June 2015

My life in the UK - part one

29. june 2015 at 12:28


Omlouvam se za dlouhou odmlku. Ten cas leti jako blazen. Zacinam v Anglii 7 mesic. Nemela jsem cas a uprimne ani naladu na psani clanku. Porad se neco delo, kazdy den do prace na 9 hodit, to se pak cloveku nechce cucet do pocitace.

Asi bych to mela nejak zrekapitulovat. Odjela jsem do Anglie zacatkem ledna do jedne Britske rodiny. Vybrala jsem si autobus, abych mohla prevest me dva velke kufry a vyslo me to stejne jako letenka a zapocitana bez zadneho kufru. Takze jsem to mela jeste dobry. Jizda docela usla, jelo se asi 17 hodin, ale pomerne to uteklo. Jsem zvykla z dlouhych cest vlakem a letadlem. Jediny, co tu cestu trosku pokazilo, bylo dite,ktere rodice nacpali kolou a mekacem, takze se nekolikrat za jizdu pozvracelo. Prijela jsem do Anglie kolem 11 rano. Hned jsem si vsimla, ze jsme na jine strane silnice. Haha. Trosku nezvyk v predjizdeni a odbocovani, ale kazdopadne to nebylo tak strasny, jak jsem si myslela. Potom jsem si vzala metro, kdy jsem musela dojet na jinou stanici, kde nasedla na vlak a jela do Banbury. To je misto, kde rodina zila. Matka me vyzvedla na nadrazi.- prijela z Londyna z prace - a my sedely ve stejnem vlaku. Haha. Ale potkaly se az venku.

Starala jsem se o dve divky, statsi Scarlett (10let) a mladsi Belle (6let). Nasla jsem si je na skupine, kde se mi ozvala slecna s nabidkou na rodinu. Nebudu nikoho pomlouvat, proste jsme si s rodinou nesedly. Libila se mi na skypu a podle doporuceni od slecny to vypadalo nadejne. Ale ja ze svych zkusenosti vim, ze to nikdy neni tak ruzove jak to vypada. Nemuzu rict, ze by rodina byla priserna, to v zadnem pripade, jen jsem tam nebyla spokojena. Mozna je to zpusobeno tim, ze mam po dvou letech dost a nejsem tak zapalena, jako kdyz slo o nove dobrodruzstvi. Kdo vi. Spise mi tam slo o princip. Ve svych 23 letech se nechci nikoho nic dovolovat, spis takovy ty nesmysli, jako v kolik byt doma a nebo travit svuj volny cas, kde chci. Nemam ve zvyku rikat, co kde delam a s kym. Ale s tim jsem mela samozrejme pocitat, jen to potom clovek vezme jinak, kdyz se to fakt deje, nez kdyz si jen domysli. Co me asi nejvic stvalo, byl rev holek, prani se a nadavani kolem. Jedna scena za druhou. Cely odpoledne. Vylozene bitky. Ty holky chvili nezustaly v klidu, hned se do sebe pustily. Starsi vzdy rozbrecela mladsi, ktera byla hodne senzitivni. Starsi byla dost vycurana. Ale doslo to do takovy faze, kdy uz jsem se starsi nechtela nic mit. Nejsem hloupa a navic umim Anglicky a to se ji asi nelibilo, ze neni po jeji. Tak mi to davala najevo. Treba jsem cesala jeji dlouhy vlasy, drzela pramen v ruce a ona se rozebehla pryc a pak bezela za mamou, ze ji taham za vlasy. Me to vyznelo, jako bych ji tahla nekde po zemi. Nebo prisla rano dolu a na otazku, co chce k snidani mi odpovedela ne a jakmile mama prisla dolu, hned na me napraskala, ze ji nechavam hladovet - pry mysleno ve vtipu. Me to vtipny rozhodne neprislo. Kazdy den nejaky drama. Asi nejvetsi, co me uplne odradilo, bylo jedno rano, kdy tata opakuje nejstarsi, at se oblika a obuje, ze za chvili jedou do skoly. Ona se divala na show na mobilu, a kdyz tata prisel dolu uz to nemohl vydrzet a rekl, ze mela nastarosti se oblict a ani to neudelala, a ze na ni nebude cekat nez se uraci. Do toho se starsi rozervala, ze je na ni zlej, ze ho nenavidi a nikam s nim nejde. Vyrvala se mu z ruky, vybehla schody a bouchla s dverma! My jsme vsichni stali na chodbe. Mama se na tatu oborila, ze ji bude trvat veky ji zase uklidnit. A ze to od neho nebylo nutny. S cimz ja nesouhlasim! Myslim si, ze te holce se to melo opakovat nekolikrat za den. Nelibilo se mi tam. Nemela jsem zapotrebi nejaky sceny kazdy den. Takze jsem si drzela odstup a delala, co se ode me chce, ale nebyl tam vztah jako s Madison a myslim si, ze i oni to tak vycitili.

Mela jsem je hlidat pres noc, takze jsem zacala odpoledne a mela skoncit neco kolem pulnoci. Holky jsem sla ulozit v pohode, nikdo nic nenamital. Rekla jsem jim, ze jsem v pokoji, kdyby neco. Holky souhlasily a sly spat. Teda, to jsem si myslela. Najednou mi prisel email od mamy, ze priste az bude hlidat holky, byla by rada, kdybych nespala. Na to jsem ji okamzite odpovedela, behem minuty, ze nechapu, ze nespim, ze jsem ve svem pokoji a holky to vi. Odpoved byla, ze S (nejstarsi) je rozrusena, ze jim volala a at jdu dolu, hladim ji po zadech a jsem tam s ni, dokud neusne. To jsem jen nechapave kroutila hlavou, v jejim veku udelat rodicum scenu na mobilu, at jedou domu, ze nemuze spat a ze je rozrusena. Obe holky rano slo do postele k rodicum - kazdy rano. Nebo kdyz se ji nechtelo do skoly, tak predvedla dramamtickou scenu, ze ji neco boli. Verim,ze ji to treba i bolelo, zpocatku, ale jelikoz rodice z toho delali vedu, tak si uvedomila, ze to na ne zabira. Treba, ze ji boli zada a nemuze chodit. Nebo v 5 hodin rano zacala kricet, ze ma strasne bolesti v zadech - ale pritom kazdou sobotu jezdila na koni. A to ji zada nebolela. Tak proste nesla do skoly. Mela jsem ji doma, jen se zabouchly dvere za rodicema a najednou cela zdrava. Byla napocitaci, chtela jit do parku, ale rano do skoly jit nemohla. Nemam to rada. Kdyby ji to fakt bolelo, bylo by ji mizerne a byla by rada, ze lezi. Ale kdyz se ji tohle veri. Ja na to zevedava nebyla. Matka volala asi 6x, aby se ujistila, jak ji je. A prej, tak spolu neco upecte. Copak by se ji chtelo do skoly, kdyz je to vlastne volny den jako o vikendu. Opravdu jsem tam nebyla spokojena, ale rikala jsem si, prece to nevzdam. Uz jsem zazila i horsi rodiny.

Tohle by asi bylo o rodine. Myslim, ze jsem popsala to nejzakladnejsi, co se delo. Jedno odpolene, coz byl skoro mesic, co jsem zila u rodiny si me posadili ke stolu a rekli, ze citi, ze to neni ono. S cim jsem souhlasila. Rekla jim, jak to vidim ja. A oni rekli, ze by bylo nejlepsi, abych sla. Ja se nikde nebudu doprosovat, rekla jsem, ze jdu. A oni najednou, ale ty nemas kam jit. V tom pripade tu muzes zustat nez si neco najdes, coz bylo sice "hezky", ale ja nebudu poslouchat, ze me tam nechali, jako chudinku, protoze jsem nemela kam jit. TO fakt ne. Navic, ja se prece vzdy muzu vratit domu, kde na me cekaji. Takze jsem si okamzite zbalila veci a sla. Mama vybehla ven, ze at neblnu, ze kam jdu. Ja ji rekla, ze mam svoji pychu a ze mam kam jit. A prej, Scarlet te chce obejmout na rozloucenou. No a ja sla.

Trosku se to prevratilo, ja byla na ceste domu, jeste jsem tu mesic vidala Jonathana, ktery bydlel ve vedlejsim meste. A me se nechtelo odejit bez rozlouceni, a kdyz mi jentak zavolal, kdy ja si balila veci, rozbrecela jsem se. Okamzite nasedl do auta a prijel pro me. Ze at zustatnu u nej, nez se uklidnim, at se v klidu vyspim, a ze to vyresime.

NO a takhle zacala moje nova etapa zivota - totalne neco jineho, nez jsem mela v planu. Ale musim rict, ze se mi to libi. ALe to bude dalsi clanek.

Mejte se krasne.