla. Let mohl trvat kolem 6 hodin zpátky do New Yorku, kde jsem měla spojení do Los Angeles. Cestovala jsem CELÝ DEN. Odlétala jsem v 7 ráno z Čech a v Los Angeles jsem byla kolem 11 večer (LA času), což v Čechách bylo kolem 8 ráno. Musim říct, že jsem byla vyčerpaná a přelámaná ze sedaček a čekání.

Letište New York


Když jsme přistáli v New Yorku, tak jsem šla ke kontrole víz. A čekala tam na mě další "bomba" ! Já taky musim vyzkoušet úplně všechno, opravdu ! :) Rada pro Vás, kteří cestujete, je jedno kam, jen si nevybírejte ženy za přepážkami či ženy na jakýkoli pozicích,. Přináší to jen smůlu. Čekám si v řadě k jednomu uředníkovi, kdežto přijde kontrola a pošle mě a holčinu přede mnou k jiné přepážce, kde k mému štěstí, sedí žena. Konečně jsem přišla na řadu, podala pani úřednici všechny mé dokumenty a čekala až mě pustí - OMYL. Ptala se mě, odkud letím, co tu dělám a proč jsem vůbec jela pryč. Něco sepisovala do počítače a najednou si zavolala kontrolu (muž v policejní uniformě), podala mu moje doklady a pokynula ke mě, ať následuju pana policistu. Zeptala jsem se, jestli se něco děje, žena se na mě nevěrohodně podívala a řekla, že ne. Takže mě se rozklepaly kolena, chtělo se mi fakt brečet, protože mě to vyděšilo. Hlavně jsem měla stará DS form (což je něco jako pracovní povolení, na jehož základě Vás pustí), měla jsem tam ještě adresu Bostonu, tak jsem nevěděla, jestli jim říct pravud či zatloukat a trvdit, že jedu tam, jenže, co když jim budou volat?! Fakt mi hlavou probýhali takový nesmysly. V podstatě to nebylo tak hrozný, jak jsem si představovala. Jen ten pocit byl dost nepříjemný, připadala jsem ji jak někdo, kdo jde spáchat atentát. Následovala jsem pana policistu do "HOMELAND SECURITY OFFICE", kde máte pult, za kterým sedí další policejní úředníci a před pultem jsou sedačky seřazené za sebou, kde už seděli další cestující. Muž předemnou měl nějaký problém s vizi, tak si pro něho přišla normálně ostraha a vedla ho někam dozadu, kde to vypadalo jako výslechové místnosti v kriminálkách. Fuj, to musel být teprve nepříjemný pocit. Po chvíli jsme šla k přepážce já, úplně vyklepaná. Jsem taky "stresačka". Muž se mě zeptal, co tu dělám, že mu nesedí informace. Mě napadlo, že když jsem letěla domů, tak letuška u letenek mi vytrhla z pasu papír, který jsem vyplňovala úplně poprvé na cestě do USA, tak jsem si myslela, že mu to tam chybí, ale v podstatě nechybělo. haha. Ptala jsem se ho, jestli mě pustí a on se na mě usmál a zeptal se, proč by měl. Vysvětlila jsem mu, že jsem už tady 9 měsíců, že tu pracuju jako nanny, že jsem jela na dva týdny navštívit svojí rodinu, že prodlužuju na další rok. Taky jsem mu řekla, že se mi úplně klepou nohy, tak ať mě netrápí nebo se mu zhroutím a usmála jsem se, jako joke, ale já to v tu chvíli myslela fakt vážně. Tak se mě zeptal, jestli je to tam tak strašný, no, co jinýho jsem mu měla odpovědět, než že je to tam příšerný! haha. Tak se zasmál, což se mi ulevilo, že na mě nezavolal security, aby mi teprve ukázali, jak to vypadá, když je to příšerný. haha. Podal mi pas a řekl, ať si užiju cestu, a že můžu jít. Popadla jsem pas, rozloučila se a mazala rychle pryč, aby si to náhodou nerozmyslel a nezavolal fakt tu security. haha.

Letenka do LOS ANGELES


Letadlo do LA


Dárky od maminky a tatínka


Vzala jsem si kufr a musela najít train, abych se dostala na další terminál, kde jsem měla svojí leteckou společnost. Zvládla jsem to skvělě. Sice jsem pořád vstřebávala ten incident, co se stal, ale cítila jsem obrovskou úlevu, že jedu zpátky. Vybrala jsem si pozdější let do LA, takže jsem měla pěkně dlouhou chvíli čekání na letadlo. Myslela jsem si, že budu ve frontě na kontrolu čekat dlouho a hlavně hledání gate mi potvrá déle, nakonec jsem to zvládla všechno v pěkném čase. Fronta byla dlouhá na kontrole, ale já byla mezi prvními, protože jsem vybíhala z letadla rychle, abych se někde nezasekla. Když jsem přijela poprvé, tak jsme s holkama čekaly ve frontě skoro 3 hodiny, proto jsem si vybrala pozdější let. Cítila jsem úlevu, když jsem seděla v letadle do LA a doufala, že se nic nepřihodí. Je vtipný, že let z Evropy do NY trvá kolem 6 hodin a stejně dlouho trvá let z NY do LA, přes celou USA. haha. Amerika je prostě obrovská !! :) Když jsem věděla, že přistáváme, podívala jsem se z okna a byla jsem šťastná, že jsem "doma".

Los Angeles at night


Přišla mi smska od HM, že si mám vzít taxi a přijed, že mě nevyzvednou. Což mě docela naštvalo, protože původní plán byl, že mě vyzvednou. Nechtělo se mi platit za taxi, protože je strašně předražené. Vzala jsem si kufr a šla ven se trošku porozhlédnout. Viděla jsem, že je tam hodně shuttles (což je něco jako malý autobus, který vás odveze, kam chcete). Našla jsem si shuttle, který mě za 20 USD odveze až k domu. Jela jsem asi 15 minut a konečně jsem se mohla těšit do postele. Bydlíme v malém bytečku, opravdu malém ! :) Obýváček je spojený s miniaturní kuchyňkou, ložniče HP, můj pokoj a jedna koupelna. Děti musí spát s HP v pokoji. Je to jen přechodné, protože HD byl přesunut do Montrealu. Nechtěli si na 3 měsíce pronajímat velký dům, když mají condo (což je appartmant), tak toho využijí. V září HD odletí místo na Floridu do Montrealu a po mém odjezdu za nim poletí HM. Na jednu stranu jsem strašně šťastná, že jsem se rozhodla poslat extension papers takhle rychle a s rozhodnutím prodloužit s jinou rodinou, protože bych do Kanady stejně nemohla a kdybych jela, tak mě nepustí zpět do USA. Takže toho nemusim mého rozhodnutí litovat. Doufám, že se jim v Kanadě poštěstí víc než na Floridě.

V neděli jsem měla volno, tak jsem se trošku prospala, osprchovala se, udělala si kafíčko a zasedla k televizi, šla si projít okolí a čekala na HF až přijde domů. Děti nebyly doma, tak je HP šli vyzvednout. Slyšela jsem je na schodech (bydlíme úplně až nahoře a bez výtahu, jsou to asi 4 patra). Když se otevřeli dveře, tak děti vyvalily oči s údivem, co dělám u nich doma na gauči. Malej za mnou úplně běžet a objal mě, což mě strašně dojalo a malá po chvíli přišla taky, musela vstřebat můj návrat. haha. Bylo super být zase zpátky. V condu jsme strávili jen pár dní a vyjeli jsme do Palm Springs, kde nám známí půjčili jejich letní dům.

Hermosa Beach





Cesta trvala pár hodin, taky jsme se zastavili v nákupním cestru. S HM jsme tam už jednou byly, úplně na začátku, když jsme byla v LA. HM šla nakupovat a my jsme zůstali s HD a dětma. Opravdu jsme byli "tým". Ani jeden nechtěl nic kupovat, bylo tam milion lidí. My s dvěma dětma, kteří chtějí běhat, na všechno sahat a dělat bordel. Už chápu, proč HM nakupuje ráda sama. No a čekala nás další hodinka k domu. Musim říct, že dům byl nádherný. Obrovský a hezky zažízený s velkým bazénem na zahradě u golfového hřiště. Co se týče počasí, bylo tam strašný horko, protože je to poušť, takže horko, žádný výtr, žádný stín, jen sluníčko a sluníčko.

Paml Springs



Dali jsme si oběd a šli jsme plavat. Voda byla příjemná, ale postupem času, jak sluníčko pařilo, tak už nebyla tak osvěžující. Nejlepší bylo jít do bazenu kolem 9-10 am, kdy nebylo ještě tak horko a voda byla studená. Byla to pohoda. Jídlo, pití, bazén, hudba a prostě pohoda. Dětičky byly strašně hodní, plavali a nezlobili. Přijeli kamarádi od HP, takže to bylo ve velkém. Jediné, co bych opravdu zkritzovala, bylo počasí. Neumím si představit, že takhle lidi opravdu žijí. Jen vylezete ven a už se potíte. Ale myslím si, že si na to asi postupem času zvyknete, možná se vaše tělo aklimatizuje a vám už ten rozdíl nepřijde. Ale, když přijdete ze země, kde 25 stupňu je poslední dobou "nejteplejší" léto někam, kde je 50 stupňů, tak to asi s tělem něco udělá - pořádný dělo. Prostě to byl relax. V basementu bylo velké domací kino, takže tam jsem trávila taky spoustu času, byla tam klimatizace, klid a žádné děti. haha. Taky mi zastavili vyfotit si nápis Palm Springs. Jinak jsou tam krásné vilky, opravdu vám dojde, že tam budou žít, né zrovna chudí obyvatelé. Uprostřed náměstí je socha Marilyn Monroe, která je prý velkou atrakcí.

Marilyn Monroe Statue



Potom nás čekala dlouhá cesta zpátky do LA. V LA jsme zůstali jen pár dní a zase jsme se balili na cestu do Philadelphie, kde měl bratr mého HD svatbu, takže celá rodina, Host granparents, HD's sister s její rodinou nasedli do letadla a letěli jsme na svatbu. Let byl dlouhý, se dvěma malými dětmi, ale nakonec, když usly, tak jsme si mohli zdřímnout i my. Vzbudili se přesně chvilinku před přistáním, takže to nebylo tak strašné, jako při cestě zpět, kdy jsme měli spoždění. Letěli jsme odpoledne z LA a dojeli jsme do Philly asi kolem 9 večer místního času. Čekala nás dlouhá cesta do místa, kde jsme bydleli. Pronajali něco jako farmu, kde byly dva baráčky, ve kterých bydlela rodina ženicha, tety a bratranci a my. Musim říct, že se mi tam líbilo, byl klídek, zvířátka, velký bazén a hodně jídla. haha.

Our House & My room





Ještě jsem zapomněla napsat, jak jsem se s HD pohádali. Když jsme čekali na kaše kufry, tak HM odešla pro auto. Zůstali jsme tam s HD sami, dvě děti a jeho dlaha na rameně, tudíž je totálně neužitečnej. Lola brečela, takž ejí vzal do ruky a já tahala kufry, což jsem všechno brala, ale potom jsme čekali na shuttle, který nás odveze ke společnosti, kde HM už pronajímala auto. HD vzal Lolu dovnitř, já se chystala vzít Jaggera a řidič akorád dával kufry do autobusu, když v tom přišel HD, ať dám Jaggera dovnitř k němu, kdy já už dávno Jaggera držela v ruce a ukazovala řidiči, jak složit kočárek. HD pořád říkal, ať dám nejdřív Jaggera dovnitř, pak se vrátím a udělám kočárek. Což mi přišlo delší, tak jsem to udělala podle svého. Držela Jaggera, kdy Lola byla s HD a ukázala, jak složit kočárek a šla do busu. Když jsem se rozjeli, HD začal vytahovat ten "incident", co jsme spolu měli. Tak jsem mu začala odporovat, že jsem to udělala rychleji, než on to chtěl, že děti byly v bezpečí, a že jsem nic neporušila. Jediný prohrešek byl, že jsm nenásledovala jeho způsob. Prostě chlap. Najednou potřeboval on být ten šéf, když jeho žena, která jé vždycky šéfová i u něho, takže on nemá tolik prostoru rozhodovat, protože vždycky dostane seřváno od Tiff, tak si asi chtěl zahrát na toho hlavního. haha. Takže od teď prej musim dělat, co on řekne. haha. Jako malý díte. Asi jsem urazila jeho ego.

New Jersey

Nakonec jsme museli z Philadelphia jet do New Jersey, kde jsme měli právě ten domek, protože tohle letiště bylo nejblíž. Přijeli jsme kolem 11 - 12 ráno na místo a rovnou šli uložit děti do postele. A co se nestalo. Řekli jsme si, že si půjdeme dát sklenku vínka na terasu hlavního domu, kdy my bydleli hned vedle v malé cottage. Asi za půl hodiny, co sedíme na terase, slyšíme něco jako výkřit. Já si myslela, že je to pták, protože to tak znělo, ale Tiff, že to určotě nebyl pták, ale JAGGER ! Takže jsem se všichni v rychlosti zvedli ze sedaček a vyběhli k naší cottage, kdy Jagger STÁL před domem a čekal s úsměvem na tváři na nás, až přiběhneme. On vylezl z postele, otevřel si dveře v pokoji, sešel schody ze zhora a otevřel větrací dvěře v cottage a vyšel ven a jen tak si zakřičel. Normálně mě polilo horko a napadla mě myšlenka, kdyby nezakřičel, co všechno se mohlo stát. Kousíček od cottage byl potom plný vody, co kdyby spadl tam a nebo nějaký zvíře, nikdy nevíte, byli jsme obklopeni jen lesem. Potom už se nikomu nechtělo jít dopít svoje víno.

Druhý den jsem měla den off, tak jsem psala Týnce, že by jsme se mohly vidět a sejít se třeba v NYC, jenže z toho plánu sešlo. Jelikož jsem byla odříznutá od světa, tak cesta na vlak by nebyl problém, ženich měl cestu do města, tak by mě tam mohl hodit, jenže cesta zpátky už by byla na mě a vsadím se,že taxi by byl pekelně drahý, protože jsme fakt byli daleko od všeho, což se mi nechtělo utratit kolem 100 USD jen za taxi zpět. Navíc by jsme nechtěli jet domu ve 4, ale déle, tak by to bylo i složitější. Musely jsme zrušit náš plán, což mě mrzelo, protože jsem byla strašně blízko a nemohly jsme se vidět, ale my to vymyslely jinak - volaly jsme si celé odpoledne !! :D Volaly jsme si někdy od 11 am asi až do 9 pm. Střídaly jsme se ve volání po hodině. Měly jsme přestávku mezi tím na jídlo a sprchu. Musim říct, že to bylo super s ní mluvit a povídat si, protože jsem s ní nemluvila dlouho, kvůli tomu, že jsme byla odříznutá od internetu na 14 dní. Proto spoždění s články. Probraly jsme úplně všechno a stejně mám pocit, že jsme na něco určitě zapomněly. haha. Skvěle strávený day off. Probíraly jsme naší budoucnost a naše plány a nasmály jsme se. Jsem ráda, že jsem jí potkala. Přitom to byla úplná náhoda, kdy jsme si začaly psát na naší skupině chvíli před odletem do USA, potom si volaly, když jsem byla v Bostonu, ona v San Diegu, potom jsem šla do LA s ona stále v SD, potom jsme byla na floridě, ona stále v SD, potom ona šla do NJ a já byla v NY, potom jsme obě byly v NJ a těd já jsem zpět v LA a bůh ví, kde budeme další rok. Prostě jsme pořád v kontaktu a to jsme se viděly jen jednou a to jsme si udělaly výlet v LA. Měla jsem pocit, jakože se známe věky, přesto to tak není. Pořád ten pocit mám. Jsem šťastlivec, že jsme obklopena dvěma nejlepšíma kamarádkama. S Tannie se snažím být v kontaktu jak nejvíc to jde, ale ne vždycky nám to vyjde. Přesto není den, kdy bych na svoje holčiny nemyslela. Díky za to, že jste moje kamarádky. Mám Vás Ráda.

Our talk


Další den jsme byli všichni v bazéně, měli jsme společný oběd a potom ženichova rodina pořádala večeři pro přátele a rodinu nevěsty. Prý je to většinou tradice. Rodina Ženicha pořádá večeři a rodina nevěsty platí svatbu. Myslím, že by to mělo být naopak. haha. Každopádně jídla bylo spousty, všude lidi a děti. Musim říct, že se mi to moc líbilo. Všichni byli krásně oblečeni, šťastni a nevěsta byla krásná v jejích večerních šatech. Druhý den byla svatba. Takže já vzala ráno děti na procházku, potom je šla obléknout - Lola měla bílé šatičky a černé sandálky a Jagger měl normálně mini kvádro :D Byl strašně cute a vypadal dospěleji. Jediný, co moje HM neuhodla, byl její outfit. Měla krátké (spíš to vypadalo jako delší košile), oranžové "šaty" s páskem kolem hrudníku, přišly mi krátké, skoro jste jí viděli až do "krku" haha, ale její boty rozhodně nevybrala dobře. Strašně dlouhý podpatek, kdy ani nemohla chodit, navíc celá cesta okolo cottage a main house byla kamená a cihlová, tudíž nemohla ani chodit a HD jí musel přidržovat. Menší detail je, že tam byla celé HD rodina, která Tiff nemá příliž v lásce a ona se oblékne takhle, jen aby strahla pozornost na sebe, což se jí povedlo, ale mohli jsme vidět ty pohledy jeho rodiny a hlavně mi přišlo, že HD se cítí trošičku trapně. No, ale je to její věc. Potom šli na obřad, kdy já si stihla zavolat s mojí mamkou na skype. Byla to rychlovka, protože mi potom přivezli dětičky a já se o ně starala. Byly tam další dvě nanny, takže jsme byly s dětma v bazénu. K večeru jsme šli na party na počest novomanželů. Grilovalo se prase, stolečky byly pod velkým, bílým stanem, hodně pití, kapelka, potom teda jejich kamarád zpíval, hodně her a ohňostroj a já potom děti brala domů, dala si drink a sedla si k televizi - prostě relax.
Tiffany botky


Singer

Pigie - Prasátko


Takhle jsem tam chodila - byla jsem fakt Šťáva


V neděli všichni dospávali čas, který strávili na oslavě, přišli kolem 3 hodiny ráno. K večeru se sedělo na verandě s nevěstou a ženichem, jedlo se a pilo. V podtatě celý tenhle výlet byl o tom. haha. V pondělí všichni jeli domů, včetně nás.

Philadelphia, Pennsylvania




American's firts Zoo


Post card


Zastavili jsme se ve Philadelphii, kdy jsme se zastavili v dětském muzem, spíš to bylo vystavěné hřiště. Přišli jsme dovnitř a šlo se hrát. Byl tam malý park (vypadal stejně jako park ve městě), stánky s Hod dogama. Všechno bylo v malém provedení, umělé a jen na hraní. Ale vše vypadalo opravdově. Malý obchod s potravinami, dětský Mcdonald, obchod s obuví, vlaková stanice, opravna auta, autobusová zastávka s autobusem, tramvají, bludiště Alenky v Říši divů, nemocnice, všechno to vypadalo jako malé městečko, potom tam byl vesmír, moc hezky provedené. Musim říct, že ten, kdo to vymyslel, je skvělej. Je to úžasný nápad. Jen mě mrzí, že u nás v čechách se tohle moc nevyplatí, co se týče financí. Viděla jsem tam děti, které tam měly narozeninovou party. Celý den pršelo, takže jsme ani nikam nechtěli jít chodit, tak jsme to potom vzalí rovnou na letiště, kde jsme zjistili, že naše letadlo má dvě a půl hodiny spoždění a my museli udržet děti vzhůru, aby spali v letadle. Díky bohu, že jsme to přižili. Děti byly trošku painful, no trošku je hodně slabé slovo - hrozně ! Nakonec jsme přijeli domům, zalezli si do postele a mohli odpočívat a nabrat energii, kterou jsme ztratili za poslední týden.

Please Touch Museum


Back in LA


Všechno se vrátilo do normálu. Zatím se neplánuje žádný cestování, což mám radost, protože je to dost vyčerpávající. Už mám konečně internet, tak už jsem se stihla spojit s maminkou. Napsat zbývající články a hlavně být připravená na interview s potencionálními rodinami. Ještě mám další bombu, co se mi stala. Viděla jsem HD nahého ! :D To se tak stane, když sdílíte jednu koupelnu :D haha. Vyšla jsem z pokoje, kdy vidím přímo na koupelnu. HD stál nahý naproti zrcadlu a povídal si s Jaggerem, takže jsem ho viděla v zrcadle. Rychle jsem se otočila a mazala do pokoje, úplně nejtišeji zavřela dvěře a musela jsem zhluboka dýchat. Nechtěla jsem aby věděl, že jsem ho viděla. LOL. Hned jsem psala kamarádce, co se mi stalo .. haha. No prča .. Prej jsem měla udělat obrázek. haha. Fakt je super mít takový kamarádky. hahaha..

Týnka to musela zdokumentovat


Jinak, co se týče dne nezávislosti, musím říct, že se mi ten svátek líbí. Prý je to nejoslavovanější svátek v USA. Všichni nosili národní barvy, plavky, kraťasy, čepice, brýle, náhrdelníky. Musim říct, že to bylo hodně nápaditý. Lidi si navzájem tleskali, objímali se, přáli hezký den. My jsme ráno šli na pláž, kde všichni měli stany, deštníky, hráli volejball, popíjeli a prostě si jen užívali. Už to určitě ztratilo tu podstatu za ty roky a jde jen o to pít, ale šlo vidět, že si to lidi užívají. Já během nap se šla podívat kolem moře, kde byla parade, lidi chodili v řadě za sebou s vlaječkama, pokřikovali na všechny na pláži či na zahradách. Opravdu bylo hodně lidí a nedalo se ani hnout. Přidala jsem se k nim a jen nasávala tu euforii, která byla všude. Odpoledne jsme šli na party k přátelům. Byla tam jedna mladá holka a já slyšela přízvuk, tak jsem se jí zeptala, jestli je italka, měla podobný přízvuk a ona, že je Brazilka, no a já se potom dozvěděla, že je to nejznámější topmodelka Victorie Secret a její manžel je fotbalista. No a já si hrála s jejich synem v pokojí. No hustý. Zase jsme byla za trubku. Ale doufám, že když jsem jí řekla, že jsem v Čech, že to vzala jako omluvu za mojí nevědomost. LOL. Potom jsme šla s dětičkama domů, uložila je spát a sledovala ohňostroj, sedla si k televizi s vínkem a uživala si chvíli klidu. Tohle byl můj den nezávislosti, sice pracovní, ale já si to jednou vynahradím.

Happy 4th of July


Jinak jsem za pořádnou blondýnu. Doma jsem si měnila žehličku, protože ta moje se mi rozbila, tak jsem si brala novou z domova. Pomyslela jsem si, že bych se měla podívat v jakém wattovém rozmezí je, aby mi v US šla, ale nějak jsem na to pozapomněla. Vůbec mi nedošlo, že jsem si zabalila novou a nezkontrolovala si to, protože ta původní mi fungovala. Jdu si žehlit vlasy a přišlo mi, že pořádně nehřeje. Tak jsem se jen tak jukla a na žehličce bylo 220 - 240 W, což znamená, že mi v US nepůjde, protože US má 110 W (nebo tak nějak). Aby Vám tady elektronika šla, jako pc, žehlička, nabíječka a podobně, musíte si najít na přístroji rozmezí mezi 110 - 240 W a potom vám ten přístroj půjde. Chtěla jsem si jít koupit takový adapter, který tu power změní, a přestože mám rozmezí 220 - 240 W, tak mi žehlička půjde, protože ten adapter to zařídí. Stál 43USD, což se mi tolik dívat nechtělo, protože mi nejde jenom žehlička a navíc vyjde líp si koupit novou žehličku, když jí používám každý den a budu tu dlouho. Tak jsem si koupila novou žehličku. Jen doufám, že mi něco vydrží.


Jen tak pro informaci, jsou ty adaptery dva. Jeden, když jste tady v USA a potřebujete to přizpůsobit jejich napětí, to znamená, že se Vám to změní na vyšší, přestože oni mají 110W, ale když si koupíte nějakou elektroniku tady (pc, žehličku, mobil), tak ta napíječka je dělaná na USA power, což je 110W, tím pádem si buď v USA nebo v Čr koupíte adapter, který vám to nabětí "sníží" z 220 na 110W, tím pádem to můžete používat v ČR.

Když si strčíte Americkou žehličku (s napětím 110 - 140W) bez toho adapterů, tak vám vyhoří, protože do ní půjde větší proud. Kdežto zapojíte českou žehličku (s napětím 220 - 240W) do US zásuvky, tak se vám nenahřeje, protože jde malé napětí. Já vím, že to z Vás spousta lidí ví, jen jsem to tu chtěla napsat, kdyby to náhodou někdo nevěděl, aby si nezničil elektroniku. Přitom fyzice rozumim velký kulový :D Hahaha

Přeji Všem Krásný zbytek dne. Určitě budu informovat, jak to se mnou vypadá a s hledáním rodin. Ozvala se mi jedna z Arizony. Měli jsme spolu mluvit dneska, ale HM je v Chicagu kvůli práci a je tam blbé spojení, tak si prý zavoláme v pondělí. Dvě holčičky, 6 & 1 rok. No, uvidíme, jak na mě zapůsobí, ale moc se mi nechce jít hned do první rodiny, když jsem online teprve dva dny. Držte palce.

Přeji všem au pairkám či všem, kteří čtete můj blog, hodně štěstí ve všem, co děláte. Ať se Vám splní vše, co si přejete a po čem toužíte.

Good night to you all.

xx
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Pája Pája | Web | 15. july 2013 at 22:48 | React

wow, tak tohle byl super dlouhej článek =D miluju tvoje fotky, koukám se na ně znova a znova :)

2 Wendy Wendy | 16. july 2013 at 5:46 | React

[1]: hahaha ja se nekdy rozepisu a pak koukam,jak je to dlouhy .. Haha si rikam,jak to nekdo muze cist,ze to lidi neodradi,I kdyz taky se nejaci najdou. Brzy prispevky a dalsimi clanky.

Dekuji za kompliment ohledne fotek. Rekla jsem si,ze by to clanek mohlo ozivit a ja se mohla podelit o sve zazitky se vsim vsudy..

Jak je to a tebou? Chces byt au pair nebo uz si? Mrzi me,jestli uz jsme spolu byly c kontaktu a ja to nevim,ale je tolik holek a tolik jmen,ze ja
V Tom mam zmatek. Neber to osobne :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement