Hermosa Beach

10. august 2013 at 7:09 |  11th Month

Ahojte všichni,

tak se zase po delší době ozývám prostřednictvím dalšího článku. Snažím se užívat moje poslední chvíle v Los Angeles a dostat z toho co nejvíc, abych měla krásné vzpomínky.

Thinking about .. my leaving

Čím víc na to myslím, tím víc cítím, že se mi nebude chtít odejít. Pořád to bylo strašně daleko. Když jsme se vracela z Čech a procházela jsem příletovou halou, úplně mi v mysli vyběhla vzpomínka, kdy mě George vyzvedával na letišti úplně poprvé a to už je 8 měsíců !! A mě to přišlo jako včera. Opravdu se to děje ?!!

Nejhorší je, si připustit, že opravdu odcházím a to napořád. Jakmile nasednu do letadla na Floridu, znamená to, že už svoje twins nikdy neuvidim. Oni na mě zapomenou, protože si mě nebudou pamatovat a mě zbydou jen vzpomínky a fotky. Vím, že to přejde po čase, že nejsem první a ani poslední, kdo si tím prochází. Pár dní na Floridě, v novém prostředí, nové lidi, děti s schedule a hlavně mozek mi pomůže v tom, že mi po čase přijde, ajko bych s nima tady v LA nebyla a bude to jen vzpomínka, která už nebude bolet. Ale ještě tam nejsem, takže mě napadají různé scénky, jak to vlastně bude probíhat. Teď na jistotu vím, že budu brečet, až je budu opouštět. 10 měsíců - to je doba, kterou s nima budu dohromady, je opravdu dlouhá na to, si vytvořit pevný vztah. Já byla u toho, když začali chodit, mluvit a stala jsem se jejich parťákem. Oni už se naučili dávat pusu a objímají mě, když jdou spát. Takže představa, že tohle všechno bude jen minulost, jakmile nastoupím do letadla, mi trhá srdce.

Všichni mi říkají, že je samozřejmě vidět můžu, jenže, to už nebudou moje dětičky. Teď jsem s nima skoro každý den, tím, že jsou malinký, mají se mnou jiný vztah, bližší bych si dovolila říct, ale každý to máme jiný, takže nemůžu soudit, tak i když bych je viděla po nějaké době, už to nebudou ty moje zlatíčka. Vyrostou, nebudou si mě pamatovat a já už v jejich životě nebudu hrát žádnou roli. Moc dobře vím, že ani já to nebudu tolik rožívat, jak si teď myslim, nebo jak to prožívám teď, jen tím, že čas tak rychle letí, tak nad tím hodně přemýšlím a mám z toho strach. Najednu stranu jsem ráda, že s nimi nebudu na další rok, protože to loučení by bylo o dost těžší.

Meet with Veronica, her son Brixton & husband

Jednoho dne jsem byla v parku a vedle seděla mladá holčina s chlapečkem, kterému bylo asi 16 měsíců. Ptala se mě jak staré jsou moje děti, tak jsme se zapovídaly. Pronesla, že se těď vrátila z návštěvy domova. Ptala jsem se, kde byla a ona, že v Evropě. Nakonec z ní vypadlo, že je češka !! :D LOL. Náhoda, ne ?! Řekla mi, že tu zná ještě další češku, která už má také syna, že jí napíše a můžeme se sejít. Původně jsem se s češkama vůbec nechtěla dát do kupy, ale teď jsem ráda, že jsem to udělala.

Potkala jsem tu druhou holčinu Verču a jejího 9 měsíčního syna Brixtona. Je úplně jstrašně sladký. Její muž je na půl černý, takže jejich syn má takovou krémovou barvu. No, jsem z něho úplně odvařená. Je úplně rozkošný, počkejte až uvidíte fotky. Takže jsme si spolu začaly povídat. Musim říct, že mi sedla jako člověk. Potom jsem zjistila, že máme podobnou povahu, tak možná proto. Musela už jsem z parku odejít, ale řekli jsme si, že se určitě sejdeme. Druhý den mi volalo cizí číslo a vyklubalo se z toho, že je to Verča.

Odpoledne jsme se sešly na oběd kousek od našich domů. Bydlíme jen 4bloky od sebe, což je úplně za rohem. Tam si myslím, že jsme zjistily, že se spolu můžeme bavit o čemkoli. Začaly jsme se spolu hodně bavit, chodíme spolu na pláž, i když pracuju, tak se naše děti spolu baví, nebo chodím jen já a ona s malým, nebo trávíme dopoledne společně v parku, děláme procházky s kočárky do parku a nebo jsme společně byly v obshoďáku a podobně. O to težší bude můj odchod a loučení. Přijde mi, že jsem potkala někoho, s kým můžu počítat.

Our coffee time



My kids & Brixton on the beach one day



Lola dostala panenku od někoho z Geogeový prace a ta panenka je černá, jakože malinký černoušek, tak jsem si dělala srandu, že má doma Brixtona v menším podaní na večerní usínání. Haha.


A nejsem si jistá, jestli už jsem přidala fotku L, jak nosí culík. Určitě jsem se zmiňovala, že začala nosit culík, ale vím, jestli jsem k tomu dala fotku. Tak tady je. Není sladká ?!



Lunch with Verča & Brixton the other day

Měla jsem odpoledne volno jeden den, tak jsme se s Verčou domluvily, že půjdeme do obchoďáku, protože jsem se musela podívat po nějakým dárku pro Tiff, měla narozeniny. Jelikož si může koupit úplně všechno, zašla jsem do baby gap a koupila giftcard, kam jsem nechala nahrát nějaké peníze. Řekla jsem si, že to určitě užije víc, když jí dám něco takovýho, nakoupí nějaké hadříky pro děti. Nevěděla jsem co jiného a přišla mi škoda vyhodit peníze za něco, co vyhodí, protože to nebude tahat s sebou Kanady. Prošly jsme si pár odchodů a dostaly jsme hlad, tak jsme si zašly do restaurace na oběd.

Our lunch


Udělaly jsme to tak, že jsme si z levného menu odjednaly více položek, takže jsme se najedly nějak za 8 dolarů a ještě jsme si pochutnaly, docela dobrá deal, ne ?!!

I & little brixton


Potom jsme zašly k ní domů, protože já večer pracovala s tím, že se stejně asi sejdeme na klouzačky s děckama. Tak si tak sedíme v obýváku a obě nás napadlo, že by jsme si dal něco sladkého. Co je lepšího, než si zajít pro cake do Cheesecake Factory, které máme za rohem. Takže jsme se za pár minut pobavily, nasedly do auta a vyjely si pro cake. Hahaha. Tam jsme přišly a já věděla, jaký cake si dám. Tak jsme si objednaly a šly zpět do auta a k Verče domů, kde jsme si pochutnaly na cake. Potom jsme si daly víc hodinovou procházku, aby jsme to trošku vyrovnaly. Hahaha. Byl to skvělý den.

Cheesecake



The Sunset

Večer, když jsme byla s dětma doma, po naší procházce, jsem chtěla jít zavřít balkon a zatáhnout záclonu, takže jsem vykoukla z okna a tam uviděla ten nejhezčí výhled na světě. No, kochejte se semnou !! :)

Look out from the window


Tina lives in Naples

Tak moje kamarádka, se kterou máme ty naše plány bydlí na Floridě. Bude odě mě jen 4 hodiny autem. JUPÍ !! :) Sice se určitě neuvíme tolik, ale pořád ten pocit, že je kousek a můžeme třeba něco vymyslet na volný víkend či nějaký svátky. Už jen ten pocit je super. Doufám, že jí rodinka bude vyhovovat, bude tam moc šťastná a všechno se jí vrátí. Těšim se, až Tě konečně uvidím. !!


Taky jsme s Tínkou byly na skype, zavolaly jsme si jen na chvíli, ale nasmály jsme se moc. Hlavně jsme obě byly na tý naší "seznamce", kdy mi poslala nějakýho kluka, který mi pak napsal, takže jsme si s nim psaly obě a odpovídaly jsme stejný věci. Ono mu to po chvíli došlo, že buď se známe a nebo jsme jedna osoba. Fakt jsme se u toho nasmály. Je prostě nejlepší ! :)

Last Meeting with Maria (French au pair)

Pořád jsem se snažila se vidět s mojí kamarádkou Marií, se kterou jsem tady v LA strávila nový rok. Viděly jsme se párkrát, protože jsem se potom stěhovala na Floridu. Ona mi potom psala, že se bude stěhovat do San Diega, navíc končí měsíc přede mnou. Byla to jediná šance se s ní vidět. Tak jsem se sešly ve Starbucks, daly jsme si kafe, pokecaly si, řekly jsme si naše plány a už byl čas se rozloučit. :) Ona prý, že by ráda šla na školu ve Francii a pokud jí nevezmou, tak by šla do Anglie. Uvidí, jak jí vyjdou přijímačky. Doufám a přeju ji, aby jí to všechno vyšlo, jak si přeje a třeba jí jednou v Paříží navštívím. Haha.


Tiff's bday

To bude kraťoučký. Tiff oslalvila 33 narozeniny a přijela pro ní limuzína. Čekala na ní dole u dveří, když mi šli pomoc s dětma dolů, kdy oni jeli na večeři a já vzala dětičky ven na pláž a sešla se s Verčou. J brečel jako blázen, protože oni je vzali na chvilku do vnitř do limuzíny a dětem se tam tak moc líbilo, že už nechtěli ven. Chudák J se choval, jako by mu zabavili jeho nejoblíbenější hračku. Tady se nad tím nikdo z kolemjdoucích nepozastavil, protože limuzíny jsou tu na denním pořádku. LA prostě no. Haha.


Večer, kdy Tiff a George byli na večeři, kdy odjeli limuzínou, mi přišla smska, že si mám dát jednu Margaritu, že je opravdu silná, že radši jen jednu. Haha.

Message from Tiff



Beach with my buddies

Jedno odpoledne jsem byla off, tak jsme se s Verčou domluvily, že půjdeme vyvalit naše těla na pláž. Musela jsem si udělat fotku s Brixtonem na památku. Brouček malinkej. Šly jsme do vody, v postatě jsme si tam namočily tři prstíčky a běžely zpět, protože to bylo strašně ledový. Já bych se tam nešla koukat ani náhodou. Taky po mě Verča hodila mrtvýho kraba, tak sem tam skákala jako praštěná. Tohle úplně nesnášim. Jsem se bála chodit po pláži, že bych tam na nějakýho narazila. Jsem prostě střevo, co Vám budu povídat. Haha. Dramatická a hysterická. Verča se mi s malým smáli.


Odpolední nap



Co se nám stalo. Když jsem se trošku zklinila po tom útoku kraba, tak jsem se podívala k nám na deku, kde se u deky prcházel racek a obhlížel, jestli tam nemáme nějaké to jídlo a já řekla Verča, ať se na něj koukne a ona vykřikla, kde máme slunečník. A to jsem se ho tam tak pracně snažily natlačit do toho písku a on nám stejně uletěl do prostřed pláže. Takže jsme se pořádně prošly pro nám slunečník. Vrátily jsme se zpět na deku s tím, že vykopeme novou díru a zkusíme to znova, když v tom najednou přišel lifeguard s lopatou a vykopal nám díru na nás slunečník. To se fakt může stát jenom nám :D !! :)

Our Umbrella


A lifeguard


The beach



My new hat

Taky jsem dostala od Tifanny a George čepici kanadského hokejového týmu z Montrealu Canadiens. Musim říct, že mě to potěšilo. Bylo to moc hezké gesto od nich obou. Taže příští sezonu budu fandit Montreal s mojí novou čepicí. Jupíí. Jsem za ně moc ráda, protože zažíjí tu pravou hokejovou atmosféru. Tiff mi říkala, že v Kadaně je každej pozná, křičí na ulici, lidi se s nima chtějí fotit, v restauracích je chodí zdravit další osobnosti a celý hokej je tam pojatý úplně jinak. Prý je to ten pravý hokejový svět. Tak hodně štěstí Georgi.




Evening walk

To jsem se byla k večeru projít s dětma kolem pláže a narazily jsme na západ slunce. Samozřejmě to bych nebyla já, kdybych nevyfotila fotku a nedala jí na facebook. Haha.



Shoping Mall

Dostala jsem pár hodin off, tak jsem si udělala hodinovou procházku do obchoďáku. Řekla jsem si, že se potřebuju trošku hýbat, tak jsem si udělala takhle výlet. Dala jsem si sluchátka do uší a vyrazila. Nakoupila jsem si nový trička a kalhoty a potom jsem si zavolala s Verčou s tím, že se uvidíme. Ona přijela do obchoďáku, daly jsme si kávu a koupily si oběd a potom jsme si řekly, že si půjdeme s tím sednou do parku. Takže jsem šly do parku.





Concert on the Beach

Každý rok je tu prý každou neděli po dobu několik týdnů koncert na pláži, kdy tu hrají né moc znamé kapely, máte tam stánky s jídlem, pitím a podobně. Lidi si přinesou deky, jídlo, pití a sedačky, posedí se na pláž a užívají si příjemný večer na pláží se sluníčkem. Co víc si přát. Domluvila jsem se s Verčou, že se sejdeme u ní doma a půjdeme společně na pláž. Já vzala deku, ovoce a hračky pro malého a šla k ní domů. Její můž odjel do práce a my se začaly balit, že půjdeme na naší pláž k houpačkám. Verča se mě zeptala, jestli si vezmeme nějaký drinky, jenže jsme je neměly do čeho dát. Takže naše akce začala. Vodku a džusem jsme si naředily do dětské lahve, kterou prý už nepoužívá pro malýho, takže to vypadalo, že tam máme džus. Určitě víte, že tady v Americe nesmíte mít na veřejnosti alkoholem normálně v lahvi či jako originální balení, musíte to mít překryté hnědým pytlíkem, či něčím jiným. Polisté nemají právo se vás zeptat, co máte v pytli. Takže my jsme musely vymyslet, do čeho si to dáme. Dětská lahev vyhrála no a co kelímky ?! Verča má stepdaughter. Vlezly jsme do jednoho šuplíku a tam byly kelímky Hello Kitty, perfektní maskování !! :D Každýmu na dálku muselo být jasný, co že to máme v kelímkách. Lol. Tak jsme vyrazily na pláž a ještě jsme do tašky schovaly pejska Killera.


Beach


Rodinka


Hello Kitty


I & Verča


Killer


Samozřejmě, že by jsme to nebyly my, kdyby jsme tam neměly konflikt. Takže jsme si tam rozestlaly deku, Killar zůstal v tašce, ještě jsme ho přikryly mikinou, protože psi nesmí na pláž a v okolí bylo dost policistů, vyndaly a nalily drinky a připravily hračky pro malého a uvelebily se na dece, kdy v tom se okolo nás rozprostřelo několik malých chlapců. Maminka jejich seděla hezky na sedačke, jedla a tlachala se s vými kamarády. Aby svoje děti "zabavila" dala jim hrací meče, takže děti se praly, běhaly kolem lidí. Seděly jsme uprostřed pláže, takže tak všechny rošuli chlapci tím, že se prali, šermovali mečema kolem, házeli písek lidem do pití a do jídla a ohrožovali děti kolem. Mě to opravdu vytočilo. Jako by jejich maminka nemohla zaplatit někoho na dvě hodiny, aby si s nimi hrál a nebo je poslat trošku mimo. Jednoho kluka tam pořádce sežezali, ten si šel stěžovat tatínkovi, který šel vynadat máme chlapců, která na to odpověděla svému synovi, že je to v pořádku a ať si jde klidně zase hrát. No, nezasloužila by si pár facek ?!! Potom tam jednoho dalšího kluka povalili na zem a hlavu mu zarazili do písku a přidržovali, kdy ten kluk nemohl ani dýchat. Já se tam několikrát naštvala a nadávala jsem na ně česky. Vyzní to víc hrůzostrašně a naštvaně v cizím jazyce než v angličtině !! Brixton už byl stejně protivný, takže jsme se rozhodly jít, ale ještě před odchodem jsme jí řekly, že to byl opravu chytrý nápad, dát dětem meče uprostřed pláže, kde je plno lidí a doufáme, že si užije prima neděli. Opověděla nám, ježiši kristě. Já bych jí tak jednu vrazila, blondýně !! :D Fakt mě to jejich myšlení někdy úplně zaráží.

Rozhodly jsme se s Verčou, že si projdeme ty stánky, jestli tam nemají něco zajímavýho, tak jsme si tam zadarmo nafotily fotky. Brixton tam nevypadá moc nadšeně, chudák utahaný.






Šly jsme k Verče, protože malý se musel před spaním vykoupat. Takže jsme malýho vykoupaly a hodily jsme si pizzu do trouby a nalily drink. Udělaly jsme si takovou pohodu doma.

Bath Time



Vodka & Cranberry Juice


Pizza Time



Great nights

Potom jsem zažila dva super večery s Verčou a jejím manželem. Jeden byl ten večer, co jsme přišly z té pláže. Kdy jsme si sedly k televizi s Verčou, v ruce jsme měly naše skleničky a užívaly si klidu. Potom přišel její manžel, dal si rychlou sprchu a přisedl si s námi. Stál si za tím, že další drink si musíme dát do Hello Kitty hrnečků, takže jsme si všichni tři přiťukli s Hello Kitty. Fotky jsme radši nedělali, protože už jsme vypadali trošičku hůř. Haha. Xander (Verči manžel) nám předváděl černošku, když má konflikt. Já jsem v životě neviděla nic vtipnějšího. Je typický, jak se černošky hádají. Dala jsem vám tu video jedné černošky. Prostě on úplně vystihl ty pohyby jejich hlavou a ukazování a pohybování rukama. No prostě jsem se smála, protože to bylo opravdu povedené.


Pořád s ním o tom vtipkuju, aby mi předvedl černošku v hádce, takže jsme se všichni takhle "hádali" jako černošky. Haha. Taky jsme tam rozebírali rozdíl mezi ženou a mužem, jako vždycky. On říkal, že nerozumí ženám a my dvě poslouchaly zase mužskou verzi.

Taky jsme si povídali, jak to měli těžké od společnosti, že on si vzal evropanku a ona černocha, z části. Že to lidi moc dobře neakceptovali. Což mi bylo jasný úplně od začátku. Lidi jsou různý. Oni američani mezi sebe moc evropany nepřijmou. Prostě si žijí v té jejich idylické představě, což chápu. Pokud jim ukážete, že jste vyjímeční a za něco stojíte, a oni vás konečně přijmou, pak už Vás přijmou na pořád. Což si myslím, že je úplně všude, jen se musíte vypracovat vysoko no. Říkal, že nás američanky nemají moc rádi, protože jsme hodně upřímní. Že on se vždycky modlí, aby se jí nikdy nezeptal na názor, kdyby rád slyšel pravdu, že ona mu jí prostě řekne. Typu, že v šatech je moc tlustá, že ty vlasy jsou příšerný a podobně. Že né vždycky jsou na to lidi připraveni. Chlapům je to prý vícemeně jedno, protože ty stejně vidí holku, je jim jedno, jestli si evropanka nebo ne. Navíc se jim prý libí přízvuk, že máme jinou kulturu a jsme odlišné. Ale že si toho hodně vyslechnout, že to táhnou s Evropankou.

Že hodně Američani ponižují, jakože hlavně Američanky Evropanky. Tak já už jsem se setkala, že jedna američanka řekla, že nemá zájem se bavit s hloupou evropankou, a že by měla najít někoho jiného, kdo bude mít zájem. Nebo, že využíváme náš přízvuk k tomu, aby jsme byly zajímavější, což je největší hovadina, jakou jsem slyšela. Náš přízvuk je to jediný, co neovlivníme a nezměníme. Fakt tataři !! :D Musim říct, že s ním byla opravdu inteligentní konverzace. Hodně jsem toho od něho pochytila, jakože jeho pohled na věc.

Říkal, že se hodně snažil to vysvětlit kamarádům, že on neumí žádný jiný jazyk, že nikdy neodešel do jiné země a že si myslí, že je to hodně statečný, tu být bez našich rodin a podobně, že se Evropanů snažil zastávat. Což mi přijde hodně hezký, protože američanům někdy nedojde, že my jsme tu sami za sebe, bez přátel a rodiny, v cizím prostředí a okolo je jazyk, který nění náš vlastní. Ale my Češi jsme úplně stejní, my taky nikoho nepřijmeme. Rusáky, Vietnace a podobně. Takže si nemáme, co vyčítat. Ono se vždycky říkalo, že v Americe musíš být best, aby s tebou lidi jednali na úravni, že se tu moc nespokojí s průměrem. Něco na tom pravdy určitě bude.

Jinak jsem se koukala jeden večer na Pomádu, tan muzikál jsem neviděla už roky. Zase mi to připomnělo starý časy.

Grease


A nakonec tady mám fotku naší konverzace s Tínkou, že nemusíme používat slova k tomu, abychom řekly, co k sobě cítíme. Haha.

Friendship



Jsem pořád v kontaktu s rodinou z Floridy, píšeme si hodně emaily, ta HM je opravdu skvělá, úplná pohodářka, pořád mi posílá fotky chlapců, což mi přijde moc krásný od ní. Neměla jsem s žádnou ze svých rodin takovýhle vztah přes emaily. Já jí také posílám hodně fotek. Docela se tam těším, myslím tím, že mě na jednu stranu strašně zajímá, jaký to tam bude, místo, kde budu žít a podobně. Ale nechce se mi říct sbohem tady. Je to opravdu těžký.

Každopádně s psaním blogu budu určitě pokračovat. Ono se toho zase tolik neděje, spíš bych potřebovala vždycky napsat, co se stalo, dokud to mám v živé paměti, protože postupem času, už to není tak červstí a ztrácí to smyl. Kdybych si pamatovala všechny hlášky, co jsme si s Verčou řekly, jenže postupem času to pozapomínám a hlavně to potom nemá tu správnou pointu. Snažím se užívat své poslední chvíle tady, abych měla ty nejhezší vzpomínky.

Všem přeji krásný zbytek prázdnin. Užívejte si klídek, sluníčko a letní pohodu.

Mějte se všichni krásně.

Good night Czech Republic.

Xxx
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Adéla S Adéla S | Email | 27. august 2013 at 0:37 | React

Ahoj tvůj blog čtu už skoro od začátku a mám ho uplně nejradsi ze vsech blogů :) Jsem tzv. tichý  čtenář:D Dřív jsem si nebyla úplně jistá jestli bych to tam někde za "velkou louží" zvládla ale ty jsi mě nakopla k tomu že sny se musí plnit a já tam prostě jednou taky pojedu užít si trochu cestování a jinýho života:) Doma už jsem oznámila že po matuře nepůjdu hned na výšku ale mám v plánu "výlet" do Ameriky :-D jenom jsem ti chtěla říct že tě obdivuju a fakt děkuju za to ze sem píšeš svoje poznatky takže kuřata jako já si můžou udělat alespoň trochu predstavu jak to tam chodí ;) A nakonec jsem chtěla jenom říct ze jsem ti poslala zadost na instagramu a jestli si mě nechceš přidat tak to naprosto chápu! :D
Omlouvám se za sloh(doufám ze to dává alespoň trochu smysl :D) a přeji hodně štěstí ve všem :)
Adéla

2 Wendy Wendy | Email | 28. august 2013 at 8:02 | React

Ahoj Adél,

Děkuji moc za tvůj krásný komentář. Moc si mě potěšila. :) Děkuji za tvou podporu a jsem ráda, že jsi se konečně ozvala a nezůstala "tichým" čtenářek napořád. Určitě se mrknu na instagram, asi jsem tu žádost nějak přehlédla, takže se určitě mrknu. :)

Děkuji za krásný kompliment. :) Moje mamka to rozdýchávala hodně dlouho, přestože jsem jí na to připravovala už od 11ti :D Já si stojím za názorem, že by si každý měl v životě zkusit to, co si přeje a né za pár let přemýšlet nad tím, co kdyby. Vždycky se můžeš vrátit zpátky domů, kde na tebe budou všichni čekat, když zjistíš, že Amerika nebyla to správné místo pro Tebe, nebo naopak zjistíš, že sem pasuješ jako piece od puzzlí. Musíš si na to všechno přijít sama, ale nikdy to nezjistíš, pokud to nezkusíš. :)

Nebudu Ti lhát, každý se tu pereme s něčím jiným, ale začátky tu nejsou lehké, stejně jako všude, ani na univerzitě by nebyly. A myslím, že ta bolest za to stojí, ikdyž se musíš každé ráno štípat, jestli nesníš, že stojíš na  Times Square nebo někde na tvém vysněném místě.Že ta dřina tě přivedla až sem !! :) Je to nejlepší pocit na světě a já doufám, že si ho zažiješ a pochopíš :)

Amerika je plná krás. Jak jsem už několikrát zmínila, bud´jí miluješ a nebo nenávidíš, ale každopádně to stojí za to vidět. Určitě s tím moc dlouho neotálej, pokud to opravdu chceš, protože au pair programy se budou zpomalovat a zpomalovat až úplně vymizí. Dostaly jsme email, že to chtějí pořádně zdražit, aby si rodiny nevybíraly au paiky, protože je tu moc holek a ony se nevrací domů. Taks tím moc neotálej a zbytečně neodkládej :) Vždycky můžeš na návštěvu domů, tady si na letenku za měsíc a půl vyděláš :)

Kdykoli budeš něco potřebovat, nebo se na něco zeptat Ferdikmravenecek@seznam.cz je můj email, tak se neboj mi napsat meil, kdyby ses potřebovala na cokoli zeptat. :) Jen do toho. Ráda pomůžu. :)

Děkuji. Taky ti přeju štěstí. Během maturity a plnění tohodlě velkého kroku. Myslím si, že nebudeš litovat.. :)

Ahoj. xx

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement