January 2014

NA co se tesit v pristich mesicich

16. january 2014 at 20:58 16th Month

Ahojte Vsichni,

Jen jsem chtela napsat kratky prispevek. Naplanovala jsem si nejake vylety v blizicich se mesicich, tak jsem Vam o tom chtela dat vedet, na co se budete moc tesit. Haha.

Ted se toho nic moc nedeje. Takze neni ani moc o nicem psat. Ja to potom urcite nejak schrnu. Kazdopadne tady jsou moje plany.

Unor - za necele dva dny presne mesic, kdy jsem si naplanovala vylet do Kalifornie. Prestoze jsem v Las Vegas uz byla, zajedu si tam znovu, abych si potom mohla zajet na Grand Canyon. Vim, bude tam mozna i snih, ale me to nezastavi. Nemohla jsem se dockat az to misto uvidim na vlasni oci a je mi jedno, jestli je leto nebo zima. A potom se zastavim ve svym vysnenym meste a to je San Francisco. To se nemuzu dockat. Uz se vidim, jak budu nedockave odpocitavat dny. Takze za mesic uvidim svoje vysneme mesto. Huraaaaaaaa. Urcite napisu, jaky to bylo a pridam fotky.

Brezen - presne za dva mesice si udelam na Vikend vylet do Washingtonu DC. Navstivim tam kamaradku a projdu si okoli. Dalsi misto na mem seznamu, ktere nesmim zapomenout. Chci, aby muj seznam byl kompletne splneny. No, mam radost. Takze tohle se bude dit v breznu.

Duben - to jsou presne tri mesice, kdy pojedu navstivit kamaradku do Chicaga. Huraaaaaa. Uz se nemuzu dockat. Takze oslavim sve 22 narozeniny a vylet si udelam do windy Chicago. No, uplne me to nastartovalo. :)) Kazdopadne se teste na dalsi clanek.

Jeste mam v planu vylet na Niagara Falls, ale uvidime, jak tohle vyjde.. Potom uz mam jen vyrizovani ohledne moji budoucnosti, takze nevim, jak to bude s vylety, kazdopade si splnim tyhle, ktere jsou nejdulezitejsi a pak se uvidi. Jeste bych chtela jet k tete na tyden pred tim, nez odjedu domu.

June/July - chtela bych zkusit Toefl. Tak se uvidi, jak tohle vyjde...

September - navstivit tetu v South Caroline.

October - na zacatku rijna budu sedet v letadle na ceste domu. Nevim, jestli se tesim, samozrejme, ze se tesim a moc, ale na druhou stranu mi bude lito, ze odjizdim pryc. Ale zase na me bude cekat dalsi dobrodruzstvi. Juppppieee..


Jeste Vam sem pridavam fotecky, ktere jsme nafotily s M. Je to moje zlaticko. Delaly jsme project do jeji skoly, tak jsme si vybraly Hollywood napis. Ukazala jsem ji par triku, jinak se snazila holcicka sama. Moc sikovna. Taky mam fotku s Pejskem. Hahaha..






















Tak jsem napsala kratny clanek.. :)

Mejte se vsichni krasne a preji Vam hodne stesti...

Take Care,xxx

Novy rok 2014

8. january 2014 at 4:48 16th Month

Ahojte vsichni,

Puvodne jsem mela tenhle clanek predepsany, abych ho mohla zverejnit hned na novy rok, jenze jsem ho nedopsala, tudiz ho zverejnuji az ted. Ja vim, jsem strasna ostuda. Nekdy se ten cas tak sejde, ze mam nekolik clanku v jednom mesici, no a nekdy je tomu tak, ze dam dohromady sotva jeden. Slibila bych, ze se polepsim, ale znam se jak sve body a vim, ze to nesplnim. Navic jsem zjistila, cim vic planuji zverejneni clanku, tim dele mi to trva, nez kdyz dostanu myslenku jeden napsat, tak je to rychlovka. Haha. Takze jeste jednou se omlouvam a tady mate clanek z noveho roku.


New Year

Chtela jsem napsat clanek jeste v roce 2013, kdyz uz "zitra" (Ja vim, ja vim, vubec to nesedi, tak se vzijte do dne, kdy byl Silvestr, haha), mame posledni den v tomto roce a zaciname s novym stitem v roce 2014. Za chvili mame novy rok. Tim se uzavira ten stary. Kazdy si preje, aby ten nadchazejici rok byl lepsi nez ten minuly. Mnoho lidi si pise novorocni predsevzeti a snazi mnoho veci zmenit. Tohle se mi libi. Zaciname s novym stitem a mame novy zacatek a vse muzeme zmenit.

Kdyz se nad rokem 2013 zamyslim, tak si myslim, ze jsem si nemohla prat lepsi. Byla jsem obklopna nejlepsimi lidmi a hlavne detmi a diky nim prozila ten nejlepsi rok 2013. Budu na tenhle rok vzpomina s laskou a usmevem. Zjistila jsem, ze i prace muze byt zabava. Zavzpominala jsem na minuly rok. Jak stastna jsem v LA byla. Jak moc mi rodinka prirostla k srdci. Take jsem si precetla clanek. Prijde mi to jako vcera, kdy jsme s hm byla v kine a nebo si s detmi hrala v parku. Musim rict, ze jsem mela opravdu kvalitni rok. Videla jsem mnoho mist, Floridu (Miami a dalsi mesta), New York City, Princeton, podivala jsem se domu za maminkou, braskou a kamarady. Taky jsem sve narozeniny oslavila se svoji tetou, videla jsem slavny Las Vegas ci Utah. Prestoze jsme mela nejlepsi chvile, mela jsem i ty smutne. Musela jsem se znovu loucit se svoji rodinou po 14ti dnech, co jsem je navstivila, dale jsem se musela loucit se svymi dvojcatky. Vsechno se deje z nejakeho duvodu.

I letos mam stejne prani jako minuly rok. Prala jsem si, aby muj novy rok byl stejny a nebo alespon podobny, jako muj posledni mesic v tom roce starem ci prvni mesic s LA rodinou. Letos si preji to same. Preji si, aby muj rok 2014 byl tak super, jako muj mesic s moji NY family. Citim, ze jsem zase dostala druhou sanci. Udelala jsem si plan mist, ktere bych rada videla nez pojedu domu. Clovek si rika, jak ma spoustu casu a ono to tak vubec neni. Otocite se a je novy rok, potom narozeniny, leto a vy na podzim jedete domu.

Na jednu stranu je smutne uzavirat dalsi rok a vstupovat do noveho. Jelikoz minuly rok jsem se loucila s rokem 2012, ktery pro me byl moc smutny, nejen, ze jsem se loucila s rodinou a kamarady, nemela zase tak skvely start v Boston, ale jedna hodne bolestiva udalost se stala, tim padem si clovek preje, aby nastal novy rok a vy zase muzete zacit odznova a zit svuj rok naplno. Uzavirala jsem rok 2012 a vstupovala do roku 2013 s ocekavanim, protoze cela "Amerika" na me cekela, mela jsem spoustu planu, co videt, kam se podivat a hlavne jsem vedela, ze me ceka minimalne rok s mymi dvojcatky. Clovek si to ani neuvedomi a rok je pryc a ja najednou rikala sbohem. Zazila nove zkusenosti a uz za dverma klepal novy rok 2014.
Jak je tohle vubec mozny ??!! To by me zajimalo. Najednu stranu si clovek rekne, ROK ?!! To je strasne dlouha doba. Kdyz se podivate na vsechny dny, mesice, ktere tvori jeden rok, tak se to zda opravdu hodne. Navic, kdzy k tomu pripocitate jeste druhy rok, tak uz si clovek rika, neni to moc ?!! Ono se to zda opravdu dost. Jenze pravda je uplne nekde jinde. Ja planovala, ze do Ameriky jedu na dva roky. Taky to byly skoro ma posledni slova mirene moji mamce, kdy jsem ji rekla, uvidime se za dva roky. Je to prilezitost, zit dva roky v americe, legalne. Vydelat si nejake penize, procestovat (i kdyz ne, tak levne, ale presto.), poznat lidi, kteri Vam zmeni zivot, kulturu a zpusob zivota. Naucit se mnoho veci, ktere nejen, ze zmeni Vas jako cloveka, ale i VAse okoli. Naucite se byt samostatnejsi, zodpovednejsi, protoze si vse musite vyridit sami. Zmeni Vam to i pohled na svet, kdy svet uvidite uplne v jinem svetle, nez kdy predtim. Naucite se vazit si malickosti. Ja to urcite v mnoho clancich zminovala. Ale kazdy, kdo to zazil, mi da za pravdu.

Mam rada svoji NY rodinu, ale deti jsou opravdu rozmazleni. Nevazi si darku, ci malickosti, ktere jim rodice daji. Ja bych dala cokoli za to, abych mohla byt moji rodine pobliz a ne jen byt v kontaktu pres skype. Jenze, ja to taky nevidelala takhle predtim. Vzdycky jsem mela respekt vuci moji rodine a vazila si veci a malickosti, ale tady si zacnete vazit uplne vsechno. A verim tomu, ze az se clovek z tak dlouhyho odlouceni vrati zpet mezi ty sve, tak to bude uplne dokonaly.
Nelituji toho, ze jsem prodlouzila. Prestoze dva roky je dlouha doba a neni, je to sporny. Clovek tu ma dny, ktere se vlecou a vam prijde, ze se ten cas zastavil a potom mate pocit, ze jeden tyden ani nebyl a vy jste tech 7 dni preskocili, protoze si vubec nepamatujete, jak je mozny, ze z pondelka je najednou nedele a vse zacina znovu. Jenze celek jako takovy, opravdu utika neskutecne. kdyz si predstavim, ze se domu vracim v Rijnu, tak za par mesicu me ceka dalsi novy rok. Haha. To nevim, jestli rozdycham. Ale na druhou stranu, budu po dlouhe dobe s moji rodinou. Mozna to nebude tak stresujici.

Na druhou stranu jsou ty dva roky strasne moc dlouha doba. Jsem opravdu stastna, ze jsem dostala druhou sanci dokoncit svuj druhy rok a jsem obklopena lidmi, kterym na me zalezi a naopak. Opravdu je to lehci vedet, ze vas nekdo ceka a ma vas rad. Mnoho holek to maji hned od zacatku, nektere to dostaji o neco pozdeji, ale prece a urcite by se nasli holky i kluci, kterym tohle stesti nebylo doprano. Coz me strasne mrzi, ale nezoufejte, ono prijde neco, co Vam vyrazi dech, jen v dobrem, samozrejme. Ale abych se vratila zpet k tomu, co jsem chtela rict. Uz me nebavi byt chuva. Mam tuhle praci rada, uzivam si kazdou chvili, nekdy se o to musim snazit, ale presto jsem rada, ze necitim znechucenost ci podone. Ale mam dny, kdy si preju, aby byl konec a ja konecne mohla zacit zit. Protoze tady nezijete. Mate volno, kdy se vidite s kamarady, chodite ven, cestujete, ale presto zijete s rodinou a detmi, ktere mate kolem sebe PORAD !!!!!!!!! Oni nikam nezmizi. POrad bydlite u cizich, coz je nekdy horsi, nez bydlet s rodicema. I kdyz, na co ja bych si mohla stezovat. HAHA. Ale tak nejak postradate tu svoji svododu. TReba uz jen to, jit behem noci na zachod bez toho, aniz by jste museli dvakrat zkontrolovat, zda mate vsechno obleceni na sobe, kdyby jste nahodou narazili na nekoho na chodbe ci v kuchyni, kdy mate zizen. Nikdy nevite, zda to nekoho dalsiho nenapadlo ve stejnou chvili. Nebo se vzdy ujistite, zda vzduch je cisty, aby jste nahodou nekoho nevyrusili. A mnoho dalsich.

Navic, jsem mela deti cely svatky doma. Cely den. Ne, ze bych si stezovala. Je s nima sranda a mam je rada, ale skoro tri tydny v jednom kuse, navic deti maji tu vlastnoust, byt hlucnejsi a stupnuje se to vic a vic. Navic jsme tu meli snehovou bourku, kdy jsme se probudili, asi tri dny potom, co deti konecne zacali chodit do skoly, vsude snih, auto totalne zasypane snehem a VAm zazvoni telefon, ze je skola zrusena. Haha. Takze dalsi cele dva dny s detma doma, plus vikend. A ted jim skolu odlozili o dve hodiny, protoze si mysli, ze bude namraza na silnici rano. Haha. Ja si nepamatuju, ze bych mela tolik volna ve skole. My museli do skoly porad, i kdyby jenom na ctyri hodiny. A vcera rano prselo a prostredni byl uplne nestastnej, ze nezrusili skolu kvuli desti. To uz bych se asi opravdu sla zastrelit, pokud by skolu zrusili kvuli prudkemu desti. Haha.

Uvedomila jsem si, ze se po dvou letech budu tesit zpatky domu. Na jednu stranu budu smutna odjizdet a opustit moji vysnenou Ameriku, ale na druhou se budu tesit za svoji rodinou a hlavne, ze tenhle zivot je over. Je mi jasny, ze na me ceka mnoho dalsich nastrah a nebude to jednoduche, kazdopadne, uz nebudu chuva. Uplne mi to otevrelo oci, ze by pro me nebyl dobry napad tady zustavat studovat. Vyhodit tolik penez do nejake podradne skoly, bydlet s rodinou ci k nim chodit pracovat a planit neskutecne drahy najem. Nejvic mi asi vadi, ze bych musela po pekne dlouhou dobu delat chuvu, jeste k tomu na tajnacku, protoze na studijni vizum nesmite pracovat vic jak 20 hodin tydne v oblasti skoly a nikde jinde vas nezamestnaji, protoze se clovek dneska boji. A dalsi vec je, ze zivot v NY je opravdu drahy. Opravdu se tesim, ze si najdu nejakou normalni praci, pujdu do skoly a konecne se nekam posunu. Prestoze me Amerika posunula strasne dopredu a vzdy budu za tyhle dva roky vdecna, at se stane cokoli. Byla to nejlepsi skola zivota, ale je na case, tuhle au pair kapitolu uzavrit a zacit nejakou dalsi. Svet je plny dobrodruzstvi a mist, ktere jsem nevidela. Nikdy clovek nevi, kam ho zivot zavede. Nekdy si preju, aby ten cas utikal jeste rychleji a pak si zase preju, aby se zpomalil. Haha.

Jenze ja mam jeste pohodu. Zbyva mi skoro 9 mesicu. Jenze za par mesicu tu budu vysilovat, az se bude blizit cas. Az se budu bat otevrit email s tim, abych si zabukovala zpatecni letenku. Kdy se budu desit toho, co prijde. Kontrolovat si svuj seznam, zda jsem videla vsechno, co jsem chtela a vymyslet dalsi plan, co se bude dit. Kdy se budu muset loucit, zase. Kdy budu uzavirat velkou kapitolu a vstupovat do nove. Kdy budu muset sednout do toho letadla a divat se z okna a rikat sbohem. Prestoze vim, ze se sem zase jednou podivam, vim, ze mi bude smutno. Nebude to stejne, jako kdyz jsem jela domu na dovcu, protoze jsem vedela, ze se za par tydnu vracim zpet. TED to bude vse otevrene. Prestoze se budu tesit na svou rodinu, neber te me spatne. Je vzdycky smutne odjizdet.
Ale jsem si jista, ze au pair nebo chuvu delat nechci. Ani za tu moznost, ze budu moc zit v USA legalne na nekolik let, po dobu studia. Vim, ze bych mohla to nejak obejit, udelat si skolu a pracovat nekde jidne a jednou se sem podivam, i kdyby jenom na dalsi dovolenou. Za tri mesice mi bude 22 a ja citim, ze je na case neco udelat. Proboha, 22 ?!!! To je hnus. Haha.

Na jednu stranu me napadla myslenka, ze jsem selhala. Ze jsem nedokazala to, co jsem si rekla, ze se sem vratim na studenske viza. Vim, ze bych to zvladla. Mnoho holek se sem vratilo jako student. Ale me se nelibi ta myslenka, ze budu na peknych par let jenom chuva. Jak jsem rekla, je mi 22 a pristi rok mi bude uz 23, kbybych se sem vracela. Skola je na dva roky, coz by mi bylo 25, dale bych se musela prihlasit do dalsi skoly, ktera trva minimalne dalsi dva roky. To uz mi bude docela dost a ja porad budu nanny, nebo nekde pracovat na tajnacku. Nevim, jestli mi to za ten stres a strach, stoji. Cela Amerika. Jestli tu mam byt, tak tu budu, trebaze za nekolik let. Ale prijde mi rozumejsi zkusit neco jineho, jit do skoly a mit nejaky papir, bez toho, abych se desila, kdy mi vyprsi me vizum. A nejvetsi duvod je to, ze moje rodina je daleko a ja je nechci videt jednou za rok. To proste neudelam. Vim, ze clovek musi byt nekdy sobecky, aby dokazal, to co chce. Ale ja moji rodinu nevymenim za to, abych tu mohla byt. JE mi jasne, ze za par mesicu po mem navratu do cech budu rikat neco jineho a budu si prat, abych mohla zase rychle zpet, ale vim, ze to bude spravne rozhodnuti. Navic jsem si jista, ze ja na neco prijdu. Mam hodne nahradnich planu, ktere chci uskutecnit.

LAst day of 2013

Kazdopadne muj novy rok byl super. Zaskypovala jsem si s maminkou stejne jako minuly rok. Meli jsme party u nas doma. Puvodne jsem chtela jit sledovat "kouli" na Times Square nazivo, jenze jsme meli minus teplotu a vy tam musite byt minimalne 12 hodin predtim, tak jsem tu myslenku okamzite zahnala zpet a uzivala si sledovani Times Square v televizi, v teplicku a na pohovce. Meli jsme horkou cokoladu a potom jsme spolecne tancovaly s malou. Napodobovaly jsme tanecnice. No komedie neskutecna. Potom jsme si poprali na novy rok a rozloucili jsme se a sli spat. Nemuzu uverit, ze to deti vydrzeli az tak dlouho. Chvilema jsem si myslela, ze vybuchnout jako bomby a ze se tu vsichni poperou. Haha. Minuly rok jsem byla s kamaradkou v LA na mistnim koncerte, tak jsem to chtela trosku zmenit a prozmenu zustat v teplicku. Ono se to slavi jinak, kdyz jste v teple, za vami slysite vlny oceanu a muzete mit pres sebe jen lehky kabatek. Haha. To se potom chce ryhle ven. Haha. Kazdopadne New York je moje nejoblibenejsi misto. A to se nikdy nezmeni. Haha.


Chteli jsme si pustit nejaky film, jako cela rodina i s prarodicema. A oni projizdeli nabidku filmu a byl tam fiml, One day. ME se ten film libil, jenze ja cetla knizku, tudiz jsem na film mela i jiny pohled. Rekla jsem, ze se mi ten film libi. No a tak se pustil. V zivote jsem neslysela vic stiznosti. Ja se smala. Kdybych to natocila, tak snad vyhraju nejakou cenu. Nemuzu to tu prevypravet, protoze by to uplne ztratilo tu puvodni pointu. Ale zrejme uz si ode me nenechaji doporucit film. pokud jste ten film videli, tak budete rozumet proc. Neni to moc pozitivni film. Kazdopadne Prarodice nam dekovali za zniceni jejich vecera, samozrejme s nadsazkou a pry babka tenhle film doporucila nejakym znamym, a ti ji pry taky radostne nedekovali. Haha.



S Madison jsme se "vzaly". Haha. Zeptala se me, jestli se vezmeme. Koukaly jsme na nejaky film a tam byla svatba. Tak jsem si spolecne udelaly prstynky. Bylo to kouzelny. Schvalne jestli si to bude pamatovat. Jeste me potesila. Cetly jsme si knizku, kde se ptali, co maji radi na rodicich a tak. Tak Madison odpovedela, ze na mamce ma rada, kdyz spolecne pecou dobroty, tatku, kdyz ji dava penize, nejstarsiho bratra, kdyz se s ni honi, mladsiho, kdyz maji polstarovou valku, coz maji porad a me ma rada, protoze ji hodne objimam a davam pusu. Haha. NO neni to zlato ?!!! :)






Jela jsem den po Vanocich do New York City. Slibila jsem Vam clanek, ale jak uz jsem zminovala, dostala jsem se k tomu poradne az ted. Jela jsem tam jen na den. Moje rodina odjizdela rano lyzovat a ja se rozhodla, ze si sednu do vlaku a vyjedu smer mesto, ktere nikdy nespi. Vyhodili me na vlakove zastavce a ja se nemohla dockat az vylezu z bodchodu na TImes Square. Byla poradna zima. TO jsem fakt nevychytala. Jelikoz jsem jeste nemela zimni bundu, diky bohu uz jsem si ji poridila. Jinak jsem si naprosto jista, ze bych tu umrzla jako Nastenka v mrazikovi. Nezbyvalo mi nic jineho nez si vzit dve tricka a mikinu s vestou. Byla jsem poradne narvana, ale nebyla mi takova zima. Hahaha. Neda se nic delat. Videla jsem Vanocni stromek. Kvuli tomu jsem tam jela. NYC jsem videla na podzim a v lete a jeste mi chybela zima. Sice me mrzi, ze jsem to v ten den nevidela zasnezeny, to by melo uplne pohadkovou podobu, ale na druhou stranu, to uz bych tu zimu asi nevydrzela. Zasla jsem si na kafe a kdyz se me zeptali na jmeno, chtela jsem, jestli by mi tam mladik nenapsal NEW YORK CITY. A on hned, ze jasne. Vymenil kelimky, ze to chce napsat hezky. Pry at si uziju navstevu v city a schovam si to jako suvenir. Moc milej byl.














Queens museum of Art


V podstate se toho moc zazracniho nestalo. Haha. Ale ja si to uzila. To misto se nezastavi ani o Vanocich. Ale neverili by jste, jak to bylo vycisteny. Myslim lidmi. Skoro zadni lide. Spis turisti, ale i tak to na NYC bylo malo. Haha. Me to misto tak nabije. Me uplne staci kafe, fotak a chodit a fotit a uzivat si tu atmosferu. Na tenhle moment, vlastna na vsechny z Ameriky, budu vzpominat. Je to uplne skvely videt to vsechno na zivo. Kdykoli bezi nejaky film a jsou tam mista, kde jsem byla. Vzdy se pousmeju, protoze vim, ze presne tuhle budovu ci tohle a tamto jsem videla na vlastni oci. A nemuzu se dockat az si naplanuju vylety, ktere planuji letos, abych svoji kolekci mist mela kompletni. Uz aby to bylo.

Jinak doufam, ze jste vsichni vstoupili do noveho roku pravou nohou a ze se VAm bude darit. Preji Vam hodne stesti. A nezapomente, nikdy neni pozde plnit si sve sny.


Good luck to you all.
Take care, xoxo