Rekapitulace

25. september 2014 at 5:03 |  24th Month

Zdravim,

Omlouvam se za dlouhou neaktivitu na blogu. Clanek jsem mela z pulky napsany, ale nenasel se cas to dopsat. Konecne se pokusim to vse shrnout. Dostala jsem par zprav, co se momentalne se mnou deje a co bude dal s mym blogem. K tomu vsemu se dostanu v prubehu clanku. Vazim si Vasi podpory a dotazu.

Uz mam posledni tyden u sve host rodiny a budu v nedeli vyrazet za svou tetou do Jizni Caroliny na tyden a od ni hned domu. Mela bych priletet posledni den v zari. Nemuzu tomu uverit. Uz je to tady - louceni, shledani, louceni a dalsi, tentokrat to nejhezci shledani ze vsech - moje rodina.

Budu trosku rekapitulovat.

S kamaradkou Jarkou jsme se 4. srpna rozhodly jet do City a projit si THE EAST SIDE, nakonec doslo za mesic i na WEST SIDE a mela jsem to city procestovane krizem, krazem. Nachodily jsme toho hodne, povidaly si a fotily to nejzajimavejsi. Nejsou tam zadne slavne mrakodrapy a podobne, ale kdyz uz takovych mate za tu dobu dost, udelaji Vam radost obycejna sousedstvi a jina cast mesta. Taky jsem si prosla vsechny mosty, ale presto jsem si uzila pohled na Brooklynsky jako vzdy, kdyz se vyskytnu pobliz.

Fotka: Williamsbug Bridge







Nejhorsi je, ze uz si nepamatuju, o cem jsme se bavily, co jsme delaly a kde jsme chodily. Dodatecne se divam na fb na fotky. TO je z toho, ze si to nepisi za pochodu, ale cekam a pak si nepamatuju podrobnosti. Ale my mame s Jarkou vzdy nejake situace, trapasy a uzasny chvile, ale uz je to vic jak mesic a me nic nenapada. Ale fotky mluvi za sebe! My stejne nejvic resime zivot a podobne. Vypravela mi o jejich zazitcich a planech do budoucna a ja taktez. Je zvlastni, kdyz s nekym sdilite takove spojeni a musite se loucit. Jelikoz je fotografka, vzdy najde mista, ktera vam vezmou dech. Nemely jsme primo v planu, kam zajit a nechaly jsme se unaset prochazkou a narazily na krasne vyhledy.



Prosly jsme nejstarsi ulici v NYC. V lete jsou tam koncerty a mensi festivaly, stanky s obcerstvenim a stolovani venku - Stone Street.


Takova mala hadanka - kolik si myslite, ze je na obrazku budov ?


Urcite jsem se tu zminovala o nasi male tradici - Taco Tuesday. Byla rada na me s rizenim, tak jsme se s kamaradkami sesli u nakupniho centra a vyjely jsme na nas oblibeny obed. Vypada to, ze uz mam posledni na seznamu. Uvidime.




Nuda Plaz

Jednu nedeli jsme si s Jarkou vymyslely jet na plaz. Jeste jsem tady na LI (Long Island) nebyla, tak se mi libilo, ze i to budu mit skrtnuto z listu. Jarka ridila a prijely jsme tam neco kolem 11 hodiny. Chtely jsme na nuda plaz, aby jsme si to trosku osvezily. Takze vsede, kam oko dohledlo byly zeny bez vrsku. Tohle je zase Ameika, muzete si jit nuda plaz, ale nesmite sundat spodek, aby jste nepohorsily okoli. Co tohle je za logiku nechapu. Bud maji vsechno a nebo nic. Chlapy tam meli na sobe takovy malinky plavecky, ze slo vsechno videt, ale byli zakriti, ale videly jsme nekolik hlidek kontrolujici situaci. Samozrejme, ze jsem nechtela kazit partu. Nikdo me tam neznal a nikdo me znova neuvidi, ale sla jsem do toho a sundala si vrsek take. Bylo to oslobozujici najednou citit tu "svobodu", kdyz USA je takova kontroverzni ve spoustu vecech - nebo alespon na oko. Opalovaly jsme se, protoze jsme planovaly vylet do Hamptons, tak jsme chtely aby nam to sluselo.



Zaplavaly jsme si v oceanu. Moc se mi ta plaz libila. Je trosku izolovana, takze tam musite autem, zaparkovat na uzavrenem parkovisti. Je jich tam asi 7 (my si vybraly to posledni, blize k majaku), zaplatite si vstup a uzivate si na plazi. Mely jsme spolu svacinku z domova - pripomnelo mi to dobu, kdy jsme se s maminkou balily na koupaliste. Cetly knizky a plavaly. Docela me desilo, co se v oceanu skryva. Mam respekt z vody. Potom se k nam pridali dva chlapi, zakecali se s nama a pozdeji nam delali spolecnost. Uz se blizilo k seste vecer a proud zesilel a me to stahlo pod vodu. Hodne neprijemny pocit. Probehlo mi hlavou, ze to takhle muze nekoho zabit, kdyz jste bez vzduchu nejakou dobu. Me to pod vodu stahlo asi trikrat, ale mela jsem moznost se nadechnout. Podrazil mi spodni proud nohy a vrchni vlna me jeste zaplavila zvrchu. Jeden z muzu me musel vytahnout. Ted se tomu smeju, ale voda byla hodne slana a ja zaneprazdena drzenim vseho mozneho - nosu, spodku plavek, aby neuplaval a jeste ma clovek myslet na to, ze musi plavat a nebo se snazit si stoupnout, ale ta voda byla tak silna, ze me to takhle ke dnu. Odrela jsem si nohy a ruce od kaminku ze zeme. Tak mam vtipnout historku, jak me tahali z vody. Haha. Ale uprimne to neni vtipny, kdyz by to bylo male dite a nebo nikdo okolo napomoc. Normalne vas to vysili. Pozdeji jsme hrali frisbee a sli si dat veceri a domu, ja jsem se jeste potkala se svou kamaradkou, ktera se dalsi den chystala na jeji posledni mesic v Americe.


The Hamptons - Montauk

Hamptons jsme si naplanovaly na nedeli. Puvodne jsme chtely prespat nekde pres noc, ale rozmyslely jsme si to. Kamaradky ke me, dva dny predtim, prisly do bazenu. Mame nejhezci pozemek, tak prisly sem. Pripravily jsme si ovoce a drinky a opalovaly se na ten slavny vylet. Planovaly jsme odjezd a podrobnosti. Potom k nam prisli uklizeni bazenu, chodi kazdy tyden, tak jsme pozadaly jednoho z nich, aby nas vsechny vyfotil pohromade. Pak jsme si udelaly par selfies a pokracovaly v opalovani. Prisel i muj hd vsechny pozdravit. Byl zlaty. Holky si to uzily, i ja a my se mohly o to vic tesit na nedeli. Sesly jsme se kolem 9 hodiny rano u me u baraku. Jarka nabrala dve dalsi kamosky a prijely ke me a ja ridila. Spojily jsme se na benzin a vyjely.

Nejdriv jsme zastavily v Hampton Bay, coz nas moc neuchvatilo. Nikde nic nebylo. Myslely jsme si, ze to vypada jako z filmu, kde bysli ty slavne hvezdy. Kdyz jsme prisly na plaz, ktera smrdela, rozmyslely jsme si to a rychlosti blesku naskocily do auta a jely pryc. Zastavily se na obed na cestu, protoze nas cekalo 30 minut do Southampton. Mely jsme se pozdeji dne vratit do Hampton Bay, protoze jsme chtely zajit do nejznamejsiho baru, co dalsi kamaradky nasly, ale o tom pozdeji.



Southamptons nas take neohromilo. Plaz uz byla o neco lepsi, i ty domy vypadaly trosku k svetu. Plaz smrdela jen trosku, ale blize k vode se to vytracelo. Pisek byl o dost cistejsi a i atmosfera prijemnejsi, ale nic z ceho by nas prechazel zrak. Na chvili jsme si ulehly na plaz, snedly obed a po kritizovani vsech osob kolem jsme se rozhodly jet zpet do baru, jelikoz uz meli otevirat od 2. Na ceste zpet jsme se ocitly uprostred mestecka a hned se mi zlepsila nalada. Uz to pripominalo ty filmy, co jsme zminila drive. Domecky, obchudky, chodniky, turiste na kazdem rohu. Prosly jsme si okoli, zastavily jsme se u vyprodeje starozitnosti. Cloveka ani nenapadne, jake hovadiny se muzou najit. Skoncily jsme i v knihkupectvi a snazily se vyzjistit, kde je schovane to tajemstvi tech, kteri sem jezdi kazdy vikend a nemuzou si to vynachvalit. Doslo nam to brzy. Pokud nemate pratele a nebo zname s barakem, nebo si neco nepronajmete, neni to jen tak na mensi vylet. Kazdy se zavre mezi ty steny a uziva si klidu - je to hodne izolovane. Zklamane, ze jsme nenasly, co jsme hledaly, jsme vyrazily zpet. Cekaly jsme na dalsi tri kamaradky, aby se pridaly a sly do baru, ale ty se jeste slunily. Kamaradky se i prevlikly, aby jim to sluselo a par chlapu sedelo u vychodu a rekli nam, ze jsme se trosku moc vyfyntily. My se podivaly kolem sebe a tam jen "deti" pod 21. V osoupanych kratasek. Prislo mi to, jako bych se dostala na nejakou vesnickou zabavu. Uplne to slo videt, ze tam nepatrime. Asi po pul hodine cekani ve fronte jsme se rozhodly odejit. Zjistily jsme, ze chteji asi $20 za vstup, sice nabizeli levne pivo, ale bylo prelidneno, hlavne nezletilymi, tak jsme to odpiskaly a vyrazily do East Hamptons - coz je vice ke konci Long Islandu.


The East Hamptons uz vypadal tak, jak jsme si vysnily. Zastavily jsme se i u mlynu, udelaly par fotek a vyrazily na cestu. Hlavni oblast mestecka byla nejkrasnejsi. Uklizeno a vse bylo vyparveno na bilo (baracky). Tam jsme si dokazala predstavit chodit Lady Gagu. Kdyz jsme byly uz tak blizko, coz od Southamptons trva 40 minut, napadlo nas jet dalsich 40 a zajet do Mountak. Coz je uplny konec Lond Islandu, kde se nachazi majak. Zapojily muziku a uzivaly si cestu. Videly jsme i nehodu po ceste. To bylo dost neprijemne. Auto nabouralo primo do stromu po leve strane. Najelo na obruvnik a na malinkem travnicku vedle cesty to celne narazil do stromu. Bylo to rodinne auto, tak nas docela zamrazilo. Jeste na ceste zpet, coz bylo kolem 10 vecer tam porad hasici a policie uklizeli. A my kolem jeli kolem 4/5 hodiny odpoledne.


Montauk nas mrzi, ze jsme nevyjely driv. Tam jsme mely jet hned a nestavovat se kolem, protoze to je ten pravy raj! Nachazi se to hned u plaze - pripadalo mi, ze jsem zpet v Californii. U plaze byly hned hotely ci mensi ubytovani a bary. Zaparkovaly jsme auto u jednoho z nich a sly dovnitr. Zadny vstup se neplatil. Jelikoz jsem ridila, pila jsem vodu a holky si daly par piv, ale jinak se nepilo ve velkym. Vsichni jsme musely zpet domu a rano do prace. Potkaly jsme jednoho klucinu z Jihoafricke republiky. Umel asi 5 jazyky a cestoval uplne vsude. Slo videt, ze jde o dobrodruha. Spal na plazi, mel jen batoh a slozil hlavu, kde se dalo. Docela se mi libil takovy pristup. Sice bych nesla asi az tak, ale ma to svoje kouzlo. Predtim nez jsme odesly, sebehla jsem schody dolu, protoze jsem tam videla mlade chlapce, aby nas spolecne vyfotily. Dala jsem mu mobil, nabehla nahoru, vyfotily jsme se a sebehla si dolu.




Potom jsme stravily chvili i na plazi a litovaly, ze jsme nevyjely hned sem, misto stridani mist. Potom jsme holky vyhodily v jinym baru a my si s Jarkou vyjely na majak. Je to posledni bod Long Islandu. Takze jsem projela cely Long Island. Videly jsme zapad slunce a mohly jet zpet.





Uz se rychle setmelo a mi za tmy jely do baru. Ten se mi libil asi nejvic. Hezky u vody, nejvic prostoru bylo venku, kde byl pisek, sedacky a ohniste. Take Dj a slunecniky. Vypadalo to jako dovolenkovy hotel. Ve vnitr byl bar, zachody a posezenicko. Cekaly jsme ve fronte, ale holky nas propasovaly dovnitr. Zase jsme narazily na naseho "kamarada" z Afriky. Haha. Moc hezky kluk. Holky si daly pivo, zatancovaly jsme si, seznamily jsme se s novymi lidmi a kolem pul 10 se rozhodly vyjet domu. Jeste jsme se zastavily pro Pizzu a byly pripraveni nacerpat benzin a dve hodinky domu. Cesta byla poloprazdna, takze to utikalo rychle. Holky za jizdy usly a ja to prekvapive udrzela. Mam rada takovy vylety a to vic, ze jsme to uskutecnily a podivaly se na misto, o kterem jsem toho tolik slysela. Sice jsme nepotkaly nikoho znameho, ale stalo to za TO. Sice uz nedostanu dalsi moznost jet, ale nikdy netikej nikdy...


Vylety

S Jarkou mame hodne rady poznavani novych mist. Tak jsme se rozhodly, ze vyjede do narodniho parku tady u nas. Vyzvedla jsem ji a musim se priznat, ze jsem se ztratila. Haha. Ale nakonec asi po 10 minutach jsem nasla spravnou odbocku. Kazdopadne Jarka mela podobny pripad asi tyden predtim, tak jsme vyrovnane. Chtely jsme jit az na konec parku, ale uz se stmivalo a my mely docela strach, aby jsme nasly cestu zpet. Nakonec jsme se otocily a rekly si, ze si zapad slunce uzijeme i na plazi. Na ceste na malinkou plaz, jsme se zastavily uprostred cesty, aby jsme zachytily krasne zbarvenou oblohu. Hodne Americanu si tohle neuziva a nevnima tak jako my. Uvidite na fotkach sami, co tim myslim. Asi po pul hodine jsme stejne musely odejit, protoze tam bylo strasne komaru. Neni to prava plaz, ale spis reka, proto ta havet. Zasly si na kafe a prosly si Huntington Station - cetrum je hodne krasne, muzete si ho projit od konce na druhy pesky. Obchudky, restaurace a dalsi se daji najit pri ceste. My si zasly do knihkupectvi a precetly si neco o NYC. Daly zmrzlinu a vyrazily zpet domu.



Od kamaradky jsem dostala privesek - globus. Pry je to pro ty, kteri miluji cestovani. Ona taky odjela sem a uz tu zustala. Udelalo mi to radost, ze si na me vzpomnela. JE to krasny doplnek a znamena pro me hodne.


Jinak jsem byla pozvana na oslavu narozenin. Pozval me jeden z tich, ktere jsme potkali na nuda plazi. Prosli jsme si mestem, zasli na obed a drink a odpoledne se chystali na party. Nejdriv jsme byli v baru a pak se slo na Karaoke. Prislo mi to hodne privatni, protoze si zaplatite vstup a oni vam prideli pokoj a tak si zpivate se skupinou lidi, kteri patri k vam. Pokoje jsou zvukotesne, takze nejde nic slyset, tak muzete zpivat hrozna a nikdo vas nesoudi a nepomlouva, protoze jste mezi svymi.




Potom jsme si za tmy prosla Times Square, nasla i, kde je pozdni show Davida Lettermana, mam ho strasne rada, jako vsechny ostatni - Ellen, Jimmy Kimmel a nebo Fellon a taky nechybi Craig Ferguson.



Jinak jsem v knihovne vyhrala listky do zoo v Bronxu, takze jsem se vydala hned v nedeli a na oplatku pozvala jeho. Mam rada Zoo, i kdyz je mi zviratek lito, ze ziji zavrani, ale nebylo to tak strasne. Meli hodne velky vybeh a svodobu. Zviratka krasna samozrejme. Zastesklo se mi po Prazske Zoo, kde jsme byla asi mesic pred odletem do Ameriky. Takze jsem si mohla odskrtnou dalsi polozku na seznamu - jak zoo v Central parku, odkud pochazi Madagaskar a i Bronx Zoo.


No a uz me cekal ctvrtek, kdy jsem jela vyzvednou nasi novou au pairku. Rodice nemohli, tak poslali me. Vyuzila jsem prilezitosti a misto, abych to strihla obklikou, hezky jsem skoncila na 34th Ulici, coz je hned u Empire. Tak jsem si na cerveny zastavila a udelala par sminku. Nesmela by chybet. Byla jsem hodne nervozni, co bude zac, abych si s ni rozumnela a on se clovek ani nenadeje a v jeji spolecnosti koncim uz treti tyden a mela jsem srandu jeden den za druhym.


Sice si porad nemuzu zvyknout, ze je nekdo za mnou a sleduje kazdy muj krok, ale na samotu je to nejlepsi lek. Clovek sejde jen dolu a hned na nej ceka kamaradka, se kterou si uzije den. Nemuzu si ztezovat. Na ceste z Orientation, kde jsem potkala sve stare instruktory, jsme se zakecaly a cesta utekla rychle. Doma ji deti privitaly, rozdaly se darky - ja taky dostala, naramek se svym jmenem. A moje rodina druhy den odjela na kratsi vikendovou dovolenou a od te chvile mam pocit, ze se to vsechno pokazilo. Bylo mi to lito, protoze chudak se ani poradne neusadila a hned ji tu nechali se mnou. Mela stesti, ze jsem byla pobliz, protoze chudak by tu skoncila sama na cely vikend, kdy clovek se boji jit si sam do lednice apod. Hned jsem videla prilezitost si povyrazit, fakt jsem nebyla cela odvarena z toho zustat doma.



Tak jsem "zaukolovala" Jarku, jestli by nas nezachranila a nevzala ven, jelikoz jsme nemely auto, rodice si vzali auto. Prvni, kam jsme v patek jely, byl narodni park. Nakonec jsme z toho nebyly unesene. Lehly jsme si na plaz a opalovaly se (co jineho delat), prosly se po plazi a razily zpet. Sice nam to vzalo nejaky tri hodiny, ale nic moc. Lidi tam chodily rybarit a ten smrad se siril celou plazi. Asi nejlepsi zazitek za cely den byl, kdyz jsme potkaly starsi zenu a v ruce drzela malyho zraloka. Ihned jsem si ho vyfotila. Delaly jsme si srandu, ze mama nebude daleko a ze se radsi odebereme do auta nez zacne invaze z vody. Haha. Jinak jsme mely v planu hodne veci.



V sobotu jsme jely do City a hned v nedeli jsme si udelaly s Vicky vylet, na ktery jsme se tesila cely zivot. Jinak v tydnu jsou honicky. Porad se nekde lita. Musela jsem Vicky zaucit, aby vedela, co a jak. Brala jsem ji ridit a stravila s ni nejvic casu. Dokonce jsem u ni i parkrat spala, takze jsme mely filmove vecery s bramburkami a vinkem. Jinak si s Vicky opravdu rozumime. Dokonce jsme se i rozhodly, ze budeme stejne oblecene. Nejdriv to vyslo tak, ze i Madison se trefila barvou legin a tricka, tak to vypadalo, ze jsme v uniformach.



Na druhy den jsem V pujcila moji mikinu, vzaly jsme si stejne leginy, mely jsme podobne satky, nalakovaly jsme si stejne nehty a vysly sledovat nejstarsiho hrat footbal ci co. Nakonec jsme si zvaly i stejnou knizku - padesat odstinu sedi a musely se vyfotit, protoze nam to prislo vtipny. I kdyz si myslime, ze hm z toho neni primo nadsena, ze si tak rozumime. Uz parkrat mela kecy. Kontroluje nas porad. Uz se asi nemuze dockat, az vypadnu. Ale ja taky. Pocitam dny. V nedeli brzy rano jedu na letiste, tak uz se nemuzu dockat. Budu u tety tyden a v utery rano pristanu v Praze. HURA!


JAk jsem se zminila, v sobotu nas Jarka vyzvedla a jelz jsme do city. Prosly jsme se po West SIde, kde jsem jeste nebyla. Dosly jsme k Hudson River, kdy na East je East River, kde jsme byly s Jarkou. Ta cast mi prisla vic studentska, mladsi lide tam pobyvali, nebylo tam tolik prelidneno, uklizeno a prijemno. Libilo se mi tam. U reky byly parciky, kde se hral fotbal a baseball nebo deti na piskovisti. Takovy poklidna ctrvrt - i na vychovu deti. Navic vse bylo zbarvene do podzimu. Prosly jsme celou Broadway a zastavily jsme se na Amsterdam Avenue. Nejvic nejlepsi byla zastavka s obchode s kostymy - tak jsme si tam vyzkousely, co jsme mohly. A priste se podivame na svatebnich saty - jako je to ve fimech. Haha.



Kdo je kdo?


Zasly jsme si na kaficko a dort, kde byl tocen film Laska pres internet (Meg Ryan a Tom Hanks).



NO a posledni, co jsme chtely stihnout bylo muzeum. To, musim uznat, bylo jedno z nejhezcich, kde jsem v NYC byla - a ze jsem jich prosla dost. Vsechno bylo za sklem, ale tam udelane, jako by jste mely pocit, ze jste primo tam! Kolik prace to muselo dat. Byly tam asi 4 patra a kazde patro se venovalo necemu jinemu - a kazde patro rozdeleno do nekolika oddeleni. Jako Afrika, Cina, Evropa a zvirata v Africe nebo vodni tvorove, vesmir a dalsi. Krasne zpracovane. A nejlepsi Dinosauri! Stravily jsme tam asi 4 hodiny. Nejvic se mi libilo zobrazeni nejvetsi velryby -navstevnici si pod ni lehli a vypadali jako mravenci.

Jinak s Vicky jsme byly opravdova dvojka. Stravily jsme spolu nejvic casu a byla to super tecka na konci meho pobytu. Presto,ze to vzdy nebyla prochazka ruzovou zahradou, ke konci, porad jsem mela vedle nekoho, s kym si mohla uzivat, pobavit se i postezovat si. Zavrely jsme se spolecne v pokoji, pustily nejaky muzikal a jen si povidaly. Uz jsem se nemohla dockat az si reknu, ze uz je konec a ja nejsem au pair.



Jinak se se mnou moji kamaradi krasne rozloucili. Moje rodina mi udelala veceri. Coz ja na takovy veci nejsem. Prarodice mi udelali radost, prinesly mi moji nejoblibenejsi zmrzlinu, tak to bylo hodne pozorne. Moje kamaradka Jarka mi dala prani, kde vytiskla nase spolecne fotky - vse, co jsme spolu zazily - a dala mi nalepky NYC, protoze vedela, jak moc je NYC moje srdcovka. TO me moc potesilo. Kdekoli skoncim, NYC bude porad se mnou. OD moji dalsi kamaradky jsem dostala bibly - coz je opravdu pozorne. Pro ni a jeji rodinu je vira nejdulezitejsi. Vyrostli tak. Nejsou nijak "postizeni", jen veri v urcity druh a Boha. A darovali mi neco tak duleziteho pro ne, prestoze vedeli, ze ja neverim. A ne, ze by chteli, abych si to rozmyslela, jen mi chteli dat neco osobniho.


A asi nejlepsi na konec - jeste snad dopisi clanek o svem nejvetsim vyletu - na slavny Manhattan, ale ted to chci zavrsit vylet do city do jedne z nejznamejsich kavaren na svete - Central Perk - Kde se pokazde sesli nejznamejsi PRATELE na svete. Na jejich 20 vyroci (od prvni epizody), nechali sestavit presnou repliku kavarny. Rano jsme vyjely do city, vzala jsem auto. Puvodne jsem myslela, ze zajedeme do Brooklynu, vezmeme metro a dojedeme do Downtownu, kde se nachazi ulice s kavarnou - 199 Lafayette street. Nakonec jsme se ocitly na Manhattenu, zaparkovaly na rohu, vystaly si frontu - coz netrvalo tak dlouho. Dojely jsme neco malo po 10.30 a netrvalo to cele dve hodiny. Fronta nebyla tak dlouha, ale pozdeji se zvetsovala. My se s Vicky vystridaly do Starbucks na zachod, aby jsme neprisly o misto. Maji to super vymyslene. Kdyz 4 lidi vyjdou, 4 vejdou a nikoho tam nenechaji prilist dlouho. Kafe je zadarmo. My si postaly asi hodinku, coz neni tam moc. Daly si kaficko zadarmo, vyfotily se, kde jsme potrebovaly - samozrejme s nejslavnejsi sedackou (moc pohodlnou). Bezi to jen mesic a preji tem, co maji moznost jit, aby sli - STOJI TO ZA TO!








Rozlucka s moji malou Bow.


Omlouvam se ze to tak dlouho trvalo. Cely mesic jsem nic nenapsala. Bylo to hodne silene. Uz jsem u tety a mam posledni dny meho pobytu. Uz jsem v Americe dva roky. UZ se nemuzu dockat, az uvidim svoji rodinu. Hura! POkusim se zverejnit NYC vylet, co nejdrive. Hlavne fotky. U teticky se mam uplne super. TO jsou milionovi lide. Priletela jsem kolem 11. Strejda me vyzvedl a jely jsme za tetou.

Urcite napisu clanek po mem prijezdu do CR, az se nejak rozkoukam a co mam v planu. Budu se snazit postupne informovat. Dale bude o vyletu do NYC a mem pobytu v SC.

Preji Vam krasny novy den. Hodne stesti vsem.
Ahoooj.
xoxo

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Denisa Denisa | Email | 26. september 2014 at 15:40 | React

Ahoj Vendul. Prosím tě, kde na Manhattanu najdu to muzeum? Díky a užívej ještě Ameriky! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement