July 2014

Niagara Falls - Vodopady

25. july 2014 at 4:16 23rd Month


Muj posledni vylet, ktery jsem v Americe udelala - Niagarske Vodopady. Pripravovaly jsme se pres mesic. Puvodne jsem planovala jet s nekym jinym, jenze se vyskytl problem - me vizum. Nebyla jsem si jista, zda me pusti zpet do USA, pokud prejedeme hranice do Kanady. Volala jsem na imigracni, kde mi bylo receno, ze mi nemuzou nic zarucit, ze zalezi na koho narazim, ale ze by me rozhodne mohli drzet stranou a prozkoumavat me, predtim nez me pusti zpet, protoze jde o me posledni dva mesice. Nechtela jsem to riskovat.

V patek jsme se s moji kamaradkou Cory sesli na Manhattanu na Penn Station (tam prijedeme vzdy z Long Islandu), a protoze moje spoluzacka ze stredni bydli na druhe strane nez my, museli jsme na Grand Central, vzit si vlak do Scarsdale a za pul hodiny byt u ni. Dorazily jsme asi kolem pul 11. Bylo super ji po tak dlouhe videt, mame spolecnou historii, jako sezeni za sebou (sedela primo za mnou) po tri roky, sdilely jsme spolecne vetsinu predmetu, kecaly kazdou hodinu a prestavku, tancovaly na maturaku a jeste vic, maturovaly ve stejny den, primo za sebou. Je to jako domov, kdyz tu vidite nekoho z tak daleka a sdilite tolik vzpominek. Jeste k tomu si pamatovala, jak moje naglictina vypadala na zacatku gymplu a jak daleko sem dosla dnes. Katie nas vyzvedla na nadrazi a jely jsme k ni. Ustala nam v prizemi, to bylo strasne zlate. Pokecaly jsme asi do pul 2 a musely jit spat, protoze brzy vstavaly. S Cory jsme spaly spolecne a byla nam strasna zima. Tak jsem zacaly vymyslet, co delat, jestli zmenit termostat, coz jsme se baly, ze by to mohlo ovlivnit ty dalsi v dome (coz neni caste, vetsinou kazde patro ma sve, ale setkala jsem se i jen s jednim), tak jsme prochazely vsim, kde by se mohly nachazet nejake dalsi deky. Pouzily jsme rucniku, dve male deky, nasi puvodni deku a stan pro deti. Musely jsme se u toho i vyfotit. Nasla jsem kostym pro deti, tak se do nej snazila nasoukat. Smaly jsme se peknou dobu a pak usly.



Rano si daly kavu, pripravily vsechny potrebne veci a vyjely si pro bagel a na cestu vyzvednout pritele Kacky., ktery bydlel po ceste. Hodinku to bylo k nemu a dalsich 7, bez zastavek na Niagary. Stravily jsme peknou dobu v aute, tak nam s Cory trosku hrabalo. Dokonce jsme otevreli okna a vystrcily vlasy ven. Moje se dokonce dotykaly i zadniho okna.



Jelikoz jsme si pripravili svacinu, meli jsme i papirove talire, ktere jsme pouzili. Napsali jsme na ne vzkazy typu, "jsi krasny takovy, jaky jsi. Jsi specialni. Usmivej se a nebo rid bezpecne ci priji krasny den." a tak. Vzdy jsme to dali za okno a mavali na lidi. Za hodinu jsme dostaly 100 mavnuti, pak uz jsme to nepocitaly. Dokonce na nas i jedno auto zatroubilo. Strasne jsme se nasmali, protoze nam to prislo krasny, udelat nekomu radost. Lidi se skutecne usmivali a mavali nam zpet a ukazovali palce nahoru. Potom se stalo asi to nejlepsi.




Jedno auto nam napsalo i vzkaz. Byl to mlady kluk, ktery nejprve za nama tancoval, tak jsme tancovali s nim. A kdyz nas predjizdel, napsal na jeho papir "Vitejte v New Yorku", co bylo mile z jeho strany. Napsal nam jich i vic, tak jsme si takhle asi pul hodiny dopisovali. Do konce vyletu jsme z toho meli nejvetsi srandu. Porad jsme se tomu smali a delali si z neho srandu. Neustale nam ukazoval cislo tri na jeho prstech a my nevedeli, co to znamena. Tak jsem se ho zeptali a on, ze je to gangster symbol a my se smali, protoze nevypadal jako gangster! A cely vylet jsme delali tenhle symbol.


Odpocitavali jsme hodiny, ale popravde to uteklo rychle. Sice nas bolel zadek, ale prezili jsme to. Ubytovali jsme se v hotelu, ktery musim rict, byl opravdu povedeny. Bali jsme se, aby to nebyla hruza, kdyz jsme to objednavali online, ale cistoucko, v uzasny lokalite. Blizko Niagar a vsude okolo byly obchudky a restaurace.

Cely den prselo, tak jsme z toho byli tak nejak v rozpacich. Nechteli jsme si to zkazit, tak jsem se rozhodli, ze si to uzijeme. Vyjeli jsme neco malo pred 5 hodinou k vodopadum. Listek na tu nejznamejsi lod, ktera Vas vezme primo az do prostred Vodopadu, jsme si objednali online za $17, aby jsme meli jistotu, ze se dostaneme na palubu. Nejdriv jsme museli najit parkovani, protoze to bylo prelidnene. I pres spatne pocasi tam bylo plno. Nebyl velky slijak, spise mrholeni. Prosli jsme si okoli a mirili si to na lod. Prselo, jak jsem zminila a muz prede mnou mel destnik, tak jsem si tajne pod nej stoupla, abych na me neprselo. Nikdy na to neprisel.


Listky jsme promenily u kabinky, sli na "rozhlednu", kde vidite na Niagary a druhou reku, kde uz zacina Kanada. Zvlastni si predstavit, ze jen prekrocite most a jste v jine zemi, kde se mluvi jinak, Francouzsky a lide maji jinou narodnout.
Kanada

Byli jsme na nejvyssim bodu Ameriky v podstate. Abych to upresnila, hranicni "cara". Sjeli jsme vytah do prizemi a sli s pruvodem. Dostali jsme modre plastenky s nazvem lodi.


TI, co prisli z kanadske strany, meli ruzove a nebo tam pobyhali jeste zlute, coz byli ti, co meli prvni aktivitu cave neboli jeskyni. Ale tam jsme nebyli, tak nevim, jaky to bylo. Schovali jsme si tasky pod bundy a plastenky, teda ja, protoze jsem nechtela mit telefon mokry. Byl by to prusvih. Vypadala jsem jako tehotna, ale nedalo se nic delat. Stoupli jsme si az uplne ke kraji v prizemi. Potom bylo jedno patro, coz bylo zaplnene.



Cekala jsem, ze jsou vodopady vetsi, vyssi. Takze z toho pohledu to byla nuda. Nebyly takovy, jake jsem si je predstavovala. Ale na druhou stranu, je to zazrak prirody a jedno z nejznamejsich mist na svete. Takze to hned slo stranout a ja si uzivala moment. Stejne mi to vzalo dech. Vedet, ze jsem tam byla. Ze si muzu odskrnout to moje predposledni misto na seznamu. I fakt, ze mnoho lidi si takovy vylet dovolit nemuze, at uz financne a hlavne kvuli dalce. Sice to stoji za shlednuti jen jednou, nemyslim si, ze bych se tam vydavala v blizke dobe znova, ale kdo vi. Hodne lidi rika, ze jsou mnohem krasnejsi z Kanadske strany, coz jsem se snazila si predstavit. Jedine mozne vysvetleni je, ze z Kanady jdou videt uplne cele. Z obou stran. Tudiz z te Americke je vidite ze strany, coz muze nazor ovlivnit. Jinak mezi vyletem lodi neni zadny rozdil az na barvu plastenek. Nevedeli jsme, co nas ceka a nikdo nas neupozornoval. Bylo mi receno, ze budeme stejne mokri, tak je jedno, zda prsi ci ne, ale netusila jsem do jake miry. Takze si stojime u kraje, fotime se, natacime videa a mame strasnou srandu. Je sice vetrno, ale u prvnich vodopadu je to pohodicka, dojeli jsme k tem druhym, ktere jsou spojeni s kanadou, vypadalo to tak. A najednou se voda dostala az na lod. Vsichni zacali utikat pod strechu, najednou bylo prazdno. No a my, samozrejme, zustali u brehu, totalne zmokli, museli se schovavat, resenky se nam rozmazali, vlasy promocene, jako by jsme vylezly ze sprchy! Protoze jsme se ocitli uprostred vodopadu, nebylo uniku.




Na ceste z lodi jsme se na lidi usmivali a rikali, ze nemaji vubec zadne poneti, do ceho jdou. Tak jsme jim rekli, at si to uzijou. Musel na nas byt pohled, promoceni od hlavy az k pate. Ale pobavilo nas, ze tam na lodi, hned vedle nas byl klucina, ktery nemel na sobe ANI KAPKU! Nechapali jsme, jak to udelal. Bud se dobre schoval a nebo nevim. Pritom prselo po celou dobu a on jenom v mikine. Asi mel stesti. Vysli jsme si schody nahoru hned vedle vodopadu, udelali fotky a bezeli zpatky k autu, aby jsme sli na veceri. Predtim jsme se zastavili jeste u kraje, kdy koukate dolu na reku. Vecer jsme se tam vratili.



Prosli jsme okoli, ale nenasli nic, kam by jsme sli na veceri. To je docela nevyhoda, jenze chapu, ze nechteji, aby se tam turiste zdrzovali, protoze to muze byt pekne preplnene. Byla tam budova s mezinarodnim jidlem jako China a India a tak. Katie s pritelem chteli do Denny's, ale tam se nechtelo me a Cory. Tak jsem se rozhodli, ze oni si jdou jejich cestou a my svoji. Vyhodila nas v Mekaci. Ja vim, neni to nic zdraveho, ale na druhou stranu levne. Ja ted musim setrit kazdou penny, abych si neco privezla domu. A nechce se mi to utracet za jidlo uplne zbytecne. Navic jsem pekne dlouho nemela Mekac, tak to nevadi takhle jednou za cas. Navic jsme si to s Cory uzily. Ona byla hodne nastvana na svoji host rodinu. Pohadaly se s hm pred tim, nez odjela. Jako jeji hm je vylozene krava, ktera nemela zadny duvod na ni rvat, navic, kdyz ma posledni mesic prace pred odjezdem. Je to smutne, protoze vsechny moje kamaradky jsou uz pryc! Jen dve zbyly, Cory odjizdi za mesic, pak jedu hned ja a ta posledni Jarka tu zustava. S Cory jsme spolu mluvily Anglicko-cesky-nemecky. Ja ji ucila cist cesky a musim rict, ze ji to slo uplne perfektne. Planovala jsem natocit video, ale urcite to udelam. Protoze by ji clovek normalne rozumel, sice ona nema vubec zadne tuseni, co rika, ale snaha se ceni. Ona nema zadny akcent. Kdyz jsem ji poprve poznala, tak jsem nevedela, kam ji zaradit. Poznala jsem hodne Nemek, ale ona ma nejbliz s jeji anglictinou. A ja si snazila vzpomenou na Nemcinu z gymplu. Musim priznat, ze jsem ty slovicka nezapomnela vsechny. Jako barvy a dny a takovy hodne zakladni slovicka. Asi uz bych nedokazala vest konverzaci jako v ajine, ale urcite bych se neztratila a po par tydnech ji pochitila. Uplne me to privedlo na myslenku, ze si zkusim doma pripomenout slovicka a gramatiku ze skoly a treba si vzit nejaky kurzy nebo tak. Urcite se dalsi jazyk hodi. Navic, kdyz uz mam zaklady. A ve skole jsem dokazala vest mensi konverzaci, tak to za pokus stoji. A kdo vi. Anglictina je moje srdceni zalezitost, to je tak krasny jazyk. A ted zpet. Takze jsme si takhle povidali, ucili se cisla a najednou mi nekdo zaklepal na rameno. Otocila jsem se a sedeli za nami dva kluci. Ptali se odkud jsme. Hned jsem z jejich prizvuku poznala, ze jde o Rusaky. Asi mam na Rusaky nejake stesti nebo co. Jejich anglictina nebyla buhvi co. Coz me prekvapilo k prirovnani k doba, jakou tu oba byli. Hned na me ten jeden chtel cislo a nebo fb. Tak jsem mu slusne rekla, ze ani nahodou. Oni potom odesli a my si s kamaradkou z nich delali sradnu. No a potom se sedli s Katie a Tomem, to uz bylo kolem 8 vecer a vyjeli na nocni prohlidku vodopadu.



Lod uz je davno zavrena. Z bezpecnostnich duvodu. Tak se dolu clovek nedostane. Ale nam stacil jen vrsek. Vodopady jsou bareve osvetlene z druhe strany - cervena, modra, zluta a dalsi barvy. Napadlo me, ze by se dal sledovat film z druhe strany, misto svetel. Stejne jako promitani venku. TO by se mi moc libilo. Chvili jsme tam postali. Vyfotily se s pozadim osvetlenych vodopadu, s Kanadou. Prosli si okoli stejne jako za svetla. Vsechno vypada mnohem lepe za tmy. Vic dech berouci a romantictejsi. A byla jsem svetkem, ze kazde mesto, NEW YORK hlavne, vypada za tmy magicky. Jedine, co slysite, je zvuk vody. Dokonce nam tam lidi rikali, ze tu vodu slysi z Kanady z hotelu. Coz je zvlastni, jaky hluk to musi byt. Ale pochopitelne. Pozdeji uz neprselo, tak jsme nemuseli chodit v plastenkach.





Prosli jsme si i Gift shop, kde si koupite ruzne suvenyry. Ja si samozrejne koupila pohled, jako vzdy, do sve sbirky. Potom jsme nasedli do auta a vyjeli do hotelu.




Pred vstupem do auta jsme narazili na maly kramek, kde meli vystavene mince asi ze 60 zemi, dokonce i Ceskou Republiku jsem tam nasla.


Vsichni se vykoupali a dali si Smirnoff, coz je neco jako nase Frisko. Kazdy mel tri lahve. Jelikoz jsme cely den poradne nic nepily, s Cory jsme to vypily jako limonadu a za par minut jsme byly "nalite". Spis teda rozesmate. Porad jsme se necemu smaly. Nasim vlastnim vtipum. Uz by to nebylo vtipne to tu prevypravet. Katie a Tom sli ven kourit a auto bylo zaparkovane pred nasim oknem, tak jsme je "sledovaly". Haha. V podstate ani ne, jen se obcas koukli, kde jsou. A pak jsme je videly na ceste zpet, tak jsme predstirali ze spime. Behaly jsme po pokoji vypnout vsechny svetla a zase zpet do postele. Nakonec jsme se "probudily" a koukali se na stare fotky. To teda musim rict, mi dalo poradnou ranu do zaludku. Jak me ostatni mohli nechat chodit mezi lidi. Muze to byt nejakych 4/5 let zpatky. Clovek az zasne, jak moc se muze zmenit. Nevim, kde bylo v tu dobu zrcadlo. Haha. Takze to me hodne rychle probudilo. Pri dalsi jejich cigarete uz jsme ale vytuhly. Navic jsme meli vsichni vstavat brzo. Se divim, ze me me stare ja nehonilo ve snu! :D


Vstali jsme neco kolem 9te hodine rano. Nesnasim vstavani. Ale nekdy se neda nic delat. Pobalili jsme se a sli dolu si dat kafe. Oni si zase zakourili a jeli jsme na snidani. A nejvetsi vtipek dne. Stojime u pokladny a najednou mi nekdo da ruce pred oci. Me to pochopitelne vydesilo, protoze kdo by to mohl byt 450 kilometru od meho domova? No prece ti Rusaci!! Hned jsme se s Cory zacaly smat, protoze na ceste tam jsem ji rikala, ze moje mamka ma takove rceni, ze za svuj zivot potkas cloveka nejmene dvakrat a ten clovek ma urcitou roli ve tvem zivote. A ona se na me hned otocila a povida, kazdyho cloveka potkas dvakrat, co? To bylo nejvic! Dali jsme si snidani a ze vyrazime do Aquaria se podivat. Jdeme k autu a dalsi vtipna historka. Tom zabouchl klice v aute. Katie nam rekla, ze se auto automaticky zamkne po 30vterinach az minute, takze ty klice lezely na sedacce a mi stali venku. Sli jsme na benzinku, zda nam neporadi nejake misto, kam zavolat. Pani u pokladny nebylo moc velka pomoc, tak jsme zavolala memu dedovi, ktery nam rekl zavolat do pojistovny, nebo na policii, ze kdysi delali to, ze to otevreli jako zlodeji. Pojistovna to nevzala. Policie uz to davno nedela, jen pokud je to emergency , tak jsme museli zavolat zamecnika. No, nakonec Tom nekoho vybral a tak prijel chlapik. Trvalo to takovych 20 sekund. Trosku pritahl dvere, strcil tam zastrcku a potom protahl provaz a otevrel dvere. Koukala jsem jako blazek a hned se ho ptala, jestli nema nejake extra po kapsach, ze by se nam to urcite hodilo. No a my jsme mohly vyjet do vodniho sveta. Nebylo to tak velke, jak jsem si predstavovala, ale mam rada tyhle atrakce. Videli jsme maleho zraloka. Jde z nich strach, i prestoze jsou mrnavy. Ty jejich velikanske tlamy me uplne az desi! A taky fakt, ze jim doroste kazdy zub, o ktery prijdou! Taky jsme videli lachtani show! Normalne bych si je vzala domu! A mazlila se s nima. To je neco uplne rozkosneho. Fakt. Jak delaji ty triky.



Vyjely jsme nekdy kolem pul 2 odpoledne a cekala nas ta nejdelsi cesta v zivote! Sice jsme parktrat zastavili na zachod. Samozrejme, ze jsem se hned musela ztrapnit. Jdu si, povidam si s kamoskou za zady a ani jsem nespozorovala, kam jdu. Najednou na me chlapik zavolal, to nechces videt mlada slecno. Ja se okamzite zarazila a stala jsem na pul cesty na panske zachodky. Kamoska propukla v smich, ja zrudla a omlouvala se. Vsichni okolo se smali a vznikla z toho dalsi story. ALe cesta se strasne vlekla. A to Katie jela pomerne rychle, dokonce i pres limit, ale nestacilo to. Vsichni v nedeli jsou na ceste domu. My si teda po ceste zpivali, jako je One Direction a podobne hity, dokonce nam tam i skocil Frozen. Hahaha. Zazpivali jsme si i Popelku, kdepak ty ptacku hnizdo mas, protoze moji kamaradky COry je to nejoblibenejsi pohadka. Coz me mile potesilo, protoze moje je to cislo jedna ze vsech pohadek a ja se strasne tesim domu na Vanoce. My puvodne planovali vlak v 9.15 a nakonec vzali az za dve hodiny v 11.15. Uteklo nam to jen o 15 minut, vlak v 10.15, takze jsme hodinku cekali v aute. Snazili jsme se to stihnout, protoze to byl posledni vlak v 11.15 a obe musime druhy den pracovat a navic nas vlak domu jel ve 12.15. Ktery nam taky utekl o kousicek, 5 minut! Takze mi ve 12.05 prijely na Grand Central a rozebehly se na vlak. Ja mela dve tazky pres rameno, tak to slo pekne na prd! A ujelo nam to! Musely jsme cekat dalsi hodinu. Takze ja doma skoncila v pul 3 rano a musela byt pred 7 hodinou vzhuru. Nespala poradne dva dny. To je docela sila, a jeste byt desne spokojeny posluchac a pracovnik.

Ale vylet jsem si kazdopadne uzila. I pres vsechny ty nastrahy, jako zabouchle auto, nejdelsi cesta a ty vlaky. Jsem rada, ze jsem videla Vodopady, ze jsem po skoro dvou letech a pul videla svoji spoluzacku, se kterou mam tolik vzpominek. Musim uznat, ze jsme se obe dostaly daleko. Obe jsme i vyrostly, uz nejsme stejna telata. Haha. Hlavne, kdyz clovek nevi, kdy se zase uvidime. Mozna v CR mozna ne. Nikdo nevi, kam nas zivot zavede. Uz se tesim na sve kamarady, po tak dlouhe dobe. Dneska je to presne dva mesice do dne, kdy jsem opustila pred dvema lety moji rodinu. Vedela jsem, ze tato chvile prijde, ale je to stejne neuvetelne. Za dva mesicu touhle dobou budu u sve tety, oslavovat sve dva roky v Americe, ktere utekly jako voda a snit, kde budu za dalsi dva a jak moc se muj zivot zmeni. Za mene nez dva mesice se budu loucit se svou druhou rodinou a privitam jejich novou au pair, ktera je take Ceska. I pres me odmitani si ji vybrali, tak doufam, ze budou mit stesti. Je smutne se s nima loucit, ale uz se nemuzu dockat, az tohle bude u konce a ja budu svobodna!

Bylo mi nedavno receno, teda me mamce, ze jeji dcera vydelava takove prachy v zahranici a ani ji nic poradneho neporidim, jako auto ci tak. Coz me docela nastvalo, protoze kdybych ty prachy mela, tak ji snesu i modre z nebe. Nechapu, kde se tohle v lidech bere. Clovek si tu sice neco vydela, pokud skudli, tak si i neco malo odveze, ale ty penize frci jako blazet. jenom za hotel clovek plani $145 za dva a pokud si clovek chce neco uzit, videt a procestovat, musi ty penize za to i dat. Takze mi verte, ze se tu z nas milionari nestanou. A to maji holky jeste ruzne vydaje. Tak jsem se nad tim usmala a sla dal. Fakt. Clovek ani nema tuseni jak svazujici to je, zit s nekym a nemit svodobu, byt odkazani na ne a take vas tu vlastni, nas veskery cas a podobne. Nemame tu zadne vlastni slovo a ani pomalu osobnost. A to ja to mam jeste v pohode, ale taky tu mam za sebou svy. At si to jdou vsichni zkusit a pak soudit a nebo mit takovyhle reci.

Sesla jsem se s Cory v Tuesday na obed. Je to uterni taco, takze byly strasne slevy. Tak jsme si pochutnaly. Ja ji nakreslila obrazek do jeji pamatecni knihy. Kamaradi ji tam vzdy neco napisi a nebo nakresli. Dokonce jsem se snazila i napsat neco nemecky a cesky.



Jinak se nic zasadniho nedeje. Uz se tesim na svuj vylet po NYC a to bude tak nejak me zavrseni v Americe. Za par tydnu prijde baleni a posilani veci domu, nakupovani darku, zaucovani nove holciny, posledni chvile s kamoskama a prijde louceni. Uz to utece jako voda. Myslim si, ze se urcite neco najde. Ale pro ted to bude asi vse ohledne Niagar. Stalo to za TO!

Preji Vsem krasny zbytek dne.
Uzivejte prazdniny plnymi dousky.
Uzivejte krasneho pocasi.
xoxo

Manhattan - NYC

15. july 2014 at 2:10 22nd Month

New York City

Dostaly jsme s kamaradkama napad, ze si vyjedeme do city v pondeli vecer, az skoncime v praci. Ihned po praci jsem se popalila a vyrazila vyzvednout holky.

Udelala jsem si copanek, at nemam ty vlasy porad rozpusteny.



Prvni, nemka Mouna, nasledovala rakusanka Corinna a posledni moje kamaradka Jarka (slovenka). Jely jsme mym autem. Hnaly jsme si to po dalnici kolem 6 vecer. Cesta tvra zhruba 40 minut, ale byla docela zacpa, stejne jsme skoncily v Brooklynu, coz jsme neplanovaly. Haha. Z Long Islandu dorazite do Queens, potom je Manhattan a na druhe strane je Brooklyn. Ale po dalnici jedete porad rovne a odpocka do prava, skoncite na Manhattanu, coz je hned, aniz by jste si to uvedomily a to same v Brooklynu. Musely jsme se asi dva - tri exity vracet. Zaparkovaly jsme auto v Queens, vzaly si metro, asi dve zastavky, prestoupily na dalsi a to byly asi tri, necelych 10 minut nam to zabralo, vcetne chuze. Bylo by prima bydlet takhle na rohu. Uplne jsem se rozneznila pri pohledu na Skyline (mrakodrapy). Je jedno kolikrat jsem je videla, pokazde se cela rozhodim, je to nadhera. Nedokazu si predstavit to videt naposledy!

Vyhled na mrakodrapy, muzete videt Empire i Chrysler.


Planovaly jsme jit na Opera konzert v Central Parku. Prijely jsme trosku pozde, zacinalo to v 8, ale zdrzely jsme se kvuli zajizdce. Musely by jsme cekat do predstavky, tak jsme se posadily na lavicku a poslouchaly za rohem. Haha. Potom se sly projit k fontane. A nakonec jsme skoncili na 5th Avenue (5ta ulice), coz je hodne znama ulice, nejdrazsi obchody tam jsou a podobne. Mela jsem uplne jiny pocit prochazet se po ulicich v pondeli vecer, misto nedele. Zadni turisti, spis to nebylo preplnene, ze se nemuzete hnout. Citily jsme se jako jedni z New Yorkeru. :) Stalo to za to!

Na ceste do Central Parku, prechazela jsem ulici a musela si to vyfotit.









Top of Rock (Rozhledna)


Chrysler Building and Grand Central



Skoncily jsme v Bryant Parku, kde bylo velikanske platno, hral se nejaky stary cernobily film, ktery jsme pozdeji zjistily, byl Zoro. Netusily jsme o co jde, dokud hlavni postava nerekla, "to jsi ty Zoro" a objevil se muz v masce! A my vsechny, oooh, Zoro. Ale je to nepopsatelny, sedet v parku na zemi, obklopeny lidmi, kteri sedi na dekach, maji svacinu, divaji se na televizi, uprostred mrakodrapu. Hned za nami byla Empire State Building a Chryslar. Nejlepsi! Daly si zmrzlinu a zamirily jsme si to na metro. Jeste se zastavily na Long Island city, ktere je hned u reky a na druhe strane vidite Manhattan. Hned jsem si vyfotila ten pohled! Dokazala bych sedet u okna a divat se tim smerem cely vecer. No a pak si to mirily zase zpatky. Uzasny, sice kratky, ale super vylet. Takovy spontanni.

Bryant Park


Long Island City







Vylet na Manhattan


(Pohled na Manhattan z ferry)

Naplanovala jsem si vylety do muzei tento vikend. Chtela jsem videt, co nejvic. Vyrazila jsem brzy rano na vlak a do city dojela kolem 9 hodiny. Prosla se z Penn Station (je to nadrazi, stejne jako Grand Central) na 34th ulici/7 Avenue.


A vyrazila jsem smer k central parku. Udelala jsem si rezervaci v Guggenheim muzeum(v 10am se otevira). Cesta trva kolem hodinky po 5th Avenue. Docela prochazka, ale clovek si to uziva chozeni kolem, ale taky se da vyuzit metro. Metrem jsem jela jen parkrat, nejdradsi chodim pesky, ale to se mi teda vymstilo. Dostanu se k tomu pozdeji. Prosla jsem se po 5th Avenue, asi nejznamejsi ulice v NYC, je to tkzv modni ulice, narazite tam i na ty nejdrazsi obchody. Je to dlouha ulice a na kazdem rohu je obchod s oblecenim apod. Podel parku (park je na prave strane smerek nahoru) uz mate hotely a mozna byty, tedy na leve strane od parku, ale videla bych to na hotely asi nejvic. Po ceste narazite na Metropolitni Muzeum, hodne zname, az dojdete ke Guggenheim muzeum, trosku vyse je i Museum of the city of New York, kam jsem sla nasledujici den. Guggenheim je asi nejznamejsi diky vzhledu. Musite projit skenem, jako na letisti, je to ve vsech muzeich. Nesmela jsem fotit, ale par fotek jsem stejne udelala. Muzeum po par mesicich zmeni exhibici, takze se Vam nestane, ze by jste meli stejne tema po delsi dobu. Ja narazila na Italsky Futurismus. Uprimne, nevzalo mi to dech, jak moc jsem doufala, ale stejne to byl uzasny pocit tam byt. Kolikrat jsem to videla v tv a prala si tam byt, se mi splnilo. Takze jsem si to uzila. Urcite si vycihnu nejakou lepsi exhibici, ale zazitek to byl urcite nezapomenutelny. Kazdy si najde svoje. Je neuveritelny kolik obrazu tam bylo a jak krasne je to muzeum staveny. Nejsou tam schody ale chodite dokola, jenze kazde patro navazuje na dalsi, tudiz jdete jakoze do "kopce", jako spirala. Nevidane! Nasla jsem tam obrazy, co vypadaly jako by nakreslil kluk ve skolce a pritom je to viveseno v muzeu. Haha.





Dalsi zastavka byla Trupm Tower, slysela jsem, ze jsou tam zahrady pro verejnost. Chtela jsem to videt. Bylo mi receno, ze to neni nic zazracnyho, ale stejne je to na mem seznamu. Nakonec to nebylo nic moc. Par stromecku a tot vse. Ale vyhled byl opravdu kouzelny na rusnou ulici, 5th Avenue! Ve vnitr je kavarna a nahore budou nejake kancelare ci hotel, nevim presne. Druha garden nebyla uz teprve nic. Tam chybely i ty stromy. Ale treba se to nejak upravuje behem leta.


Potom jsem sla celou cestu az k pobrezi, neboli smerem k Brooklynskemu mostu. Spise k Wall Street a Freedom Tower (tam, kde staly kdysi dvojcata), coz je dalsi hodinka chuze. Byla jsem ale hloupa. Bylo hodne vedro v Sobotu. Prestoze jsem hodne pila a mela dokonce i obed, stejne jsem to trosku prepiskla na tom slunicku. Zastavila jsem se na obed, tak jsem si tam dobila telefon, abych mohla fotit jako o zivot. Podla jsem si tam vedle mladeho kluciny, mohlo mu byt kolem 25let. Povidali jsme si. Hadal z jake zeme jsem. Nikdy to spravne neuhodnou, ze jsem z Cech, ale Evropu trefil spravne. Prisel mi hodne vzdelanej, nebo aslespon co se tyce historie a geografie. Vedel toho o Evrope hodne a dokonce mi rekl i postihy, ktere bych od Americana nikdy necekala. Nakonec jsem sla smerek dolu k rece, abych si vzala Ferry a jela na Staten Island (coz je 5ta cast New York City). Vyfotila jsem si Freedom Tower, jako vzdy, kdyz jsem kolem a uz si to pak smerovala na Ferry.


Jesteze jsem prisla v rozumny cas. Ferry (lod), jezdi kazdych 30 minut obema smery, takze se nikde nezdrzite. Slysela jsem Italstinu, tak jsem se dala do hovoru s manzelskym parem (starsim) a jejich maminkou, nevim z ktere strany. Staly jsme spolu uplne na vrcholu, aby jsme meli krasny vyhled na Sochu Svobody a taky ze jo! Mrzi me, ze to na obrazku vypada tak male, ale ve skutecnosti jsem se ji mohla dotknout! Pristi vylet bude na ostrov, kde stoji! Tak si na ni i "sahnu". Ale stalo to za zkousku. Navic je to zadarmo, tak proc to nezkusit! Ale bylo to prelidnene, takze se musite drat hodne dopredu, aby jste si zabrali dobre misto. Povidala jsem si s Italama a cesta na Island utekla hodne rychle. Potom jsem bezela rychle si zmenit ferry, protoze musite opustit ferry, se kterou jste prijeli a presednout. To asi byla chyba, kterou jsem udelala - ze jsem pobihala kolem!!



Takze asi tak!! Bezela jsem, abych si chytla dobre misto, takze jsem predbihala. TO se v America musite naucit. Nakonec jsme tam potkala mladou pani, se kterou jsem jela tam. Nemohla jsem se dockat, az uvidim sochu. Nakonec jsme se postarala asi o vetsi fiasko, nez sama Socha!! Udelalo se mi spatne. Zamotala se mi hlava a bylo mi nevolno. Uz se mi to parkrat stalo. Mam Aritmie, coz znamena, ze mi nekdy srdce zacne busit rychleji, nepravidelne. A me se zmeni proud krve a zamota se mi hlava. Prehrala jsem se. COz byl problem! A jsem hloupa, protoze tohle mam normlane pod kontrolou. Kdyz se treba rychle zvednu a zmeni se mi obeh krve, zkolabuju. No a to se mi stalo. Je to zvlastni pocit. Ale bylo mi spatne a nemohla jsem kontrolovat sve telo. Dalsi vec, kterou si pamatuju je, ze na me lidi mluvi zhora. Byla jsem zmatena, co se deje! Zjistila jsem, ze jsem upadla na zem. No chapete to?! Jsem tam sebou placla na zem! A uhodila se do hlavy. Lidi se zachovali uplne bozsky. Hned zavolali pomoc a snazili se me postavit na nohy. Pribehli se studenou vodou a obkladem na hlavu. Sla jsem si sednou na sedacku. Matka nejakych deti jim vysvetlovala, jak je dulezite udrzovat pitny rezim. Fakt, trapas jako hrom! Ale opravdu mi nebylo dobre. Dala jsem pracovnikovi moje informace, kdybych to chtela nahlasit, co se stalo. Ptali se me, jestli nepotrebuju nejake leky!! No konec!! Nakonec mi privezli koleckove kreslo a vyvezli me ven! TO jsem si musela vyfotit, abych mela pamatku! Tohle bylo za cenu Sochy! Nejlepsi bylo, ze jsem se lidi ptala, at mi hlavne vyfoti tu sochu! Me se fakt dejou veci.



Jinak jsem se na ceste k soche zastavila v St. Patrick Catherdral zapalit svicku moji babicce a pejskovi Agatkce. Mrzi me, ze tu nemuzou byt s nami.


Uz se mi ten cas blizil ke konci, navic mi nebylo dobre a slibila jsem hp, ze jim pohlidam Madison, aby mohli na veceri. Kluci uz mi odjeli na tabor, tak je to jen ja a Madison, coz je pohodicka. Vzala jsem si metro a jela po cerveny, ktera me vzala na 34th ulici na Penn Station a jela domu. Nejhorsi, co asi na tom padu bylo, ze se mi rozbil mobil, ktery mi dala rodina, iphone. Rozbilo se sklicko, tak musim vyresit, jak to opravit. Bud na to bude pojisteni a nebo to budu muset vzit a nechat to opravit. Ale hlavne, ze se mi nic nestalo.

Jinak jsem si v nedeli udelala stejny vylet do City a mela jsem v planu dve muzea. Nemela jsem tolik casu, protoze jsem vecer jela zpet. Moje hm mela koncert na jeji narozeniny, tak jsem hlidala Madison vecer. Sla jsem uplne stejne jako den predtim. Navstivila jsem Museum of the city of New York, ktery se nachazi jeste tak 10 minut chuze od Guggenheim. Prislo mi to pomerne male. Tri poschodi. Najdete tam informace, jak se NYC formovalo do dnesni podoby. Bezi tam asi pul hodinovy film od uplneho pocatku az po dnesni realitu. Samozrejme nezapomneli zminit 11.zari. Mluvili tam o vsech casti NYC. Fotky z minulosti. To stoji za to videt. Take ruzne citaty, co pronesli slavne osobnosti (I z davne minulosti), nebo pristehovalci z Evropy. Udalosti a informace o stavbach Brooklynskeho mostu a dalsich spojujici casti NYC. Take mnoho obrazku z povstanich a ze stavek. Poucne, prestoze jsem mnoho veci vedela z knizek, bylo to moc hezky udelane. Treba mistnost Tiffany, coz je zlatnictvi, jedno z nejznamejsich. Mohli jste videt puvodni naramky, prsteny ci nahrdelnihy, obrazy puvodnich (nejsem si jista zda zakladatelu), take figurinu v obleku a nabytek z obyvaku ze starsi doby.






Stravila jsem tam asi hodinku a neco a rozhodla se navstivit asi jedno z nejznamejsich muzei - Metropolitan Museum. Moje kamaradka Jarka mela cestu do City taky, tak jsme si daly sraz a vysly ty dlouhe schody spolecne. Nemela jsem tolik casu, takze tam rozhodne planuji znova, stoji to za to. Vyfotila jsem mapu, ma to dve hlavni poschodi, myslim, ze to treti byla strecha, kam jsme si vyjely a vyfotily si vyhled na okoli. Nestihly jsme projit vsechno, ale vetsinu. Jsou tam vystavy z Egypta (jedna z nejkrasnejsich, byly tam sfingy, hroby i pyramida), Asie (napriklad ta vypadala presne jako by jste se ocitli v Cine), Recka vystava, Evropska, Africka ci Americke kridlo a mnoho dalsich. To bych tu byla do zitra. Nemusite ani opustit svoji zemi, aby jste se prosli uvnitr pyramidy. Z toho jsem mela asi nejvetsi radost. Planuji tam na cely den a projit si kazdou tu cast. Hned na zacatku vypravy jsme se zakecali s jednim ze zamestnancum (neco jako ochranka), jmenoval se Joseph, mocvtipny chlapik. Ptaly jsme se na cestu, jak se dostat na strechu. Tak tam s nama laskoval. Ze je spatny navigator a at se neztratime a jestli tam porad bude, ze se mame stavit a tak. Nasmaly jsme se. Mam rada takove lidi, kteri se s Vami daji do hovoru a jeste vas pobavi. Uplne Vam hned prijde ten clovek sympatictejsi. Porad jsme si o nem s kamaradkou povidaly, nakonec ho chtela pozvat na kafe. Ke konci prohlidky jsme se rozhodly, ze ho najdeme. Zasly jsme zpet na misto naseho setkani a nasly ho na mezi-poschodi. Prisla jsem si jako Romeo a Julie, jak jsme na sebe kriceli ze zhora dolu a naopak. Pak se k nam pridal dalsi, jeho kolega, ale jeho prave jmeno jsme z neho nedostaly. Nakonec nam rekl, ze se jmenuje Maximus Power (coz je v prekladu maximalni, nejvetsi sila) a flirtoval tam s nama. Kamoska si vzala jeho cislo, ze se sejdou, ale nakonec nemela cas a nevim, co se delo dal. Haha. Ale nestoji to na skodu si udelat takovy kamarady. Potom jsme se rozloucily a ja si to mirila na vlak zpet do reality.





Manhattan je tezko popsatelny - nedokazu najitt ty spravna slova k cemu tohle uzasny misto prirovnat, zadny misto neni stejny a pokud tu krasu nevidite na vlastni oci, nepochopite. A to nemyslim nijak zle, taky jsem si to nedokazala predstavit a pokazde, co tam jsem, mi vyrazi dech znova a znova. Musim natocit video! Clovek tam najde vsechno, co chce! A to jsem jednoznacne nevidela nic, oproti tomu, co nabizi. Az budu doma, tak urcite napisu clanek, kde popisu Manhattan trosku vic a do detailu. Budu na to mit i jiny pohled, kdyz nebude za rohem. Neni ted cas, tenhle clanek pisu uz 14 dni :D


Nemuzu uverit, ze se zase slavil den nezavislosti. HP (rodice) odjeli na dovolenou a ja zustala s holcickou sama. Jelikoz city je hodne prelidnene, cely den prselo, nechtelo se mi na ohnostroj. Prijela Jarka, ze u nas prespi. Sedely jsme, Maddie si dala slofika, slunicko se rozzarilo a nas napadlo v 7.30 vecer, kdy ohnostroj zacinal nekdy v 9.00, ze pojedeme stejne na ohnostroj. Rychle jsme se prevlekly, vzbudily malou a vyjely na hodinovou cestu do Queens, s tim, ze kdyz se nam postesti najit volne misto, vezmeme si metro a dojedeme nekam. Mely jsme to hodne natesno. Nevim, co jsme si myslely, tohle misto je napakovane lidma uz od rana a nas to napadne hodinu pred zacatkem. Samozrejme, ze jsme nemohly najit zadne misto naparkovani. S Maddie jsme vybehly z auta k rece, kde mate vyhled na mrakodrapy a sledovaly jsme maly ohnostroj v pozadi. Nasly Jarku, preparkovaly auto a sly se projit po molu, hned u reky s vyhledem na Brooklynsky most a pak cely Manhattan. Mala byla u vytrzeni, ze to vsechno vidi. Nejak jsem si dokazala predstavit sebe (dokonce i v mem veku!). Takze jsme tam stravily dalsi dve hodiny sledovanim Manhattanu, tancovanim s ostatnimi, Maddie vylozene predvadela kreace, jely domu a daly si do nosu zmrzlinou a zalehly asi ve 2 rano.


Manhattan z dalky





Mely jsme hodne narocnou sobotu, pomahaly jsme na oslave, mala si hrala s klukama, kteri meli party a ja pomala vse pripravit. Vecer jsem tam potom stravila jako pomoc pri uklizeni a Jarka se potom stavila. Vecer jsme se divaly na the hangover, jedly bramburky a pily vino a zalehly pomerne pozde. Rano si prispaly, potom si daly snidani u me na zahrade, zastavily jsme se u mym prarodicu asi na 3 hodiny. Moc se Jarce libili, jako kazdymu. Ja je uplne zboznuju. Potom jsme se opalovaly na zahrade, sly na veceri a zase stejne zalehly k televizi a probiraly chlapy. Haha. A budoucnost. No a v pondeli zacala prace pro nas obe. No a ja se nemohla dockat na vylet do city.




V nedeli, po dlouhem tydnu, jsem si udelala vylet do city. Mela jsem v planu zabehat si v Central Parku, jit do knihovny, abych se podivala na IELTS a do muzea American African, ktery ma vstup zadarmo. Dojela jsem do city asi kolem 10 rano.

Prosla si Central Park. Musim rict, ze nebylo prelidneno jak jsem cekala. Vetsina lidi (bohatlici) je pryc pres vikend, jen turisti a ti "mene" stastni jsou tam a nebo au pairky. Haha. Oblekla jsem se do ruzova. Chytre si vzala botasky! Potom jsem vyrazila do knihovny, kde jsem ztravila asi hodinu a pul. Normalne si tam muzete jit sednou, Wifi je zadarmo, muzete si tam pocist, jen pokud nemate karticku, nemuzete si nic pujcit. Kdyz jsou destive dny, nejlepsi misto. Dala jsem si obed a pesky vyrazila az dolu k Freedom Tower. Hodinka a pul cesty.


National Museum American Indian - cekala jsem vice, ale jelikoz je to zadarmo, tak nevim no. Jako, zajimavy to urcite bylo. Uvidite z fotek. Spise kostymy, ktere meli domorodci a obyvatelstvo davno do minulosti. To me hodne zaujalo. Muzeum je pomerne male. Sice dve podlazi, ale na spodnim byli zobrazeni Indiani, jejich stany a tot vse. Nahore puvodni obleceni, zbrane a ruzne potreby, ktere v te dobe meli. Mam rada muzea a tohle stalo za podivanou. Zlvastni se zamyslet nadtim, ze tu byl zivot pred nami tak jiny.


Vzdy, kdyz jdu dolu k vode, blize ke "dvojcatum", prochazim Washington Park, kde je oblouk a fontana. Kdo videl Pratele, vi, o cem mluvim.


Jinak na ceste zpet jsem prochazela kolem The FlatIron Building a zachytila jsem v pozadi Empire State.


Tohle muze byt jen v Americe, nikde jinde. Nasla jsem napis ulice, kde je napsano, "Lidi HIV nakazeni".


PS. Jinak fotky z Muzei mam na fb v albu "Museums NYC", pokud chcete videt vice fotek. Sem se mi vsechny nevesly. Navic se ve vetsine muzei nesmi fotit, tak jich ani tolik neni.

IELTS

15. july 2014 at 1:07 22nd Month


UPRAVENO: z duvodu mych vysledku - na konci clanku.


Clanek o mezinarodni jazykove zkousce IELTS (International English Language Testing System), coz je v podstate jedna z mnoha zkousek, ktere jiste znate, napriklad TOEFL< FCE

Puvodne jsem planovala podstoupit TOEFL, ale po nahlednuti hloubeji mi IELTS prislo blizsi, hlavni duvod mluvena cast, neboli Speaking Section, mluvite delsi dobu a s zivou osobou, kdezto u TOEFL do pocitace a mate na to asi jenom 40 sekund. Napisu tu dopodrobna, co tato zkouska obnasi a na konci clanku se podelim s vlastni zkusenosti.

Chtela jsem si privest nejaky certifikat. Uz jen z duvodu, abych si dokazala, ze jsem se v anglictine nejakym zpusobem posunula a blizim se blize ke svemu cilu. A samozrejme se mi bude hodit k prihlasce na univerzitu. IELTS se pohybuje kolem $210, na prepocet je to pres 4000kc. IELTS se deli na dva modeli: Academic Model (kdyz chcete jit studovat dal, na univerzitu, at uz na bakalare a nebo magistra, hodi se tato verze) a nebo General Training (spise kdyz chtete jit na stredni skolu do zahranici, za praci a nebo imigrovat do nejake zeme). Jelikoz jsem si vybrala Academic, budu se tu zminovat jen o tehle verzi. Pokud nekdo planuje si vybrat druhou verzi, budete si muset pozjistovat informace, ale vim, ze je to z velke casti stejny. Poslech urcite a snad i rozhovor, cteni a psani ma nejake rozdily. Zkouska se zklada ze ctyr casti.

Nejvyssi skore je 9.



Prvni cast je poslech (Listening Section)

- Skladala se ze 4 casti a dohromady 40 otazkek (kazda v hodnote jednoho bodu), nejvyssi je tedy 40 bodu!
- Poslech trva kolem 30 minut.

Rady:

- Urcite si projet nejake knihy, aby jste se seznamili s typy otazek a pochopili system. Je lepsi prijit trosku seznamen nez skocit do vody bez pripravy.

Cteni (Reading Section)

- Trva kolem 60 minut.
- Sklada se ze tri clanku a 40 otazek.

Psani (Writing Section)

- Trva 60 minut.
- Lisi se od verze testu.
- Psani se sklada ze dvou casti.

Academic

Prvni cast, Task 2 trva 20 minut.
- Neplytvej cas, ale nech si 1-3 minuty na premysleni.
- Tato cast je hodnocena jako 40% procent z celkoveho hodnoceni, kdezto druha cast Task 2 je 60%, meli by jste si Task 1 nechat na posledy.





Druha cast, Task 2 trva 40 minut.
- Minimum uzitych slov je 250, ale ne vice nez 270/280.
- Dostanete zadani, kde nepotrebujete zadne znalosti. Vetsinou aby jste popsali vase myslenky, jestli souhlasite, nesouhlasite apod.




-Mluvena Cast (Speaking section)
-Trva kolem 4-5 minut. Odpovidas na otazky o sobe a tvych aktivitach. Otazky typy Why. Odpoved Yes or NO.


- Druha castkolem 3-4 minut. 1 minuta na pripravu. 1-2 na konverzaci. 1 minuta na dalsi otazky. Budes odpovidat na otazky, ktere budou zobrazeny na papiru, ktery dostanes. Popis a vysvetli. Otazky a odpovedi yes/No.



- Treti cast kolem 4-5 minut. Diskuze o problemech, ktere se tykaji casti dve. Otazky Why a Yes/No.


Rady:

- Soustred se na teme a neodbihej od tematu. Odpovidej na co si tazan.
- Mluv ciste a jasne. Mluv primo na zkousejiciho.
- Mluv hlasite.
- Usmivej se.
- Snaz se mluvit sam se sebou, nahravej se a nebo si najdi nekoho, s kym mluvit v anglictine.
- Koukej na filmy a cti.
- Procvis si vyslovnost.
- Hodnoti se pozadavky, ktere musis splnit. Jako plynulost, organizovanost, gramatika, slovni zasoba apod.

Takhle nejak vypada original.


MUJ IELTS




 
Vyjela jsem brzy rano a byla poradne nervozni. Mela jsem tam byt hodinu pred zacatkem, abych se zaregistrovala. (Potrebujete pas). Test zacal v 9am. Nejprve jsme vyplnili papiry.
A vrhly se na poslech. Z toho jsem mela asi nejlepsi pocit. Urcite jsem nechytila vse, ale snad to nebude to nejhorsi.
Nasledovalo cteni. Nemate zadnou prestavku. Tam jsem se asi nejvic rozhodila. Ja ctu v anglictine porad. V knihovne mam dlouhy list knih a neni den, kdybych si par stranek neprecetla. Zkousela jsem si to doma kazdy den, pripravne testy, ale tehle me totalne rozhodil. Takze se obavam, ze se mi cteni nepovedlo. Uvidime, jak mi to vyhodnoti.

Tak jsem se rozhodila, ze psani, ktere jsme meli hned po skonceni se ctenim, uz jsem tak doplacala. Mela jsem otazku, proc si myslim, ze charity a ruzne organize poradaji specialni dny, jako den deti (na pomoc lecby deti) a nebo den nekoureni. A proc jsou tyhle dny effektivni. Neco jsem tam zplacala a vymyslela, ale uz jsem napsala lepsi slohy za svuj zivot! Tak jsem na sebe zvedava. Ale mluvila jsem s lidmi, co to podstoupili a rikali mi, ze to delali i dvakrat, trikrat, nez dostali skore jake chteli. Tak si to hold pujdu udelat znova.

Jinak jsem pak nekolik hodin cekala na posledni cast a to je rozhovor. Prosla jsem si New York a sla zpet. Mluvena cast mi prisla nejlepsi a nejlehci. Mela jsem uzasneho zkousejiciho. On se me ptal na otazky a je odpovedela. Placala jsem tam, co se dalo. Uteklo to jako voda. Takze si myslim, ze to se mi vyhodnoti nejvys. Potom mi rekl, ze pracoval v praze jako ucitel anglictiny. Rekl, ze miluje nase pivo a od ty doby je strasne opatrnej na piva a chce jen ty nejlepsi. Ze i vynadal jednomu barmanovi, ze to teda neni Plzen! A jeste se se mnou rozloucil se slovy, nashledanou. Tak to byl zaver moji zkousky. Jsem z toho takova presla. Nevyslo to tak, jak jsem si predstavovala. Za 14 dni budu vedet vysledky.

Jinak, NYC je proste uzasny. Prochazela jsem se vcera nekolik hodin! Proste si nedokazu predstavit, ze odejdu. Byla jsem se projit az k Brooklyn Mostu a prosla jsem ho uplne cely az na druhou stranu a sla si sednou do jejich parku. Videla jsem zapadajici slunce. Nafotila par fotek a sla pomalu zpet. Prosla si cely Manhattan a v 10 vecer jsem jela zpet domu. Musim rict, ze se ten den povedl, presto, ze jsem byla cela zklamana ze zkousky. New York je proste lek. Taky jsem si zasla k rece, kde jsem mela krasny vyhled na Freedom Tower, coz je vez, kterou postavili u mista dvojcat. Dokonce jsem vyjela v jednom hotelu do nejvyssiho patra a vyfotila si vyhled.











Bolely me nohy, spis jsem je mela otlacene od zabek, tak jsem si do nich dala ponozky. A nejlepsi na tom, ze jste v city jako je NEw york je, ze to nikoho absolutne nezajima!







Jinak, co je asi tak nejdulezitejsi, je fakt, ze si moje mala Maddie zlomila klicni kost. Spadla u navstevy z houpacky a zlomila si ji. Tak ted uz jen cekame, co se bude dit, jestli operace nebo ne. Snad se chudinka da do kupy.







Mela takovou mensi "maturitu", protoze koncila ve skolce, jde v zari do prvni tridy. Tak jsme si uzili predstaveni a potom se stal ten uraz. Nastesti si to uzila plnymi dousky.




Udelala jsem ji i vlasy, aby ji to sluselo.


A asi nejvic dojata jsem byla, kdyz prinesla ze skoly naramek, kde mela sve jmeno a na druhe strane moje, jenze dala obracene "W", tak ze bylo "M", takze misto Wendy, jsem s koncila s "Mendy".


Preji Vsem prijemny zbytek vikendu.

VLOZENO:

Prisly mi vysledky. Uz jsem si je precetla v patek na internetu, ale cekala jsem, az mi prijde ten slavny papir. Budu si to delat znova, jen abych si dokazala, ze mam na vic. Prosla jsem. Skoly, co to mely napsany v pozadavcich (ti meli celkove 6.0) a ja dostala 6.5. Poslech jsem mela 6.5, cteni se mi nepovedlo, jak jsem zminovala 5.5, psani 6.5 a pohovor 7.5. Pak se z toho udela prumer. Tak uvidime, jak to bude na podruhe. Nejhorsi je, ze tohle s moji ajinou nema nic spolecneho. Gramaticky tu ajinu nemam perfektni, ale domluvim se za kazde situace. Tam je to hlavne o stesti, stejne jako maturita a podobne. Clovek nevi, jake tema dostane, jestli porozumi clanku a nebo se nepreslechne. Ale mam radost, ze jsme skoncila za pulkou. :)



Hodne stesti vsem, kteri maji v planu nejaky podobny test.