November 2014

Dva mesice v CR

24. november 2014 at 13:01 Ceska Republika



Cesta do Evropy = DOMU!

Uz je to tyden, co jsem prijela domu. Letela jsem v pondeli odpoledne (29.9.) z Georgie do New Yorku a pak do Nemecka. Takze jsem do cech dorazila kolem pul 9 rano v utery (30.9.). Let byl uplne pohodovy a pomerne kratky. Cesta do New Yorku trvala kolem 2 hodin a neco pres hodinu jsem cekala na let do Evropy, ktery trval neco vic nez sest hodin. Nemci maji stejne nejlepsi sluzby. Prijemna cesta pokazde, kdy jsem mela moznost s nimi letet. I chutne obcerstveni. Sedela jsem v prostredni rade u ulicky a mela jsem vedle sebe jedno misto volno. Celou cestu jsem se snazila spat. Budila jsem se pravidelne, takze jsem toho moc nenaspala, ale stezovat si nemuzu, kdy jsem az skoro lezela na obou sedackach rozvalena. Haha. Pan mi to asi trosku zavidel, co sedel u druhe ulicky. Mela jsem trosku strach, ze do Nemecka dorazime pozde. Mela jsem hodinu na prestup a nevedela jsem, jak velke je letiste a bala se, ze budu muset znovu pres skenery a vezme si to cas jako v Bruselu, kdyz jsem jela domu predtim. Slysela jsem vedle sebe cestinu, tak jsem se jich zeptala, jestli jedou do Prahy a meli stejny let. Tak nas nakonec bylo asi 8. Letiste bylo malinky. Jelikoz jsme Evropska Unie, normlane jsme meli vlastni dvere - takze to bylo vsechno rychle a ja cekala na letadlo domu!

Do Prahy to byla hodinka. Prileteli jsme malym letadlem, takze jsme zastavili uprostred letiste a autobusem jsme se dopravili do haly. Nejsem si jista, jestli uz byl nazev Letiste Vaclava Havla uz udelany a poveseny, protoze je to poprve, co jsem si ho vsimla. A verim, ze to byla pekna hloupost - Ruzyne sedelo proste lip! Maminka tam na me uz cekala, tak jsem se rozbehla a rozbrecela jsem se. To byl pocit ji videt po tak dlouhe dobe. Tak cesto na skypu a najednou jsem byla v jeji naruci! Dostala jsem na privitanou krizek (privesek na krk) i s retizkem. Maminka vi, jak moc krizky zboznuju, tak mi pridala do me sbirky dalsi. No a jeli jsme se podivat do Metropole a do IKei, kdyz uz jsme byli v Praze. Dali si poprve Starbucks vsichni spolecne a moc jim chutnal.

A jelo se domu!! Nejdriv jsme vylozeli kufry doma a jelo se pro myho pejska Emmu. Taky jsme se zastavila na hrobecku Agatky, abych se s ni privitala. TO bylo takove smutne odpoledne. Ale do Emmy jsme se zamilovala hned, jak me povalila u vchodu. Je obrovska a neni si jeste vedoma sve sily, tak je schopna i porazit. Ale neublizila by. Je to obryne!



Sla jsem potom s mamkou nakoupit a ke kadernikovi. Konecne jsem si zkratila ty vlasy! Uz jsem se nemohla dockat. Neni to zase az takova zmena. Vlastne jsem se vratila tak, jak jsem odjela. Ty dlouhe vlasy jsem mela v USA a chtela jsem zmenu. Hlavne jsem si je trosku ozivila.


Vecer si uzila s maminkou. Jinak se nic zasadniho nedelo. Uklidila jsem si pokoj. Uplne si ho rozebrala a vylestila. Dala si tam vsechny svoje pohledy z Ameriky a vse, co se USA tyce. Abych to mela porad na ocich.



Ale nemela jsem moznost pocitit kurturni sok. Uprimne mi prislo hodne zvlastni slyset cestinu vsude kolem sebe a prvni den byl docela zahul na tu cestinu. Ale uz se to zlepsilo. Nejprve jsem rikala, ze to kafe je plny sugar (misto cukr) a delala nove tvary. Sleduji MTV, protoze to je jedina stanice anglicky. Tak to mi hraje doma denne a nebo filmy v ajine. Abych to nepozapominala. Clovek si zvykne strasne rychle. Koupila jsem si anglicky psanou knizku, tak tu momentalne ctu. Nechtela jsem prijit o to, co jsem se naucila. Clovek si to neuvedomi, ale je to rozdil od dnu, kdy kolem byla jen anglictina a jen zridka cestina, k dnum, kdy je cestina uplne vsude. Verim, ze se mi naskytne neco, kde anglictinu uplatim.


Prvni vikend jsme jeli s maminkou a braskou do Prahy, navstivit nasi rodinu - sestrenici s manzelem a jejich deti. Jsou to milionovi lidicky, tak jsme si nakoupili pochoutky a vyjeli. Nejde o zadnou divocinu. Sedime, popijime, jime a nezavreme pusu. Navic kolem pobyhaji deti, ale je to nejlepsi odpocinek. Hlavne s temi, s kym si rozumite a ty chvile jsou hned prijemnejsi. Druhy den jsme vyjeli do centra. Praha je krasna!! Nejkrasnejsi ze vsech, kde jsem byla. Plna historie. Prosli jsme si namesti, dali si obed a nezapomneli jsme ani na Karluv most. Chteli jsme na hrad, ale zmenili jsme plany. Prijemny vylet po nasem hlavnim meste. Jeste se tam chystam. Navic mi prijela moje kamaradka z Chicaga, tak ji jednoznacne navstivim a za mesic mi prijede moje kamaradka Tyna.. Takze budu mit o cas postarano.



Jinak se nic zasadniho nedeje. Je zima, tak se mi ani nechce ven. Chodim kazdy den do posilovny si zabehat, abych se neunudila. Moje maminka hodne pracuje, ale ve volnych chvilich jsme spolu. A to je nejkrasnejsi. Byla jsem tu i na jeji narozeniny, coz bylo to nejdulezitejsi, proc jsem prijela tak brzo, misto abych byla ten extra mesic v USA. Poslala jsem mamce o pulnoci zpravu a sla ji dat hubicku. Mamku ta zprava probudila, ale urcite se ji libilo, ze tam jsem a preju ji osobne. A ten dalsi duvod jsou Vanoce. Na ty se tesim uplne nejvic! Sly jsme s maminkou i do kina - po dvou letech. Sli jsme na Andele vsedniho dne od Michala Viewega. Musim uznat, ze me nezklamal, jako vzdy. Ted ctu i knizku. Ma jen 150 stran. Tak se trosku pripravuju na tu cestinu, haha.. Mame s maminkou v planu jit na divadelni hru a doufam, ze stihneme i muzikal.

Jinak jsem se snazila vecpat moje kamarady, abych se s nimi videla. Byla jsem vencit s Jituskou, tak jsem mela radost. Taky jsem si zasla na kafe s kamarady a snazili se vse probrat a samozrejme jsme nestihli ani pulku, haha.. A urcite se jeste naskytne mnoho prilezitosti. Tesim se na sobotni vecery s kamarady a drinky.

Utika to jako blazen. Jsem doma uz druhy mesic. Uzivam si pejska - chodim s ni ven. Byla jsem i nemocna, zase problemy s dutinami, takze jsem si na dva dny ulehla do perin. A Emilka si to uzivala se mnou. Porad se mi ty dutiny vraceji, takze mam antibiotika. Tak snad uz mi daji pokoj.



V America snezi, tak jsem docela rada, ze nas se to jeste netyka. Ale to prijde. Pekne se ochladilo. Kazdopadne ten cas leti a za mesic jsou tu Vanoce. A ja si tak nejak usporadam, co dal. Doufam, ze pristi zari nastoupim na skolu. Takze tohle je takova hlavni vec, na kterou se budu pripravovat (ale to se tu urcite ozvu). Dale si promyslim, co dal. Chtela bych si neco privydelat. Anglictina mi chybi, tak bych ji rada nejakym zpusobem uplatnila. Nemam zatim nic jisteho. Spis zkoumam moznosti.

Praha je krasna. Byli jsme s mamkou jak v kine, tak i v divadle. Sly jsme na 4 dohody od Hoska. Moc me to bavilo. Doporucuji to shlednout na internetu a nebo si pujcit knihu. Myslim, ze to hodne pomuze, si uvedomit nasi podstatu a jak jedname. :) Me to rozhodne zaujalo. Prahu mame opravdu nejkrasnejsi. Prochazela jsem se kolem a jsem rada, ze patri nam. Potkala jsem hodne cizincu, tak mi to dela dobre.




Omlouvam se, za tak dlouhe spozdeni. Porad se neco deje. Nic zasadniho, ale porad nekde beham. Kdyz uz nemam vylozene, co delat, tak si ctu a nebo se divat na filmy. Snad jsme shrnula to nejzakladnejsi.

Jednou dopoledne sedime s mamkou a pijeme kavu, kdyz z okna vidime venku kour a slysime hasice. Tak samozrejme spehujeme za zaluzkama a tam hori auto. Musela jsem to ihned zdokumentovat. Akce to byla uzasna. Ti hasici jsou jednicky. Prijela i zachranka a odvezla pana. Nevime, co se presne stalo. Ale asi se nadychal koure. I nase Emma to sledovala a kdykoli mame otevrene okna, tak pozoruje.



Jinak je tu urcite rozdil mezi USA a Cechy. Musela jsem si zvyknout na ty nase kysele obliceje a hlavne tu otravenost. Uz jsem se tu setkala s par jedinci, kteri mi pili krev a nebo jsem se s nima dokonce chytla. Postu asi nikdy nepochopim. Proc tam musim travit pul dne a proc zadna z pracovnit nepracuje, ale hlavne, ze maji plno, co si rict. Ale nemuzu rict, ze by to tu bylo tak desne. Na prezidenta je asi skoda slov, ale jinak, to tu neni tak hrozne, jak jsem se obavala. Nemam tu praci, takze taky nemuzu posoudit z tehle strany. Ale to vse prijde. Spis si clovek musi najit neco, co ho bavi a videt stare kamarady, aby mu pripomneli, odkud jsou.

Zajela jsem za kamaradkou z Chicaga do Podebrad. Byla jsem tam jen par hodin. Prosly jsme si namesti a kolonadu. Koupili lazenske oplatky, zasly na kafe a daly si obed. Pokecaly a hlavne si zavzpominaly na Ameriku. Ona se tam bude po Vanocich vracet. Tak ji drzim palce, at to vse dobre dopadne.


Mely jsme take party, cely vikend, kdy k nam prijeli nasi znami. Neprislo nam, ze by jsme byli tak hlucni, ale nesnasim, kdyz se nekomu neco nelibi, aby se za to nepostavil. V patek prijeli k veceru a bylo se v kuchyni do pulnoci, celou sobotu jsme byli na prochazce, vecer to bylo take do pulnoci a to my sli v jedenact tancovat a v nedeli jeli vsichni domu. A my dostali anonym do schranky. Pobavil. Haha.






I jsem stihla skypovat s Madison a Vicky.



Preji vsem, kteri se chystaji za velkou louzi, i ti, co prijeli domu a vsem, ktere zajimaji blogy na podobne tema, hodne stesti.


Brzy zverejnim clanek vylet po Manhattanu.
Xoxo.