16th Month

Nic se nedeje!!!

5. february 2014 at 15:21

United States Of America / Spojene staty Americke



Nasla jsem tuhle skadacku, kdyz jsem uklizela a musela jsem si ji nechat. Stejne by sla do kose. LOL. Jde o neco jako puzzle, musite ty staty seradit ve spravnem poradi.


Tak jsem zaskocila napsat clanek, prestoze se nic moc nedeje. Ale rekla jsem si, ze to radsi udelam ted. Pravdepodobne napisu za 14 dni, az se vratim ze sve dovolene. Jupppieeeee.

Uz odpocitavam dny. Z toho duvodu se toho tolik nedeje. Tak nejak se psychicky pripravuji na udalost, ktera za 14 dni prijde. Splnim dalsi sen. Navstivim SF & Grand Canyon, to jsou moje hlavni zastavky. Tyto dve mista mam na svem liste a nesmim odjet bez toho, abych je nevidela. Juppieeee. Sice bude poradne chladno, hlavne v GC v unoru, ale me to absolutne nevadi. Vim, ze pocit, ze stojim na tom miste, bude nezapomenutelny. Let's do it !!

Ale zpet par tydnu zpet.

Kazdopadne se nemuzu dockat na Olympiadu. Americani to tu moc neresi. Mozna jako Olympiadu jako takovou asi ano. Ale co se tyce hokeje, muzu si nechat o tom jen zdat. Tady se resi spis fotbal, kdy v NEDELI meli SuperBowl, coz je asi nejvetsi udalost pro ne. O tom pozdeji. Takze tomu lidi nevenuji tolik pozornosti. Samozrejme mluvim o tech, se kterymi jsem ve styku. Dovolila bych si rict, ze u LA family by se to asi prozivalo jinak. Videla jsem nekolik reklam na Olympiadu a musim rict, ze jsem mela husi kuzi. Krasa, nadhera. Budu jednu sdilet, aby jste si to v pripade zkoukli, pokud jste ji nevideli nebo Vas to zajima stejne jako me. Kazdopadne, ta, kde maminka podporuje sveho syna, je dojemna. Videla jsem nekolik podobnych na toto tema. Hlavne proto, ze je to pravda. Najdou se vyjimky, ale ja si myslim, ze maminky always keep us going. :)

http://www.youtube.com/watch?v=57e4t-fhXDs

Dale bych chtela sdilet dalsi prispevek, ohledne Olympidy 2014. Narazila jsem na tento blog pres fb. Uprimne musim rict, ze nevim, co na to rict. Moje pocity byly tak pomichany. At si to kazdy precte a okusi to na vlastni kuzi. Je to clanek od jednoho sportovce, ktery jen na Olympiadu a sdilel jeho vlastni pohled. Pise, jak Ruska spolecnost se rozhodla "odstranit' zabehle psy. Psal, ze byl z Ruska zvykly, ze po ulicich pobyhali zatoulani psi. Jenze letos, hlavni duvod Olympiada, se rozhodli s tim neco delat. A nejvic ho pohorsil zpusob, jakym to udelali. Rozhodli se vsechny psy otravit. Psi umiraji na ulici, bolestivou a zdlouhavou smrti. Dokonce zverejnil i nejaka videa na toto tema. ZKoukla jsem jedno, ktere jsem ukoncila jeste pred koncem, protoze se nemuzu koukat na neco tak kruteho. Vhani mi to slzy do oci. Mam doma psejska, ktereho miluji nadevse. Byla nastydla a ja to prozivala strasne. Vim, ze je to asi neco jineho, kdyz mluvite o svem psovy nez o jinych. Jenze, pokud jste psi clovek, tim padem by jste neublizi ostatnim. Nikdy bych vedome neotravila psa a divala se, jak trpi. To je humus. Rozhodli se znicit ty, kteri nemuzou bojovat za sebe, ty, co nemuzou nic rict. A to je ubohy. Just sayin'. Podivejte se.

http://www.slesingr.com/cz/aktuality/?id=175

Opustim tohle smutne tema. Zpet k Olympiade. Muj hd si delal srandu, ze Cesi jsou hrozni, co se tyce hokeje. Jen provokuje. Porad se posmiva Cechum. Rikal, ze USA je v hokeji lepsi. Jelikoz jsem nepromeskala ani jedno mistrovsti, ci Olympiadu, tak mam docela presnou predstavu. Samozrejme nemluvim o tech, kdy jsem ani nechodila. Ale od uz od mala jsme podporovali nas tym. Byla to jedna z nejvetsich udalosti u nas. Meli jsme dresy, jidlo, zakusky a sedeli a kriceli GOL. Nejlepsi. Tak jsem si nasla na internetu statistiku, prestoze jsem mu tvrdila, jak dobri jsme, neveril. Tak jsem mu ukazala dukaz. Jsem normalne tak pysna. Jsme treti v poradi, v poctu medaili. Na prvnim je Rusko, samozrejme, Canada je nasledujici a pak my. Prestoze jsme tam i jako CeskoSlovensko, takze tem patri taky cast. Presto jsme skvely. Doufam, ze letos to budeme moc prokazat. Nejakou medaili by to potrebovalo. Haha. Ja sice budu behem konce Olympiady v Cali, coz je nejakych 11 hodin zpet od Ruska, takze nevim, jak budu keep up, ale mamka mi da urcite vedet. Drzim palce nasi Zemi. Hura. I kdyz USA drzim as well. Pokud nehrajou proti nam, to jde laska ke druhe strane. :) Doufam, ze i vy budete drzet tem nasim klukum palce.



Docela me dostava, jakou literaturu tu deti dostavaji ke cteni. Neni to poprve, kdy jsem az s udivenim stala nad knizou, predevsim nad obrazky. Haha. Kdyz si vypavim nasi povinnou cetbu, tak se tam zahrnovaly Brouccni, Krtecek, MAxipes Fik, Dasenka a podobne. Musim rict, ze mame opravdu kvalitni knizky. Nepopiram, ze Disney nepatri mezi ty kvalitnejsi. Vzdycky budu fanynka Disneyho. Ale M prinesla knizku, ze ji maji precist a prinest do skoly. Rekla, ze mi musi neco ukazat. Prolistovala obsah a otevrela na strance, kdy byl nakresleny klucina, o kterem ten pribeh byl, kde mel vystrceny zadek. Me osobne to prislo vtipne, stejne jako 5ti lete holce. Samozrejme, co ji nenapadlo bylo, stahnout si kalhoty. Nejdriv jsem nechapave stala, jelikoz jsem si rikala, je ji 5, tak snad ma nejaky rozum. Zrejme ji sranda nad rozumem vyhrala. I kdyz, nemuzu si stezovat. Ma skvely smysl pro humor, jenze pak jsem se zamyslela, jak ty knizky budou pokracovat dal. Haha.. Prala bych ji nejake z nasi Ceske sbirky, alespon by to melo pribeh. LOL.



Co me opravdu rozesmalo bylo, kdyz jsem delala veceri a M se divala na televizi. Bezela Peppa Pig. Nevim, kolik lidi tento detsky serial zna. Ale ja postavickam nikdy nevenovala nejakou pozornost. Jenze ten den se mi totalne pohled na Peppu zmenil. M pribehla za mnou do kuchyne a ptala se me, jestli mi Peppa neco nepripomina. Ja uprela svuj pohled na TV a nemohla prijit na to, co mysli. Ona prolomila me mysleni, kdyz pronesla, ze Peppa vypada jako Mommy's blowdryer, coz je fen na vlasy. Ja se malem skolikala na zem, protoze, kdyz jsem se na Peppu podivala podruhe, tak jse opravdu videla fen na vlasy. Musim rict, ze je opravdu inteligentni. Tim si skrtla ten nahy zadek. LOL. Schvalne, jestli to taky vidite.



No a vecer jsme si sedli k televizi. Dokonce ke me prisla v Sobotu rano do pokoje. Potichu otevrela dvere a vlezla si ke me do postele. Prinesla Film Frozen. Pustily jsme si Frozen a divaly se na to u me v posteli. A jeste se me ptala, jestli neprisla moc brzo. Dalo se to, bylo 8am. Haha. Priste si budu pamatovat, ze bych mela zamknout. Jenze ona je tak easy. Stejne jsem ji mela priptavit na narozeninovou party. Hm nebyla doma, tak jsme vybraly outfit a ja ji mohla udelat vlasy. Strasne rada si hraju s jejimi vlasy a vymyslim nove ucesy. Vsichni mi to chvalili. Dneska jsem ji dokonce vlasy vyzehlila. Ma vlnity vlasy, takze to byla docela poradna zmena.




ZIma je moje nejoblibenejsi obdobi. Prestoze jsem pres rok bydlela v teple, Cali a Florida. Tesila jsem se na zimu, na snih. Momentalne musim uprimne rict, ze moje laska k zime trosku upada. Nebudu tu rozepisovat, jak dlouha mi prijde. Jeste zbyva 6 tydnu a pry prijde jaro. Mrzne, ze by Vam umrzl nos. Proc me prestava zima bavit je, ze se zaviraji skoly !!! Tim padem jsou deti cely den doma. Skutecne, cely den. Uz je to po treti, kdy kvuli snehu se zavreli skoly a ja pracovala 15 hodin v kuse, obklopena tremi detmi a nekdy i jejich kamarady. Pro vsechny varila a po vsech uklizela, musela se porad usmivat a odpovidat na vsechno, co jim prislo na mysl a jeste jim zajistovat zabavu. LOL. Sice mam tuhle "praci" rada, ve vetsine pripadech. Jenze 15 hodin v kuse je i na me moc. Zadna prestavka. Dokonce meli i statni svatek, tudiz to byly dva dny v kuse. Odpadla jsem do postele hned, jak jsem ulozila je. Sice twins nechodili do skoly, tak si reknete, ze se pro me nic nezmenilo. Zmenilo, nebyla jsem s nima 15 hodin v kuse. Byla, jednou, kdy jsem je hlidala dva dny sama. Ale to tak nejak bylo jiny. Nebo uz starnu. Mozna proto, ze byly totalne easy. Haha. Mozna proto, ze jsem s nima travila pul dne venku na slunicku. Haha.. Tady musime byt zavreni doma, protoze by jsme umrzli. Jednou se to docela dalo, tak jsem deti navlikla do tepleho obleceni, ja si pujcila bundu a teple kalhoty od HD a vyrazili jsme bobovat na zahradu. To byl nejlepsi snow day. Uplne super. Sranda, sranda. Dali jsme si horkou cokoladu a zasedli k pohadce. Neumim si predstavit, jak to maji ostatni holky v dobobne situaci a s malymi detmi. Asi mam stesti, ze jsou deti vetsi a muzu je trosku zabavit, nebo s nima vydrzet u televize. Chudaci, ti, co prisli o elektrinu. Hlavne jsem myslela na holky z Georgie a v okoli, kteri meli tu zimni kalamitu. Jsem rada, ze je konec.






Rodine jsem oznamila, ze tu dokoncim svuj rok. Pomuzu jim najit dalsi au pair, ale nezustavam tu s nima. Chteli abych sla na studium. Pry by mi i pomohli ho ziskat. Vim, vetsina lidi by mi rekla, at nejsem hloupa a vezmu to. Nabidka, ktera se neodmita a neprichazi kazdy den. Vidim Vasi pointu a moc dobre si ji uvedomuji. Kazdopadne mozek mi rika, at to beru bez vahani. Za moznost tu studovat a zustat. srdce mi rika, zacni neco novyho. Sla jsem za srdcem, jako jsem to udelala nekolikrat predtim a vzdy to vyslo. Sice s prekazkami, ne pokazde hladce, ale dovedlo me to tam, kde mam byt. Verim, ze si v Cr reknu, jak blba jsem byla, ze jsem to nevzala. Ale jakmile budu mit dalsi cestu, kam jit, bude lip. Spis to bude jen pocit, ze se nic nedeje a ja jsem zase v CR. Po novem roce stejne zacne nejake dobrodruzstvi. Uz mam napsane plany, jakym smerem se ridit, ale nechci o tom mluvit, abych to nezakrikla nebo v pripade, ze se rozhodnu jit jinym smerem. Jeste je brzy neco rozhodovat. Porad mam 8 mesicu do konce, kdy se toho muze hodne zmenit. Muzu prijit na jine moznosti a napady. Ale nejakou predstavu mam. Mela bych se vratit k duvodu, proc jsem to odmitla. Myslim si, ze jsem tu podobne duvody uz zminovala. TAK to preskocte.

Moje nova rodina je skvela. Nemuzu si stezovat. Neni dokonala, ale kdo je. Nikdo. Ale stesti se na me usmalo a ja jim budu vdecna za to, jak mile me do sve rodiny privitali a dali mi novou sanci pokracovat dal. Jenze, tohle se nezmeni. Myslim, misto, lidi a zivot. Mozna budu studovat, ale pracovat uplne stejne jako ted, ve stejnem dome. Nic se pro me nezmeni. Nechci se upsat na dalsi roky, jen abych tu mohla legalne zustat a mit skolu. Vim, jak lakave to vypada a hodne holek to tak udelalo. Ale ja si sve dva roky "doslouzim" a pujdu o dum dal. Odjizdet se mi bude s tezkym srdcem, vim to. Ale nemuzu sve sny a plany neuskutecnit jen proto, ze tahle volba by pro me byla pohodlna. Prislo by mi, ze se nikam neposouvam. Za dva mesice mi bude 22 a ja uz potrebuju zacit nove dobrodruzstvi, sama za sebe. Nepocitam, ze to bude jednoduche. Prochazka ruzovou zahradou. Nebude to snadne, ani levne. Pujdu sama za sebe. Ale nejak potrebuji najit ten pocit, kdy si ziju sama za sebe, jsem panem sveho zivota. Vim, jak to zni. Ale tady ziju podle pravidel. A me to nebavi. Chci mit pocit svobody. Vracet se domu a vedet, ze je to jen me misto a nemusim se nikomu podrizovat ci byt nekomu vdecna. Nemam starosti o najem, energii ci internet a nejak mi prave tohle chybi. Nemuzu rict, ze jsem to na vlastni kuzi zazila. Zila jsem s mamkou a ted s nahradni rodinou, takze jsem si nikdy nevytvorila moznost, tohle vsechno mit na krku ja. A prave tohle chci. Vyskocila jsem ze sveho hnizdecka do cizi zeme. Vyridila jsem si mnoho veci, naucila se byt zodpovedna a samostatna, ale porad k tomu neco chybi. A to planuji udelat priste. Okusila jsem si, jake to je, zit sama, bez rodiny a ted si pujdu dalsi cestou. Nemuzu rict, ze bych mela vecerku, presto se tak clovek citi. Nechce prijit moc pozde, aby nekoho nevzdudil, ci neurazil a nebo nevytvoril myslenku, ze jste nezodpovedni a chodite si domu, kdy chcete. Oni to mozna tak nevnimaji, ale jini urcite ano. Kdy si clovek necha na stole hrnek s nedopitym kafem, s tim, ze si udela novy, nebo to dopije. Potom se vratite a vas hrnicek je v mycce. Nekde neco polozite a uz to tam neni. Jsem vdecna za vse, co v zivote mam. Dokazu takhle zit, ale urcite nemdalsi 2 roky ci 5 a nebo vic. Za to mi zit v America nestoji. Stejne vim, ze se sem jednou vratim. Jedno kdy. Kdyz mi tuhle moznost navrhli, hlas v mem srdci rekl, neber to. A tim se budu ridit.

Mozna me vycvicila Florida. Ze jsem mela pocit, jako bych byla nikdo, ze jim musim byt vdecna a oni se mnou muzou jednat jako s nikym. Vim, ze jsem tu jeste nic nedokazala, ale jsem clovek a takove jednani si nikdo nezaslouzi. Sledovala kazdy muj pohyb. Nemohla jsem se ani v jeji blizkosti nadechnou. Ta zkusenost mi dala silu si rict, ze uz nikdy tohle nechci zazit. Vedet, ze se nemuzes jentak sbalit a odejit, protoze mas nejakou smlouvu s nima i s agenturou. Ze clovek nema kam jit, i kdyz, to by mi tak nevadilo, vzdy se neco najde, ale ten pocit svobody, ze odejdete z prace, najdete si novou. Taky to neni jednoduche, ale mate misto, kde zijete, kam se muzete vratit. Jako au pair zijici v rodine, nemate moc moznosti. Navic nemusite dostat druhou sanci jit do nove. Nemela jsem to tam tak strasne, abych mela emergency. Prestoze me to zabijelo. A to je to, o cem mluvim. Taky jsem si rikala, ze bych mohla bydlet sama a nezit s nima. Ale ten pocit, ze jste porad ve stejnem kolotoci, me odrazuje od toho, si vybrat tuhle moznost. Vsechny pocity, ktere mam ted, vim, ze za rok budu mit uplne stejne. Ten pocit, ze mi jine misto, lidi i prace, muze dat neco noveho. A ja umiram touhou to zkusit. Ja uz jen vim, ze se nechci citit tak, jak jsem se citila na Floride. Uvidime, kam me zivot zavede. Jen jsem si rekla, ze s Au pair svet neprorazim. Sice jsem nejak tu anglictinu pochytila, ale porad se pohybujte kolem deti, coz Vam zase tu zasobu nerozvine. Nerekla bych, ze by to byl promarnene dva roky, ale je na case to zmenit.

VIM, CO JSEM ZAPOMNELA ZMINIT !!!!!

Deti se snedli velkou veceri a ptali se, jestli si muzou vzit cookies. Nevedela jsem, kde jsou, tak se rozhodli, ze prolezou cely dum. Nakonec je nasli. Rekla jsem jim, at pockaji, ti nejmladsi, ze teprve snedli veceri. Nejstarsi drzet pytlik s cookies. Rekla jsem, at si vezme kolik chce a da mi ten pytlik, ze ti dva dostanou potom. Oni by je jinak snedli vsechny, kdybych to nehlidala. jak zvirata !!!! Nejstarsi se rozhodl, ze jim ty cookies da. Varovala jsem ho, ze pokud to udela, vezmu mu ten pytlik z ruky a on, ze nemam pravo mu neco brat z ruky. Cimz me uplne vytocit. Proste jsem mu ten pytlik z ty ruky vzala, chvili se pretahoval, nakonec povolil. Byl uplne vytocenej. Cookies, co mel v ruce hodil o zem a odesel. NEzapomenl zminit, ze ne to nemam pravo. Uplne me vytocil. Normalne to ve me bublalo. Dalsi incident se stal, kdyz jsem mu neco rekla, at nedela. Nepamatuju si co. Ale vim, ze mi rekl, ze tohle neni na me, ze me nebude poslouchat. To bylo podruhe, kdy si neco takovyho dovolil. Rekla jsem mu, at si hlida, co rika. Ze pokud jsem s nim doma ja, bude me poslouchat, at se mu to libi nebo ne. Pokud jsou doma rodice, tak me nezajima, co dela. No, urazil se a odesel nahoru, nezapomnel bouchnout s dverma. Nakonec, vcera, hadal se s nejmladsi o telefon, chteli volat mamce. Jenze, oni jak se do toho dostanou, tak se berou. 11 a 5 ti leta. Dokazete si predstavit, kdo breci. Varovala jsem je, at prestanou, nebo mu ten telefon vezmu. Neposlechli. Tak jsem se zvedla a ten telefon mu vzala. To jste nevideli, jak na me vyjel. Ze jsem annoying a ze nemam pravo. Odpovedela jsem mu, ze nechapu, proc me neposloucha, ze nikdy neposlechne a ze neni jine vychodisko, nez mu to nazorne ukazat. Moje odpoved se mu nelibila. U toho byl i hd a nic nerekl. Jen ho popichoval, jako, ze je baby a tak.

Proto mozna je to dost. Sice me tu berou, jsou uplne milionovy, ale tohle ja asi nikdy nezkousnu. Na to jsem asi hodne pysnej clovek. Sice si nemuzu vyskakovat a vim, kdy si, co dovolit. Ale me tohle dokaze vzdy nakrknout. Jenze to nema clovek kde vyventilovat. Zijete s nima. Takze ja si tu odslouzim, co mi zbyva. Budu si to uzivat, protoze jsou zlati, ale az prijde ten spravny cas, sbalim si kufry a pujdu si za dalsim dobrodruzstvim a sny, ktere samozrejme budu sdilet se svym blogem. Hahaha.



Patecni vecer jsme travili spolecne, prisli i prarodice, objednala se Cina a divali jsme se na film. Tyhle udalosti se tu pomerne stavaji casto. Jenze ten vecer me pekne vytocili. Jde o to, ze nesnasim houby. Vylozene je nemusim. A oni to tu vedi. Prvni vecer jsem si objednala jidlo a byly tam houby. Rekla jsem, ze je nesnasim. Potom me po byte s houbama honili. Myslim, ze jsem to tu zminovala. V patek to doslo do extremu. Sedime a chystame se jist. No a ja si jim svoje nudle a najednou jsem kousla do houby !! Bezela jsem to vyplivnout do kose. Jeste se s usmevem ptali, co se stalo. Rekla jsem, ze jsem snedla houbu. A deda, ze je to kure a jeste me presvedcoval, ze jde o kure. Samozrejme, ze neslo !!!!!!!!! A detem to prislo strasne k smichu. Tohle me uplne dostalo. Je neco jinyho, kdyz si z toho delaji srandu, ze mi tisknout obrazky a davaji na polstar. Prijdu pak do pokoje a je to tam. Ale to, ze mi to dali do jidla a ja to snedla, mi vtipny neprislo. Rozumim vtipu a docela mi to i dochazi, ze to muze byt vtipne pro okoli. Miluju show impractical jokers, uz jsem sem davala i odkaz, ale tohle me nastvalo. Houbam se vyhybam pomerne dlouho, docela i s uspechem a pak tohle. Jde o to, ze potom clovek ztrati i chut. Je mi jasny, ze jsem za drama queen, ale houby fakt nesnesu. Kdyby to byla chyba, tak je clovek jeste omluvi, ale ne, kdyz to udelaji schvalne. To bych vyskocila z kuze. Aspon v tu chvili jsem si to myslela. Ale vim, ze hd nesnasi mysi. Pry volal svymu tatovi, ze ma doma mys, at mu ji prijde zabit. Takze vim, co si na nej prichystam. A udelam to. Hahaha.. Az to bude nejmin cekat. Kdo se smeje naposledy.


Taky jsem se tu potkala s jednim klukem. Dokonce jsem zapomnela jak se jmenuje. Povidali jsme si, ale byl docela creepy. Bavili jsme se spolu a on, jestli me muze pozvat na kafe. Moc se mi nechtelo, ale rekla jsem, ze treba nekdy. Nasel si me na fb, coz totalne nechapu jak. Mozna podle mista bydliste. Ulozila jsem si ho a on mi zacal psat. Ze zacatku to bylo docela ok, ale pak zacal byt divnej. Nakonec z neho vypadlo, jestli se mnou ztraci cas. Uplne mi bylo jasny, co ocekaval. Tak to si vybral spatnou Evropanku. Prave mi psal, jak jsou Evropanky dostupny a bla bla bla. Kdyz jsem mu rekla, at uz me neotravuje, protoze fakt byl divnej, teprve to zacalo. Rekl, ze je strasne bohatej, ze ma spustu penez, tak at si vzpomenu na to, co by mi mohl dat. Debil. Potom, ze ma kamarady vsude, ze by jsme se nemuseli vubec brat, abych dostala obcanstvi a mohla tady zustat, pak ze chtel jen sex a dalsich par nesmyslu. Ze mi koupil hodinky ci co. No, to uz na me bylo dost. Uplne vymytej mozek mel. Musela jsem si ho bloknout, aby me prestal uzulpovat. Jeho posledni slova byla, ze jsem prosla zkouskou, ze si me musel overit ci co. Uplne jsem byla prekvapena, jak tupi lidi se muzou najit. Haha.. Tak to je dalsi moje zkusenost. Bacha. Jsou vsude. LOL.


No, a co se tyce Super Bowlu. V New York City se konala akce, kde ktera se tykala prave fotbalu. Byli tam i nekteri hraci. Takze kluci misto skoly, jeli do City. Dokonce se vyfotili s nejakym hracem. Bylo to i v TV. Tak si to uzili. Jinak je to asi jedna z nejvetsich udalosti, kdy se delaji vecerky, plno jidla, lidi a kouka se na fotbal. Letos hral Denver a Seattle. Pulka rodiny fandila Denveru a ja se psem Seattlu. Aby jsme se lisili. Pes dostal i dres. Haha.. Pozvalo se mnoho lidi. Bylo nas tu tak 30. Vsude byla vyzdoba. Kazdy prinesl jidlo a piti. Nejkrasnejsi byly ty dobroty na tema fotbalu ci v barvach tymu. Vsichni pili a jedli. Co se tyce fotbalu. NUDA NUDA NUDA. Seattle vyhral na plne care. Denver se poradne ani nechylt. Seattle je totalne rozdrtil. Des a bida. Normalne me to nebavilo. Lidi pili a meli pohodu, ale hra jako samotna, utrpeni. Utrpeni to jen sledovat. Ztrata casu, i kdyz jidlo bylo hodne dobry. Mnamka. Deti hraly hry, i dospeli se zasazeli na tym. Nakonec jsem to po umorne hre nasmerovala do pokoje, kde jsem nejakych 5 hodin mluvila s Tynkou na skype. Mela lahvinku vina a jidlo a bylo mi fajn. Slysela jsem, jak pulka lidi jasa, kdyz Seattle skoroval. Parkrat jsem za tu dobu vylezla, hlavne pro jidlo, kazdopadne se nic nezmenilo, tak mi to ani neprislo jako zrata casu, sedet a kecat s Tynkou. Probraly jsme snad uplne vsechno, jako vzdycky. Sly jsme spat pozde. Hrozny bylo, ze me v pondeli cekal cely den s detma, protoze meli kvuli snehu, zavrenou skolu. Ale jinak to byla pohoda. Dokonce mi rikali, ze tohle bylo nejnudnejsi finale v historii. Pritom Denver byl jeden z nejlepsich tymu letosni sezony. Tak nevim, ze to nebylo trosku vic tesne. Urcite by to pridalo na efektivnosti.






Mejte se vsichni krasne.

Take care, xx




NA co se tesit v pristich mesicich

16. january 2014 at 20:58

Ahojte Vsichni,

Jen jsem chtela napsat kratky prispevek. Naplanovala jsem si nejake vylety v blizicich se mesicich, tak jsem Vam o tom chtela dat vedet, na co se budete moc tesit. Haha.

Ted se toho nic moc nedeje. Takze neni ani moc o nicem psat. Ja to potom urcite nejak schrnu. Kazdopadne tady jsou moje plany.

Unor - za necele dva dny presne mesic, kdy jsem si naplanovala vylet do Kalifornie. Prestoze jsem v Las Vegas uz byla, zajedu si tam znovu, abych si potom mohla zajet na Grand Canyon. Vim, bude tam mozna i snih, ale me to nezastavi. Nemohla jsem se dockat az to misto uvidim na vlasni oci a je mi jedno, jestli je leto nebo zima. A potom se zastavim ve svym vysnenym meste a to je San Francisco. To se nemuzu dockat. Uz se vidim, jak budu nedockave odpocitavat dny. Takze za mesic uvidim svoje vysneme mesto. Huraaaaaaaa. Urcite napisu, jaky to bylo a pridam fotky.

Brezen - presne za dva mesice si udelam na Vikend vylet do Washingtonu DC. Navstivim tam kamaradku a projdu si okoli. Dalsi misto na mem seznamu, ktere nesmim zapomenout. Chci, aby muj seznam byl kompletne splneny. No, mam radost. Takze tohle se bude dit v breznu.

Duben - to jsou presne tri mesice, kdy pojedu navstivit kamaradku do Chicaga. Huraaaaaa. Uz se nemuzu dockat. Takze oslavim sve 22 narozeniny a vylet si udelam do windy Chicago. No, uplne me to nastartovalo. :)) Kazdopadne se teste na dalsi clanek.

Jeste mam v planu vylet na Niagara Falls, ale uvidime, jak tohle vyjde.. Potom uz mam jen vyrizovani ohledne moji budoucnosti, takze nevim, jak to bude s vylety, kazdopade si splnim tyhle, ktere jsou nejdulezitejsi a pak se uvidi. Jeste bych chtela jet k tete na tyden pred tim, nez odjedu domu.

June/July - chtela bych zkusit Toefl. Tak se uvidi, jak tohle vyjde...

September - navstivit tetu v South Caroline.

October - na zacatku rijna budu sedet v letadle na ceste domu. Nevim, jestli se tesim, samozrejme, ze se tesim a moc, ale na druhou stranu mi bude lito, ze odjizdim pryc. Ale zase na me bude cekat dalsi dobrodruzstvi. Juppppieee..


Jeste Vam sem pridavam fotecky, ktere jsme nafotily s M. Je to moje zlaticko. Delaly jsme project do jeji skoly, tak jsme si vybraly Hollywood napis. Ukazala jsem ji par triku, jinak se snazila holcicka sama. Moc sikovna. Taky mam fotku s Pejskem. Hahaha..






















Tak jsem napsala kratny clanek.. :)

Mejte se vsichni krasne a preji Vam hodne stesti...

Take Care,xxx

Novy rok 2014

8. january 2014 at 4:48

Ahojte vsichni,

Puvodne jsem mela tenhle clanek predepsany, abych ho mohla zverejnit hned na novy rok, jenze jsem ho nedopsala, tudiz ho zverejnuji az ted. Ja vim, jsem strasna ostuda. Nekdy se ten cas tak sejde, ze mam nekolik clanku v jednom mesici, no a nekdy je tomu tak, ze dam dohromady sotva jeden. Slibila bych, ze se polepsim, ale znam se jak sve body a vim, ze to nesplnim. Navic jsem zjistila, cim vic planuji zverejneni clanku, tim dele mi to trva, nez kdyz dostanu myslenku jeden napsat, tak je to rychlovka. Haha. Takze jeste jednou se omlouvam a tady mate clanek z noveho roku.


New Year

Chtela jsem napsat clanek jeste v roce 2013, kdyz uz "zitra" (Ja vim, ja vim, vubec to nesedi, tak se vzijte do dne, kdy byl Silvestr, haha), mame posledni den v tomto roce a zaciname s novym stitem v roce 2014. Za chvili mame novy rok. Tim se uzavira ten stary. Kazdy si preje, aby ten nadchazejici rok byl lepsi nez ten minuly. Mnoho lidi si pise novorocni predsevzeti a snazi mnoho veci zmenit. Tohle se mi libi. Zaciname s novym stitem a mame novy zacatek a vse muzeme zmenit.

Kdyz se nad rokem 2013 zamyslim, tak si myslim, ze jsem si nemohla prat lepsi. Byla jsem obklopna nejlepsimi lidmi a hlavne detmi a diky nim prozila ten nejlepsi rok 2013. Budu na tenhle rok vzpomina s laskou a usmevem. Zjistila jsem, ze i prace muze byt zabava. Zavzpominala jsem na minuly rok. Jak stastna jsem v LA byla. Jak moc mi rodinka prirostla k srdci. Take jsem si precetla clanek. Prijde mi to jako vcera, kdy jsme s hm byla v kine a nebo si s detmi hrala v parku. Musim rict, ze jsem mela opravdu kvalitni rok. Videla jsem mnoho mist, Floridu (Miami a dalsi mesta), New York City, Princeton, podivala jsem se domu za maminkou, braskou a kamarady. Taky jsem sve narozeniny oslavila se svoji tetou, videla jsem slavny Las Vegas ci Utah. Prestoze jsme mela nejlepsi chvile, mela jsem i ty smutne. Musela jsem se znovu loucit se svoji rodinou po 14ti dnech, co jsem je navstivila, dale jsem se musela loucit se svymi dvojcatky. Vsechno se deje z nejakeho duvodu.

I letos mam stejne prani jako minuly rok. Prala jsem si, aby muj novy rok byl stejny a nebo alespon podobny, jako muj posledni mesic v tom roce starem ci prvni mesic s LA rodinou. Letos si preji to same. Preji si, aby muj rok 2014 byl tak super, jako muj mesic s moji NY family. Citim, ze jsem zase dostala druhou sanci. Udelala jsem si plan mist, ktere bych rada videla nez pojedu domu. Clovek si rika, jak ma spoustu casu a ono to tak vubec neni. Otocite se a je novy rok, potom narozeniny, leto a vy na podzim jedete domu.

Na jednu stranu je smutne uzavirat dalsi rok a vstupovat do noveho. Jelikoz minuly rok jsem se loucila s rokem 2012, ktery pro me byl moc smutny, nejen, ze jsem se loucila s rodinou a kamarady, nemela zase tak skvely start v Boston, ale jedna hodne bolestiva udalost se stala, tim padem si clovek preje, aby nastal novy rok a vy zase muzete zacit odznova a zit svuj rok naplno. Uzavirala jsem rok 2012 a vstupovala do roku 2013 s ocekavanim, protoze cela "Amerika" na me cekela, mela jsem spoustu planu, co videt, kam se podivat a hlavne jsem vedela, ze me ceka minimalne rok s mymi dvojcatky. Clovek si to ani neuvedomi a rok je pryc a ja najednou rikala sbohem. Zazila nove zkusenosti a uz za dverma klepal novy rok 2014.
Jak je tohle vubec mozny ??!! To by me zajimalo. Najednu stranu si clovek rekne, ROK ?!! To je strasne dlouha doba. Kdyz se podivate na vsechny dny, mesice, ktere tvori jeden rok, tak se to zda opravdu hodne. Navic, kdzy k tomu pripocitate jeste druhy rok, tak uz si clovek rika, neni to moc ?!! Ono se to zda opravdu dost. Jenze pravda je uplne nekde jinde. Ja planovala, ze do Ameriky jedu na dva roky. Taky to byly skoro ma posledni slova mirene moji mamce, kdy jsem ji rekla, uvidime se za dva roky. Je to prilezitost, zit dva roky v americe, legalne. Vydelat si nejake penize, procestovat (i kdyz ne, tak levne, ale presto.), poznat lidi, kteri Vam zmeni zivot, kulturu a zpusob zivota. Naucit se mnoho veci, ktere nejen, ze zmeni Vas jako cloveka, ale i VAse okoli. Naucite se byt samostatnejsi, zodpovednejsi, protoze si vse musite vyridit sami. Zmeni Vam to i pohled na svet, kdy svet uvidite uplne v jinem svetle, nez kdy predtim. Naucite se vazit si malickosti. Ja to urcite v mnoho clancich zminovala. Ale kazdy, kdo to zazil, mi da za pravdu.

Mam rada svoji NY rodinu, ale deti jsou opravdu rozmazleni. Nevazi si darku, ci malickosti, ktere jim rodice daji. Ja bych dala cokoli za to, abych mohla byt moji rodine pobliz a ne jen byt v kontaktu pres skype. Jenze, ja to taky nevidelala takhle predtim. Vzdycky jsem mela respekt vuci moji rodine a vazila si veci a malickosti, ale tady si zacnete vazit uplne vsechno. A verim tomu, ze az se clovek z tak dlouhyho odlouceni vrati zpet mezi ty sve, tak to bude uplne dokonaly.
Nelituji toho, ze jsem prodlouzila. Prestoze dva roky je dlouha doba a neni, je to sporny. Clovek tu ma dny, ktere se vlecou a vam prijde, ze se ten cas zastavil a potom mate pocit, ze jeden tyden ani nebyl a vy jste tech 7 dni preskocili, protoze si vubec nepamatujete, jak je mozny, ze z pondelka je najednou nedele a vse zacina znovu. Jenze celek jako takovy, opravdu utika neskutecne. kdyz si predstavim, ze se domu vracim v Rijnu, tak za par mesicu me ceka dalsi novy rok. Haha. To nevim, jestli rozdycham. Ale na druhou stranu, budu po dlouhe dobe s moji rodinou. Mozna to nebude tak stresujici.

Na druhou stranu jsou ty dva roky strasne moc dlouha doba. Jsem opravdu stastna, ze jsem dostala druhou sanci dokoncit svuj druhy rok a jsem obklopena lidmi, kterym na me zalezi a naopak. Opravdu je to lehci vedet, ze vas nekdo ceka a ma vas rad. Mnoho holek to maji hned od zacatku, nektere to dostaji o neco pozdeji, ale prece a urcite by se nasli holky i kluci, kterym tohle stesti nebylo doprano. Coz me strasne mrzi, ale nezoufejte, ono prijde neco, co Vam vyrazi dech, jen v dobrem, samozrejme. Ale abych se vratila zpet k tomu, co jsem chtela rict. Uz me nebavi byt chuva. Mam tuhle praci rada, uzivam si kazdou chvili, nekdy se o to musim snazit, ale presto jsem rada, ze necitim znechucenost ci podone. Ale mam dny, kdy si preju, aby byl konec a ja konecne mohla zacit zit. Protoze tady nezijete. Mate volno, kdy se vidite s kamarady, chodite ven, cestujete, ale presto zijete s rodinou a detmi, ktere mate kolem sebe PORAD !!!!!!!!! Oni nikam nezmizi. POrad bydlite u cizich, coz je nekdy horsi, nez bydlet s rodicema. I kdyz, na co ja bych si mohla stezovat. HAHA. Ale tak nejak postradate tu svoji svododu. TReba uz jen to, jit behem noci na zachod bez toho, aniz by jste museli dvakrat zkontrolovat, zda mate vsechno obleceni na sobe, kdyby jste nahodou narazili na nekoho na chodbe ci v kuchyni, kdy mate zizen. Nikdy nevite, zda to nekoho dalsiho nenapadlo ve stejnou chvili. Nebo se vzdy ujistite, zda vzduch je cisty, aby jste nahodou nekoho nevyrusili. A mnoho dalsich.

Navic, jsem mela deti cely svatky doma. Cely den. Ne, ze bych si stezovala. Je s nima sranda a mam je rada, ale skoro tri tydny v jednom kuse, navic deti maji tu vlastnoust, byt hlucnejsi a stupnuje se to vic a vic. Navic jsme tu meli snehovou bourku, kdy jsme se probudili, asi tri dny potom, co deti konecne zacali chodit do skoly, vsude snih, auto totalne zasypane snehem a VAm zazvoni telefon, ze je skola zrusena. Haha. Takze dalsi cele dva dny s detma doma, plus vikend. A ted jim skolu odlozili o dve hodiny, protoze si mysli, ze bude namraza na silnici rano. Haha. Ja si nepamatuju, ze bych mela tolik volna ve skole. My museli do skoly porad, i kdyby jenom na ctyri hodiny. A vcera rano prselo a prostredni byl uplne nestastnej, ze nezrusili skolu kvuli desti. To uz bych se asi opravdu sla zastrelit, pokud by skolu zrusili kvuli prudkemu desti. Haha.

Uvedomila jsem si, ze se po dvou letech budu tesit zpatky domu. Na jednu stranu budu smutna odjizdet a opustit moji vysnenou Ameriku, ale na druhou se budu tesit za svoji rodinou a hlavne, ze tenhle zivot je over. Je mi jasny, ze na me ceka mnoho dalsich nastrah a nebude to jednoduche, kazdopadne, uz nebudu chuva. Uplne mi to otevrelo oci, ze by pro me nebyl dobry napad tady zustavat studovat. Vyhodit tolik penez do nejake podradne skoly, bydlet s rodinou ci k nim chodit pracovat a planit neskutecne drahy najem. Nejvic mi asi vadi, ze bych musela po pekne dlouhou dobu delat chuvu, jeste k tomu na tajnacku, protoze na studijni vizum nesmite pracovat vic jak 20 hodin tydne v oblasti skoly a nikde jinde vas nezamestnaji, protoze se clovek dneska boji. A dalsi vec je, ze zivot v NY je opravdu drahy. Opravdu se tesim, ze si najdu nejakou normalni praci, pujdu do skoly a konecne se nekam posunu. Prestoze me Amerika posunula strasne dopredu a vzdy budu za tyhle dva roky vdecna, at se stane cokoli. Byla to nejlepsi skola zivota, ale je na case, tuhle au pair kapitolu uzavrit a zacit nejakou dalsi. Svet je plny dobrodruzstvi a mist, ktere jsem nevidela. Nikdy clovek nevi, kam ho zivot zavede. Nekdy si preju, aby ten cas utikal jeste rychleji a pak si zase preju, aby se zpomalil. Haha.

Jenze ja mam jeste pohodu. Zbyva mi skoro 9 mesicu. Jenze za par mesicu tu budu vysilovat, az se bude blizit cas. Az se budu bat otevrit email s tim, abych si zabukovala zpatecni letenku. Kdy se budu desit toho, co prijde. Kontrolovat si svuj seznam, zda jsem videla vsechno, co jsem chtela a vymyslet dalsi plan, co se bude dit. Kdy se budu muset loucit, zase. Kdy budu uzavirat velkou kapitolu a vstupovat do nove. Kdy budu muset sednout do toho letadla a divat se z okna a rikat sbohem. Prestoze vim, ze se sem zase jednou podivam, vim, ze mi bude smutno. Nebude to stejne, jako kdyz jsem jela domu na dovcu, protoze jsem vedela, ze se za par tydnu vracim zpet. TED to bude vse otevrene. Prestoze se budu tesit na svou rodinu, neber te me spatne. Je vzdycky smutne odjizdet.
Ale jsem si jista, ze au pair nebo chuvu delat nechci. Ani za tu moznost, ze budu moc zit v USA legalne na nekolik let, po dobu studia. Vim, ze bych mohla to nejak obejit, udelat si skolu a pracovat nekde jidne a jednou se sem podivam, i kdyby jenom na dalsi dovolenou. Za tri mesice mi bude 22 a ja citim, ze je na case neco udelat. Proboha, 22 ?!!! To je hnus. Haha.

Na jednu stranu me napadla myslenka, ze jsem selhala. Ze jsem nedokazala to, co jsem si rekla, ze se sem vratim na studenske viza. Vim, ze bych to zvladla. Mnoho holek se sem vratilo jako student. Ale me se nelibi ta myslenka, ze budu na peknych par let jenom chuva. Jak jsem rekla, je mi 22 a pristi rok mi bude uz 23, kbybych se sem vracela. Skola je na dva roky, coz by mi bylo 25, dale bych se musela prihlasit do dalsi skoly, ktera trva minimalne dalsi dva roky. To uz mi bude docela dost a ja porad budu nanny, nebo nekde pracovat na tajnacku. Nevim, jestli mi to za ten stres a strach, stoji. Cela Amerika. Jestli tu mam byt, tak tu budu, trebaze za nekolik let. Ale prijde mi rozumejsi zkusit neco jineho, jit do skoly a mit nejaky papir, bez toho, abych se desila, kdy mi vyprsi me vizum. A nejvetsi duvod je to, ze moje rodina je daleko a ja je nechci videt jednou za rok. To proste neudelam. Vim, ze clovek musi byt nekdy sobecky, aby dokazal, to co chce. Ale ja moji rodinu nevymenim za to, abych tu mohla byt. JE mi jasne, ze za par mesicu po mem navratu do cech budu rikat neco jineho a budu si prat, abych mohla zase rychle zpet, ale vim, ze to bude spravne rozhodnuti. Navic jsem si jista, ze ja na neco prijdu. Mam hodne nahradnich planu, ktere chci uskutecnit.

LAst day of 2013

Kazdopadne muj novy rok byl super. Zaskypovala jsem si s maminkou stejne jako minuly rok. Meli jsme party u nas doma. Puvodne jsem chtela jit sledovat "kouli" na Times Square nazivo, jenze jsme meli minus teplotu a vy tam musite byt minimalne 12 hodin predtim, tak jsem tu myslenku okamzite zahnala zpet a uzivala si sledovani Times Square v televizi, v teplicku a na pohovce. Meli jsme horkou cokoladu a potom jsme spolecne tancovaly s malou. Napodobovaly jsme tanecnice. No komedie neskutecna. Potom jsme si poprali na novy rok a rozloucili jsme se a sli spat. Nemuzu uverit, ze to deti vydrzeli az tak dlouho. Chvilema jsem si myslela, ze vybuchnout jako bomby a ze se tu vsichni poperou. Haha. Minuly rok jsem byla s kamaradkou v LA na mistnim koncerte, tak jsem to chtela trosku zmenit a prozmenu zustat v teplicku. Ono se to slavi jinak, kdyz jste v teple, za vami slysite vlny oceanu a muzete mit pres sebe jen lehky kabatek. Haha. To se potom chce ryhle ven. Haha. Kazdopadne New York je moje nejoblibenejsi misto. A to se nikdy nezmeni. Haha.


Chteli jsme si pustit nejaky film, jako cela rodina i s prarodicema. A oni projizdeli nabidku filmu a byl tam fiml, One day. ME se ten film libil, jenze ja cetla knizku, tudiz jsem na film mela i jiny pohled. Rekla jsem, ze se mi ten film libi. No a tak se pustil. V zivote jsem neslysela vic stiznosti. Ja se smala. Kdybych to natocila, tak snad vyhraju nejakou cenu. Nemuzu to tu prevypravet, protoze by to uplne ztratilo tu puvodni pointu. Ale zrejme uz si ode me nenechaji doporucit film. pokud jste ten film videli, tak budete rozumet proc. Neni to moc pozitivni film. Kazdopadne Prarodice nam dekovali za zniceni jejich vecera, samozrejme s nadsazkou a pry babka tenhle film doporucila nejakym znamym, a ti ji pry taky radostne nedekovali. Haha.



S Madison jsme se "vzaly". Haha. Zeptala se me, jestli se vezmeme. Koukaly jsme na nejaky film a tam byla svatba. Tak jsem si spolecne udelaly prstynky. Bylo to kouzelny. Schvalne jestli si to bude pamatovat. Jeste me potesila. Cetly jsme si knizku, kde se ptali, co maji radi na rodicich a tak. Tak Madison odpovedela, ze na mamce ma rada, kdyz spolecne pecou dobroty, tatku, kdyz ji dava penize, nejstarsiho bratra, kdyz se s ni honi, mladsiho, kdyz maji polstarovou valku, coz maji porad a me ma rada, protoze ji hodne objimam a davam pusu. Haha. NO neni to zlato ?!!! :)






Jela jsem den po Vanocich do New York City. Slibila jsem Vam clanek, ale jak uz jsem zminovala, dostala jsem se k tomu poradne az ted. Jela jsem tam jen na den. Moje rodina odjizdela rano lyzovat a ja se rozhodla, ze si sednu do vlaku a vyjedu smer mesto, ktere nikdy nespi. Vyhodili me na vlakove zastavce a ja se nemohla dockat az vylezu z bodchodu na TImes Square. Byla poradna zima. TO jsem fakt nevychytala. Jelikoz jsem jeste nemela zimni bundu, diky bohu uz jsem si ji poridila. Jinak jsem si naprosto jista, ze bych tu umrzla jako Nastenka v mrazikovi. Nezbyvalo mi nic jineho nez si vzit dve tricka a mikinu s vestou. Byla jsem poradne narvana, ale nebyla mi takova zima. Hahaha. Neda se nic delat. Videla jsem Vanocni stromek. Kvuli tomu jsem tam jela. NYC jsem videla na podzim a v lete a jeste mi chybela zima. Sice me mrzi, ze jsem to v ten den nevidela zasnezeny, to by melo uplne pohadkovou podobu, ale na druhou stranu, to uz bych tu zimu asi nevydrzela. Zasla jsem si na kafe a kdyz se me zeptali na jmeno, chtela jsem, jestli by mi tam mladik nenapsal NEW YORK CITY. A on hned, ze jasne. Vymenil kelimky, ze to chce napsat hezky. Pry at si uziju navstevu v city a schovam si to jako suvenir. Moc milej byl.














Queens museum of Art


V podstate se toho moc zazracniho nestalo. Haha. Ale ja si to uzila. To misto se nezastavi ani o Vanocich. Ale neverili by jste, jak to bylo vycisteny. Myslim lidmi. Skoro zadni lide. Spis turisti, ale i tak to na NYC bylo malo. Haha. Me to misto tak nabije. Me uplne staci kafe, fotak a chodit a fotit a uzivat si tu atmosferu. Na tenhle moment, vlastna na vsechny z Ameriky, budu vzpominat. Je to uplne skvely videt to vsechno na zivo. Kdykoli bezi nejaky film a jsou tam mista, kde jsem byla. Vzdy se pousmeju, protoze vim, ze presne tuhle budovu ci tohle a tamto jsem videla na vlastni oci. A nemuzu se dockat az si naplanuju vylety, ktere planuji letos, abych svoji kolekci mist mela kompletni. Uz aby to bylo.

Jinak doufam, ze jste vsichni vstoupili do noveho roku pravou nohou a ze se VAm bude darit. Preji Vam hodne stesti. A nezapomente, nikdy neni pozde plnit si sve sny.


Good luck to you all.
Take care, xoxo

Vesele Vanoce

25. december 2013 at 5:02

Vesele Vanoce vsichni !!!

Preji Vam vsem moc krasne Vanoce s rodinou a prateli.




Ten cas skutecne leti. Uz je to rok, co jsem presne v tuhle dobu sedela u stromecku s dvojcatky a rozbalovali jsme si kazdy jeden darek, aby to bylo, jak Tiffany rekla, po Cesku. Jak je mozny, ze uz je to rok ?!! A pristi rok budu travit sve Vanoce se svoji milovanou rodinou hezky doma u stromecku. Uz se nemuzu dockat. Nebyt dva roky na Vanoce je dlouha doba a ja si nenecham ujit ty pristi a vim, ze si to vsechno vynahradime. Tesim se na nase tradice. Uz aby to bylo. Haha. Ono je rozhodne tezky byt na Vanoce bez Vasich blizkych prvni rok, ale je to trosku rozdil, protoze jste se jeste nerozkoukali, nevite, co poradne ocekavat a chcete zazit ty prave Americke Vanoce, ktere vidite ve filmech, ale kdyz prijdou druhe Vanoce, tak uz vite, co ocekavat a Vase rodina Vam chybi vic. Proste je to tak.

I kdyz musim rict, ze mam moji nahradni rodinu uplne skvelou. Moje host mom mi zatukala vcera na dvere a v ruce mela tasku. Vedla me do obyvaciho pokoje, kde mela postaveny stromek a rekla mi, at si ho s detma ozdobim. Podala mi svetelka a ozdoby a ze to mam zapojit potom do zasuvky. At mam Vanoce i tady. Jeste k tomu, kdyz jsou to zidi a Vanoce neslavi. Rekla mi, ze mi v patek udelaji Vanocni veceri, ze pozvou prarodice a tak. Oni ve stredu odjizdeji, takze by jsme to jindy nestihli, ale musim rict, ze se mi chtelo brecet. Prijde mi to jako krasny gesto. Tak se do toho s detma urcite vrhneme. Juchuuu.

Merry Chistmas to you all

Taky jsme rano zavolali s detma moji mamce, braskovi a tatkovi na skype. Protoze host parents byli cely den v praci, tak jsem s detma byla doma sama. Tak jsem se s moji maminkou domluvila, ze si zavolame.Volali jsme si i minuly rok. Musim rict, co je ten skype za vynalez. Hodne veci to ulehci, kdyz muzete svoje blizke alespon videt, i kdyz je nemuzete obejmout. Ale nemuzeme mit vse, ze ?!! Zavolali jsme si brzy rano, kdy maminka pripravovala veceri, vlastne obed, protoze musela jit na nocni, tak ty Vanoce meli trosku pomotany. Uz abych tam byla a dala to vsechno do poradku. Prijde mi to, jako by Grinch ukradl Vanoce. Haha. Nechala jsem je bezet s tim, ze si zavolame az do obedvaji a ja se venovala detem. Dokonce jsme spolu koukali na televizi, nejakou pohadku, pouklidili, zahrali si lode a cekali na hovor. "Rozbalovala" jsem si darky a mamkou, tatkou a braskou. Haha. Videla jsem vsechno, co moji milovani dostali. Klepala se mi brada, to je prece jasny !! Haha. Ono by to ani jinak neslo, protoze me se porad klepe brada. Haha. Braska dostal fotak, takze nas musel povinne vyfotit. Nastavil samospoust a pocitac si vzali na klin a my se spolecne vybleskli. Alespon takhle jsem s nimi mohla byt, kdyz uz ne fyzicky, ale pristi rok udelame uplne stejnou fotku, ale s jednim rozdilem, ja budu sedet na tom gauci s nima. Juppieeeee. Dokonce se tam k nam pridala i moje Agatka, takze jsme tam uplne vsichni. :)) Musim se priznat, ze jsem brecela, kdyz jsme se loucili. Prislo mi to smutno. Jsou tu vzdycky chvile, kdy se Vam styska. Vetsinou udalosti, pri kterych nemuzete byt. Vedela jsem, ze to budou dvoje Vanoce, ale kdyz se to najednou odehrava, tak vam dojde, co to znamena. A ja jsem citlivka na tyhle veci, obzvlast Vanoce, ktere jsou moje nejoblibenejsi, dale narozeniny a nasla bych mnoho dalsich. Alena druhou stranu si myslim, ze pokud si tim projdete, tak si toho zacnete vic vazit, protoze tady clovek by dal vsechno jen za jeden jediny moment s rodinou, prestoze kdyz jste s nima porad, tak vam cas od casu lezou na nervy. Tady Vam i to, co Vas prudilo, neskutecne chybi. Ale na to si kazdej musi prijit sam.




Aby jsme se zabavili, tak jsme se naobedvali, Madison si pritom kreslila a namalovala mi obrazek k Vanocum, kde najdete stromek, velke srdce, kde jsou postavicky, to jako ona, hm, a dva kluci, kde je hd jsme se neptala, potom jsem tam ja, slunicko a nejaky sladkosti a dyne. Haha. Ale povedlo se ji to. Schovala jsem si to.





Dokonce jsme se s detma i spolecne vyfotili, kdyz jsme se divali na pohadku. Tak mam nasi spolecnou fotku. Rozhodly jsme se s Madison, ze otevreme jeji darek a postavime pernikovou chaloupku. V podstate jsem ji to nechala delat samotnou, jen prihlizela ockem. Je strasne nadana, opravdu. Sikulka. Ujidaly jsme sladkosti, mely pustene Vanocni pisnicky a pobrukovaly si do rytmu. Takovy chvile mi delaji radost a citim se lip. Opravdu. Potom jsme spolu uklizeli, dokonce Madison povysavala. Haha. Sice jsem to po ni musela projet znovu, ale fakt, ze se nabidla, me potesil. Fakt chtela pomoc. Holky jsou nejlepsi. Haha. Kluci jsou prasatka. Haha.




Zapomnela bych, kdy jsme spolecne postavili stromek. Hezky jsme si ho ozdobili. Deti se dokonce nehadali. Meli jsme koledy pustene. Natocila jsem i videa, kdy deti preji Vesele Vanoce v cestine, nebo kdy mi M zpiva pisnicku, ze me ma radsi nez B. Haha.

Odpoledne, kdyz nas prisla navstivit babicka, tak jsem ji otevrela dvere a nasla tam balik pro me. Balik mi poslala moje teta ze Severni Karoliny. Udelal mi neskutecnou radost. Velika pozornost. Uplne me dojala, ze si vzpomnela a poslala mi balik. Vubec jsem to necekala. Hned jsem ji zavolala, abych ji mohla poprat a podekovat za krasny darek. Darovala mi parfen a kabalku. Ale pro me hodne specialni. Opravdu to vymyslela.

K veceru prijeli rodice a nejstarsi klucina. Rodice rekli, ze pujdeme na veceri spolecne. Jeste predtim, nez jsme odesli, jsme se schovali s Madison a Benem za pohovku, ktera byla mezi obyvakem a kuchyni. Chteli jsme vydesit nejstarsiho Maxe. Kdyz sesel dolu, hd sedel v kuchyni a ukazoval nam, kdy prijde Max. HM zhasla a my na nej vyskocili. Ja myslela, ze se zblazni, jak se vydesil. Hahaha. Jeli jsme do Cinsky restaurace. Mam strasne rada jejich nudle. Deti se chovaly jako deti, tak vymyselely blbosti. Dokonce zacalo snezit. Tak jsme jeli domu za snehu. Krasny, uplne mi to prineslo Vanocni naladu. V aute se rodice ptali, jestli je mi smutno. Rekla jsem, ze je. Ze je to chvile, kdy clovek chce byt se svymi blizkymi. Hd se mnou vtipkoval, ze uz je stejne nad ranem v cechach, tak ze uz je stejne po Vanocich. Prisli jsme domu a deti mi prinesli darky. Uplne jsem se rozbrecela. Bylo to od nich tak strasne pozorny. Necekala jsem, ze by mi neco davali. Navic, kdyz oni Vanoce neslavi. Krasne mi to zabalili. Dostala jsem vonavku a kremy a podobne. Chtela jsem kluci i hd nastrikat, tak zacali utikat. Zacala jsem je honit po dome. Jelikoz maji dva vchody do chodby, tak jsem sla tim druhym, kdy me necekali. HD a nejstarsi kluk se rozebehli ruznymi smery, ale zabehli do stejneho pokoje, jenze se stretli u stejneho vchodu a nevedeli o sobe. Ja bezela za hd a najednou ti dva do sebe narazili a hd uklouzl, takze spadl skoro na me. Jen tak tak jsem ho zachytila, ale stejne padl na zadek. Ja myslela, ze se neprestaneme smat. To byla strasna pohoda.









Vikend pred Vanocemi

Jsem tu opravdu spokojena. Deti jsou zlati a rodice jeste zlatejsi. Opravdu se tu citim skvele. O to lepe se vstava rano do prace. Haha. Rada s nima travim svuj volny cas. Vubec mi to nevadi. Napriklad v sobotu jsem se nabidla, ze pujdu s malou na narozeninovou party jeji kamaradky. Byla to party, kde prijdete skakat na skakaci hrady a podobne. Nejdriv jsem si cetla knizku, PS. Miluji te, ale pak jsme si sundaly s Maday boty a vyrazily do terenu. Skakaly jsme jako streleny a potom jsme se sly klouzat. Klouzaly jsme se pozadu, popredu, na brise, zadech, potom jsme jely i za sebou. Byla to fakt sranda. Opakovaly jsme to snad milionkrat. Potom jsme sly na prekazky, kde musite ruzne podlejzat a nadlejzat a preskakovat a splhat a jsou tam ruzne nastrahy. No nekolikrat jsem si nabila nos. Ale asi me nejvic potesilo, kdyz se Maday nejaky klucina ze skoly ptal, kdo jsem a ona uplne pysne rekla, ze jsem jeji nanny, chytla me za ruku a prolezly jsme spolu tunelem. Uplne jsem ji v te chvili chtela obejmout. Byla uplne roztomila. Taky mi rano udelala radost, kdy na me zvolala, zapinala jsem ji bundu. Zeptala jsem se, co potrebuje a ona, ze me ma rada. No, neni to sladky ?! Tak jsem ji musela dat hubana. Haha. Uplne me rozneznila. Fakt me to strasne potesilo.








Odpoledne jsme sli ridit s host dadem a pak jsme s host mom a Madison sly nakupovat. Jentak se podivat po kramech a potom zasedli vsichni spolecne na veceri, kdy se objednala cina a prisli i prarodice. Sedeli jsme vsichni u stolu. Uplne citite tu pohodu, ktera vladne domem, uplne vas to pohlti a vy se musite taky usmivat, prestoze nemate zadny duvod. Jen vas to tak zahreje. Tohle bych prala kazdymu, aby si zazil. Uplne vam to zmeni pohled a pocit. Urcite si nikdo nezaslouzi byt nestastny, rok je dlouha doba a kadzy si zaslouzi prozivat ty nejstasnejsi chvile. Clovek zije jenom jednou, ne ?!!1

V nedeli jsme rano vsichni snidali, ale predtim na me deti zatukali na dvere, otevrela jsem a tam stal nejstarsi s holcickou a v ruce drzeli talir s palacinkama. No, uplne by se cloveku rozklepala brada. Haha. Ja si zavolala s maminkou, sla se osprchovat, protoze me potom vyzvedavala jedna Aupair z Nemecka a sly jsme spolu na kafe. Musim rict, ze je to strasne prijemna holcina. Povidaly jsme si spolu vic jak dve hodiny. Prijeli ji dneska rodice na dva tydny, tak mam za ni strasnou radost. Odvezla me k prarodicum, kde se konala takova rodina oslava. Byli tam vsichni, tak jsem se se vsema pozdravila. Dokonce se mi tak trapas. Byla tam mlada holcina s miminkem, ktere se pred 5ti mesici narodilo, uz jsem videla fotku. Potom jsem se otocila, kde je mimco a videla jsem tam sedet nejakou dalsi holku, jak chova mimco. No a ja se zeptala, jestli je to jeji chuva a ona, ne, to je moje zena. Haha. Nekdo me na to mel upozornit :D takze jsem se malinko ztrapnila. Hahahaha. Ale co uz, kdo to mel cekat?! Jeste, kdyz ta rodina je hodne konzervativni a takova pefrektni, a vam se prihodi tohle, ze jsou v rodine "cerne" ovce. Hahaha.

A vecer jsme se rozhodli, ze s detma pujdeme do kina na Frozen. To byla tak krasna pohadka. Hodne lidi mi to chvalilo, ze bych to urcite mela jit videt a nakonec meli pravdu. Jsem rada, ze jsem to videla. Opravdu kouzelny. Disney vytvari ty nejlepsi pohadky. Nepamatuju si ani jednu, ktera by stala za prd, opravdu ne. Vzdycky jsem byla fanda Disneyho. Uz od mala. Jsou to nejlepsi pohadky.





Prestoze si na sterdy vecer urcite v pokoji zkouknu ceskou pohadku, tri orisky pro popelku. Jako kazdy rok, ani tenhle nevynecham. Je to nase tradice. Kazdy rok jsme koukali na popeplku a rozbalovali darky a zpivali konecnou pisen, kdepak ty ptacku hnizko mas. Takze se potom zalezu do pokoje a budu si uzivat vanocni naladu. A presne za rok uz se na tuhle pohadku budu divat z naseho gauce a budu se "muchlovat" s moji maminkou. haha. Konecne. :))) Ono to utece jako voda a brzy uz se s ni zase uvidim. Juchuuuu.




Chtela jsem v rychlosti napsat clanek k Vanocum, abych vsem poprala krasny den. Doufam, ze si vsichni uzivate pritomnost vasich nejblizsich a uzivate si, jak nejvic muzete.

Ja si udelam ve stredu vylet do City navstivit Lucku a pujdeme na obed a tak, at si uzijeme taky Vanoce. Haha. Tak to bude dalsi clanek. Dneska zacinam svuj 16. mesic v Americe.

Preji Vam vsem krasny Vanoce, hodne stesti v Novem Roce. :))

Take Care,

xx

Going to NEW YORK !!!

27. november 2013 at 6:49



Ahojte,

tak se zase ozývám, abych informovala všechny, které zajímá, co se mnou bude. Radostně můžu oznámit, že NEJEDU domů. Upřímně si myslim, že tenhle rematch byl pro mě o něco lehčí, než minulý rok. Už jen z toho důvodu, že předtím jsem v US byla jen měsíc, tak se člověk bojí, protože nic neviděl, nezažil a musí zpět. Také jsem tam na vše byla sama, přestože jsme měla své nejlepší kamarádky "kolem" sebe (i když jen prostřednictvím fb). Tentokrát jsem tu byla už rok, obklopena svojí rodinou, kde vládla pohoda a klídek a navíc, opustila jsem rodinu na Floridě. Takže všechno dohromady. Nebylo to tak strasující, jako tehdy. Přestože jsem nechtěla domů, určitě bych se s tím smířila lépe, než předešlý rok.

Mnoho lidí si myslí, že to máme pod kontrolou, jenže pravda je jindě. My nevíme, kdo si nás vybere, či kontaktuje, takže čekáte a doufáte, kontrolujete meil, jestli se tam náhodou neozve nějaká rodina. Je to docela stresující. Záleží na rodinách, které se Vám objeví na profilu. Pokud máte z čeho vybírat, je to jednodušší, pokud ne, buď si musíte vybrat a nebo čekat, zda přijde ta "nej". Je to težký poradit, co dělat.

Asi není ani střední cesta. Když si zrekapituluju své, tak moje první rodina (Boston), mluvili jsme jednou a byl match, a po měsíci jsem utíkala pryč. S LA rodinou jsem mluvila také jednou a prostě jsem se zamilovala a nic lepšího se mi za první rok nemohlo stát. Potom jsem měla extension a s Floridou jsem mluvila několik dní a jak to dopadlo ?!! To asi každý musí cítit sám. Každý si musí říct, jdu do toho. Je to RISK !! Vy nevíte, ke komu jdete a co se bude dít. Přestože s rodinou můžete mluvit několikrát, můžete je poznat, ale jakmile s nima začnete žít, poznáteje úplně z jiné stránky. Takže to člověk musí risknout, buť to vyjde a vy budete šťastní a a nebo dostanete další příležitost a zkusíte to někde jinde.


Takže jsem ve čtvrtek čekala na vlak a asi nikdy jsem nebyla šťastnější. Já byla tak ráda, že se tam nemusim vracet. Ať už se mělo stát cokoli, cítila jsem úlevu. Takže jsem se ve vlaku usadila, dala sluchátka do učí, pustila muziku a užívala si tu svobodu. Vedle mě seděla holčina, trošku starší, možná kolem 30ti, ptala se mě odkud jsem a s překvapením jsem zjistila, že její otec je čech. Povídaly jsme si celou cestu, nějakých 5 hodin. Moc příjemná holka. Probraly jsme snad úplně všechno. Cesta utelka pěkně rychle, když máte vedle někoho, s kým udržujete konverzaci. Teta už na mě čekala na nádraží. Měla jsem neskutečnou radost, že jí vidím. Vzali jsme moje kufry, protože jsem nakonec vzala úplně všechno, velikánský kufr a dva carry on kufříky. Dělaly jsme si srandu. Teta mi říkala, že mám nahoře šampon a já jí odpověděla, že já mám v zavazadlech svůj. Haha. Jak to ten osud pěkně poskládá.


Večer ve čtvrtek jsem se mrkla na email a už jsem tam měla, že mě dali online. Ozvala se mi jedna rodina z New Jersey, dvě děti, holčička 4roky a chlapeček 1 a byli to indové. Mluvili jsme spolu na skype. Přišli mi moc milí, ptali se na situaci, kterou teď mám, na moje zkušenosti a tak. Pak se ptali, jestli mám nějaké otázky. Řekla jsem jim, že většinou jeden skype je na seznámení, na představení, ať víme s kým mluvíme, že druhý už by měl být o povinostech a schedule a další. Souhlasil. Nakonec nic nenapsali. Mě je to v podstatě jedno. Jen mi to něpřijde slušné. Mají napsat, nejsi náše adeptka, bla bla bla, ale napsat něco. Představila jsem si holky, které na ten email netrpělivě čekají a on nikdy nepřijde, ať už pozitivní nebo naopak. Co by jim to udělalo ?!!! Potom se mi ozvala další rodina, v postatě mi přišel email, že mají zájem o interview. Psala jsem jim email a ani neodpověděli. Rodina z North Caroliny, tři děti, chlapeček 4roky a měl downow syndrom, a twins 2roky. Stejně bych k nim nešla. Už jen z důvodu, že nejsem žádný odborník. Ale zase, mohli odpovědět.


No a dneska jsme s tetou šly nakupovat a já dostala voicmail. Poslechla jsem si ho a volala mi Cheryl, že by se mnou ráda mluvila. Ať jí zavolám, až dostanu příležitost. Volala jsem zpět a ozvala se mi moc milá ženská. Měla opravdu příjemný hlas a potom jsem i zjistila, jak krásná je. Povídaly jsme si tam. Probíhá to úplně stejně. Ptala se mě na zkušenosti, na mojí situaci a kde jsem. A povídala mi o její rodině a jestli se potom spolu sejdeme na skype. Mají tři děti, dva kluky 11,8 a holčičku 5let. Bydlí asi 40 min od NY. Asi za hodinu a půl jsme se sešli všichni na skype, taŤka, mamka a dva kluci. Holčička byla na tancování. Říkali mi, jaký dělají sporty a podobně. Rodina se mi líbila. Je jiná než moje LA, jiný věk dětí, tak mě napadlo, že možná to je ten klíč k tomu, aby to fungovalo, protože já je nemůžu srovnávat s twins, kdežto Floridu jsem srovnávala v jednou kuse.

Takže jsme spolu matchovali. Byl to pořádný fofr. My jsme spolu mluvili ještě jednou a pak už další skype a potrvdili jsme match. Říkala jsem si, že nemám tolik času, abych to natahovala. Rodina se mi líbila, měla jsem pozitivní první dojem, na čem záleží. Proběhlo mi hlavou, že pokud to má fungovat, tak bude, i když spolu mluvíte jednou nebo měsíc. Prostě to tam je. A je na šase riskovat, stejně jako několikrát předtím. Vždycky se můžu vrátit domů. Haha. Ukázali mi dům, provedli mě tam. Tak uvidíme, jak to bude vypadat. Doufám, že jsem našla svojí konečkou stanici.

Ještě do toho mi přišel email, že se mi ozvala další rodina, dokonce mi nechávali voicemail. Rodina, tří děti, kluk 3, a dvojčata, holka a kluk 2 roky. Jenže já už jim napsala jen meil, že už jsem svou rodinu našla, tak jim přeju hodně štěstí v hledání au pair a šťastné díkuvzdání.

Odlétám v pátek, jak bylo původně v plánu, kdy jsme se měla vracet do Orlanda. Díky bohu, že se nevracim. Jsem docela natěšená, jak to skončí. Určitě napíšu článek, jak se tam věci vyvíjí.

Každopádně se tu mám strašně v pohodě. Lenošíme s tetou, jíme, přijde mi, že si budu muset objednat jedno sedadlo na víc, protože se do normálního sedadla nenacpu, jak moc se tu přežírám, svátky, jak jinak. Haha. Koukáme na televizi, každý den nám něco dávají. Pekly jsme cukrový a dokonce mě učila i vařit. Haha. Byly jsme nakupovat a ještě půjdeme. Moje teta je zlatíčko. Jsem jí vděčná za to, že mě u sebe nechala, i přesto, že nevěděla, kdy odjedu a kam. Je zlatá !!

Těším se na díkuvzdání. Už jsme si objednali krocana, kterého vyzvedneme ve čtvrtek. A máme další sladkosti. Páni. To abych začala chodit do gym, protože jinak se domů vrátím jako ta největší koule. Bože !!!! Hahaha.

Tak jsem Vám to v rychlosti chtěla dát vědět, aby jste měli menší představu, co se se mnou děje. Ti, co mám na fb, to už ví.

Mějte krásné svátky (USA) ... a vy všichni ostatní, přeji hodně štěstí.

Good night.

Take care,

xoxoxo






 
 

Advertisement